Lev

Lev (Lion) je velká kočkovitá šelma známá ze skutečného světa i ze světa Písně ledu a ohně, kde obývá Essos i Západozemí. V Západozemí jsou to kopce v Západních krajinách, v Essou především Dothracké moře, kde žije i druh bílých lvů zvaných hrakkar.

Tedy tak tomu alespoň bývalo v minulosti. V Západozemí měli už tanečníci dětí lesa, tedy jejich válečníci, údajně povolat jeskynní lvy, aby pro ně bojovali proti Prvním lidem. Buď na západě, nebo tehdy lvi žili i v jiných místech. Na západě Západozemí každopádně měli hojně doupata. Třeba i ve skále, z níž se stala Casterlyova skála. Podle legendy ve vesnici blízko ní a budoucího Lannisportu žil lovec Corlos, syn Castera, když začal vesnici terorizovat a ovce místních lovit lev. Corlos ho vystupoval k jeho jeskyni na úpatí blízké hory, ozbrojený jen oštěpem ho zabil i s jeho družkou, ale ušetřil jejich lvíčata. Toto milosrdenství mělo potěšit staré bohy, kteří se rozhodli Corlose odměnit. Poslali paprsek slunečního světla hluboko do jeskyně, kde ozářil obrovskou zlatou žílu. Corlos tak objevil zlato, začal ho těžit a on a jeho potomci postupně vybudovali mocný rod Casterlyů a pevnost ve skále. 

Později králové Skály, už Lannisterové, lvy vlastnili ve svém zvěřinci. Vlastně jedna z verzí legendy o tom, jak Lann chytrý vypudil ze Skály Casterlye, zahrnuje i vypuštění lvů, kteří je pozabíjeli. A i kdyby nebyla pravdivá, lvi se po skále měli pohybovat. Loreon I. válčil dvacet let s králem Morgonem Banefortem, mocným nekromancerem, jenž při své porážce Loreona proklel. Prohlásil, že se vrátí z hrobu za pomstou. A dva roky na to se měli Loreonovi lvi vylámat ze zvěřince ven a zabít jeho tři syny. Jenže je lidé nepřestávali lovit, ať už do zvěřinců nebo k jiným cílům, a to se na lví populaci velmi podepsalo.

zdroj

V seriálu Rod draka ještě na začátku občanské války mezi Aegonem II. a Rhaenyrou Targaryen o Železný trůn vyjel lord Jason Lannister na válečné tažení ve jménu Aegona II. a vzal s sebou i dva lvy v kleci. Lvi na západě žili ještě i za časů lorda Tytose Lannistera, otce Tywina Lannistera, ačkoli už je považovali za vzácný pohled. Pro Tytose spíš děsivý. Jednou ho totiž napadla divoká lvice a nebýt jeho správce psince Cleganea, zabila by ho. Clegane ho ale zachránil, přišel o nohu a tři psy, takže z něj Tytos udělal za odměnu rytíře, věnoval mu země a tak vznikl rod Cleganeů. 

Pár nepokojných lvů chovali v Casterlyově skále ještě i v dětství Tytosových vnoučat Jaimeho a Cersei. Ti se občas hecovali, kdo z nich vleze ke lvovi do klece, Cersei jednou prostrčila ruku mřížemi a dotkla se lva, který na ni nejdřív zíral a pak jí olízl prsty. Zato Jaime odmítl zatahat ho za hřívu, neměl na to dost odvahy. Akorát už to bylo v době, kdy se začali lvi v Západozemí považovat v podstatě za vyhynulé. Jen poslední se schovávají na úpatí kopců. 

Na rozdíl od Essosu, kde dosud běžně žijí, především v Dothrackém moři a jeho okolí, a i tam se často loví do zvěřinců nebo bojových jam. Princ Pentosu má například ve své menažerii smečku lvů. Sandoq Stín, strážce lady Larry Rogare, manželky prince Viseryse Targaryena po tanci draků, přicestoval se svou paní z Essosu, kde nejprve působil v bojových jamách Meereenu a utkával se tam i se lvy. Khal Drogo během svého putování Dothrackým mořem po svatbě s Daenerys Targaryen ulovil hrakkara a komorné z jeho kůže ušili Daenerys plášť. Přičemž bílého lva viděla i v jedné z vizí v Domě Neumírajících v Qarthu. 

Později jako královna Meereenu měla vidět i skutečného lva, opět v bojové jámě. Ku příležitosti oslav míru po útocích Synů harpyje a svého sňatku s Hizdahrem zo Loraq se nechala přimět ke znovuotevření kontroverzních bojových jam. V Daznakově jámě se tak měly zahájit velké hry, v nichž měli mimo jiné účinkovat trpaslíci – Grešle a Tyrion Lannister, které v Essosu zajali otrokáři. Netušili ale, že organizátoři neplánovali jejich obvyklé představení, nýbrž vypustit na ně lvy. Daenerys sice nevěděla, kdo přesně měl v tomto představení účinkovat, nicméně takovou krutost odmítla a nevědomky tak Tyrionovi zachránila život.

Z toho vyplývá, že na obou kontinentech jsou lvi známá zvířata a mají svůj přesah i do kultury. Nejen té zábavní. Grandisonové, Jastové, Parrenové, Polanderové, Vikaryové, Wydmanové mají ve znaku lva nebo lví hlavu, stejně jako mívali Casterlyové a Reyneové. Samozřejmě i Lannisterové, pročež se Zápaďanům také říká lvi. Brána Králova přístaviště, z níž vybíhá Zlatá cesta do Západních krajin, se zve Lví brána a její posádce se také říká lvi. Casterlyova skála, jejíž samotný původ je se lvy spjatý, při západu slunce prý připomíná ležícího lva. 

A v Essosu zase některé národy, zejména Yi Ti, uctívají Lva noci, jehož úlohou je trestat zkažené, představovat destruktivní, přísnou mužskou sílu a protiváhu jeho družky Panny stvořené ze světla. V Domě černé a bílé v Braavosu stojí jeho ebenová socha coby velká lidská postava se lví hlavou sedící na trůně.