Nekorunovaní Targaryeni 17: Daella Targaryen

Princezna Daella Targaryen se narodila v roce 64 po dobytí Západozemí jako osmé dítě krále Jaehaeryse I. Targaryena a královny Alysanne, tedy s ohledem na to, že její dva nejstarší sourozenci zemřeli dávno před jejím narozením, měla jich už jen pět. Ačkoli podle první verze rodokmenu byla pátým dítětem a druhou dcerou, protože pořadí jejich dětí bylo do knihy Oheň a krev, kde autor upravil i všechny podrobnosti, změněné. 

Rozkvět křehké květinky

Daella byla celý život maličká, nakonec dorostla jen 155 cm, tedy naměřeno, pokud stála na špičkách, takže ji každý považoval za ještě mladší, než byla, a navíc až do smrti působila velmi dětsky. Byla sladká, milá, jemná s citlivým srdcem, považovaná za pěknou, i když ne za zvláště targaryensky krásnou, její matka jí říkala „má křehká květinka“, ale také byla choulostivá, bázlivá, zamlklá, snadno se vyděsila a rozplakala. Nejlehčí pokárání ji dohnalo k slzám. Nebyla ani moc chytrá. Nemluvila až do dvou let, naučila se jen nejistě číst a nerozuměla čtenému textu. Nedokázala si zapamatovat nejjednodušší modlitby, měla příjemný hlas, ale bála se zpívat, protože si nepamatovala slova.

Také jako malá chovala kotě, které milovala, ale když ji jednou poškrábalo, už se nikdy neodvážila ke kočkám přiblížit. Nebo měla ráda květiny, nicméně se bála zahrady a včel, protože ji jednou málem jedna píchla. Toho využívala její o tři roky mladší sestra Saera pro své kruté šprýmy – vypouštěla kočky do Daelliny komnaty, aby ji děsila, jednou jí také naplnila nočník včelami. A problémové vztahy měla Daella i se zbytkem rodiny. Svou o dva roky starší sestru Maegelle považovala za strážného anděla, jenže byla zděšená o čtyři roky starší divokou Alyssou a bála se o rok staršího bratra, knihomola Vaegona. S nejstaršími žijícími sourozenci Aemonem a Baelonem pak nejspíš neměla vůbec žádný blízký vztah, protože byli starší o devět a o sedm let a považovaní za modelové prince a rytíře. Jen ostatní mladší sourozenci byli patrně natolik malí, že se jich ještě nestihla začít obávat.

I přes tuto nelehkou rodinnou situaci Jaehaerys a Alysanne předpokládali, že si jednou vezme Vaegona, jako si Alyssa vzala svého milovaného Baelona. Předpokládali, že Daella s Vaegonem se také nakonec nerozlučitelně sblíží, když je dělil jen pouhý rok. Jenže brzy začalo být jasné, že se nemají rádi a že se to nezlepší. Vaegon strpěl přítomnost Daelly, ale rozhodně nic víc. Sám učenec hladový po studiu, blízký si vlastně s nikým, ji považoval za hloupou. Daella se bála Vaegona a považovala ho za zlého, protivného. 

zdroj

Tato naděje královských rodičů navíc definitivně vyhasla v roce 73. Tehdy se nová společnice královny Alysanne žertem zeptala, kdy se ti dva vezmou. Vaegon veřejně prohlásil, že si Daellu nevezme, protože je hloupá a bude si muset najít ženicha, kterému nevadí, že mu dá hloupé děti. Daella se hluboce urazila, utekla s pláčem a s matkou za patami. Alyssa za to Vaegonovi vylila na hlavu karafu vína, ale ani to s ním nepohnulo. Tudíž se Jaehaerys a Alysanne rozhodli najít pro Daellu někoho jiného.

Tento úkol se ukázal být neskutečně obtížným. Když jí bylo 13, odplula na Náplavomarku seznámit se s Corlysem Velaryonem. Jenže trpěla mořskou nemocí a stěžovala si, že Corlys má radši své lodě než ji, takže ho odmítla. Když jí bylo 14, dělalo jí společnost několik slibných panošů jejího věku – Denys Swann, Simon Staunton, Gerold Templeton a Ellard Crane. Ani to nepomohlo. Po necelém roce se ji Simon snažil přesvědčit, aby se s nimi napila vína, a Ellard se ji pokusil políbit na rty, což Daellu zděsilo. Navíc je nakonec začala nesnášet všechny. 

Když jí bylo 15, cestovala s Alysanne do Říčních krajin, kde se jí dvořil Royce Blackwood. Daella jím byla unešená a Alysanne s Royceovým otcem už začínali plánovat zásnuby. Nicméně jakmile se Daella dozvěděla, že Blackwoodové vyznávají starého bohy místo Sedmi a že by se vdávala před čarostromem, děsivě ji to šokovalo. K žádným zásnubám nedošlo.

Až v roce 80, když bylo Daelle 16, Jaehaerysovi z nějakého důvodu došla trpělivost. Nebylo zvláštní, pokud zůstávaly dámy v šestnácti letech stále neprovdané, i tak nařídil Alysanne, že chce Daellu provdat do konce roku a už je mu lhostejné za koho. Alysanne se bála, jestli Daella přijme vůbec jakéhokoli manžela, protože podle Maegelle, tou dobou sloužící u církve v Hvězdném septu, by Daellu nepřijali mezi septy, jelikož nedokázala číst a odříkávat modlitby. Jaehaerys na to navrhl jako poslední řešení tiché sestry a Alysanne se rozhodla tomuto osudu předejít. 

Vysvětlila situaci Daelle a přednesla jí vybrané kandidáty – Boremunda Baratheona, lorda Bouřlivého konce, sera Tymonda Lannistera, dědice Casterlyovy skály, a Rodrika Arryna, lorda Orlího hnízda. Daella si zvolila Rodrika, ačkoli byl nejstarší a už nebyl ani nejpohlednější z nabízených pánů. Podle ní se zdál laskavý, dobrý a moudrý jako Otec. Nic nedbala na jeho čtyři děti od předchozí manželky, tedy na žádnou naději na dědictví pro její vlastní případné děti. Těšila se, že jim bude novou matkou. Reakce rodičů Daelly není známá, ale záznamy arcimistra Elysara k této volbě zmiňují „Bohové, smilujte se“.

Uvadnutí

Daella si tedy vzala Rodrika před koncem roku 80 při malém obřadu v septu na Dračím kameni. Samozřejmě to nic neudělalo s její plachostí a děsem. Nedokázala snést hanbu obřadu uvedení na lože, tedy ho Rodrik rozhodl vynechat. Ale budoucnost pro Daellu mohla i tak vypadat slibně.

Po svatbě s Rodrikem odjela do Orlího hnízda, kde se seznámila s jeho dětmi. Okamžitě se dostala do konfliktu s nejstarší Elys, o tři roky starší než byla Daella. Ostatní tři si ji ale zamilovali a ona je. Jak Rodrik slíbil, byl k Daelle vlídný, starostlivý, hýčkal ji, chránil, říkal jí má princeznička. Byl to ostatně vzdělaný, dobře naložený, štědrý, oblíbený lord, sloužil Jaehaerysovi jako lord justiciár a mistr práva. Čas od času Daella posílala matce dopisy přepisované Rodrikovou nejmladší Amandou, v nichž tvrdila, jak je šťastná, jak se jí v Údolí líbí a jak si zamilovala Rodrikovy děti. Ačkoli Rodrik byl o dvacet let starší, možná skutečně našla své bezpečné místo. 

Jenomže v roce 82, zhruba rok a půl po svatbě, Daella dokonce svou vlastní rukou napsala matce, že je těhotná, zděšená, a žádala ji, aby přišla. Alysanne za dcerou přiletěla na své dračici tři měsíce před porodem a zůstala u ní až do porodu. Kruté tři měsíce zakončené ještě krutějším osudem.

Daellu během těhotenství k pláči doháněl i sebemenší důvod, někdy vůbec žádný důvod, bylo jí zle, hrozně se bála i přes podporu, jakou měla. Navíc Elys jejím stavem pohrdala, stěžovala si královně, jak se Daella chová, jako by byla první těhotnou ženou vůbec. Zkrátka se Daelle vrátily všechny její děsy a přidaly se další. Až začala čtrnáct dní před termínem rodit. 

Byl to dlouhý, problémový porod. Daella po něm ještě stihla přivítat zdravou dceru Aemmu, jenže krátce na to ji přemohla horečka omladnic. Nikdo si s ní nedokázal poradit, mistři nenacházeli fungující lék, horečka se jen horšila, až Daella nakonec zemřela. Bylo jí jen 18 let.

Rodrik poté prosil Alysanne, aby ji směl pohřbít v Údolí, ale ta odmítla. Daellu nechala zpopelnit a její popel uložit na Dračím kameni vedle její sestry Daenerys, již Daella nemohla ani nikdy poznat. A podle arcimistra Gyldayna byla Daellina smrt prvním náznakem hlubokého rozporu, který se mezi jejími rodiči začal otevírat. Protože Alysanne věřila, že její manžel nesmyslně tlačil na to, aby se Daella vdala příliš mladá, a že to výrazně přispělo k těžkému těhotenství a smrti. 

Žádné komentáře:

Okomentovat