Vlk

Vlk (Wolf) je divoká psovitá šelma stejně jako ve skutečném světě, s červenou, hnědou, šedou, výjimečně bílou srstí, živící se masem, často mršinami, žijící ve smečkách různých velikostí. Většinou v lesích chladnějšího podnebí, tedy v Qohorském lese, na ostrově Ib, ve Vlčím lese Severu (kde je po nocích často slyšet vytí), na Medvědím ostrově, za Zdí, v Říčních krajinách, v dávných dobách měli vlci doupata i v Casterlyově skále. Patrně ale žijí i v Královském lese a vlci rudohnědí dokonce po Essosu kolem řeky Rhoyne, v Norvošských kopcích a kolem Meereenu, kde je loví do bojových jam. V Daznakově jámě v sáze například při oblíbené podívané slon zabil smečku šesti vlků rudohnědých. Vedle nich pak existuje ještě zlovlk, který je silnější a větší, a pokud se rozhodne utvořit s běžnými vlky smečku, obvykle jí snadno dominuje. 

Oba druhy si k tomu snadno mohou vytvořit magické spojení s měničem a také se tak často děje. Podle písní a příběhů to uměly hlavně děti lesa. Ty údajně měly armády vlků a posílali je proti útočníkům. V Bílém lese u Trojzubce například jednou měly vyrazit z podzemní pevnosti, poslat stovku vlků proti andalskému táboru a zabít tak stovky mužů. Ačkoli nakonec stejně jako První lidé ani oni Andaly nezastavili.

Nebo v knize divoký měnič Varamyr Šestikůže. Ten vstupoval do mysli hned několika zvířat a měl i smečku tří vlků. Nejdřív s ním tedy žil vlk Šedivák. Ten byl společníkem už měniče Haggona, který Varamyra učil a zamýšlel použít Šediváka pro svůj druhý život – chtěl ve chvíli smrti jako měnič přenést své vědomí do Šediváka a žít v něm dál. Jenže Varamyr ho nesnášel, a když Haggon umíral a přesunul se do Šediváka, učinil tak také, Haggona z vlka vystrnadil a nedovolil mu přestoupit do druhého života. Navíc byl Šedivák velmi starý a nepřežil o moc déle. 

Po něm Varamyr postupně získal Jednookého, velkého vůdce své smečky, s šedohnědým kožichem, bílým čenichem, slepého na jedno oko, mazanou Chytračku a mladého, štíhlého, rychlého odpadlíka Stopaře. Vstupoval do všech tří, ovšem nejraději měl Jednookého. Proto, když se po bitvě se Stannisem Bratheonem jako spousta divokých ukryl v zemích za Zdí, a cítil, že i jeho čas se blíží, učinil jako Haggon. Ve chvíli smrti přesunul své vědomí do Jednookého. Akorát nezůstal dlouho vůdcem smečky, protože cestou na sever na ně narazil zlovlk Brana Starka Léto, pochopil, že v Jednookém dlí měnič, střetli se a Léto donutil Jednookého i jeho smečku se mu podrobit. S jejich pomocí potom u jeskyně s Tříokou vránou, kam Bran mířil, našli nemrtvého medvěda, roztrhali ho a snědli. 

zdroj

Primárně jsou tak vlci nebezpečné šelmy. To se ukazuje aktuálně hlavně v Říčních krajinách, kde se objevila smečka vlků vedená zlovlčicí Nymerií, kterou tam na začátku příběhu vyhnala Arya Stark. Útočí i na ozbrojené vojenské jednotky, jako třeba na muže lorda Mootona nebo útočila na jednotky Roose Boltona u Harrenova. Roose proto jednou vyrazil na lov vlků, devět jich zabil, z dospělých si nechal vyrobit přikrývku a rukavice z vlčat, ale smečky se nezbavil ani on. Naopak se rozrostla na několik set, potuluje se kolem Trojzubce, pod vedením Nymerie vlky postupně opouští strach z lidí, brutálně je napadají a zabíjejí. 

Vedle toho, i vedle oblíbených společníků měničů, můžou být vlci ale i užitečným zdrojem. Hlavně kožešin. Jon Connington, který působil u Zlaté společnosti, má například plášť z kožešiny vlka rudohnědého. Lady Mormont, manželka lorda Alarica Starka, jako mladá zabila dva vlky svou sekerou a ušila si z jejich kůží plášť. Takové pláště ostatně nosí hlavně na Severu běžně.

A samozřejmě jsou hluboce zakořenění v kultuře. Používají se pro jména, přezdívky a názvy. Král Rickard Stark byl zván Smějící se vlk, král Theon Stark Hladový vlk, lord Cregan Stark Vlk Severu a Vlk Zimohradu, Rodrik Stark Toulavý vlk, Robb Stark Mladý vlk. V dobách králů Zimy při sjednocování Severu proběhla válka vlků, kdy proti sobě stanuli Starkové a měnič Gaven Šedý vlk. Jeden z náčelníků divokých vládnoucích kdysi Tvrdodomovu se jmenoval Gorn Vlk. Existuje Vlčí les. Král Jon Stark postavil před příchodem Manderlyů a vztyčení Bílého přístavu k ochraně ústí Bílého nože pevnost Vlčí doupě. Lord Corlys Velaryon prozkoumával Chvějivé moře na lodi Ledový vlk. 

Železným říkají v Západních a Říčních krajinách vlci moře. Zimní vlci si zase říkala jednotka severských válečníků v občanské válce tanec draků. Když se po této válce spousta Seveřanů neměla kam vrátit, založili Hallis Hornwood a Timotty Sníh žoldáckou společnost Vlčí smečka, aby mohli odplout do Essosu živit se prodáváním mečů. Nejtemnější části noci se říká hodina vlka a tak se také říkalo krátké vládě pobočníka Cregana Starka v Králově přístavišti na konci tance draků. 

A samozřejmě je vlčí motiv nejvíce spojovaný se Severem. Seveřané jsou často zvaní vlci kvůli zlovlkovi na zástavě Starků, kteří zase prý mají vlčí krev, pokud jsou svéhlaví a divocí. A takový rod Casselů tam má ve znaku přímo deset vlčích hlav.