Princ Aemon Targaryen se narodil jako třetí dítě krále Jaehaeryse I. Targaryena a jeho sestry manželky královny Alysanne v roce 55 na Dračím kameni. Noc po jeho narození na žádost Alysanne Jaehaerys položil do jeho kolébky dračí vejce, jen se dost možná nikdy nevylíhlo. Ostatně jako dítě se Aemon draků trochu děsil, byl spíš vážný, opatrný a poslušný.
Měl světle šeříkové oči, vlasy mu zářily jako bílé zlato, což byla vzácná barva prý i ve Staré Valyrii, vždycky byl hodně vysoký, v 15 měřil 185 cm, a silný, ale ani přesto ne tak rychlý nebo divoký jako jeho mladší bratr Baelon. Byl spíš zdrženlivý, než se naučil číst, miloval, když se mu četlo, Alyssane často říkala, že jeho první slovo bylo „proč“. Neznamená to však, že nebyl schopný. Jakmile Baelon dorostl a stal se jeho nerozlučným společníkem, oba cvičili ve zbrani a jejich souboje přitahovaly hromady diváků.
Celkově ho lid miloval od chvíle, co se narodil. Když se král a královna měsíc po jeho narození vrátili z Dračího kamene do Králova přístaviště, na ulicích i u Rudé bašty je vítaly davy, doufaly, že spatří dítě, a tak Jaehaerys nakonec vylezl na hradby hlavní brány, zvedl Aemona nad hlavu, aby si ho každý mohl prohlédnout, a ozval se velice hlasitý řev. S tím však možná souviselo i to, že ho Jaehaerys od začátku zval svým dědicem. Což se nelíbilo Alysanne. Aemonův nejstarší bratr Aegon zemřel tři dny po narození, ale žila jeho starší sestra Daenerys a podle matky měla být dědičkou ona. Jaehaerys ji odbýval, že se Aemon a Daenerys jednou vezmou a budou vládnout spolu, což Alysanne neuspokojovalo.
Nakonec ale na následnickou roztržku nedošlo. Už v roce 62 udělil Jaehaerys sedmiletému Aemonovi titul prince Dračího kamene a dědice trůnu oficiálně, protože Daenerys podlehla o dva roky dříve epidemii třesavky. K tomu takto brzy začali Aemonovi rodiče hledat i jinou vhodnou nevěstu. Kromě bratra Baelona měl i sestru Alyssu a Jaehaerys zamýšlel, že by mohla nahradit Daenerys. Jenže Alyssa nejlépe vycházela s Baelonem a Aemona raději Alysanne přistrčila k osmileté lady Jocelyn Baratheon, dceři lorda Rogara Baratheona, kterou mu během svého druhého manželství porodila její a Jaehaearysova matka Alyssa Velaryon. Tedy byla Jocelyn zároveň Aemonovou tetou.
Aemona a Jocelyn vedle sebe posadila i na hostině k Aemonovo jmenování princem Dračího kamene, ti spolu strávili celý večer, bavili se, smáli, zkrátka se rychle spřátelili. O šest let později tak byly oznámeny jejich zásnuby a v roce 70 se vzali při ohromném obřadu srovnatelném se slavnou Zlatou svatbu Jocelyniných rodičů.
K tomu Aemon za dva roky vyhrál pranici panošů na turnaji v Šerodolu, předvedl se i v klání a vysloužil si rytířské ostruhy. Což mu nejspíš dodalo dost odvahy i pro to poslední, co se od targaryenského prince očekávalo – nedlouho po návratu domů si v Dračím doupěti vybral draka. Rudého Caraxe, nejdivočejšího z mladých ustájených draků.
 |
| zdroj |
Během třetí Dornské války se postavil Železný trůn proti králi Supovi, dornskému rebelovi útočícímu na Bouřlivé krajiny. Princ Dorne se tehdy rozhodl konfliktu neúčastnit a nechal Jaehaeryse a Rogara Baratheona, aby ho vyřídili. Což jeho syn Morion Martell vnímal jako urážku Dorne. Nelíbilo se mu, že rytíři Železného trůnu vyrazili do Rudých hor bez potíží, zatímco armáda Dorne nechala krále Supa svému osudu. A když převzal vládu nad Dorne, rozhodl se pomstít námořní invazí do Sedmi království. Jenže Dorne nemá flotilu, tudíž musel najmout piráty, žoldáky a korzáry, což mu zabralo skoro rok, a Jaehaerys měl dost času se o všem dozvědět.
Morion vyrazil na Mys hněvu až v roce 83, ale celá jeho válka se smrskla do jediné jednodenní bitvy. Jaheaerys, Aemon a Baelon už čekali na Dorny na svých dracích a lord Boremund Baratheon se svou armádou na mysu. A jakmile se ukázaly lodě, draci vzlétli, vyhnuli se všem střelám a zničili je. Když se pak král a princové vrátili do Králova přístaviště, čekalo je nekontrolovatelně hlučné a divoké uvítání, protože se jim podařilo nevídané. Vyhráli válku bez ztráty jediného muže.
Rodinná situace ale pro Aemona bohužel nebyla tak zářná. Měl tou dobou zkušenosti jak s velkým rozrůstáním rodiny, tak s děsivými ztrátami svých nejbližších. V roce 57 se mu narodil bratr a věrný společník Baelon, v roce 59 sestra Alyssa, v 62 sestra Maegelle, z níž se stala septa, v roce 63 Vaegon, jenž si nikdy s rodinou nebyl blízký a nakonec ho poslali do Citadely, v 64 sestra Daella, 67 Saera, 71 Viserra, 80 Gael navzdory protestům Aemonovy matky, že je na děti už příliš stará. V roce 75 se také účastnil svatby svých sourozenců Baelona a Alyssy, v roce 77 přivítal prvního synovce Viseryse, v roce 81 dalšího synovce Daemona.
Na druhou stranu v roce 73 se narodil jeho bratr Gaemon, který ale zemřel po pouhých třech měsících, v roce 77 Valerion, který se nedožil ani roku. V roce 81 provdali Daellu za lorda Rodrika Arryna a ona zemřela další rok po porodu. Stejný osud čekal o tři roky později Alyssu. A Saera tentýž rok už neunesla svou divokou povahu, skandály a vážné problémy s rodiči a zmizela do Essosu. Jen o tři roky později přišel i o předposlední sestru, Viserra si zlomila vaz. A téměř se zhroutil vztah jeho rodičů.
Alysanne po všech ztrátách svých dcer prosila Jaehaeryse, aby dovolil Saeře vrátit se domů. Jenže Jaeherys odmítal, nazýval ji lysénskou děvkou, poručil Alysanne, ať ji pohřbí, protože je pro ně mrtvá. Což mezi ně vneslo velký rozkol, později zaznamenávaný jako období prvního nesváru. Trvalo dva roky, Alysanne během nich žila na Dračím kameni zatímco Jaehaerys cestoval po říši. Brzy si toho všimli všichni poddaní, lordi dokonce králi začali podsouvat své dcery a Aemon a Baelon se tak otce snažili několikrát doprovázet a marně přesvědčit, aby se vrátil domů. Nakonec se to povedlo až Maegelle.
Šťastnější období tak Aemon prožíval poté, hlavně roku 90. Tehdy provdal svou dceru za bohatého, slavného lorda Corlyse Velaryona. Tedy vlastně to byla přímo Rhaenys, kdo oznámil svůj úmysl si Corlyse vzít, a když došlo na svatbu, vymohla si, aby na ni přiletěla na své dračici. Nedlouho poté slavil i svatbu nejstaršího synovce Viseryse. A brzy na to měl slavit další úspěch.
V roce 91 se ve Svobodném městě Myr odehrála zhruba rok dlouhá městská válka zvaná myrská krvavá lázeň. Prohrávající strana z Myru utekla, neúspěšně se pokusila usadit na Kamenoschodech, a když je odtamtud vyhnali, vyhlédli si ostrov Tarth v Bouřlivých krajinách. Lorda Camerona Tartha jejich útok překvapil a Myřanům se podařilo zajistit celé východní pobřeží. Načež Jaehaerys poslal Cameronovi pomoc – flotilu Velaryonů pod velením Aemonova zetě Corlyse a jednotky lorda Boremunda Baratheona. A vyrazil i Aemon na drakovi Caraxovi. Očekával jasné vítězství a brzký návrat, aby řádně oslavil, že Rhaenys čeká jeho první vnouče.
Protože letěl, dorazil na Tarth dřív než ostatní jednotky a v horách uprostřed ostrova se setkal s lordem Cameronem v jeho táboře. Ten však také našli dva myrští zvědi, poznali Camerona a jeden z nich se ho pokusil zastřelit. Jenže minul, šipka z kuše trefila Aemona vedle něj přímo do hrdla a Aemon se utopil vlastní krví. Zemřel třetího měsíce roku 92 v pouhých šestatřiceti letech.
 |
| zdroj |
Jeho smrt, kromě velké osobní tragédie Targaryenů, král a královna tou dobou přišli téměř o všechny své děti, znamenala i zásadní problém s nástupnictvím. Jediným dítětem Aemona byla Rhaenys a Jaehaerys bez dalšího rozhodl ji i jejího nenarozeného potomka pominout. Dědicem trůnu jmenoval prince Baelona. To začali mnozí vnímat jako precedent, že u Železného trůnu mají muži, tedy i bratři, přednost před dcerami krále či dědiců, zatímco andalský zvyk určoval přednost dcer před bratry lordů. A mělo to velkou váhu na následném Velkém koncilu v roce 101, kde se volil Jaehaerysův nástupce a kde tak Rhaenys na rozdíl od seriálu Rod draka už osobně zvláštní podporu neměla.
Žádné komentáře:
Okomentovat