Kastamer

Kastamer (Castamere) jsou trosky starého hradu v severozápadních Západních krajinách pojmenované po blízkém jezírku čiré modré vody, bývalé sídlo rodu Reyneů. Pod ním se nachází zlaté a stříbrné doly a původně byl Kastamer také jenom důl, stejně jako Casterlyova skála. 

Reyneové postupně k ochraně vstupu vybudovali hradbu se dvěma odolnými věžemi a zajistili ho dubovou branou pobitou železem. Poté přidali baštu a síně, a jak vytěžili spoustu zlata a stříbra, což jim v jednu chvíli umožnilo dosáhnout skoro stejného bohatství, jako měli Lannisterové ve věku hrdinů, rozšířili prázdné části dolů a šachet, mnohé přeměnili ve velké haly, galerie a pohodlné komnaty, nebo třeba do ohromného podzemního plesového sálu, kterým se táhne ozvěna. Nakonec dosáhli toho, že nadzemní opevnění připomíná pevnost menšího lorda nebo rytíře a devět desetin rozsáhlého hradu se skrývá pod zemí. Alespoň v knize, protože v seriálu Cersei Lannister tvrdila, že poslední lord Reyne postavil nad zemí obrovský hrad. 

zdroj

Ani přes jejich bohatství to nikdy nebylo královské sídlo a nakonec spadlo do panství Lannisterů. I tak měli Reyneové dostatečnou prestiž, aby byl Kastamer důležitý spojenec nejprve králů Skály a poté králů na Železném trůně. Princezna Rhaena Targaryen se svou dračicí Snožár například v Kastameru krátce přebývala po smrti Maegora I. a korunovaci jejího bratra Jaehaeryse I., když se svým novým manželem hledala nový domov. A o čtyři roky později Kastamer navštívil sám Jaehaerys na jedné ze svých královských cest.

Největší slávy však Kastamer dosáhl paradoxně až v době své zkázy. Začalo to, když Tywald, dědic lorda Gerolda Lannistera, dělal panoše lordu Robertovi Reyneovi a ten vyjednal jeho zásnuby se svou dcerou Ellyn. Brzy na to pak v rebelii Peaků Robert i Tywald zemřeli, novým lordem Kastameru se stal Ellynin bratr Roger a Ellyn přesvědčila k sňatku nového dědice Skály, Tywaldova bratra Tiona. Což jí vzhledem k depresím ovdovělého lorda Gerolda umožnilo stát se neoficiální lady Casterlyovy skály, zahrnovat své příbuzné úřady, poctami a pozemky a využívat své pozice k vylepšování Kastameru. 

Potom, ve čtvrté Blackfyrově rebelii, padl i Tion a Ellyn po nezdařených pokusech, jak si místo ve Skále udržet, o vše přišla. Její příbuzní se vrátili do Kastameru, ji nakonec provdali za lorda Tarbecka z nedaleké Tarbeckovy síně. Načež zemřel i Gerold, lordem se stal jeho neschopný syn Tytos a Ellyn, byť už nebyla ve Skále, jím manipulovala a využívala ho, stejně jako ostatní vazalové, jimž poskytoval štědré, nikdy nesplácené půjčky – včetně Reyenů z Kastameru. 

K tomu během následující páté Blackfyrovy rebelie a ještě nějakou dobu před ní sloužil v Kastameru jako páže a poté panoš Tytosův mladší syn Kevan a Reyenové si mysleli, že budoucnost Kastameru je neochvějná. Jenže v rebelii bojoval a nasbíral zkušenosti i Tytosův dědic Tywin, rozhodl se znovu přinést slávu a nadvládu Lannisterů, začal žádat splátky dluhů od otcových vazalů, a kdo nemohl platit, měl do Casterlyovy skály poslat rukojmí. 

Roger tehdy situaci nebral vážně. Vysmál se Tywinovi, příbuzným a přátelům řekl, aby nereagovali. Došlo dokonce k vážným, ale nic neřešícím střetům. Tywin proto poslal havrany do Kastameru a dalším vazalům s požadavkem, aby se přišli zpovídat ze svých činů. Reyneové a Tarbeckové odmítli, vypověděli věrnost Lannisterům a povstali v rebelii. Tywin tak bez svolení otce vytáhl k pomstě. Nejprve k Tarbeckově síni. Dostal se tam tak rychle, že Tarbeckové neměli čas svolat armádu, a tak se s Tywinem utkali jen s domácími rytíři, kteří všichni, včetně lorda Tarbecka, padli v nebo byli popraveni po krátké krvavé bitvě.

Ellyn vyslala havrany do Kastameru se žádostí o pomoc. Nicméně Tywin připravil obléhací stroje za méně než den, prorazil do hradu a vypálil ho, při čemž zemřela Ellyn i její syn Tion, poslední lord Tarbeck. Den a noc potom hořely plameny, dokud z Tarbeckovy síně nezbylo nic než skořápka. 

Roger tedy dorazil s dvěma tisíci rychle shromážděnými muži z Kastameru pozdě. Po vyčerpávajícím pochodu akorát spatřil plameny. Podle většiny zpráv měli Lannisterové mnohem víc mužů, Roger tak doufal v jedinou možnou výhodu, moment překvapení, a zatroubil do útoku. Lannisterové se však z překvapení rychle vzpamatovali a rozhodly prosté počty. Roger musel utéct s půlkou mužů už po smrti, a jeho samotného trefila šipka z kuše mezi ramena.

Potom ho zachvátila horečka, byl slabý, do Kastameru ho dokonce museli odnést, a velení se ujal jeho bratr Reynard. Podle něj se Tywin nemohl probojovat do dolů Kastameru a podzemní části hradu. Zavedl tam proto své lidi a čekal, až se tři dny po vypálení Tarbeckovy síně Tywinova ještě zdvojnásobená armáda ukázala u Kastameru. Reynard mu poslal podmínky za kterých by se vzdal, tedy že znovu budou věrní vazalové výměnou za vydání Tywinových bratrů jako rukojmích. Roger k tomu údajně nabídl Tywinovi ještě souboj jeden na jednoho.

zdroj
Tarbeckova síň zobrazena chybně v jižních Západních krajinách

Tywin nabídky ignoroval. Nařídil svým mužům zapečetit vchody do dolů kamenem a hlínou tak, že nezbyla žádná cesta ven, poté jim přikázal přehradit blízký potok a odklonit ho k nejbližšímu vchodu. Voda snadno našla cestu skrze mezery v zátarasech a rychle doly zaplnila. Muži umístění u vzdálených konců prý slyšeli slabý křik, ale za úsvitu už bylo jen ticho – žádný ze tří stovek mužů, žen a dětí nikdy z dolů nevykročil. Na to Tywin nechal nadzemní Kastamer vypálit.

Od té doby stály vypálené trosky beze změny jako připomínka toho, co se stane, když se Tywinovi někdo zprotiví. Tedy až do války pěti králů rozpoutané mezi Starky a Lannistery. Tehdy po vítězství Seveřanů u Volského brodu zabral zlaté doly Kastameru lord Jon Umber, byť dočasně do porážky Severu na rudé svatbě. A když právě k tomu došlo a válka pěti králů v podstatě skončila, věnoval Tywin Kastamer rodu Spicerů za jejich pomoc při zradě Starků. Novým lordem Kastameru se tak stal ser Rolph Spicer. Je ovšem otázka, co s ruinou a doly, jež od hromadného vyvraždění Reyenů nikdo neotevřel, udělá.