Bouřlivé krajiny

Bouřlivé krajiny (Stormlands) jsou jedním z regionů Sedmi království, který býval samostatnou, agresivně expandující a drsnou říší. Aby také ne, když jsou pojmenovány po častých krutých bouřích, jež je bičují poté, co se zformují na Letním a Úzkém moři, a ony se s nimi musí vypořádat.

Od svých sousedů Roviny, Dorne a Korunních zemí jsou navíc odlišné i v dalších ohledech. Brázdí je hluboké, zelené lesy, díky kterým jsou nejvíc zalesněným regionem, ostré vysoké vrchy, kamenitá pobřeží, a protože jsou celkem malé, jen na některých místech se v nich daří bezproblémově žít díky teplému, vlhkému klimatu. Ale tam, kde hromy ozvučují pralesy a kde si bohové vylévají svou zlost, jsou teprve ty pravé Bouřlivé krajiny a ti praví bouřliví lidé. Však dokonce i urození bastardi tam dostávají jméno Bouře.

zdroj

Rod Frey

zdroj

Rod Freyů z Přechodu je jeden z urozených rodů Říčních krajin. Na začátku se nepočítal mezi nejdůležitější, ale jeho sídlo, dvojitý hrad Dvojčata rozkládající se na obou březích Zeleného bodce, mu vysloužilo celkem značné bohatství. A v současnosti narostl jak do síly, tak do počtu. Je proto jedním z nejmocnějších vazalů rodu Tullyů, v knize později Baelišů, a může jim přispět tisícem rytířů a třemi tisíci pěšáků, což dělá dohromady deset procent síly Říčních krajin.

Znakem Freyů jsou dvě modré věže spojené mostem na stříbrošedém pozadí znázorňující Dvojčata, v seriálu pak šedé věže stojící na modrých vlnách s tmavě šedým pozadím. Jejich motto není známo (v seriálu znělo Stojíme při sobě), ale je velmi dobře známa jejich současná podoba. Protože nynější lord Walder žije už devadesát let a pojal za manželku osmou ženu, má na kontě spoustu potomků a prapotomků, legitimních i bastardů, a většina z nich zdědila i jeho typický lasičkovitý vzhled.

Mistři

zdroj

Řád mistrů (maesters) je řád učenců, kteří prakticky zajišťují rozvoj vědy v Západozemí a pohrdají magií. Proto jsou někdy označováni jako rytíři mysli a do značné míry nahradili cech alchymistů, který se naopak znalostmi magie ohání. Nejde ale o žádný mnišský řád. I když noví mistři skládají přísahu věrnosti říši (zříkají se tedy politické loajality), celibátu, svědomitého plnění povinností při své službě a zříkají se zemí a titulů, nejsou vázáni na víru, ačkoli většina z nich patrně nějakou vyznává, a od kněžích víry v Sedm, nejrozšířenější církve v Sedmi královstvích, se liší třeba tím, že mezi ně mohou patřit pouze muži (královna Alysanne se marně snažila zasadit o to, aby přijímali i urozené dívky), nebo faktem, že jejich řád je starší než působení Andalů a jejich zvyků včetně náboženství v Západozemí. 

Historie vlády Targaryenů 3: Když draci tančí 1

S královnou Aemmou Arryn měl Viserys I. Targaryen, král zvolený na Velkém koncilu v Harrenově, tři děti, z nichž do dospělosti přežila pouze dcera Rhaenyra, a i Aemma zemřela brzy, při porodu druhého syna. Princezna Rhaenyra, přezdívaná Potěšení říše a později Půlroční královna, se tak stala jednou z nejdůležitějších osob říše a chovala se podle toho. Používala například změněný znak – tříhlavého draka na černém poli spojeného s měsícem a sokolem Arrynů za svou matku a stříbrným mořským koníkem na zeleném poli za své hlavní podporovatele Velaryony. Česala se ve stylu válečnické Visenyi, přestože sama nebojovala, naopak byla hlavně před mnoha porody popisovaná jako nejkrásnější panna v říši, byla velmi hrdá, vždy se oblékala bohatě a milovala šperky, především prsteny, jimiž otáčela kolem prstů, když byla nervozní. Ale stejně jako Visenya nikdy neodpouštěla a dokázala se rychle rozčílit.

Rod Redwyne

zdroj

Rod Redwyneů je jeden z hlavních urozených rodů, který přísahal věrnost Vysoké zahradě, a zároveň jeden z rodů, který hraje důležitou roli pro celé Západozemí. Úzké vazby Redwyneů s Tyrelly (především v současnosti díky velkému vlivu lady Olenny) jim zajišťují značnou moc a jejich flotila o dvou stech válečných lodích a pětkrát víc obchodních veslicích tvoří podstatnou část flotily celé Roviny, jíž se těžko vyrovná jakákoli jiná. A to není jejich jediný přínos.

Qarth

zdroj

Qarth je přístavní městský stát nebo, podle Qartéňanů, vysokých, bledých a pyšných lidí zvaných Dothraky Mléční lidé, též „největší město, které kdy bylo nebo bude“ ležící daleko na východě v Essosu v oáze za Rudou pustinou na hranici Letního a Nefritového moře. Je ale velmi dobře známé, protože lodě mířící ze Západozemí, Svobodných měst, Letních ostrovů a Zálivu otrokářů do zemí Yi Ti nebo Ašaje zde často zastavují kvůli obchodu a doplňování zásob.

Na rozdíl od jiných měst Essosu, které sice také jsou důležitými obchodními uzly, ale potýkají se se spoustou problémů, však nemá Qarth žádné obavy z Dothraků, kteří k němu přes vyprahlou Rudou pustinu necestují (ač takový khal Drogo snil, že bude schopen vydrancovat všechna velká města včetně Qarthu), nikdy nebylo dobyto Svobodnými Valyrijskými državami a nebojí se ani jiných protivníků.

Rod Bolton

zdroj

Rod Boltonů je starý rod sahající až k Prvním lidem, tedy s původem ve věku hrdinů, a toto dědictví si díky obývání Severu udržel dodnes. A i když už dávno není jedním z největších a nejvýznamnějších, nikdy ve svých snahách dostat se co možná nejvýš neustal a nyní se zdá, že by se mu vytrvalost mohla vyplácet.

Sídlí v Hrůzově, nepěkné pevnosti ve východní části Severu, a i sám je poměrně neoblíbený, drsný a krutý. Jeho znakem je stažený muž na růžovém poli a motto „Naše ostří jsou ostrá“, i když sami jeho členové běžně používají i „Stažený člověk nemá tajemství“ nebo „Nahý člověk má několik tajemství, stažený žádné“, což se váže k jejich historii a i současné pověsti, která mluví o stahování nepřátel zaživa.

Drak

Draci (Dragons) jsou ve zkratce obrovští létající plazi schopní chrlit oheň a mají mít silnou vazbu na magii. Přestože se tedy řadí k nadpřirozeným tvorům, kteří v našem světě spadají do říše legend a v Západozemí i Essosu jsou též spojováni s kouzly, nepatří třeba k těm, u nichž mnoho lidí nevěří, že existovali. O reálnosti draků totiž nikdo nepochybuje.

zdroj

Bouřlivý konec

zdroj

Bouřlivý konec (Storm's End) je hlavní správní sídlo Bouřlivých krajin na jihovýchodním pobřeží Západozemí na Durranově mysu u Zálivu ztroskotání a nedaleko oslova Tarth, kde stojí na téměř šestačtyřicetimetrovém útesu bez jakéhokoli bezpečného kotviště v dohledu. Na začátku seriálu i knih byl v držení Renlyho Baratheona, tudíž byl jedním ze tří hradů v moci rodiny Baratheonů (další byly Rudá bašta krále Roberta a Dračí kámen lorda Stannise), ale stejně jako se od běžných hradů liší Dračí kámen, liší se od nich i Bouřlivý konec. Jen jiným způsobem.

Jedná se o jeden z nejsilnějších hradů v zemi, který tvoří jedna hlavní obrovská věž obklopená hladkými, kulatými masivními hradbami ze světle šedého kamene, vysokými 30,5 m a 12 m širokými, na straně k moři až 24 m širokými, postavenými tak bytelně, že ani vítr nemůže najít žádnou skulinku. Navíc údajně s kouzly vpletenými do zdí, proto skrz ně prý nemůže proniknout žádná magie. Jediná "tajná" cestička do hradu by tak mohla být skrze zatopené jeskyně pod ním, které jsou ovšem zatarasené padací mříží a jsou v nich vražedné díry pro vylévání vařícího oleje na hlavy nepřátel. Což je dosti neobvyklé řešení, když ostatní hrady bývají rozsáhlými komplexy mnoha budov. Ale vzhledem k historii bouří, které ho často ničily, docela pochopitelné. 

Vymřelé rody: Towers

zdroj

Rod Towersů byl urozený rod z Říčních krajin. Původně šlo o rytířský rod, nebo spíš o rodinu, z níž se rekrutovali někteří rytíři, a neměl žádnou skutečnou moc. Dokud se jako čtvrtý rod neusídlil v Harrenově, do znaku nepřevzal pět černých věží na bílém pozadí ohraničené černou a rudou a nezískal postavení lorda.

Historie vlády Targaryenů 2: Rod Targaryenů z Králova přístaviště

zdroj

Lze asi přiznat, že Aegon I. nebyl špatným králem a pro nově sjednocenou říši dělal to, co považoval za nejlepší. Většinu vlády strávil upevňováním moci, cestováním po Sedmi královstvích a budováním nového hlavního města, Králova přístaviště. Také se opatrně stavěl k církvi, která proto neměla důvod odporovat, na Visenyině kopci dokonce nechal postavit velké septum a odsouhlasil plány na ještě větší Památeční septum na Rhaenysině kopci.

Zároveň nechal kolem nového města vztyčit masivní zdi, protože věděl, že on, Visenya a jejich draci nejsou ve městě pořád, aby ho ochránili. Viděl přece, co se stalo neopevněnému Městu vysokých stromů na Letních ostrovech. A rozhodl se, že dřevěný Aegonfort není vhodný pro krále. Přestěhoval se proto zpět na Dračí kámen a začal se stavbou pevnosti, z níž se později stala Rudá bašta. Údajně na její stavbu ale dohlížela Visenya, aby s ní Aegon po zdrcující smrti Rhaenys nemusel být na Dračím kameni.

Pentos

zdroj

Svobodné město Pentos je velké přístavní město na essoském pobřeží Úzkého moře v Pentoském zálivu. Částečně tak slouží jako brána na východ pro všechny, kdo k němu připlují. V jeho masivních zdech je totiž Sluneční brána, kudy mohou cestovatelé pokračovat přímou cestou do oblasti řeky Rhoyne.

Je ovšem docela zranitelné, a proto má vysoké, masivní hradby a mnoho opevněných cihlových věží. A hradby tam často mají i rozsáhlá panství místních nejbohatších obyvatel. Nesoustředí se totiž vůbec na armádu, proslavené je především obchodem, a to především s kořením a svými farmářskými produkty pěstovanými v úrodných planinách, jako je bledějantarové víno. Ty se prádvají nejen na zdejších tržištích, ale vyváží se do celého světa. Někteří tamější obchodníci přitom obchodují i s drahými kameny, dračími kostmi nebo i podezřelejšími věcmi a mezi úplně nejslavnější produkt Pentosu patří sýr, čehož mnozí v Západozemí využívají a neurozené obchodníky často hanlivě označují jako prodavače sýrů. 

Bílí chodci

zdroj

Bílí chodci, nebo též Jiní (White Walkers, Others), což je další název, jakým jim v knize dali lidé, jsou bytosti ze severu, ze Zemí věčné zimy ležících daleko za Zdí. A nejsou to démoni ani zombie, ale zvláštní humanoidní tvorové vlastního druhu a vlastní společnosti.

Mají pronikavé, ledově modré oči, mléčně bílou pokožku, jsou studení, jako by je tvořila zima samotná, dokáží se velmi rychle a neslyšně pohybovat a mluví neznámým jazykem. Také nosí odrazivé brnění, které „mění“ barvu s každým krokem, meč vyrobený ze zvláštní ledové substance, jenž dokáže chladem rozlomit jakýkoli objekt včetně oceli, a mají jezdit na mrtvých koních, mamutech, obřích ledových pavoucích a jiných zvířatech. V seriálu jsou místo v knize tvrzené zvláštní krásy upraveni do podoby kůží potažených kostlivců většinou bez brnění (v pozdější řadách získali zbroj východoasijského stylu) a jejich jazykem je Skroth. 

A i když se o nich mluví jako o mrtvých věcech nenávidějících život, žijí, a to mnoho tisíc let. Podle pověstí, ať už staré chůvy ze Zimohradu nebo jiných, také mohou tisíce let spát pod sněhem, dokud je něco neprobudí. A stejně jako jejich původ nebo cíle, ani co to může být není známo. Ostatně, ne, že by to většinu obyvatel Západozemí zajímalo, přestože v knize jako kletbu často používají: „Ať tě vezmou Jiní.“