Víra v Sedm

zdroj

Víra v Sedm (Faith of the Seven) neboli v nové bohy je dominantní náboženství v Západozemí. Vyznávané je v téměř všech regionech, a neznámé není ani v Essosu. Do Západozemí totiž přišlo právě z něj, spolu s invazí Andalů, před 6 000 lety (podle některých mistrů a výzkumů před 4 000 nebo teprve 2 000), když se Andalům podle legend zjevil Bůh Sedmi. Následně přepluli Úzké moře, vylodili se v Údolí, svými železnými zbraněmi potlačili dosavadní víru Prvních lidí ve staré bohy, protože se jim nelíbila magie s nimi spojovaná, posekali a spálili většinu čarostromů, ustavili Staré město jako centrum nové víry a spojováním s mocnými rody nebo jejich úplným nahrazením si zajistili rozšiřování své kultury po celém území kromě Severu a Železných ostrovů. Jen v Essosu od té doby téměř vymizela, protože jak z něj odešli Andalové, ostatní národy neměly zájem udržovat ji naživu. Nyní ji sice berou na vědomí a hlavně v přístavních městech jsou k nalezení septa, jen jsou většinou navštěvována hlavně námořníky ze Západozemí. Tedy přesně naopak než staří bohové, s nimiž Essos seznámili až Západozemci. Ani ti se tam ale nijak neuchytili.

Ač se tedy podle názvu Sedm zdá, že nedošlo k tak razantní změně, jako když pohanské bohy nahradil jeden křesťanský, opak je pravdou. Víra v Sedm je přes označování „noví bohové“ či pouze „Sedm“ také monoteistické náboženství. Nejde o sedm bohů, ale sedm aspektů jediného Boha Sedmi, z nichž každý reprezentuje určitou vlastnost a dává možnost modlit se ke konkrétní "tváři" s konkrétním problémem.

Sedm aspektů víry v Sedm:

• Otec – zobrazovaný jako vousatý muž s váhami, reprezentuje spravedlnost
• Matka – představuje mateřství a péči a zajišťuje plodnost a milosrdenství
• Válečník – zobrazovaný s mečem, představuje sílu a směřují k němu modlitby za odvahu a vítězství
• Panna – symbolizuje nevinnost, cudnost a lásku
• Stařena – se svou lucernou představuje moudrost a modlí se k ní ti, kdo hledají správou cestu
• Kovář – ač drží kladivo, představuje veškeré řemeslo a modlí se k němu každý, kdo má před sebou těžkou práci a potřebuje sílu
• Cizinec – reprezentuje smrt a neznámo a je tak aspektem, ke kterému se málokdy někdo modlí

Zároveň to znamená, že spousta zejména méně informovaných vyznavačů nemusí vždy chápat, že nejde o jednotlivé bohy, mohou je často vnímat jako sedm samostatných, a tak jsou třeba i ustálené fráze, které to naznačují, jako „Bohové jsou dobří“ pro situaci, kdy se něco podaří.

I toto náboženství má své svaté texty – nejdůležitější je Sedmicípá hvězda rozdělená do oddílů věnovaných každému aspektu. Existuje i Kniha svatých modliteb, nebo náboženské písně jako Píseň Sedmi nebo píseň Panna, Matka a Stařena. Vyznavači dále věří v nebe a peklo, přesněji v sedm nebí a sedm pekel. Po narození také probíhá pomazání sedmi oleji, a i jméno je dětem dáváno ve světle Sedmi. 

Existuje i oficiální znak víry, vedle duhy je jím sedmicípá hvězda, která má znázorňovat a pomáhat pochopit Boha Sedmi. Stejně jako je sedm cípů součástí jediné hvězdy, je totiž i sedm aspektů součástí jediného Boha. Tomuto znaku pak podléhá i architektura. Například chrámy zvané septa jsou stavěné jako sedmistranné budovy, v nichž je každá zeď věnovaná jednomu aspektu Boha a vyzdobená jeho podobiznou, obrazem či sochou podle velikosti septa a bohatství stavitele. Nebo sedmistranná křišťálová koruna Nejvyššího septona, hlavy celé církevní hierarchie. Ten žije v hlavním sídle víry, jímž bylo původně Hvězdné septum ve Starém městě, od dob Baelora I. Targaryena je to Velké Baelorovo septum v Králově přístavišti. Společně se svou radou známou jako Nejoddanější. Pod ně pak spadají všichni septoni a septy starající se o septa po celé zemi, případně cestující po říší a hlásící slovo boží, septy pak často zajišťující výchovu mladých dam v urozených rodinách. A samozřejmě různé řády.

zdroj

Mezi tyto patří tiché sestry, ženy přísahající službu Cizinci a skládající slib cudnosti a mlčenlivosti, jejichž úkolem je připravovat mrtvoly na pohřeb. Dále žebrající bratři, což jsou v podstatě putující kněží, kteří kážou v místech, kde není žádný stálý septon. A vedle nich jsou ještě řády žijící uzavřeně v božích domech jako jsou domy Matky a zcela se oddávající duchovnu. Mezi ty by šel zařadit i řád kajícníků na Tichém ostrově v Říčních krajinách.

K tomu existovaly dva církevní vojenské řády, souhrnně nazývané Bojovníci víry. Jde o Válečníkovy syny a Nuzné druhy. Válečníkovi synové byli rytíři, kteří se zřekli pozemků a majetku, rozhodli se bojovat za víru a stali se fanatickými protivníky nepřátel Sedmi, kdežto Nuzní druhové byli pouze lehce ozbrojení (někdy i jen tím, co našli při cestě) pěšáci více sloužící prostým věřícím, které chránili při cestách po říši. Oba řády zároveň vynucovaly spravedlnost církve. Ta měla pravomoc vést výslechy a soudy a vynášet rozsudky nad všemi obyvateli, včetně králů.

Dá se proto čekat, že tyto extrémistické organizace měly po příchodu Targaryenů do Západozemí problém s jejich valyrijskými zvyky, přestože i oni sami vyznávali Sedm, a povstali proti jejich incestním svazkům. Maegor Krutý pak povstání krvavě potlačil a po nástupu jeho synovce Jaehaeryse I. byl sjednán mír mezi trůnem a církví za podmínek, že církev nebude aktivně podporovat královský incest, ale uzná platnost takového manželství, a Bojovníci víry budou rozpuštěni.

V současnosti ale královna matka Cersei Lannister viděla ve znovuobnovení těchto řádů v rukách církevní skupiny Vrabčáků příležitost k odstranění svých protivníků, a tak je královským dekretem znovu ozbrojila. V knize navíc tato skupina získávala ještě větší moc, neboť se v důsledku války pěti králů vyrojila spousta zbožných uprchlíků snažících se pomáhat obětem a rozšiřovat víru, jejíž úpadek viděli jako příčinu války, v hlavním městě jejich počet narostl natolik, že ani městská hlídka nebyla schopna znovu získat kontrolu, jako Nejvyššího septona si prosadili neurozeného Nejvyššího vrabčáka a Cersei ve snaze získat jeho přízeň, požehnání pro krále a odpuštění dluhů u církve oba řády obnovila. Což jí ve výsledku nepřineslo mnoho dobrého, když se nakonec obrátili i proti ní.

I mimo tyto organizace však náboženství silně ovlivňuje život obyvatel ve všech jižních zemích. Nejspíš právě z něj vychází zvyky mužské primogenitury, kdy po svých předcích může žena dědit, jen pokud nemá bratry, a kdy jsou celkově ženy v nižším postavení než muži. Jeho principy je velmi poznamenán rytířský kodex i samotné pasování – rytíři přišli s Andaly a každý rytíř musí být pomazaný ve světle Sedmi. Mezi nejhoršími hříchy uvádí incest a zabití člena rodiny, jako o něco menší hřích vnímá homosexualitu (v seriálu, v knize ji zejména mezi urozenými lze i přihlížet jako pouhé výstřední choutky hodné nanejvýš pomluv). Negativně nahlíží na plození nemanželských dětí. A vyžaduje dodržování zákonů pohostinnosti, kdy je zapovězeno ublížit hostovi, jakmile pojí z hostitelových zá­sob.

Dál má na rozdíl od původní západozemské víry ve staré bohy předepsané obřady. Především svatby jsou velmi ritualizované, zahrnují převlékání rodinných plášťů, když hlava rodu předá nevěstu ženichovi, symbolické svazování rukou a odříkávání předepsaných slibů. Ačkoli ne vždy je tento rituál dodržen, jak se ukázalo například při seriálové svatbě Robba Starka a Talisy Maegyr, kdy obřad neproběhl v septu, ženich nezahalil nevěstu do pláště ani ji nikdo neodevzdal ženichovi. A i pohřby mají svá pravidla, kdy je tělo zesnulého obvykle vystaveno, drží se u něj čestná stráž, pozůstalí se u něj mohou modlit a v seriálu se mu na oči kladou pomalované kamínky.

Zajímavým je u Sedmi i nahlížení na ostatní božstva. Zatímco třeba vyznavači R'hllora vidí všechny ostatní bohy jako falešné, vyznavači Sedmi často přísahají při starých i nových bozích a místo jediné správné vidí svou víru spíš jako víru svých otců a své země, kterou mají následovat. Tedy ostatní vyznání podle nich nejsou chybná a prázdná, často akceptují existenci odlišných systémů a bohů, o jejichž skutečnosti a moci mohou být dokonce přesvědčeni (a mohou s nimi nesouhlasit, jako na začátku brojili proti starým bohům), jen mají za to, že v jejich zemi vládne Sedm.