Bílí chodci

zdroj

Bílí chodci, nebo též Jiní (White Walkers, Others), což je další název, jakým jim v knize dali lidé, jsou bytosti ze severu, ze Zemí věčné zimy ležících daleko za Zdí. A nejsou to démoni ani zombie, ale zvláštní humanoidní tvorové vlastního druhu a vlastní společnosti.

Mají pronikavé, ledově modré oči, mléčně bílou pokožku, jsou studení, jako by je tvořila zima samotná, dokáží se velmi rychle a neslyšně pohybovat a mluví neznámým jazykem. Také nosí odrazivé brnění, které „mění“ barvu s každým krokem, meč vyrobený ze zvláštní ledové substance, jenž dokáže chladem rozlomit jakýkoli objekt včetně oceli, a mají jezdit na mrtvých koních, mamutech, obřích ledových pavoucích a jiných zvířatech. V seriálu jsou místo v knize tvrzené zvláštní krásy upraveni do podoby kůží potažených kostlivců většinou bez brnění (v pozdější řadách získali zbroj východoasijského stylu) a jejich jazykem je Skroth. 

A i když se o nich mluví jako o mrtvých věcech nenávidějících život, žijí, a to mnoho tisíc let. Podle pověstí, ať už staré chůvy ze Zimohradu nebo jiných, také mohou tisíce let spát pod sněhem, dokud je něco neprobudí. A stejně jako jejich původ nebo cíle, ani co to může být není známo. Ostatně, ne, že by to většinu obyvatel Západozemí zajímalo, přestože v knize jako kletbu často používají: „Ať tě vezmou Jiní.“

To hlavně proto, že naposledy se Jiní ukázali před 8 000 lety během Dlouhé noci, jak se říká zimě a temnotě trvající víc než generaci. Tehdy se dostali daleko na jih a za nimi zůstával masakr a ledová poušť, dokud nebyli poražení ve válce za úsvit Prvními lidmi a dětmi lesa, vedenými legendárním hrdinou a zahnáni zpátky na sever. Tento hrdina je v Západozemí znám prostě jako Poslední hrdina, obdobné legendy, kde figuruje dlouhá temnota a její magické prolomení, z jiných částí světa pak mluví o Azoru Ahai, Hyrkoonovi hrdinovi a jiných. Neví se ale, zda se tehdy Jiní dostali i do dalších oblastí, nebo zůstali jen v Západozemí.

Tam, aby zabránili jejich návratu, postavili lidé pod vedením Brandona Stavitele (alespoň dle legend) za pomoci kouzel dětí lesa ledovou Zeď, stavbu dnes vysokou přibližně 213 metrů a dlouhou 483 km od Východní hlídky u moře až po Stínovou věž v horách na západě. Tou chodci nemohou kvůli kouzlům projít, a navíc ji od té doby hlídá i bratrstvo Noční hlídky, nepřetržitě přítomné v hradech u ní. Otázkou přesto zůstává, jestli by dokázali zmrazit pobřeží nebo přelézt hory a jít okolo.

Zatím se v knihách zdolat překážku nepokusili, nikdo je už dlouho neviděl, ze vzpomínek se staly příběhy, z příběhů pověsti ke strašení dětí a jen málo lidí věří, že doopravdy existují. A z nich ještě méně, že nejsou definitivně mrtví. Dokonce i příběh o Nočním králi, třináctém veliteli Noční hlídky, jenž se měl zamilovat do Jiné, vzít si ji a zotročovat hlídku až do své porážky, je brán pouze jako pohádka a většina nevěří, že se stal.

To všechno však platilo pouze doteď. Neví se, jestli zima přivádí Jiné nebo Jiní s sebou táhnou krutou zimu, ale jisté je, že přichází. Divocí opouštějí své domovy, rybáři v Tulením zálivu na východě je údajně znovu spatřují a Noční hlídka se po 8 000 letech setkala s armádou přízraků, probuzenými mrtvolami ovládanými Jinými, a i Jinými samotnými.

Hned na začátku jimi byli povražděni průzkumníci, o něco později přízraky mrtvých bratrů zaútočily na Černém hradu. Poté, když Noční hlídka vyjela za Zeď, došlo k útoku na Pěsti prvních lidí a prvnímu zabití Jiného, a to překvapivě Samem Tarlym. Někteří o nich ale věděli celou dobu. Například Kraster, muž žijící za Zdí, obětoval své syny bohům, zatímco dcery si bral, s vědomím lorda velitele Mormonta. Těmi bohy přitom nebyl nikdo jiný, než právě Jiní, kteří chlapce podle seriálu odnášeli do své země. Ale co s nimi provádí, nikdo netušil v žádné z verzí. V knize ještě Krasterovy ženy prohlásily, že jejich synové přicházejí, jenže nelze říci, jestli opravdu mohli přetvářet novorozence v Jiné. Navíc, když mu došli synové, začal Kraster posílat ovce.

Díky Samovi ale lidé znovu objevili jiné důležité informace, o jejich slabostech. V době války o úsvit používaly děti lesa zbraně z dračího skla a poskytovaly je každoročně i hlídce, ale s jejich mizením ze Západozemí mizely i vědomosti. Až Sam poté, co našel zakopanou zásobu zbraní na Pěsti a náhodou s jednou z dýk zabil Jiného, přišel na to, že oheň jim sice neublíží, ale dračí sklo, jemuž mistři říkají obsidián a další zase zmrzlý oheň, je smrtonosné. Stejný účinek má také dračí ocel neboli valyrijská ocel, a patrně rovnou drak (naopak na přízraky v knize nefunguje obsidián, ale velmi rychle hoří). A vzhledem k tomu, že na Dračím kameni je značná zásoba obsidiánu, vyhlídky lidí by se mohly výrazně zlepšit. Protože zima se blíží.

Jen v seriálu zima už dokonce přešla. Tam se ukázalo, že v jeho pojetí měli Jiní svou hierarchii, v jejímž čele stál Noční král, první Jiný stvořený dětmi lesa údajně kvůli válce s lidmi (tato verze nesouhlasí s  knižními informacemi ani s knižní chronologií, není tam známo, jak Jiní vznikli, a zaútočit měli až po uzavření míru mezi lidmi a dětmi lesa). A ten vytáhl se svou armádou, do níž přibral každého, kdo za Zdí padl a koho znovu "oživil" ke Zdi, kde nakonec kvůli nešťastnému nápadu chytit přízrak a přesvědčit s jeho pomocí ostatní království, že hrozba je skutečná, získal rovněž draka. S jeho pomocí pak Zeď prolomil a svou armádu dovedl až k Zimohradu, kde byl spolu se všemi Jinými a nemrtvými přízraky poražen.

zdroj