Západozemí

Západozemí (Westeros) je nejzápadnější ze čtyř známých kontinentů světa Písně ledu a ohně a Hry o trůny a stejně jako všechny ostatní není prozkoumaný celý. Není známo, jak velkou rozlohu má na dálném severu, který není nikým zmapovaný, ale podle autora by měl odpovídat zhruba velikosti Kanady. A celý kontinent by měl být zhruba velikosti Jižní Ameriky, známé území dlouhé asi 4800 km, na šířku v nejširším místě 1400 km a v nejužším, což je místo, kde stojí Zeď, 483 km. Jen seriálová verze by měla být o něco menší. Podle seriálu se i velké procesí dostane z Králova přístaviště na Zimohrad za měsíc, což by v knize mělo stačit leda jedinému rychlému jezdci, nebo je tam podle mistra Luwina Torrhenův dvůr vzdálen asi 193 km od Zimohradu, podle knih ale asi 350 km.

Následuje pouze stručný, obecný popis kontinentu, detailní popis každého regionu, tamějších obyvatel, ekonomie a kultury je k nalezení pod odkazy níže.

zdroj

Protože je Západozemí dlouhý, byť relativně úzký kontinent dosahující z polárních oblastí daleko na jih,  je tamější příroda velmi různorodá. Polární pustina Zemí věčné zimy pomalu přechází v tajgu za Zdí, na Severu je studené a drsné podnebí, kde nejsou výjimečné sněhové srážky ani během léta, ale dá se tam v omezeném rozsahu provozovat zemědělství. Dál na jih, na Šíji oddělující Sever od zbytku kontinentu, jsou rozsáhlé neprostupné bažiny. V Říčních krajinách se prostředí konečně mění na mírné, vlhké, úrodné. Čím dál víc na jih, tím je přitom teplejší. V Rovině je ideální podnebí pro fungování zemědělství i kultury, v Bouřlivých krajinách rovnou v deštný prales, a nejjižněji, v Dorne, se lze dostat až k suché, neobyvatelné písečné poušti, kde nikdy nesněží.

Lze tam najít velká pohoří jako Severní hory na Severu, které se dostávají i za Zeď a pokračují jako Mrazokly, Měsíční hory v Údolí, Rudé hory v Dorne, a spoustu menších pohoří a kopců. Dále několik rozsáhlých lesů jako Začarovaný hvozd za Zdí, Vlčí les na Severu, Královský les v Korunních zemích a Bouřlivých krajinách, Dešťoles v Bouřlivých krajinách. 

Ke kontinentu také náleží několik ostrovů a souostroví. Jsou to například Medvědí ostrov, Železné ostrovy, Krásný ostrov, Štítové ostrovy, Stromovina, Šeroděs, Estermont, Tarth, Náplavomarka, Dračí kámen, Klepeto známý též jako Krabí ostrov, Cecky, Oblázek, Tři sestry, Skagos nebo Skane, a i množství říčních a jezerních ostrovů. 

Řek a jezer je v Západozemí totiž také spousta. Mezi nejdůležitější patří severský Bílý nůž, Trojzubec v Říčních krajinách, kde je vůbec největší říční síť, Černovoda neboli Černovodný proud v Korunních zemích, Klikatice v Rovině a životně důležitá Zelenokrvavice v Dorne. Z největších jezer zase lze jmenovat Dlouhé jezero na Severu nebo Boží oko u Harrenova. A co se týče vody, má Západozemí přístup i hned ke čtyřem mořím.

Celé západní pobřeží omývá Moře zapadajícího slunce, Dorne teplé Letní moře a východní pobřeží Úzké moře oddělující Západozemí od Essosu. Na východním pobřeží Severu ke kontinentu dosahuje Chvějivé moře, které se pak táhne po celém severním pobřeží Essosu. A mezi Dorne a Bouřlivými krajinami leží i Dornské moře, které by šlo prakticky označit za ohromný záliv v Úzkém moři, ale ve skutečnosti vzniklo zaplavením pevninského moře. 

Mezi Západozemím, konkrétně Dorne, a jihozápadním Essosem, je také řetězec ostrůvků zvaný Kamenoschody, které kdysi byly pevninským mostem mezi kontinenty. Ale před více než deseti tisíci lety se most rozpadl a byl zaplaven, buďto přirozeně, nebo podle legendy zásahem magie dětí lesa, které se snažily zastavit invazi Prvních lidí na kontinent. A především politicky nikdy k Západozemí nepatřil. 

Zvláštní na Západozemí – a vlastně i Essosu, je i střídání „ročních“ období. Jaro, léto, podzim a zima totiž mají nestálou, různou délku, mohou trvat několik let, na začátku příběhu například panovalo léto devátým rokem. A ač se je mistři snaží odhadnout, sledují teplotu, délku dnů (v létě jsou nejdelší, tím kratší, čím dál na sever se člověk dostane) hvězdy a měsíc (čas počítají podle měsíčních fází a mělo by být 12 měsíců v roce), dávají na jejich základě rady k setí, sklizním a skladování úrody, ale spolehlivou předpověď v podstatě provést nejde. Podle autora se prý ani nejedná o přirozený důvod takové nestability, ale příčina patrně leží v magii. 

Proto je také obvyklé, že zejména na Severu v zimě panuje hladomor, dochází k masovému umírání a že některé tamější pevnosti byly postaveny na specifických místech, aby si jejich obyvatelé mohli zajistit alespoň minimum jídla v nejhorším období. Zimohrad třeba stojí na horkých pramenech, Hrůzov zase u sopečných průduchů, některé také používají skleníky.

Možná i toto nepravidelné střídání období, s tím spojené nerovnoměrné rozmístění obyvatel po kontinentu a různý stupeň vývoje různých regionů, vedle zjevné neochoty udělovat status města, má za následek, že existuje velká spousta menších městeček, jako Šerodol, Mohylov, Kamenné septum, Knotov, Solnopánve, Tumbleton, Panenské jezírko, a mnoho dalších s populací čítající několik tisíc, ještě větší hromada vesnic, ale jen pět skutečných měst. Královo přístaviště, hlavní město s populací půl milionu založené Aegonem Dobyvatelem. Staré město v Rovině, nejstarší, velmi bohaté město s populací o něco nižší. Lannisport v Západních krajinách, zhruba poloviční než Královo přístaviště, ale velmi bohaté díky nalezištím zlata v regionu. Město racků, hlavní přístav Údolí o několika desítkách tisíc obyvatel. A Bílý přístav, hlavní přístav Severu založený rodem Manderlyů. 

A co je hlavním znakem západozemské kultury, jsou hrady různé velikosti, slohu a stáří pro místní šlechtu. Liší se od prastarých, strohých a především funkčních pevností na Severu jako je třeba Zimohrad, přes extravagantní, zdobnou, bohatou Vysokou zahradu, nebo třeba dornský Sluneční oštěp přestavěný podle východních vlivů, po malé pevnosti málo významných lordů či opevněné věže usazených rytířů. 

To vše potom obývá několik etnik a dokonce i nelidských národů, o nichž se mnozí domnívají, že buď dávno vymřely, nebo nikdy neexistovaly, ale ve skutečnosti stále žijí.

zdroj

První lidé byli první lidé, kteří osídlili Západozemí, když překročili Paži Dorne a bojovali o území s původními nelidskými obyvateli, Dětmi lesa, než s nimi uzavřeli mír. Nyní převažují na Severu, ač i tam během let došlo ke značnému smíšení s potomky mladších Andalů, a za Zdí, kde Svobodný lid neboli divocí s Andaly do kontaktu nepřišli. Nikdy totiž nebyli poddanými Železného trůnu ani žádného předešlého království a jejich země byly od zbytku říše od jejího postavení odděleny Zdí. Nyní proto mají odlišnou kulturu a prošli odlišným vývojem i od svých příbuzných na Severu. 

Podrobnosti o Prvních lidech na odkaze zde.

Podrobnosti o Svobodném lidu na odkaze zde.

Většina populace na kontinentu jsou ale potomky Andalů se světlými vlasy, očima a bledou pletí. Ti si před šesti tisíci lety, podle některých čtyřmi, podle jiných dokonce dvěma, podmanili celý kontinent na jih od Šíje, považovali se za civilizovanější než První lidé, všude prosazovali svou vlastní kulturu a náboženství a jejich vliv do vysoké míry vytlačil zvyky a znaky Prvních lidí i tam, kde je nevybili. 

Podrobnosti o Andalech na odkaze zde.

Železní, obyvatelé Železných ostrovů, by pak také mohli být První lidé smíšení s Andaly, ovšem mnozí mají za to, že původně to byl úplně jiný národ s kořeny zpoza Moře zapadajícího slunce. A hlavně je od zbytku kontinentu dělí spíše než etnické rozdíly výrazně jiná kultura.

Část obyvatel Dorne jsou pak potomky Rhoynů, snědého říčného národu s tmavými vlasy, jenž do Dorne emigroval zhruba před 1000 lety z centrálního Essosu a spojil se s místními Andaly a Prvními lidmi. Právě oni s sebou přivezli nové kulturní a architektonické prvky a zavedli v Dorne pravidla, jaká nefungují ve zbytku kontinentu, jako absolutní primogenitoru nebo výrazně liberálnější postoj k sexualitě.

Podrobnosti o Rhoynech na odkaze zde.

Před čtyřmi sty lety do Západozemí emigrovaly i tři rody z Valyrie, jejíž obyvatelé se vyznačovali stříbrnými nebo zlatostříbrnými vlasy, fialovýma očima, vyšší odolností vůči nemocem, především v seriálu odolností vůči žáru a spojením s draky a magií. Byli to dračí jezdci, alespoň někteří z Valyrijců, a protože Velaryioni a Celtigarové se stali důležitou součástí šlechty v jižní části kontinentu a Targaryeni celý kontinent sjednotili a po 300 let mu vládli, i oni do Západozemí přinesli nové etnické znaky, které se drží dodnes. Akorát se nyní už jejich vzdálení ani bližší potomci za Valyrijce příliš nepovažují.

Podrobnosti o Valyrijcích na odkaze zde.

Nikdo jen neví, kolik těchto obyvatel v Západozemí vůbec je. Nikdy nebylo provedeno kompletní sčítání lidu a existují jen odhady podle toho, jak velké armády dokáže který lord shromáždit. Jisté je pouze, že nejméně obyvatel má Dorne a po něm Železné ostrovy, kde je však s ohledem na jejich malou rozlohu vyšší hustota obyvatel. Naopak nejnižší hustotu má Sever, kde zůstávají velké neobydlené oblasti. A nejvíce obyvatel má úrodná, bohatá Rovina a po ní Říční krajiny a samozřejmě Korunní země s hlavním městem. 

Vedle toho lze na dálném severu za Zdí dosud nalézt i národ obrů. Děti lesa, mýtickou rasu, která obývala Západozemí tisíce let před příchodem Prvních lidí, měla se dožívat velmi vysokého věku, ale v malém počtu, a měla být chráněná magií zelenověštců vidících minulost, současnost i budoucnost skrze posvátné stromy srdce, a lesními tanečníky, svými elitními válečníky. Jiné nebo též Bílé chodce, tvory, jejichž podstatou je led a kteří před osmi tisíci lety napadli Západozemí, přinesli teror, smrt a generaci dlouhou zimu, když se snažili vyvraždit vše živé. Podle některých nikdy neexistovali, podle jiných byli zničeni, ale ve skutečnosti tisíce let zůstávali v Zemích věčné zimy a opět se objevují. Jen nikdo neví, kde se vzali, pouze v seriálu je stvořily děti lesa, načež se i jim vymkli z rukou. 

Podrobnosti o obrech na odkaze zde.

Podrobnosti o dětech lesa na odkaze zde.

Podrobnosti o Jiných na odkaze zde.

Tomu pak odpovídá i převažující náboženství v Západozemí a celková kultura. Na Severu, za Zdí a na některých dalších místech přetrvává víra ve staré bohy dětí lesa a mnoho zvyků Prvních lidí, ačkoli téměř všichni dnes již používají společnou řeč a písmo, znalost run prvních lidí se vytrácí. Na Železných ostrovech vyznávají Potopeného boha, jsou národem námořníků a pirátů a věří, že svět byl stvořen pro to, aby ho plenili a násilnili. Proto tam také funguje nevolnictví a zdejší muži si mohou pořizovat solné ženy v jen o něco málo lepším postavení než otrokyně. Většina kontinentu ale žije andalskými tradicemi, klasickou šlechtickou hierarchií, rytířstvím a vyznáváním víry v Sedm. Pouze v Dorne lze ještě najít mezi potomky Rhoynů pozůstatky jejich essoské kultury a náboženství zahrnující Matku Rhoyne, a nyní se na kontinentu začíná rozmáhat i východní náboženství Pána světla R’hllora.

Podrobnosti o starých bozích na odkaze zde.

Podrobnosti o původních bozích Prvních lidí na odkaze zde.

Podrobnosti o víře v Sedm na odkaze zde.

Podrobnosti o Potopeném bohu na odkaze zde.

Podrobnosti o R'hllorovi na odkaze zde.

Ve všech částech kontinentu však platí, že je zapovězeno otroctví, kromě Železných ostrovů i nevolnictví. Život poddaných a neurozených obyvatel však může být i tak dost nuzný a těžký, zejména pokud nepatří k trochu bohatší vrstvě obchodníků a řemeslníků z větších měst. Ctí se právo hosta, tedy zvyk, že je hostovi zapovězeno pod hostitelovou střechou ublížit, jakmile mu nabídne pohoštění. Rovněž tam již bylo zapovězeno právo první noci lordů. Bez ohledu na náboženství a zvyky také platí, že po rodičích dědí vždy nejstarší syn, s výjimkou Dorne, kde se na pohlaví dědice nehledí, a s výjimkou zemí za Zdí, kde více záleží na skutečné síle a osobních kvalitách než na pokrevním příbuzenství. A s výjimkou Železného trůnu, kde bylo alespoň během vlády Targaryenů ustanoveno, že vlastním jménem nebude vládnout žena, a mezi nimiž před dcerami dostávali přednost i vzdálenější mužští potomci. 

A docela jednoduché je uspořádání kontinentu i z politického hlediska. Většinu ho pokrývá říše Sedm království, kterou sjednotil Aegon I. Targaryen. Od tohoto momentu se také počítá západozemský letopočet, který je rozdělený na dobu před dobytím a po dobytí a na začátku příběhu končilo třetí století po dobytí. Říči vládne král Andalů, Rhoynů a Prvních lidí, lord Sedmi království a ochránce říše sedící na Železném trůně. Tomu jsou podřízeni strážce každého z devíti regionů, na něž se říše dělí, a jim jsou dále podřízeni místní lordi a poddaní v jejich panstvích. Každému z regionů vládne strážce, lord z velkého urozeného rodu, jemuž jsou podřízení další lordi a páni, a ti mohou mít ještě vlastní poddané šlechtice či rytíře, a odvádí daně králi na Železném trůně. Pokud nejde o rytíře neusazené, potulné, vstupující do služeb kohokoli, kdo jim zaplatí. Vedle toho existují i vojenské funkce obránců různých částí říše, které obvykle drží stejný lord, který je strážcem. Takový obránce potom pro krále svolává armádu dané oblasti, protože král vlastní trvalou armádu nemá. 

A z těchto vysoce postavených šlechticů se také rekrutují členové královy malé rady, tedy jeho rádci, případně regenti, pokud na trůn usedne nezletilý panovník, a další funkcionáři. Například existuje i funkce královského popravčího, v minulosti byli obsazováni královi zpovědníci, inkvizitoři a podobně. V Sedmi královstvích totiž šlechta vnímá za sobě rovnou opět pouze ostatní dědičné šlechtice a obchodníky či nedávno nobilitované do svých řad nerada přijímá.

Pouze za Zdí existuje množství různých kmenů s vlastní hierarchií a různými společenskými systémy a jen výjimečně se tamější lid sjednocuje pod Králem za Zdí, jenž se ale stává králem teprve tehdy, když svou pozici dobude a uhájí a není to post dědičný. Také obvykle po smrti takových králů zaniká. Proto si také říkají Svobodný lid.

Akorát v minulosti byl kontinent rozdělen na několik samostatných království měnící se velikosti, jimž vládli jejich vlastní králové, královny, v Dorne princové a princezny a které vznikaly, zanikaly, slučovaly se a rozpadaly. A právě podle nich vznikly současné regiony říše a přibyly k nim dva další:

Podrobnosti o zemích za Zdí na odkazu zde.

Podrobnosti o Severu na odkazu zde.

Podrobnosti o Říčních krajinách na odkazu zde.

Podrobnosti o Železných ostrovech na odkazu zde.

Podrobnosti o Údolí na odkazu zde.

Podrobnosti o Západních krajinách na odkazu zde.

Podrobnosti o Korunních zemích na odkazu zde.

Podrobnosti o Rovině na odkazu zde.

Podrobnosti o Bouřlivých krajinách na odkazu zde.

Podrobnosti o Dorne na odkazu zde.

Díky tomuto sjednocení ale lze docela dobře zobecnit ekonomickou situaci Západozemí. Od sjednocení se v celé říši platí stejnou měnou, zlatými dragony, stříbrnými jeleny a měďáky, jen v několika regionech je k sehnání ještě původní měna, jako ručky v Rovině, ale nemá stejnou hodnotu jako ta nová. Ta se přitom zásadně nemění, pouze nemalá část nové generace králů vždy nechávala razit nové mince s vlastním otiskem. 

Ve všech regionech se lze také zaměřit na mnoho způsobů obživy. Hlavní je samozřejmě zemědělství, rybolov a s tím související produkce. Hlavně v městech a městečkách probíhá čilý obchod, včetně zámořského, své služby poskytují četní řemeslníci, hostinští, zpěváci, taškáři, šašci, poetové, a hojně i prostitutky, protože svobodní ani ženatí muži se často netají s navštěvováním nevěstinců a jejich manželky mají v západozemském systému jen málo možností jim to vyčítat. Mnozí muži také propůjčují své služby jako žoldáci, mohou se pokusit usilovat o rytířství, nebo se dostat do domácí stráže šlechticů, a ti nejschopnější se mohou dostat i do Královské gardy, osobní ochranky krále. Nebo, pokud už nemají jinou možnost či jsou zločinci, kteří se chtějí vyhnout trestu smrti, mohou se ocitnout na Zdi v řádu Noční hlídky, kde stráží severní hranici říše. 

Kariéru lze najít i v církvi, co se týče víry v Sedm, protože staří bohové žádné kněží nemají, kněží Potopeného boha nejsou nijak zvláště organizovaní a Západozemí zatím nemá žádný chrám R'hllora, kde by se mohli rekrutovat jeho služebníci. Ženy se tak mohou stát septami, sloužit v septech a matčiných domech nebo jako vychovatelky, pečovat i sirotky, nebo o mrtvé jako tiché sestry. Muži se mohou stát kázajícími septony, žebrajícími, putujícími bratry, nebo mohou pomýšlet i na funkci Nejvyššího septona, kterého volí Nejoddanější ze septonů a sept. 

Koho zláká vědecká cesta, může se rozhodnout i pro studium v Citadele, ačkoli ta je určená pouze pro muže. Poté může pokračovat v akademické práci, nebo se stane mistrem sloužícím pánovi hradu, který má o mistra zájem, a mít tam na starost zdravotnictví, zpravodajství, poradenství a často i výuku. Nebo se lze uchytit mezi alchymisty, i když jejich největší sláva už dávno pominula. 

A není také vůbec výjimečné, když se někteří Západozemci rozhodnou vycestovat za moře, dát se tam k žoldáckým společnostem, zakládat vlastní, nebo se živit jakýmkoli jiným způsobem, který nabízí Svobodná města.