 |
| zdroj |
Ser Gerold Grafton byl andalský rytíř, jenž připlul z Andalosu někdy v prvních fázích invaze. Tehdy si První lidé vůbec neuvědomovali, jaké nebezpečí Andalové představují, nechávali je žít v okrajových místech Údolí a často si dokonce kupovali jejich služby proti svým rivalům. Takový byl případ i Osgooda III. Shetta, krále Věrných mužů z Města racků. Najal si Gerolda do války s bronzovým králem Yorwyckem IV. Roycem. Aby si pojistil jeho pomoc, dal mu svou dceru za ženu, sám si vzal Geroldovu dceru a další mladší dceru dal svému dědici. Všechny obřady ale vykonali septoni podle Geroldovy víry v Sedm.
Shettové pak s Geroldovou pomocí skutečně Royce porazili, ale Osgood bitvu nepřežil. Podle některých ho zabil přímo Gerold, aby mohl uskutečnit svůj plán. Po návratu do Města racků si přivlastnil Osgoodovu korunu, jeho dědice uvěznil do jeho komnat, dokud s ním neotěhotněla manželka, Geroldova dcera, a potom ho nechal zkrátka zmizet. Městu racků vládl sám, jako král nebo jako regent namísto nenarozeného vnuka či novorozeněte, protože se neví, jestli se vůbec nějaké dítě narodilo, ze záznamů to nevyplývá.
Samozřejmě zdaleka ne všichni s tím souhlasili. Naopak. Město proti němu povstalo. Gerold ale brutálně potlačil protesty, popravoval muže, ženy i děti a jejich těla házel do zálivu krabům, až zajistil nerozporovanou vládu Graftonů. Tehdy už byl jistě označován jako král bez ohledu na formální začátky své vlády. Načež se ukázal jako rozumný a chytrý vládce a Město racků pod ním a jeho následníky prosperovalo a vyrostlo v první a jediné město Údolí.
Shetty nicméně nevyhladil. Buďto se Osgoodovo vnouče narodilo, Gerold ho odstavil od moci a ono pokračovalo v rodu, nebo po něm zůstali ještě další příbuzní. A když se První lidé konečně spojili proti Andalům pod králem Robarem II. Roycem, Robar poslal svou sestru do Města racků, aby zbývající Shetty přesvědčila k povstání proti Graftonům. Chtěla po nich otevřít městské brány a umožnit Roycům vpád do města. Jenže na jejich plán nikdy nedošlo, protože i Royce nakonec porazili Andalové, Arrynové, kteří se ujali celého Údolí.
Těm byli Graftonové věrně zavázaní od úspěšné invaze i po největší hrozbu pro království Údolí, Targaryeny. Když Aegon Targaryen poslal flotilu svých příbuzných Velaryonů dobýt Údolí z moře, střetla se tam s narychlo shromážděnou flotilou Arrynů a tuctem válečných lodí Braavosu u Města racků. Ačkoli Velaryoni měli na pomoc i královnu Visenyu s dračicí Vhagar, nepodařilo se jim město dobýt. Údolí zvládlo zničit lodě Velaryonů, navzdory tomu, že jeho lodě na oplátku lehly popelem, a Město racků i za pomoci Graftonů odolalo. Arrynové a skrze ně i Graftonové se tak stali součástí nové říše, až když Visenya vyletěla na Vhagar do Orlího hnízda a Arryny donutila pokleknout.
I tehdy se raději rozhodli zůstat věrní svým vládcům a být s Targaryeny zadobře. Proto třeba na své královské cestě po Údolí navštívili Jaehaerys I. a královna Alysanne i Graftony. Ve Městě racků pak Alysanne zajistila svatbu lady Prudence Celtigar s lordem Graftonem a uspořádala zasedání jednoho ze svých ženských dvorů. Co si tam vyslechla, ji inspirovalo k naléhání na Jaehaeryse, aby kodifikoval vdovské právo. To ukládalo dědici povinnost zajistit otcově vdově, byť své maceše, stejné životní podmínky, jaké měla před smrtí manžela, a zakazoval muži vydědit děti od první ženy ve prospěch dětí od nové manželky.
Necelé století na to ale nastal problém rovnou s Arryny. V Údolí se po smrti bezdětné lady Jeyne Arryn rozhořela válka o nástupnictví, protože její bratranec Arnold Arryn a bohatý příbuzný Isembard Arryn, hlava vedlejší větve Arrynů z Města racků, se snažili rozporovat nároky jejího vzdáleného bratrance sera Joffreyho Arryna, jehož si Jenye zvolila jako svého dědice. Údolí se rozdělilo mezi tři strany a Město racků včetně Graftonů samozřejmě podporovalo svého Isembarda zvaného Pozlacený sokol. Umožnili mu dokonce svolat si do Města racků námořní žoldáky.
Spory tak eskalovaly, až se jim musel věnovat i Železný trůn, který rozhodl o přetrvání vůle Jeyne. Isembarda a jeho syny uvěznili, ale Graftonové ho stále považovali za nejlepší volbu a chtěli ho vidět v Orlím hnízdě. Dokud lord Alyn Velaryon neporazil Isembardovy najaté námořní žoldáky a nezjednal v přístavu Města racků pořádek. Sice tím krize ještě nekončila, konečnou porážku Isembarda a mnohem problematičtějšího Arnolda zajistila až další vojenská intervence, ale Isembard se nakonec projevil rozumněji než Arnold. Ukázal se v Králově přístavišti, slíbil věrnost Joffreym, prokázal své nadání ve správě daní a pokladny, tedy si udržel poměrně lukrativní pozici, stejně jako Graftonové zůstali lordy důležitého přístavu.
Na špatnou kartu potom zpočátku vsadili při vážné krizi ještě jednou. Když lord Jon Arryn svolal vazaly, protože odmítl uposlechnout příkaz Aeryse II., aby mu doručil hlavy Roberta Baratheona a Neda Starka po zmizení Lyanny Stark s korunním princem a Aerysově popravě Nedova otce a staršího bratra. Město racků totiž odmítlo, zůstalo věrné Targareynům. Ned Stark tudíž musel na Sever vyrazit skrz hory Údolí, zatímco Jon a Robert se obrátili proti opozici, která hrozila zadupat počínající Robertovu rebelii.
Jon vedl své rebelské vazaly proti vlastním lordům, proti Městu racků a Graftonům, a i Robert se připojil do boje. Potřeboval z Města racků odplout do Bouřlivých zemích volat do zbraně. Byla to nicméně docela rychlá bitva. Rebelové dobyli hradby Města racků – respektive to byl Robert, který také zabil Marqa Graftona (záznamy se rozcházejí, zda byl Marq tehdy lord nebo jen člen rodu), a město ihned padlo. Po podrobení Graftonů tak mohl Jon spojit rebely v Údolí a Robertovi umožnil spojit jeho vlastní vazaly – v návaznosti na to i vyhrát rebelii a sesadit Targaryeny.
Za Robertovy vlády pak byl lordem Města racků další Gerold Grafton. Otylý, podsaditý muž s tlustými pažemi a rameny, se špinavě blond vlasy a burácivým hlasem, navzdory tomu galantní. Ten byl nejprve spolehlivě věrný Arrynům, stejně jako celý jeho rod. Když se třeba ocitl Tyrion Lannister zatčený v Orlím hnízdě, sledoval jeho soud i muž z rodu Graftonů. Ovšem když se po smrti Lysy Arryn Údolí ujal její manžel a regent jejího malého syna Petyr Baeliš, začal být věrný i jemu, protože Petyr se velmi snažil udělat si z něj přítele.
Třeba požádal Gerolda, aby mu poslal jednoho ze svých synů jako svěřence a panoše malého lorda Roberta, a tak mu poslal nejmladšího Gylese. Akorát Robert je malý, neduživý chlapec, Gyles tak obvykle spíš plní úkoly komorné, což se mu samozřejmě nelíbí. Gerold se rovněž díky Petyrovi účastnil bohaté svatby lorda Lyonela Corbraye pořádané ve Městě racků, kterou, jak jinak, sjednal Petyr jako jeden z mnoha kroků k porážce opozice z řad lordů Údolí. A ve zveřejněných kapitolách zatím nevydané knihy Gerold přijel i do Měsíční brány, kde se chystá turnaj, a dostal od Petyra pokyn držet kvůli blížící se zimě zásobu obilí, místo aby ho prodal obchodníkům ve Městě racků.
Členové rodu Graftonů na začátku ságy:
- lord Gerold Grafton, lord Města racků
- synové Gerolda
- Gyles Grafton, nejmladší syn Gerolda
Žádné komentáře:
Okomentovat