Nekorunovaní Targaryeni 36: Daena Targaryen

Princezna Daena Targaryen se narodila v roce 145 jako třetí dítě a nejstarší dcera Aegona III. a královny Daenaery Velaryon. A zatímco její bratři, o dva roky starší Daeron a o rok starší Baelor dostali šanci proslavit se jako králové na Železném trůně, což bylo Daeně odepřeno, byla rozhodně nejslavnější ze svých sester, jež měla také dvě – o dva roky mladší Rhaenu a pět let mladší Elaenu. 

zdroj

Lidé ji milovali pro její krásu, odvahu, patrně značné charisma, i divokost, jakou projevovala od malička. Byla Targaryen každým coulem. Stejně jako její sourozenci měla valyrijské rysy, husté kudrnaté stříbrozlaté vlasy tvořící divokou hřívu kolem obličeje ve tvaru srdce, jiskřící fialové oči, její smělý úsměv říkal „troufnu si cokoli“. Byla silná, tvrdohlavá, mrštná, atleticky založená. Zručná jezdkyně, lovkyně, skvělá lučištnice. Cvičila i turnajovou jízdu s nabodáváním kruhů na dřevec, ač jí nikdy nedovolili vyjet v turnaji. Prohlašovala, že je zrozená k létání na drakovi, akorát ti už během jejího života vymřeli. 

Často se oblékala, aby ohromila. Vždycky nosila černou jako její otec, protože ho uctívala. Když jí bylo v roce 157 dvanáct a její otec zemřel, zdědila po něm přívěsek s tříhlavým zlatým drakem. I ten nosila neustále, na tenkém zlatém řetězu. Do koupele, údajně i když měla společnost v posteli, jen pokud se převlékala za venkovanku, aby mohla vyvádět po městě, věšela si ho na koženou šňůrku a schovávala ho pod oblečením. 

Králem se tehdy stal Daeron, jehož si rovněž idealizovala a jenž rozpoutal i přes svůj nízký věk invazi do Dorne, aby dokončil to, co se žádnému králi před ním nepodařilo. Království dobýt. To o rok později na čas skutečně i za velkých ztrát dokázal a prokázal, že i on má svou sestru rád. Přivezl jí slavný dornský krátký luk. A možná pro ni plánoval i budoucnost, protože hodlal provdat jednu ze svých sester za mocného Mořského lorda Braavosu a vypořádat se s jeho pomocí s piráty na Úzkém moři, kteří způsobovali značné problémy při obchodování kolem Dorne. Přičemž podle velmistra Kaetha ovšem tyto úvahy o spojenectví s Braavosem, který byl tehdy ve válce s Pentosem a Lysem, přiměly právě tato Svobodná města, aby poslala zásadní pomoc Dorne proti Targaryenům.

Navíc k žádné svatbě s Mořským lordem nedošlo. Naopak v roce 160 proběhl jiný obřad – v septu stanuli Daena a Baelor (v seriálové posloupnosti se patrně nikdy nevzali). Podle některých zdrojů dle požadavku jejich otce, zatím ale nebylo řečeno, jestli se skutečně Daeron řídil jeho přáním, nebo měl ke svatbě vlastní důvody. S jistotou jen žádný z novomanželů nebyl spokojený. Baelor byl zbožný, pohlcený církví, chtěl být septon, neměl o manželství zájem a odmítl ho završit. Daena také nebyla nadšená, patrně zase o plnění manželských povinností stála, protože vyměnila svou černou za bílé šaty a přísahala, že nebude nosit jiné, dokud s ní Baelor řádně nepůjde na lože. Aby ho zahanbila. Jenže to nefungovalo. Baelor se nechal slyšet, jak se mu ta bílá líbí, jak v ní Daena vypadá nevinně. 

Co hůř, Dorne vyjevilo pravou tvář. Daeronovi se nejprve podrobilo jen, aby odtáhl se svou armádou, a pak začalo rebelovat. Daeron tam nakonec vyjel potlačit rebelie osobně a v roce 161 ho pod záminkou mírového vyjednávání zavraždili. Dokonce tam zajali i jejich bratrance Aemona, jenž sloužil v Královské gardě už od časů Aegona III. Tehdy mohla Daena postoupit tak vysoko, jak bylo pro ženu v Západozemí jen možné, protože Daeron neměl děti, tudíž po něm trůn zdědil její manžel. A skutečně se na krátko stala královnou. 

Baelorovi ovšem už nikdo nemohl formálně bránit v jeho touze následovat církev či zbavit se manželky. Krátce po svém nástupu na trůn přesvědčil Nejvyššího septona, aby zrušil jejich manželství, které nikdy nebylo završeno, a rozhodl zabránit tomu, aby Daena a ostatní sestry pokoušely jeho nebo další muže u dvora ke „smrtelnému hříchu chtíče“, a ochránit jejich nevinnost před ničemností světa. Jejich pohyb omezil na nové komnaty v samostatné části Rudé bašty zvané Dvůr krásy, ale mnohem častěji Panenské komnaty, kam se za nimi moc lidí podívat nesmělo.

Bylo to pohodlné vězení v dlouhé budově za královským septem, princezny měly k dispozici vše, co potřebovaly, včetně dvorních dam (například Barbu Bracken, která se později stala milenkou Aegona IV.). Nicméně stále vězení bez možnosti pohybu alespoň po zbytku hradu. Na to také sestry někteří zvali Panny ve věži. A zatímco Rhaeně omezení nevadilo, Elaena se snažila dvůr přesvědčovat, aby je propustili, Daena rovnou alespoň třikrát utekla převlečená za služebnou nebo poddanou. Však zapovězení do jediné části hradu ji připravilo o všechny aktivity, co tak milovala. Téměř. Po skoro dekádě v Panenských komnatách přišla s velice skandální novinou, otěhotněla.

Na konci roku 170 pak porodila syna, pojmenovala ho po svém dědečkovi Daemon s bastardím přízviskem Vodský, rozhodla se ho sama vychovat a odmítla prozradit, kdo je jeho otec. Proto se jí začalo říkat Daena Vzpurná. Zatímco Baelor se v zoufalých modlitbách vrhl do dalšího z půstů, jež na konci své vlády začal postupovat. Čtyřicet dní přijímal jen vodu a trochu chleba, jednačtyřicátý den ho našli zhrouceného před oltářem Matky a na začátku roku 171 zemřel. 

Protože Baelor neměl děti a už ani bratry, okamžitým problémem se stala otázka nástupnictví. Daenu a její sestry samozřejmě konečně pustili na svobodu a mezi některými poddanými i lordy převládal názor, že trůn by měl připadnout Daeně. Byla teď nejstarším dítětem svého otce, neměla žádné žijící bratry a podle zákonů Andalů by tak měla přednost před otcovými sourozenci a ostatními příbuznými. Na druhou stranu nad říší stále visela příliš živá vzpomínka na zničující občanskou válku tanec draků o Železný trůn mezi Aegonem II. a jeho poloviční sestrou Rhaenyrou, z níž vzešel právě Aegon III. Mnozí nevěřili představě vládnoucí královny. Daena k tomu po letech v Panenských komnatách neměla žádné mocné spojence. Také ji považovali za příliš divokou, nezvladatelnou, svéhlavou. Však porodila bastarda a ani nejmenovala otce. Žádná ideální představa monarchy. 

Na přetřes opět přišly precedenty z Velkého koncilu v roce 101, kde zvítězil nárok Viseryse I. skrze linii jeho otce prince Baelona namísto nároku Laenora Velaryona skrze linii jeho matky princezny Rhaenys (v seriálu Rod draka rovnou místo nároku Rhaenys). I závěr tance draků, po němž převládlo přesvědčení, že na Želený trůn nemá usednout žena, dokud má mužské příbuzné. To už víceméně schválil i Daenin otec a jeho dvůr. Proto nároky Daeny nakonec nevyslyšeli a trůn připadl jejímu strýci Viserysovi II., jeho dědicem se stal jeho nejstarší princ Aegon se svou sestrou a manželkou Naerys jako budoucí královnou a z Dorne zachráněný Aemon jim zůstal v královské gardě. 

Alespoň z Panenských komnat se staly jen další komnaty pro důležité dvořay a Daeniny sestry se chopily příležitosti vybudovat si vlastní život bez Baelorových omezení – Rhaena se stala septou, Elaena se vdala. Ne tak Daena, alespoň podle prozatím dostupných zmínek o jejím životě, které končí právě Baelorovou smrtí. 

Akorát kdo je otcem Daemona se ještě i přes široké podezření potvrdilo v roce 182, když se přiznal Aegon už jako Aegon IV. Měl s Daenou během jejího věznění poměr, ačkoli už byl ženatý s Naerys, alespoň jednou jí pomohl utéct, a to vyústilo v Daemona. Na své smrtelné posteli ho dokonce stejně jako všechny své uznané bastardy legitimizoval (nikdo z nich si nikdy neříkal Targaryen a Daemon přijal jméno Blackfyre po slavném meči Targaryenů, jenž mu Aegon věnoval). Ale není zatím známo, jestli byla tehdy Daena ještě naživu, natož jestli byla naživu, když Daemon rozpoutal první Blackfyrovu rebelii, v níž se pokusil uzmout trůn Aegonovu dědicovi Daeronovi II. Přičemž v ní jako jeden z argumentů jeho příznivci využívali i fakt, že je potomkem dvou nezpochybnitelných Targaryenů. Jediné další památky, které se Daeně zatím dostalo, totiž je už jen loď Princezna Daena postavená neznámo kdy, ale v provozu ještě za války pěti králů po pádu Targaryenů.