tag:blogger.com,1999:blog-84156271523827417012024-03-26T19:03:53.440+01:00Západozemský cestopisHistorie, místopis a kultura Západozemí, Essosu, Sothoryosu a Ulthosu.Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.comBlogger407125tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-42403197243822740052024-03-25T03:00:00.000+01:002024-03-25T03:00:00.339+01:00Železná flotila <p style="text-align: justify;">Železná flotila <i>(Iron Fleet)</i> je spolu s královskou a s flotilou Redwyneů jednou ze tří nejmocnějších flotil Západozemí. Je to největší soubor válečných veslic čítající sto lodí a jak napovídá její název, patří k Železným ostrovům. Konkrétně je to flotila Trůnu z mořského kamene, na němž v současné době sedí Greyjoyové. A alespoň v současné podobě obávané flotily vznikla až nedávno. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtaGCYqyK06ubERUaelI5dEZ-7yl3Or3me-d7KLCklBpb_RTrr9JE3FaHFXZRzEM3P6gYYYHpfUK2f4-m6npywfHpf9jbRyfP3V6OZANlxsJTAtFUDyN38Z1y47k48cxBfR-c58uqyX7q1bQKcAcdw1ZlqXGn-iOlT7jzczWInJhtaPhOmcGTiIcXFZqc/s1671/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="937" data-original-width="1671" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtaGCYqyK06ubERUaelI5dEZ-7yl3Or3me-d7KLCklBpb_RTrr9JE3FaHFXZRzEM3P6gYYYHpfUK2f4-m6npywfHpf9jbRyfP3V6OZANlxsJTAtFUDyN38Z1y47k48cxBfR-c58uqyX7q1bQKcAcdw1ZlqXGn-iOlT7jzczWInJhtaPhOmcGTiIcXFZqc/w640-h358/capture1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://gameofthrones.fandom.com/wiki/Retaking_of_the_Iron_Islands">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Lord Quellon Greyjoy, otec Balona Greyjoye, toužil upevnit pouta se zbytkem Sedmi království, jenže zemřel během Robertovy rebelie. Balon naopak odvolal jeho reformy a toužil po nezávislosti. Během pouhých pěti let od počátku svého plánování sestavil Železnou flotilu z lodí blížících se velikostí galérám, tedy třikrát větších než jsou obvyklé válečné veslice Železných, byť menších než jsou válečné koráby rodů z kontinentu, se zabudovanými škorpiony a plamenomety. Na každou loď pak dosadil Železného kapitána, v čele všech stanul jeho bratr, lord kapitán Železné flotily Victarion Greyjoy, a podle něj začali chlapci z ostrovů rychle snít o tom, jak jednou budou mít tu čest veslovat pro flotilu. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Není to tak celá námořní síla Železných ostrovů. Každý lord tam má své vlastní lodě a ostrovy jich mohou shromáždit asi 500. Jen většina z nich není dost silná a velká, aby se Železné flotile vyrovnala, je vhodná spíše pro nájezdy na pobřeží a záleží na vůli lordů, k čemu je kdy poskytnou. Železná flotila byla naopak sestavena jako trvalá, nejlepší námořní jednotka Železných ostrovů jako takových. Jejím hlavním cílem je od začátku ničit nebo blokovat velké nepřátelské lodě a umožnit menším lodím Železných přistát a vysadit válečníky.</p><p style="text-align: justify;">Také hned slavila velký úspěch. Po zahájení Greyjoyovy rebelie spálila flotilu Lannisterů u Lannisportu. Akorát ji později v námořní bitvě u Krásného ostrova porazili Stannis Baratheon a Paxter Redwyne – uvěznili ji v kleštích a zničili, takže král Robert mohl vtrhnout přímo na ostrovy a donutit Balona opět se podřídit Železnému trůnu. </p><p style="text-align: justify;">Balon nicméně nezávislost vyhlásil znovu, na počátku války pěti králů rozpoutané původně mezi Starky a Lannistery. Rozhodl se k tomu podniknout invazi na relativně vyprázdněný Sever. Poslal Victariona, aby se Železnou flotilou <i>(od časů první rebelie přestavěná) </i>vyplul po úžině Slanokopí a Horečnaté řece hluboko od Šíje, odkud by snadno mohl dojít ke Kailinské držbě chránící Sever před útokem z jihu, což se mu podařilo a Kailinskou držbu zabral.</p><p style="text-align: justify;">Když pak Victarion slyšel, že Balon zemřel a kněz Aeron Greyjoy svolal královolbu, s devíti desetinami flotily odplul <i>(o jednu loď cestou přišel kvůli silným větrům a velkým vlnám)</i>. Do Kailinské držby se už nevrátil, zbylé lodě na Horečnaté řece nakonec spálili Ryswellové a Dustinové, kteří proti Železným na Severu bojovali.</p><p style="text-align: justify;">Victarion měl stejně vyšší cíl, kandidoval na královolbě. Jenže králem zvolili jeho dalšího bratra Eurona. Ten rozhodl zaútočit na Západozemí lepším způsobem než Balon a Victarion s ním a s flotilou vyrazil na Štítové ostrovy v Rovině. Tam přišli o šest lodí v nakonec vítězné námořní bitvě, ostrovy dobyli a díky tomu mohou ohrožovat samotné Staré město. A následně Euron poslal Victariona s opravenou flotilou do Zálivu otrokářů, aby mu přivezl Daenerys Targaryen a její draky. Tvrdil, že má v plánu se s ní oženit a získat celé Západozemí. Právě díky tomu, že Železná flotila nečítá všechny lodě Železných, tak na rozdíl od seriálu nepotřeboval stavět nové. Pro tažení proti Rovině měl k dispozici ještě stovky lodí svých vazalů.</p><p style="text-align: justify;">Ze Štítových ostrovů tak vyplulo 93 lodí Železné flotily, po cestě zajali několik dalších <i>(jednu v Redwyneových úžinách, pět podél pobřeží Dorne)</i>. A jakmile naložili zásoby na Kamenoschodech, rozdělil Victarion flotilu do tří eskader, vyslal je vpřed různými cestami, aby neriskoval všechny lodě najednou, a měli se znovu setkat na Ostrově cedrů v Zálivu otrokářů.</p><p style="text-align: justify;">Na Ostrov cedrů nakonec dorazilo jen 45 lodí. 22 z Victarionovy eskadry, 14 z větší a pomalejší eskadry Ralfa Kulhavce, která plula kolem Lysu, a jen 9 z rychlé eskadry Rudého Ralfa Stonehouse, která plula kolem Baziliščích ostrovů. Jednu loď tak nechali na ostrově, aby informovala případné opozdilce, a cestou zabrali obchodní nebo rybářské lodě, na jaké narazili, byť nebyly vhodné pro válku. Takže nakonec k Meereenu mířilo 61 lodí snažících se předehnat flotilu Volantisu, která hodlá zaútočit na Daenerys kvůli spojenectví s otrokáři ze zálivu.</p><p style="text-align: justify;">Z lodí na cestě k Meereenu jsou to Bezhlavá Jeyne, Dýka<i> (kapitán Daegon Pastýř)</i>, Strach, Prstový tanečník<i> (pojmenovaná po prstovém tanci se sekerkou)</i>, Marná naděje, Hoře <i>(loď s černými plachtami a kapitánem Rodrikem Sparrem</i>), Železný polibek, Železná paní, Železné vítězství<i> (Victarionova vlajková loď)</i>, Železné křídlo, Polibek krakatice, Krahujec <i>(tři nejrychlejší)</i>, Železný vítr, Větrný drak <i>(kapitán Manfryd Merlyn)</i>, Nářek<i> (kapitán Tom Codd)</i>, Leviatan, Lord Dagon <i>(pojmenovaná po lordu Dagonovi Greyjoyovi)</i>, lord Quellon <i>(kapitán Ralf Kulhavec, pojmenovaná po lordu Quellonovi Greyjoyovi)</i>, Panina zhouba<i> (nejspíš pojmenovaná po králi Joronovi I. Blacktydovi přezdívaném Zhouba dívek)</i>, Havranokrmič <i>(nejspíš pojmenovaná po Regnarovi Drummovi přezdívaném Požírač krkavců)</i>, Žnecův vítr, Rudý Šprýmař<i> (kapitán Rudý Ralf Stonehouse)</i>, Sedm lebek, Nevolníkova zhouba, Válečné kladivo, Válečníkovo děvče, Bílá vdova, Strast.</p><p style="text-align: justify;">Tvrdá ruka <i>(nejspíš pojmenovaná po králi Harwynovi Hoareovi přezdívaném Pevná ruka) </i>se potopila už při dobývání Štítových ostrovů, Rudý příliv a Dračí hostina se potopily po cestě na východ, když se srazily v bouři, Žraloka silně poničily bouře, takže to byl on, kdo zůstal na Ostrově cedrů, a Šedý duch, Železná msta a Lord Vickon <i>(pojmenovaná po prvním lordu Želených ostrovů po dobytí Targaryeny, Vickonovi Greyjoyovi)</i>, byly naposledy zmíněny při cestě na královolbu.</p><p style="text-align: justify;">A ze známých lodí, které k flotile přibyly po cestě na východ, to jsou další. Vznešená paní, velká koga, která mířila do Starého města s nákladem nasolených tresek, velrybího oleje, nakládaných sleďů a Železnému vítězství padla za oběť v Redwyneových úžinách. Ve zveřejněné kapitole dosud nevydané knihy se jejím kapitánem stal Wulfe Jednouch a loď byla postavena do čela zajatých nákladních a rybářských lodí, které Victarion vyslal k Meereenu jako první – ozbrojenci se tam schovávali za zbožím, a měli skrývat pravý účel plavby, dokud se nedostanou přímo k městu. </p><p style="text-align: justify;">Pak Duch a Stín, původně galéry Nového Ghisu, které pluly z Meereenu a Yunkai na jih k Novému Ghisu pro zásoby a legionáře, ale zabraly je Železné křídlo, Krahujec a Polibek krakatice. Victarion sťal jejich kapitány, protože podle nich je Daenerys mrtvá, což odmítal akceptovat, zabil posádku kromě zotročených veslařů, které formálně osvobodil, ale donutil je veslovat dál pro jeho flotilu, a přejmenoval ji na Duch a Stín, protože věřil, že se s nimi vrací strašit Yunkai.</p><p style="text-align: justify;">Hněv rudého boha, původně Ghiskarský úsvit, obchodní loď vracející se k Novému Ghisu, kde ji u ostrova Ghozai zajala Nářek. Victarion utopil jejího kapitána jako oběť Potopenému bohu a přejmenoval ji k poctě R’hllora, jehož kněz, jehož zachránili z jedné z potápějících se lodí, mu nyní pomáhá. </p><p style="text-align: justify;">Výkřik, původně Holubice, plula z Myru s nákladem myrské krajky, koberců a sladkých zelených vín. U zálivu ji zajala Železná flotila, přejmenovala ji a Victarion si nechal kapitánův dalekohled i posádku. Podle něj tam totiž nebyli žádní otroci ani otrokáři, ale cenní svobodní Myřané a zkušení námořníci, kteří mu mohou být užiteční a nebo za ně může být výkupné.</p><p style="text-align: justify;">A Výkřik otrokáře, původně Svolná panna, nákladní loď s dvaceti chlapci a osmdesáti děvčaty mířícími k výcviku pro polštářové domy v Lysu. Tu Železná flotila zajala v zálivu, přejmenovala ji, otrokáře zabili a ačkoli Victarion osvobodil zotročené veslaře, donutil je veslovat pro flotilu. Formálně osvobodil i převážené otroky, ale děvčata rozdělil mezi své kapitány <i>(jako solné manželky, tedy v podstatě nevolnice)</i>, chlapce utopil a obětoval sedm nejhezčích děvčat Potopenému bohu a R’hllorovi - vyslal je na zapáleném člunu na moře.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlDBz_0fo7cPDHmyLXhpQyKFkH1XEq-2A4zbDzCCtUeCeSDaioYPW7bgpS9FXnxtrY4G64tz6-91yIuFZjmS_O5tGiId9nMV8CR5eN2fzTTxBEz1QnbJP3ECEbM4pjpIUMyB2iKWWwV5PUia57wEvsBn7dRn_76i8UATqm-J4nwqCZBnLDNHZFPudDPT8/s600/53ee9f90d6fd0801-600x338.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="338" data-original-width="600" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlDBz_0fo7cPDHmyLXhpQyKFkH1XEq-2A4zbDzCCtUeCeSDaioYPW7bgpS9FXnxtrY4G64tz6-91yIuFZjmS_O5tGiId9nMV8CR5eN2fzTTxBEz1QnbJP3ECEbM4pjpIUMyB2iKWWwV5PUia57wEvsBn7dRn_76i8UATqm-J4nwqCZBnLDNHZFPudDPT8/w640-h360/53ee9f90d6fd0801-600x338.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://whatculture.com/tv/game-of-thrones-season-7-finale-10-hints-from-the-trailer?page=3">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">V seriálu ale měla Železná flotila trochu jinou úlohu. Zejména tam nevystupoval Victarion Greyjoy a po královolbě, kde byl králem zvolen Euron, většinu flotily zabrali Yara <i>(v knize Aša)</i> a Theon Greyjoyové. Zamířili s ní na východ, aby k Daenerys dorazili dříve než Euron, který si musel sehnat nové lodě. V Meereenu s ní pak uzavřeli spojenectví, když jí slíbili výměnou za nezávislost Železných ostrovů a pomoc se sesazením Eurona převoz její armády do Západozemí. Což také učinili a převezli ji na Dračí kámen. </p><p style="text-align: justify;">Euron zatím zbývající lodě na ostrovech začal zvát pravou Železnou flotilou a postavil se na stranu Cersei Lannister, když bylo jasné, že s ním Daenerys žádné spojenectví neuzavře. Nabídl jí svou ruku, a když si Cersei nebyla jistá, nakolik mu může věřit, slíbil jí prokázat svou důvěryhodnost velkým darem. Konkrétně, Euronova Železná flotila napadla Yařinu Železnou flotilu a způsobila jí zásadní ztráty. K tomu Euron zajal dornské Písečné hady, kteří pomáhali Daenerys získat Dorne, a Yaru. Cersei tak slíbila vyhovět jeho žádosti o ruku, jakmile skončí válka proti Daenerys, načež Euron, aby se své odměny vůbec dočkal, vyplul se svou Železnou flotilou ke Casterlyově skále, zničit další část lodí Daenerys obléhající Skálu. </p><p style="text-align: justify;">Když se mu i tento útok podařil, vrátil se ke Královu přístavišti, zakotvil v Černovodném zálivu a účastnil se setkání, kde byla prezentována hrozba Jiných<i> (bílých chodců)</i>. Načež Euron tvrdil, že raději odpluje zpátky domů, než se něčemu takovému postavit, ale ve skutečnosti na Cerseiny rozkazy odplul vyzvednout v Essosu žoldáckou Zlatou společnost. I to se mu bezpečně podařilo, na zpáteční cestě dokonce díky škorpionům flotily úspěšně zabil draka Rhaegala, zlikvidoval většinu zbývajících lodí Daenerys a zajal i Daenerysinu blízkou přítelkyni Missandei. Teprve během poslední bitvy o Královo přístaviště, kdy Daenerys nemilosrdně likvidovala vše, co ji stálo v cestě, byla i Euronova Železná flotila zničena. </p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-19366509672218976652024-03-21T04:30:00.001+01:002024-03-21T04:30:00.415+01:00Rod Baratheon 1. část<p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTcPkqxPdxGM8gG-fgPIVaGuCLf-V6bvU4e7mmugBaxwIWwr6QRf427Mdg6BXGNqXFhNPFpgxWoevTXxtN4NCLYJ5juMNDqZGV4QPVQvFesmjx5Gj-JCfQNXRDpEsfsR-nWD24gso78ltmR4faqlGiAc9xulmCySqqlyTb7CbMSI-APzkWp4mMG8n6gYE/s234/images.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="234" data-original-width="215" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTcPkqxPdxGM8gG-fgPIVaGuCLf-V6bvU4e7mmugBaxwIWwr6QRf427Mdg6BXGNqXFhNPFpgxWoevTXxtN4NCLYJ5juMNDqZGV4QPVQvFesmjx5Gj-JCfQNXRDpEsfsR-nWD24gso78ltmR4faqlGiAc9xulmCySqqlyTb7CbMSI-APzkWp4mMG8n6gYE/w184-h200/images.jpg" width="184" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://gameofthrones.fandom.com/wiki/House_Baratheon?file=House_Baratheon.svg">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Do přistání Aegona Dobyvatele v Západozemí byli nejmladšími z velkých rodů rody Martellů a Tyrellů. Ale pak se objevili Baratheonové a stali se lenními pány Bouřlivých krajin. Od počátku tento rod tedy má ve znaku korunovaného černého jelena na zlatém poli, jehož převzal od Durrandonů, původních bouřlivých králů, stejně jako slova Naše je zuřivost a sídlo Bouřlivý konec. V seriálu akorát má korunu kolem krku místo nad hlavou, a tato koruna mu přibyla až poté, co se Robert Baratheon stal králem.</div><span><a name='more'></a></span><p></p><p style="text-align: justify;">Po Robertově rebelii pak ještě vznikly rodové větve Baratheonů z Králova přístaviště sídlící v Rudé baště a Baratheonů z Dračího kamene. Od Durrandonů také možná převzali svou typickou podobu, kterou se vyznačují dodnes – bývají vysocí, mohutní, černovlasí a modroocí, často mívají hranatou bradu a prchavou náturu. A byli lordy, králi, pobočníky, členy malé rady a hlavně vojevůdci.</p><p style="text-align: justify;"><b>Založení rodu Baratheonů</b></p><p style="text-align: justify;">Prvním Baratheonem, ještě ne formálně šlechticem, a hlavně mužem bez jakéhokoli opravdového rodu, byl Orys Baratheon. Nejbližší, snad jediný přítel Aegona Targaryena, jeden z jeho generálů, černovlasý, černooký divoký válečník. Údajně také Aegonův bastardí bratr, protože měl být synem lorda Aeriona Targaryena a neznámé ženy. Tato skutečnost se nikdy výslovně nepotvrdila, ale věří tomu mistři i Targaryeni sami. Například Jaehaerys I., Aegonův vnuk, to považoval za otevřené tajemství.</p><p style="text-align: justify;">Bez váhání proto podporoval Aegonův plán na sjednocení Západozemí. Toho se Aegon nejprve snažil dosáhnout mírově. Rozeslal západozemským králům požadavky na přísahu věrnosti. Bouřlivý král Argilak Durrandon stejně jako všichni ostatní odmítl, ale nabídl Aegonovi spojenectví, svou dceru Argellu a pozemky <i>(z většiny ve sporném území)</i>. Aegon to odmítl, už byl ženatý, nabídl však ruku Oryse a požadoval víc území. To Argilaka rozzuřilo, bastard pro něj nepřipadal v úvahu, a poslal Aegonovi zpátky ruce poslů s tím, že jsou to jediné ruce, které od něj dostane. </p><p style="text-align: justify;">Tím se zpečetila jistota, že mírovou cestou získat Bouřlivé království nepůjde. Jakmile Aegon zahájil své dobývání, nechal se korunovat v provizorním Aegonfortu králem<i> (což v tu chvíli ještě nebyl titul uznávaný po Západozemí)</i>, jmenoval Oryse svým pobočníkem, svěřil mu velení části pozemní armády a Orys s Aegonovou sestrou a manželkou Rhaenys a její dračicí Meraxes vyrazil pár dní po korunovaci do Bouřlivého království skrz Královský les.</p><p style="text-align: justify;">Argilak shromáždil vazaly a jeho lordi Fell, Buckler a Errol přepadávali postupující Orysovu armádu, dokud je Meraxes nedonutila ustoupit. Argilakovi rychle došlo, že dračí oheň nepřežijí ani jeho hradby, navíc slyšel, jak Aegon mezitím vypálil Harrenov, a tak vyjel se svou armádou. Orys to díky Rhaenys a jejím přeletům nad Argilakovými jednotkami zjistil. Opevnil se na kopcích jižně od Bronzobrány, až Argilakova dvojnásobná armáda dorazila do bitvy zvané poslední bouře. </p><p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0zBXIfqS0RwEBe5fVCC8wRiB1PXQSzHjVI-vrC2m1kV1uQ4ucfo1Vo8BWe0_2OUQ1AlaStFst2WCHKc0NFKjxxYaTJj2cqQB2jytd1DuNjIjvtiA9LGkFGWipTqi2cbybMHezRr1h_yDBbKrDfawGKbDymMTXBax9xnCsYNKLsbs_6fP_BtJcDJxDsLI/s711/orys_argillac.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="711" data-original-width="473" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0zBXIfqS0RwEBe5fVCC8wRiB1PXQSzHjVI-vrC2m1kV1uQ4ucfo1Vo8BWe0_2OUQ1AlaStFst2WCHKc0NFKjxxYaTJj2cqQB2jytd1DuNjIjvtiA9LGkFGWipTqi2cbybMHezRr1h_yDBbKrDfawGKbDymMTXBax9xnCsYNKLsbs_6fP_BtJcDJxDsLI/w266-h400/orys_argillac.png" width="266" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.lagardedenuit.com/personnages-feu-et-sang-orys-baratheon/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Bouřlivá armáda měla od začátku potíže. V prudkém dešti a mokru se stěží drápali na kopce. A když nakonec prorazila skrz Orysův střed, setkala se s dračím plamenem, jenž poslední bouři proměnil v chaos. Bouřliví válečníci umírali v ohni a pod ranami nepřátel. I Argilak přišel o koně, naopak Orys sjel do údolí, aby se osobně zapojil. A tak se setkali. Orys nařídil svým mužům, aby od zuřivého Argilaka ustoupili, dal mu šanci se vzdát. Argilak ho proklel, nemínil přestat bojovat. Orys tedy rovněž sesedl. Přestože ho Argilak zranil, Orys ho zabil a ukončil tak jeho vládu. Neboť bouřlivá armáda po této ztrátě a se ztrátou mnoha mužů z části utekla a z části odhodila zbraně.</div><p></p><p style="text-align: justify;">Království tím ale ještě nezískal. V Bouřlivém konci se opevnila nová královna Argella. Armáda tak vytáhla na další pochod, akorát Rhaenys na Meraxes byla rychlejší. Jakmile pak posádka hradu viděla blížícího se draka, začala se obávat osudu Harrenova a obrátila se proti Argelle. Přepadli ji a dotáhli nahou v řetězech do Orysova tábora. Čehož Orys velice chytře využil – sundal jí pouta, zahalil ji svým pláštěm, údajně se k ní choval kavalírsky, a když Aegon rozhodl o připadnutí Bouřlivého království do nové říše, prostě si ji i její panství přisvojil. Aegon mu věnoval Bouřlivý konec se všemi jeho zeměmi, jmenoval ho lenním pánem Bouřlivých krajin, Orys si vzal Argellu a převzal její znak a slova. Údajně to bylo na počest Argilakova hrdinství a proto, že Orys žádné šlechtické pocty neměl. Jen namísto pokračování v rodu Durrandonů představil vlastní jméno a vznikl rod Baratheonů, jenž pokračoval nejméně dvěma syny Oryse s Argellou. </p><p style="text-align: justify;">Vláda v Bouřlivých krajinách pak nebylo to jediné, co patřilo k Orysovým povinnostem. Zůstával i Aegonovým pobočníkem a vojevůdcem. Když se Aegonovi během dobývání Západozemí nepodařilo dobýt Dorne, připojil se k němu do první dornské války zahájené po Aegonově formální korunovaci po spojení zbytku říše. Vedl tisícovku rytířů po Kostěné cestě skrz Rudé hory, což byl ještě mnohem složitější pochod než skrz Královský les.</p><p style="text-align: justify;">Koně jen velmi těžko postupovaly po úzké, kamenité, zakroucené cestě na dně průsmyku, zatímco na jejich jezdce shora Dornové házeli kameny, před nimiž nebylo úniku. Na přechodu řeky Wyl Dornové rozpoutali noční nájezd, zasypali Orysovy muže šípy, kameny a oštěpy, a nedovolili jim překročit most. To mělo devastující účinky. Na Orysově straně bylo tolik padlých, že jejich těla zablokovala Kostěnou cestu z obou stran, a když Orys nařídil ústup, protože dopředu už vůbec nemělo smysl se prodírat, Dornové spustili sesuv kamení. Pak už jim stačilo jen dostat se dolů a všechny kromě Oryse a tuctu lordů, z nichž koukalo dobré výkupné, zmasakrovat. </p><p style="text-align: justify;">Alespoň Orys tak mohl marnou invazi přežít relativně bez úhony. Kdyby se zajatci nedostali do „péče“ lorda Wyla z Wylu, divocha z hor přezdívaného Milovník vdov, a kdyby tam nezůstali celé tři roky. Nakonec totiž Aegon sice souhlasil s požadavky Dornů a vyplatil výkupné, tedy váhu každého zajatce ve zlatě, jenže než Wyl muže propustil, každému nechal useknout ruku, kterou vládli mečem, aby ho už nikdy nemohli pozvednout proti Dorne. Aegon to samozřejmě nehodlal nechat být. Snesl se na horskou pevnost Wylů na svém drakovi a spálil ji, ale Wylové se stihli ukrýt v jeskyních a tunelech pod horou a nakonec hrad obnovili.</p><p style="text-align: justify;">Orys, přezdívaný už Jednoruký, tak značně zahořkl. Odstoupil z pozice pobočníka a vrátil se do Bouřlivých krajin, posedlý nenávistí vůči Dorne a touhou po pomstě zejména vůči Wylům. Jen ji dlouho nedokázal realizovat. Třeba když během stále probíhající dornské války zemřela královna Rhaenys i se svou dračicí při jednom z útoků a Aegon Dorne dva roky zuřivě vypaloval, aniž by se i tak vzdalo, přišla do Králova přístaviště dcera prince Dorne s nabídkou míru. Orys tehdy navrhoval, aby ji poslali otci zpátky bez ruky, což Aegon odmítl, a po přečtení dopisu dodnes neznámého obsahu její nabídku přijal. </p><p style="text-align: justify;">Šance se Orysovi naskytla až během druhé dornské války za vlády Aegonova syna Aenyse I. Tehdy Targaryeni dobývání Dorne na docela dlouho vzdali, ovšem dornský psanec král Sup s docela velkou armádou plenil země severně od Rudých hor, tedy útočil na jižní Bouřlivé krajiny. Byly z toho kruté regionální potyčky, dostatečně otravné a dostatečně ohrožující bezpečnost na hranicích dvou říší, aby Orys zorganizoval velkou trestnou výpravu zvanou hon na Supy. V době, kdy dosud neporazitelný král Sup udělal osudovou chybu – rozdělil svou armádu a polovinu poslal oblehnout hrad Kamenopřilba.</p><p style="text-align: justify;">Právě na tuto půlku se zaměřil Orys. Nejen, že obléhali hrad v Bouřlivých krajinách, také ji vedl lord Walter Wyl, Wylův syn. Orys jeho Dorny pod hradbami rozdrtil. Waltera mu pak přivedli raněného a Orys se konečně dočkal pomsty. Usekl mu ruku, v níž držel meč, potom druhou a obě nohy, prý jako úroky. Sice byl sám raněný a nedožil se návratu domů. Podle jeho syna Davose, který se honu účastnil s ním, ale zemřel spokojený a usmíval se nad Walterovýma hnijícíma rukama a nohama pověšenýma v jeho stanu. </p><p style="text-align: justify;">Není známo, jestli se po něm stal dalším lordem Bouřlivého konce zrovna Davos, o něm historie tvrdí jen to, že ho Aenys I. odměnil zlatem, úřady a poctami, nebo zda měl ještě další bratry. Určitě to ale nebyl jeho jediný známý bratr Raymont. Ten totiž sloužil v Královské gardě Aenyse I., k Aenysově štěstí v době, kdy se proti němu začala stavět církev a její ozbrojený řád Bojovníci víry. Těm se od začátku nelíbily incestní praktiky Targaryenů, a když Aenys oženil svého nejstaršího syna se svou nejstarší dcerou, otevřeně proti němu brojili. A dokonce se ho pokusili zabít. </p><p style="text-align: justify;">Tři dny předtím, než se Aenys měl se svou rodinou přesunout z Králova přístaviště na Dračí kámen, protože Rudá bašta byla teprve rozestavěná, oni tam žili v málo bezpečném panství na Visenyině kopci a hlasy proti Targaryenům začaly agresivně stoupat, se dva Nuzní druhové Bojovníku víry vloupali do královské komnaty a chtěli s králem skoncovat. Včasný Raymontův zásah mu naštěstí zachránil život. </p><p style="text-align: justify;"><b>Baratheoni po boku krále</b></p><p style="text-align: justify;">Dalším s jistotou známým a velice proslaveným lordem Bouřlivého konce byl Rogar Baratheon, v některých starších dílech zvaný Robar, vnuk Oryse a Argelly, nejstarší z pěti bratrů. V dospělosti svalnatý, vousatý, modrooký, černovlasý, pyšný, odvážný, silný, štědrý, vůbec ne krutý nebo bláhový navzdory některým svým skutkům. K tomu rád sokolničil, lovil, hrál, pil a hodoval, ale neměl rád kejklíře. Podle něj jsou ještě méně užiteční než opice, protože ty taky jen poskakují a dělají hluk, ale opice jde aspoň sníst.</p><p style="text-align: justify;">Především byl ale skrz naskrz voják. S válečnickou povahou, neuvyklý porážkám, s dvojitou sekerou, kterou preferoval před mečem a kterou popisoval jako dost velkou a těžkou, aby prosekla dračí lebku, a s polopřilbou s parožím. Také se nikdy nevzdával, podle jeho slov v bitvě nepustí sekeru, dokud žije. Jen byl možná příliš prudký, a ač si ho Jaehaerys I. cenil jako rádce a přítele, měl za to, že je chytřejší a má rozhodně lepší úsudek a povahu než Rogar. I tak byl, hlavně z počátku, jeho nejdůležitější stoupenec.</p><p style="text-align: justify;">Po smrti nástupce Aegona Dobyvatele, Aenyse I., namísto toho, aby trůn připadl jeho nejstaršímu synovi Aegonovi, uzurpoval si ho Aenysův bratr Maegor. Aegon ho prohlásil tyranem a uchvatitelem a Rogar poté potají komunikoval jako jeden z velkých lordů s Aenysovou královnou vdovou Alyssou Velaryon, když se snažila hájit práva svých dětí. Ovšem nehodlal udělat nic, ani pro Aegona ani pro Maegora, dokud Aegon neprokáže svou sílu. Což Aegon nikdy neprokázal, vytáhl s menšími lordy západu a Říčních krajin a padl v bitvě u Božího oka. </p><p style="text-align: justify;">Na druhou stranu Rogar poskytl útočiště Alysse s nejmladšími dětmi Jaehaerysem a Alysanne, když utekli z Králova přístaviště. Pokud se tehdy bál Maegorovy zuřivosti, dobře to skrýval. Nebo se vůbec nebál, podle jeho bratra Boryse byl jeho sen utkat se s Maegorem a přeseknout ho svou sekerou. Už tak nebylo překvapení, že jakmile Maegor zabil Jaehaerysova posledního bratra a jakmile mu kriticky klesla podpora, byl Rogar prvním z velkých lordů, kdo se otevřeně postavil za Jaehaeryse. V Bouřlivém konci před stovkou svých vazalů a rytířů prohlásil Jaehaeryse právoplatným králem Andalů, Rhoynů a Prvních lidí a Jaehaerys ho na oplátku jmenoval pobočníkem a Ochráncem říše. A Rogar začal shromažďovat armádu.</p><p style="text-align: justify;">Maegorova odpověď byla hodně pomalá. Každý den ho opouštěli další a další přívrženci a Baratheoni nebyli jediní, kdo mu dělal těžkou hlavu. Pro Jaehaeryse se po Rogarovi vyslovil i lord Daemon Velaryon, následovaly další velké rody, Maegorovi začali utíkat i nejbližší rádci a stráže z Rudé bašty a nakonec kdosi nebo Maegor sám Rogarovi upřel i sen o jeho zabití – Maegor záhadně zemřel nabodnutý na hroty Železného trůnu.</p><p style="text-align: justify;">Třiadvacet dní po Maegorově smrti pak Rogar a královna vdova Alyssa dorazili v čele velké armády do Králova přístaviště, kde se měli setkat s Jaehaerysem a jeho sestrami, kteří tam odletěli na dracích. Přičemž ho čekala další výzva – jednak zatýkání stovek podporovatelů Maegora, jednak zajištění krále. Sám, stejně jako mnozí další, prohlásil právoplatným králem Jaehaeryse. Začaly se ale ozývat hlasy, že by měli korunovat jeho starší sestru Rhaenu, případně její dceru Aereu, dědičku jak Rhaenina manžela, padlého prince Aegona, tak Maegora, neboť ten Rhaenu donutil ke sňatku a vlastní děti neměl. Rogar s tím vůbec nesouhlasil, trůn by prý měl přejít na mužského dědice.</p><p style="text-align: justify;">Nakonec tak většinu říše přesvědčili, že Jaehaerys je tou pravou volbou, a Rogarovi zůstaly tituly, které mu udělil ještě v Bouřlivém konci. A protože byl Jaehaerys zatím nezletilý, dokonce mu s Alyssou dělal regenta a vládl místo něj. Někteří tvrdili, že říši držel v rukou Rogar, ovšem Jaehaerys se hodlal podílet na všech rozhodnutích činěných v jeho jméně, účastnil se téměř každého setkání malé rady a nebál se ozvat, ačkoli Rogar a Alyssa měli poslední slovo. Tudíž Rogar musel s králem často jednat.</p><p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVdtq8QKwvVx-Pvk-ncoMx6Joi8umis1AIHffwMZse6udfKKxVNJOHeE8RqV8LlP-BuHPe0h2eZcQXbZGzy1POGpwVMdhhOQqmD48MDRwpRbaIbnyA88Ms01ERbvzTtuv72YPq83aSBnHzAvv1uPT1ULVSR7Iqo8IBD9uFWKS3Zj7ZB8MzGwjMa93OBLA/s1701/tumblr_ced0afb9d6e7521ef5866a180eed2456_368f0466_1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1701" data-original-width="1280" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVdtq8QKwvVx-Pvk-ncoMx6Joi8umis1AIHffwMZse6udfKKxVNJOHeE8RqV8LlP-BuHPe0h2eZcQXbZGzy1POGpwVMdhhOQqmD48MDRwpRbaIbnyA88Ms01ERbvzTtuv72YPq83aSBnHzAvv1uPT1ULVSR7Iqo8IBD9uFWKS3Zj7ZB8MzGwjMa93OBLA/w301-h400/tumblr_ced0afb9d6e7521ef5866a180eed2456_368f0466_1280.jpg" width="301" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://nobodysuspectsthebutterfly.tumblr.com/post/701140227916480512">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Například při vypořádávání se s Maegorovými pozůstatky. Sklepení Rudé bašty se plnila jeho muži a Rogar se bál, aby jejich poprava nezatvrdila zbývající loajalisty proti Jaehaerysovi. Naléhal proto na krále, aby jim dovolil uspořádat soud, popravil viníky nejhorších zločinů a vzal rukojmí od ostatních. Jaehaerys však chtěl prokázat svou odlišnost od Maegora. Zatčeným odpustil, vyžádal si od nich rukojmí a území. Tento výnos sice neměl žádnou legální platnost, když byl král ještě nezletilý a dokonce ani neproběhla jeho formální korunovace, ale odhodlání, s jakým rozhodoval a argumentoval, mu vyhrálo podporu u Baratheonů a Velaryonů.</div><p></p><p style="text-align: justify;">Složitosti přišly hlavně rok po králově korunovaci. Takové, s nimiž si Rogar neporadil tak, jak si představoval – svatební. Princezna Rhaena odletěla na Krásný ostrov, kde si bez svolení trůnu vzala Androwa Farmana. Rogar kvůli tomu zuřil, možná i proto, že jeho nejmladší bratr a dva synovci byli svobodní a vhodného věku i postavení. K tomu byl svobodný i Rogar, jeho první žena zemřela na horečku méně než rok po jejich dávné svatbě a neměli děti. Což vyřešil tak, že se dvořil Jaehaerysově matce Alysse a nakonec se uspořádala jejich ohromná zlatá svatba. Nicméně taky nebyla úplně bez problémů. Ani Rogar totiž nepožádal o královské svolení a Jaehaerys navíc s tímto spojením nesouhlasil. Prý nepotřeboval žádného druhého otce. Když ale neodsoudil svatbu své sestry, nemohl ani tuto. </p><p style="text-align: justify;">Svatby v Králově přístavišti se zúčastnili lordi a rytíři z celé říše, vyslanci z Dorne i Svobodných měst. Mnozí využili svatbu jako možnost potkat nového krále nebo jednat s pobočníkem, jehož viděli jako skutečného držitele moci. Rogar hosty bavil pitím, hostinami, hazardem, sokolničením, lovy, princezna Alysanne hostila šlechtičny. Podle příběhů, jaké se roznesly mezi poddanými, k tomu Rogar a jeho příbuzní přizvali ještě sedm panen a čtyřicet dalších žen z lysénských domů rozkoše, aby si vynahradil, že Alyssa je vdovou a své panenství dala prvnímu manželovi. Což už ale bylo požitkářské chování, které se Jaehaerysovi moc nelíbilo. </p><p style="text-align: justify;">Sedmého dne sedmého měsíce roku 49 se pak uskutečnil obřad, na nějž se shromáždilo aspoň čtyřicet tisíc poddaných v částečně vybudovaném Dračím doupěti. Rogar při něm měl svou zlatou polopřilbu s parožím, Alyssa drahokamy pokrytý svrchník a svatební plášť s mořským koněm Velaryonů a drakem Targaryenů, Jaehaerys a Alysanne přiletěli na svých dracích. A po obřadu se všichni přemístili do Rudé bašty, kde nejváženější hosté oslavovali v trůním sále, méně urození na nádvořích a v menších sálech, a následovalo sedm dní hostin, turnajů včetně slavného turnaje o uvolněná místa v královské gardě, a v zálivu inscenovali mořskou bitvu. Ze svatby se zkrátka stala událost pro celou říši. Rogar se zapsal jako štědrý pobočník, zisk měli obchodníci i měšťané.</p><p style="text-align: justify;">A po Rhaenině a své svatbě začali Rogar s Alyssou plánovat tu vůbec nejdůležitější. Rogar přednesl návrh, aby se Jaehaerys oženil s dcerou tyrošského archona, obdařeným děvčetem s modrozelenými vlasy, a princezna Alysanne, poslední Alyssino dítě, s Rogarovým nejmladším bratrem Orrynem. Což Alysanne brzy odhalila <i>(podle Rogara jí to prozradil její strýc Daemon Velaryon)</i>. K tomu měli ona i Jaehaerys dávno jiné plány a jiné city, tudíž se jednou za tmy vyplížili k drakům a utekli na Dračí kámen, kde se potají, byť nezletilí a bez svolení, vzali.</p><p style="text-align: justify;">Informace o jejich sňatku samozřejmě rychle doputovala až ke dvoru. Rogar a Alyssa se ihned vydali za nimi. Zjistili, že manželství nebylo završeno, tudíž Rogar požadoval anulování. Jaehaerys mu ale začal vyhrožovat královskou gardou a Alyssa ho nakonec přesvědčila, aby se vrátili do města, než se stane něco nepředloženého. Rozhodli se prozatím pro utajení, nechali Jaehaeryse a Alysanne po zbytek Jaehaerysovy nezletilosti na Dračím kameni a Rogar zakázal všem, kteří o ní věděli, o svatbě mluvit pod hrozbou vyříznutí jazyka. Cítil se nicméně velmi ponížený tím, jak ho Jaehaerys donutil se stáhnout, a zvažoval útok na pevnost. Alyssa mu vymluvila i to, protože její děti tam měli své draky. Načež Rogar Alysse zakázal, aby je navštěvovala. </p><p style="text-align: justify;">Situace však, i přes neshody, jak by ji měli řešit, nevyhovovala ani jednomu. Neustále plánovali, jak sňatek zrušit. Poslali například na Dračí kámen vlastní výběr sloužících a společníků, kteří pro ně měli pár špehovat a hledat příčinu k anulování. Zejména Rogar zacházel až k zoufalým pokusům. Hlavně k jednomu popsanému v některých verzích Varování mladým dívkám, jež měla napsat lady Corryane Wylde <i>(což se nikdy nepotvrdilo)</i>. Podle nich se s ní Rogar setkal, když přijela do Králova přístaviště, aby se stala součástí nové domácnosti Alysanne <i>(v některých verzích to místo Rogara byl jeho mladší bratr Borys)</i>. Když ji k němu přivedli, údajně ji nechal svléknout, aby si prohlédl a osahal její tělo, a poté jí odhalil pravý důvod, proč ji přijali do služby – aby svedla krále a rozbila jeho vztah s Alysanne. Poté s ní podle některých verzí ještě sám ulehl. Což se podle arcimistra Creye nikdy nestalo a příběh rozšířil Borys, aby Rogara očernil, podle mistra Rybena to zase byla oplzlá pohádka poddaných. Ovšem Rogar a Alyssa na Dračí kámen některé dámy poslali, i když prý primárně proto, aby působily hlavně na Alysanne. Marně.</p><p style="text-align: justify;">Alyssa nakonec své snahy vzdala, žádala Rogara, aby i on svatbu formálně schválil. To neměl v úmyslu. Křičel na svou ženu dokonce před malou radou, podněcoval je, aby krále odstavili a místo něj korunovali princeznu Aereu. Bylo jí teprve osm, Rogar nepochybně preferoval další roky regentství a spatřoval ji snáze manipulovatelnou. To už rozzuřilo i Alyssu. Žádala Rogarovu rezignaci, i ostatní členové rady to viděli jako zradu, hlavně lordi Daemon Velaryon a Qarl Corbray. Qarl proto zásadně odmítl propůjčit Rogarovi městskou hlídku, v jejímž čele stál. Rogar však zuřil také. Podle něj ho nemohla propustit žádná žena. Což byla chyba. Qarl vytáhl svůj valyrijský meč Lady Beznaděj, položil ho na stůl špičkou proti Rogarovi a po jednoduchém „Ale ano“ ho přinutil akceptovat. Rogarovi tak nezbylo než opustit město, a to jen s polovinou mužů, než s kolika původně dorazil. Jeho místo pak získal Daemon.</p><p style="text-align: justify;">Jen se nevzdal. V tu noc se jeho mladší bratr ser Ronnal a tucet jeho mužů vlámali do Aereřiných komnat. Naštěstí byla Aerea už pryč, Alyssa nakázala Qarlovi, aby ji v převleku za poddanou s obarvenými vlasy přesunul do bezpečí, a tak i Ronnal musel odtáhnout s nepořízenou. </p><p style="text-align: justify;">Rogar přišel s novým plánem. Poslal Orryna do Domu matky ve Starém městě, kde působilo Aereřino dvojče Rhaella jako novicka u církve. Tam mu ji odmítli vydat, tudíž Orryn a jeho muži vytáhli zbraně. Načež je zajalo třicet ozbrojených septonů v čele s majordomem Nejvyššího septona. Orryna pak na výslechu přiznal, že měl přivést Rhaellu do Bouřlivého konce, kde ji chtěl Rogar donutit prohlásit, že si se sestrou vyměnily místa, je doopravdy Aerea, však je od sebe nikdo nerozezná, a korunovat ji. Lord Donnel Hightower ze Starého města za to Orryna k Rogarově dalšímu vzteku uvěznil.</p><p style="text-align: justify;">Rogar nemohl zrovna povolat vazaly a vyjet proti Starému městu. Upadl v zoufalství, poručil svému mistrovi připravit mu poslední vůli a přiznání, v němž své bratry, Boryse, Ronnala, Garona a Orryna, zbavoval veškeré viny a prosil o milost pro Orryna. Boryse, nejprchlivějšího a nejvýbojnějšího, jmenoval dědicem, protože neměl děti. To bylo velice těžké zejména pro Alyssu, která v hlavním městě činy svého manžela velice trpěla. Daemon a malá rada proto rozhodli, že dokud král nedospěje, naštěstí už později toho roku, budou vládnout a v této aféře zatím nerozhodnou.</p><p style="text-align: justify;">Když se potom konečně stalo a zletilý král se vrátil z Dračího kamene do Králova přístaviště, předvolal Rogara, aby celou záležitost uzavřeli. Garon a Ronnal mu radili, aby předvolání nevyslyšel. Borys mu zase radil odejít na Zeď, přidat se k Noční hlídce, vždyť ho Jaehaerys určitě popraví. Rogar však věděl, že pokud bude odporovat, Bouřlivý konec čekají draci. Vyrazil proto se šesti svými nejstaršími a nejvěrnějšími rytíři s úmyslem vysvětlit králi své činy a odejít k Noční hlídce.</p><p style="text-align: justify;">Setkal se v trůnním sále pouze s Jaehaerysem a dvěma jeho gardisty. Poklekl před trůnem, prosil krále, aby ušetřil jeho rod. Bál se tvrdých trestů. Jaehaerys se ale rozhodl být milostivý. Odpustil mu pod podmínkou, že proti němu a jeho královně už nikdy neřekne křivého slova, stane se jeho šampionem a čestným manželem jeho matky Alyssy. Rogar rychle souhlasil, a když se ptal, jestli král vyžaduje rukojmí, Jaehaerys ho vzal před svého draka Vermitohra, aby mu připomněl moc draků. Jak s ním žádná rukojmí nepotřebuje. Na to se Rogar usmířil i s Alyssou a o čtyři dny později odjeli do Bouřlivých krajin doprovázení stovkou ozbrojenců.</p><p style="text-align: justify;">Jediný, komu král odpustit nemohl kvůli potyčce ve Starém městě, byl Orryn. Vysloužil si milost ohledně svého života, jenže musel na deset let do exilu. Což se nakonec ukázalo jako stejně katastrofální řešení, jako kdyby jeho život neušetřili. Orryn se svým tuctem mužů vyrazili do Tyroše do služeb tamějšího archona. Do roka se Orryn oženil s jeho dcerou, kterou Rogar původně navrhoval pro Jaehaeryse, měl s ní vlastní dceru, ale existovaly pochyby o otcovství, protože jeho žena byla známá svou „otevřeností“. A když uplynulo archonovo volební období, Orryn odešel do Myru, kde se přidal k Obráncům panny a padl ve Svárlivých zemích v bitvě proti Udatným. Co se pak stalo s jeho ženou a možná jeho dcerou, už není známo.</p><p style="text-align: justify;"><b>Rogarovy rodinné rozpory</b></p><p style="text-align: justify;">Rogar mohl v podstatě dál vést svůj život na nejvyšších příčkách společnosti. Účastnil se oslavy formální veřejné svatby Jeahaeryse a Alysanne, která se uspořádala po Jaehaerysově zletilosti, kde se opil a při obřadu uvedení na lože byl v čele mužů svlékajících Alysanne a nesoucích ji do postele. K tomu se konečně dočkal sám, další rok s ním otěhotněla Alyssa. Bylo jí 44, všichni si mysleli, že už dávno není v plodných letech, její těhotenství považovali za zázrak, podle Nejvyššího septona to bylo požehnání od bohů. A Rogar byl velice šťastný. Ovšem také existovaly vážné obavy o Alyssino zdraví. Přestože porodila zdravého, velkého, rudolícího chlapce s černým chmýřím, jehož Rogar pojmenoval Boremund, nikdy se úplně nezotavila. Navíc Boremundovo narození rozzlobilo i Boryse, Rogarova dosavadního dědice. S Rogarem se krátce na to hořce pohádal a nakonec odešel do Myru a potom do Volantisu.</p><p style="text-align: justify;">O tři roky později otěhotněla Alyssa znovu. Rogara rozradostnila možnost dalšího syna, neočekával žádné těžkosti, na rozdíl od mistrů. Varovali Alyssu, že těhotenství bude velmi problematické kvůli jejímu zdraví a věku, v čemž měli pravdu. Alyssa začala rodit o měsíc dřív, byla vážně nemocná, porod nikdo nedokázal provést do zdařilého konce. Rogar okamžitě poslal zprávy o rapidně se zhoršujícím stavu jejich matky Jaehaerysovi a Alysanne, kteří tou dobou byli na královské cestě u Dondarrionů, a zhroutil se.</p><p style="text-align: justify;">Krátce na to dorazili, našli Rogara opilého, příliš vystrašeného, než aby se vůbec podíval na svou umírající ženu. Mistr Kyrie králi a Rogarovi oznámil, že Alyssu už nejde zachránit. Ale pokud ji rozříznou, mohou zachránit dítě. Rogar nakázal mistrovi zachránit jeho dítě a odešel. Během procedury se Alyssa podle některých zdrojů už ani neprobrala, i tak s ní byla Alysanne, až dokud z jejího těla nevyňali živé děvče, jež Rogar pojmenoval Jocelyn. O několik dní později do Bouřlivého konce dorazila i starší sestra královského páru Rhaena, zuřivostí bez sebe, že Rogar zabil jejich matku, a vyhrožovala mu, že pokud by se kdy znovu oženil nebo se špatně choval k jejich dětem, spálí jeho hrad na škvarek. Před svými bratry Rogar Rhaeniny výhružky odbyl, ale už se nikdy neoženil a o Jocelyn se staraly hlavně Rogarovy švagrové <i>(které však upřednostňovaly své děti)</i>.</p><p style="text-align: justify;">I tak se snažil urovnat vztahy s Targaryeny. Nejprve se snažil krále a královnu přesvědčit k prodloužení pobytu na hradě kvůli hostině na počest Jocelyn, a rok na to pořádal Jaehaerys turnaj k dokončení Dračího doupěte, kterého se účastnili jak do Sedmi království navrátivší se Borys, tak Garon. A po třech letech na dalším turnaji, k desátému výročí Jaehaerysovy korunovace, už přijel sám Rogar a představil své děti dvoru.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5cN-u-O1zKiPrTR4aTWz9YOkC-BciE2JIu1sfFmhKK3UdiXyP6BL2W6nFjN0ldq4GY3EV9QL_kKpksiRJqIUNT1n1Gt0UJ0B-ngD4TmTtJRXw734tGiOcERg_3fV4HdyUp_rbT_1P3RQ0iThaiW9IFC81CYsE1WVubYz1vieb7Ep7hDVD_543E_1Z0SM/s516/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="460" data-original-width="516" height="570" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5cN-u-O1zKiPrTR4aTWz9YOkC-BciE2JIu1sfFmhKK3UdiXyP6BL2W6nFjN0ldq4GY3EV9QL_kKpksiRJqIUNT1n1Gt0UJ0B-ngD4TmTtJRXw734tGiOcERg_3fV4HdyUp_rbT_1P3RQ0iThaiW9IFC81CYsE1WVubYz1vieb7Ep7hDVD_543E_1Z0SM/w640-h570/capture1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.amazon.com/Rise-Dragon-Illustrated-History-Targaryen/dp/1984859250">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Rok na to však čelil dalším rodinným katastrofám. Říši přepadla krutá epidemie třesavky. Rogara se nedotkla a jeho děti se uzdravily po krátké nemoci, jenže zemřel Ronnal s manželkou i synové a manželka Garona. Navíc Borys, jehož neopustila zloba, se úplně zřekl rodiny a připojil se k novému králi Supovi v Rudých horách Dorne, kde pomáhal s nájezdy na svou starou domovinu.</p><p style="text-align: justify;">Když epidemie konečně pominula, vrátil se proto Rogar, už velmi vyzáblý a nemocný, ke královskému dvoru s Jocelyn i Ronnalovými osiřelými dcerami, poklekl před Jaehaerysem a prosil ho, aby si je vzal jako svěřenkyně a vychoval je u dvora, a aby dohlédl i na Boremundovu bezpečnost v Bouřlivém konci. Protože plánoval jít do války – myslel si, že umírá, a tak hodlal vyrazit do Rudých hor proti králi Supovi a Borysovi. Obával se Jaehaerysova nesouhlasu, nicméně ten rád převzal dohled nad dětmi a nejen, že válečné tažení dovolil, dokonce se připojil.</p><p style="text-align: justify;">Rogar tedy vytáhl s pěti sty muži a Jaehaerys s drakem Vermithorem, zatímco regentem malého Boremunda se stal Garon. Ten považoval bratrův plán za bláznovství. Historici ho zvou třetí dornskou válkou a poddaní mu tehdy říkali válka lorda Rogara. A bláznovstvím rozhodně nebyla.</p><p style="text-align: justify;">Když se Rogar dostal do hor, jeho muži museli sesednout z koní a pokračovat v řadě pěšky, zatímco je pronásledovali dornští nájezdníci. Ale vytrvali, probíjeli se směrem na východ, lord Simon Dondarrion rovněž vzal nějaké rytíře z dornských mokřad na západ, a Jaehaerys vše sledoval ze vzduchu a naváděl armádu k ležení krále Supa, které obklíčili. </p><p style="text-align: justify;">Jako první se dostali k Borysovi. Rogarovi muži se rychle vypořádali s jeho psanci a potom přišel na řadu on. Jenže zabití příbuzného je v Západozemí těžký hřích, a tak, aby tomu zabránil, vyzval Boryse na souboj Jaehaerys. Borys přijal, vyřítil se proti Jaehaerysovi s posměšky, načež ho Jaehaerys smrtelně ranil. Za další měsíc pak zajali i krále Supa a dotáhli ho k Rogarovi. Ten mu nechal sundat řetězy a tentokrát ho on vyzval na souboj, v němž ho svou sekerou snadno zabil. Válka lorda Rogara tak dohromady i s rozmetáním psanců trvala méně než rok, a jakmile byl král Sup po smrti, výrazně poklesla četnost dornských nájezdů. Jen Rogar nebyl spokojený, protože nepadl. Zemřel až o půl roku později v Bouřlivém konci obklopen svým mistrem, septonem, bratrem Garonem a synem Boremundem.</p><p style="text-align: justify;"><b>Klid a bouře</b></p><p style="text-align: justify;">Boremund zdědil titul lorda Bouřlivého konce a lenního pána Bouřlivých krajin. Jelikož mu bylo jen deset, jeho strýc Garon se stal jeho regentem a poručníkem. On i Rogar ho vychovali patrně dobře. Boremund byl prý jako kámen, tvrdý, silný, klidný a neoblomný, bojovný a impozantní, později v osmadvaceti jako by z oka vypadl otci, svalnatý s hlasitým smíchem a černým plnovousem. Však i jeho sestra Jocelyn byla pravý Baratheon. Měla velké tmavé oči a černé vlasy, v šestnácti k pasu, vážné děvče, vyrostla do jedné z největších krásek v říši, jako dítě byla křehká, ale už v šesti vysoká a statná, v šestnácti měřila metr osmdesát. A stejně jako její bratr se dostala velmi vysoko.</p><p style="text-align: justify;">Během hostiny ke jmenování Jaehaerysova prince Aemona princem Dračího kamene, krátce po otcově smrti, ji usadili vedle něj. Ti dva si okamžitě padli do oka, celý večer ignorovali všechny ostatní a už se od sebe nikdy neotrhli. O sedm let později pak Jocelyn s Aemonem zasnoubili, o další dva roky později oddali při obřadu, jenž se údajně rovnal zlaté svatbě, a o čtyři roky později měli své jediné dítě, dceru Rhaenys. A tak se Jocelyn jednou měla stát královnou. </p><p style="text-align: justify;">I Boremund měl ke královské dvojici blízko. Například v roce před narozením Rhaenys se provalilo, jak ser Lucamore Strong porušil sliby Královské gardy, oženil se se třemi ženami a povil s nimi děti. Jeho třetí ženu a její malé děti přitom poslali jako svěřence Boremundovi a Garonovi. Deset let na to zase Jaehaerys a Boremund zjistili, že princ Dorne plánuje odvetu za třetí dornskou válku, míní přistát na Mysu hněvu a vtrhnout do Bouřlivých krajin. Trvalo mu hrozně dlouho sehnat loďstvo, a když o půl roku později vyplul, Boremund už na něj čekal s armádou. Akorát než se stačily síly střetnout, Jaehaerys a jeho synové nepřátele spálili ještě na lodích, čímž ukončili celou válku během jediného dne bez jediné ztráty muže.</p><p style="text-align: justify;">A hodlali ho ještě blíže semknout se svou rodinou. Když hledali nápadníka pro princeznu Daellu, Boremund, díky dobrému vztahu se sestrou i díky svým vlastním kvalitám, byl Alyssanin favorit. Nicméně bližší svazek nenastal a i Jocelyn o svůj přišla. Daella si zvolila lorda Rodrika Arryna, Boremund se tedy oženil s jinou nejmenovanou ženou, s níž měl jediného syna Borrose, a Jocelyn se stala vdovou. Její manžel Aemon se na Tarthu snažil potlačit invazi myrských pirátů. Doplout tam měl i Boremund, ale Aemon byl se svým drakem rychlejší, a sotva tam přistál, zastřelili ho myrští zvědi. Po jeho smrti pak Boremund a lord Tarth Myřany vyhnali spolu s princem Baelonem a jeho dračicí Vhagar.</p><p style="text-align: justify;">Když Jocelyn o jeho smrti slyšela, hořce plakala. A posléze i zuřila, protože Jaehaerys nepřenesl Aemonovy nároky coby korunního prince na Rhaenys, ale na Aemonova mladšího bratra Baelona. Drobnou útěchou jí mohlo alespoň být, že se ve stejném roce stala babičkou, když Rhaenys porodila dceru Laenu, a poté syna Laenora. Rozčílilo to i Boremunda, který byl dlouho otevřený a opravdový podporovatel Rhaenysiných nároků. Není tak divu, že když nečekaně zemřel i Baelon a Jaehaerys svolal Velký koncil, kde se měl volit jeho nástupce, Boremund tam podporoval kandidaturu Rhaenys a Laenora. Nakonec však zvítězil Baelonův syn Viserys. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLaY0mBicWN6b2BdI1admF4t9vld6sDkzoPQSx2DJOh-_EPzZg5P6oTzocM7q7lsHag6iUnL-gxq4DpujKWjWpQqLZudaKi6EO1nOV_j1MjPOZ2qEOgkRn4G2w_1EHbafNuOfXDA5GcIvpRRiqytZhRhXSDDZ_Z5Egh7LP7OeE4eaxt8DBSo-8JidO4FI/s640/6a3c256bd0722caddd0dfd2e7954387d.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="361" data-original-width="640" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLaY0mBicWN6b2BdI1admF4t9vld6sDkzoPQSx2DJOh-_EPzZg5P6oTzocM7q7lsHag6iUnL-gxq4DpujKWjWpQqLZudaKi6EO1nOV_j1MjPOZ2qEOgkRn4G2w_1EHbafNuOfXDA5GcIvpRRiqytZhRhXSDDZ_Z5Egh7LP7OeE4eaxt8DBSo-8JidO4FI/w640-h362/6a3c256bd0722caddd0dfd2e7954387d.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://consent.yahoo.com/v2/collectConsent?sessionId=3_cc-session_2e9d56c5-dfcd-4d0a-a372-709ae7d59dec">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Někdy během Viserysovy vlády pak Jocelyn i Boremund zemřeli a lordem Bouřlivého konce se stal Borros, zkušený válečník <i>(mnohokrát se prý utkal s Dorny)</i>, mnohem vrtošivější než jeho vyrovnanější otec, útočný, negramotný, zprávy mu museli číst mistři, ženatý s lady Elendou Caron, s níž měl čtyři dcery a nakonec syna <i>(narodil se jako pohrobek)</i>, Cassandru, Maris, Ellyn, Floris a Royce <i>(v prvních vydáních knihy Oheň a krev chybně jmenován jako Olyver, ve skutečnosti byl pojmenovaný po svém dědečkovi Roycovi Caronovi)</i>. </p><p style="text-align: justify;">Ten Bouřlivému konci vládl do konce Viserysova života a dočkal se zničující války tanec draků, kterou mezi sebou po Viserysově smrti rozpoutaly jeho děti, jím jmenovaná dědička Rhaenyra a dědic protlačovaný svou matkou Aegon II. Na začátku, když válka ještě vlastně nebyla válkou, měli všichni Borrose za podporovatele Rhaenyry, protože Boremund vždy podporoval svou neteř Rhaenys a její děti, včetně Rhaenyřina zesnulého manžela Laenora Velaryona. Proto zelená rada Aegona II. poslala do Bouřlivého konce prince Aemonda, aby získal ruku jedné z Borrosových dcer a tím i Bouřlivé krajiny. Černá rada Rhaenyry zase poslala prince Luceryse, aby vyzval Borrose k přísaze věrnosti, a očekávali vřelé přivítání. Bohužel pro Luceryse, Aemond dorazil na dračici Vhagar první a právě jemu se kupodivu dostalo vřelého přivítání s hostinami, lovy a kláním. Borros byl víc než ochotný zabývat se jeho návrhy a nabízel mu, ať si vybere kteroukoli z jeho dcer.</p><p style="text-align: justify;">Rozzuřil ho Rhaenyřin předpoklad, že ji automaticky podpoří. Rhaenys podle něj byla jeho příbuzná jen proto, že nějaká teta, kterou nikdy neviděl <i>(Jocelyn)</i>, byla vdaná za Rhaenysina otce, oba jsou mrtví, a Rhaenyra ani není Rhaenys. A ač prý nemá nic proti ženám a miluje své dcery, měl by před nimi syn mít přednost. Také se domníval, že celá Rhaenyřina věc je předem prohraná, jakmile zjistí, že přišla o Bouřlivý konec, a bude muset s Aegonem uzavřít mír, jako on vždy donutil své dcery se smířit, když se hádaly. Což se asi stávalo často, přezdívalo se jim Čtyři bouře. K tomu zatím sám žádného syna neměl, takže víc než uvítal, aby si jeho dceru vzal princ Targaryen. </p><p style="text-align: justify;">Neví se akorát, kterou z nich si Aemond vybral. Jestli Ellyn, Cassandru, která měla jako první rozkvést v ženu, či nejkrásnější, sladkou a trochu lehkomyslnou Floris. Nebyla to Maris, nejchytřejší ze sester, jenže ne tak pohledá, a naštvalo ji, že se Aemondovi nezamlouvala. Ani se vlastně neví, jestli se někdy nakonec svatba odehrála. Nicméně další ráno, když přiletěl na svém mladém drakovi Arraxovi i Lucerys, už se Borros a Aemond dohadovali o datech a věnu. Podle některých svědků se Borros styděl, jak je při tom Lucerys přepadl. Podle ostatních si užíval, jak náhle obě strany soupeří o jeho pomoc. Podle královského šaška Hříbečka, který ale na místě nebyl, se Borros opil. Podle septona Eustáce, který taky ne, byl plný strachu. Vzhledem k dalším událostem to každopádně pro Borrose nebyla zrovna jednoduchá situace.</p><p style="text-align: justify;">Princové se nesnášeli. Aemond se ihned postavil proti Lucerysovi, snažil se mu vytrhnout Rhaenyřinu zprávu z ruky. Borros musel nařídit svým rytířům, aby prince oddělili a dopis mu přinesli. Potom mu ho jeho mistr přečetl a Borros se zeptal Luceryse, pokud se přidá na stranu jeho matky, kterou z jeho dcer si vezme on. Jenže Lucerys už byl zasnoubený. Borros ho na to poslal domů vyřídit matce, ať Baratheony nepovažuje za jisté spojence.</p><p style="text-align: justify;">Lucerys zamířil ven, Aemond ho následoval a dál na něj útočil. Požadoval kompenzaci za oko, které mu před lety v šarvátce Lucerys vypíchl. Lucerys odmítl bojovat, přišel jako vyslanec. Borros navíc princům zakázal rvát se pod jeho střechou a jeho rytíři prince vyprovodili na nádvoří. Jen v Maris se zase probudila bouře. Popichovala Aemonda, ptala se ho, jestli mu Lucerys skutečně vzal oko nebo kouli. Prohlašovala, jak je ráda, že si ji nevybral, protože preferuje manžela s oběma. Alespoň v knižní verzi, v seriálu Rod draka ho neprovokovala.</p><p style="text-align: justify;">Aemond byl údajně tak vytočený, až se znovu pokusil na Luceryse zaútočit. Žádal Borrosovo svolení, ten mu odvětil, že mu nemůže poroučet, co dělat mimo jeho dům. Aemond tak nasedl na Vhagar, rozletěl se za Lucerysem a po krátkém souboji ve vzduchu Vhagar Arraxe i Luceryse roztrhala. Podle Hříbečka pak Aemond z Lucerysova těla vyřízl oči, které daroval Maris na podkladu z chaluh, ale podle arcimistra Gyldayna je to přehnaná povídačka. Dodnes není jasné, jestli se tělo vůbec našlo.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiB31TykYsNiYPeba8qts8MWFw1RyERCmB7w_0kxXP5wj08IiAra1O4MGkxYhBwotAm9jzgbKnzlIY-ubAfjt04tgtwAAw9IfV24eyGqqUDqIEllyxQKVNSB4PLiYjAK3bg5e8BtwEFek1FaOGISKLc2dm8Ns-6vLB6c7KlYxsqdvpug69XWvIiHpL2mVg/s1280/tumblr_e1a155c3d352304331ea7ce287cea1bb_bbcff2a9_1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="839" data-original-width="1280" height="420" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiB31TykYsNiYPeba8qts8MWFw1RyERCmB7w_0kxXP5wj08IiAra1O4MGkxYhBwotAm9jzgbKnzlIY-ubAfjt04tgtwAAw9IfV24eyGqqUDqIEllyxQKVNSB4PLiYjAK3bg5e8BtwEFek1FaOGISKLc2dm8Ns-6vLB6c7KlYxsqdvpug69XWvIiHpL2mVg/w640-h420/tumblr_e1a155c3d352304331ea7ce287cea1bb_bbcff2a9_1280.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://nobodysuspectsthebutterfly.tumblr.com/post/701321430879617024?is_related_post=1">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Po Lucerysově smrti už byla válka pochopitelně nevyhnutelná a Bouřlivý konec jako právoplatného krále prohlásil Aegona II. Borros pro něj shromáždil šest tisíc mužů, na druhou stranu se mu nechtělo zrovna čelit drakům. Raději využil vpád nového krále Supa z Rudých hor jako záminku pro tažení do Dornských mokřad. Docela rychle proti němu vyhrál, což ho však dostatečně drželo, aby se nestihl zapojit do velkých rozhodujících bitev tance draků. Pouze když zhruba uprostřed války padlo Královo přístaviště před Rhaenyrou, propašovali zelení včas jak Aegona II. tak jeho děti z města a rozdělili je. Jeho dceru Jaehaeru poslali do Bouřlivého konce, kam v bezpečí dorazila <i>(na rozdíl od svého mladšího bratra, jehož po cestě odhalil a zabil rozzuřený dav)</i>.</p><p style="text-align: justify;">Teprve až po půl roce Rhaenyřiny vlády v Králově přístavišti vypukly obří nepokoje, davy zmasakrovaly draky, Rhaenyra utekla a na Dračím kameni došla své zkázy, Borros vyrazil z Bouřlivého konce k městu a doma nechal své dcery a těhotnou manželku. Jeho největším úspěchem ve válce proto bylo obsazení města a konec chaosu, v němž se tři měšťané prohlašovali právoplatní vládci po Aegonovi II. Aegon se krátce na to také vrátil a Borros měl za své služby získat odměnu.</p><p style="text-align: justify;">Aegonova manželka spáchala sebevraždu, tedy Aegonova matka sjednala s Borrosem<i> (Aegon potom souhlasil)</i> výměnou za podporu Bouřlivých krajin, že Aegon přijme jako novou královnu Casandru. Vedle toho se měla Floris provdat za lorda Laryse Stronga, zásadní postavu zelené rady. <i>(Z toho nelze usuzovat, kterou z Borrosových dcer si vybral Aemond, ten byl tou dobou už po smrti.)</i> Aegon na to poslal Borrose podmanit si zbytek Korunních zemí a to se mu podařilo v Růženíně, Stokoříně a Šerodolu, ačkoli královy požadavky velkých výkupných tamější lordy rozčilovaly. </p><p style="text-align: justify;">I přes smrt Rhaenyry ovšem stále zůstávala velká opozice Severu a Říčních krajin a po Královské cestě se blížila k městu říční armáda téměř šesti tisíc mužů zocelených krutými boji pod velením lorda Elma Tullyho, Benjicota Blackwooda, jeho tety Černé Aly a lady Sabithy Frey. Elmo při pochodu zemřel, jenže velení po něm převzal jeho mladý, ještě odhodlanější syn Kermit. Borros tedy vytáhl proti nim a ke svým mužům přidal muže z Korunních zemí, které předtím přinutil podřídit se Aegonovi, a dva tisíce špatně vybavených bojovníků z Blešího zadku.</p><p style="text-align: justify;">Tato Borrosova armáda byla velká, netestovaná, nezkušená, když Borros své muže držel mimo bitevní pole po celou válku, zatímco říční armáda u sebe měla přeživší z každé bitvy v Říčních krajinách, kde zuřily boje od začátku. Armády se střetly asi dva dny cesty od Králova přístaviště mezi lesem a kopcem na zemi rozblácené dlouhými dešti, proto přeživší tuto bitvu nazvali blátivý binec. Borros se nebál, podle něj vedli nepřítele chlapci a ženy, a ti proti němu nemohli obstát, a za soumraku zavelel do útoku. Velice se přepočítal.</p><p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAN5qlNY26T3DANGkPtjvjmizAg1sRmj7xabu4mlE3C6uqp2Xwnb9fOgbzY08Vb0McIFCFkiwieK62VUOJj1RdxellcRV0zeWpw3ouVBJqNPchmTHNT2Uslo5TuLbFIS0h0vCQ7hkrr4xv2XoQjUGj4Z_MInNptVhyFRDvxac6zVfQqJYxZ5Q_Q41Hz7w/s1701/tumblr_37cd845ce90dc6689a34ad77eb6d7eae_3f9b5e09_1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1701" data-original-width="1280" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAN5qlNY26T3DANGkPtjvjmizAg1sRmj7xabu4mlE3C6uqp2Xwnb9fOgbzY08Vb0McIFCFkiwieK62VUOJj1RdxellcRV0zeWpw3ouVBJqNPchmTHNT2Uslo5TuLbFIS0h0vCQ7hkrr4xv2XoQjUGj4Z_MInNptVhyFRDvxac6zVfQqJYxZ5Q_Q41Hz7w/w301-h400/tumblr_37cd845ce90dc6689a34ad77eb6d7eae_3f9b5e09_1280.jpg" width="301" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://nobodysuspectsthebutterfly.tumblr.com/post/702321778666700800">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Lučištníci Alysanne Blackwood na kopci rozbili Borrosovu jízdu, zmatené jezdce, kteří se dokázali i přesto dostat ke štítové hradbě říčních mužů, výrazně zpomalovalo bláto. O hradbu se sice téměř postarala pěchota, ale ty napadl z boku Krvavý Ben Blackwood. Vojáci z Hayfordu, Růženína a Stokořína se odmítli připojit k boji, sebranka z Blešího zadku utekla, rytíři z Šerodolu rovnou přešli k černým a začali útočit na bouřlivé vojáky z týlu. Borros zabil několik důležitých vojevůdců, ale sám byl několikrát raněn, než se dostal ke Kermitovi Tullymu. A ten ho dobil svým řemdihem, když se Borros odmítl vzdát. Tak skončila poslední bitva války. </div><p></p><p style="text-align: justify;"><b>Čtyři a jedna bouře</b></p><p style="text-align: justify;">Říční armáda triumfálně vjela do města v podpoře malého prince Aegona, posledního syna Rhaenyry Targaryen, ze severu postupovala ještě jedna armáda, Cregana Starka, který od začátku rovněž podporoval Rhaenyru. Jen Aegon II. se stále nechtěl vzdát. Až když ho odnášeli do jeho komnat, náhle se ve svých nosítkách zhroutil a zemřel s krví na rtech, patrně po otravě. Když se o tomto dozvěděla Cassandra, prý plakala, že se nestane královnou, a ani její sestra se nedočkala svého sjednaného sňatku, protože Laryse Stronga jako jednoho z podezřelých z otravy krále popravili.</p><p style="text-align: justify;">Sedm dní po smrti Borrose navíc Elenda porodila syna Royce, nového lorda Bouřlivého konce. Borros jí ještě před smrtí uložil, aby ho pojmenovala Aegon po Aegonovi II., ale Elenda ho pojmenovala po svém otci. Vládla pak jako Roycův regent, a když viděla své muže zlomené válkou, souhlasila s nabídkou míru. Bála se o bezpečí Royce, posledního mužského Baratheona, nechtěla ve válce pokračovat. A protože tak učinily i vdovy dalších velkých lordů za zelené, válka už doopravdy skončila. </p><p style="text-align: justify;">Elenda potom poslala Cassandru, Ellyn a Florys reprezentovat rod Baratheonů na korunovaci nového krále Aegona III., a jeho svatbu s princeznou Jaehaerou, poslední známou targaryenkou, <i>(Cassandra se k tomu stala její novou dvorní dámou)</i> protože byla po porodu ještě oslabená. Věděla, že tím dává trůnu rukojmí, ale na znamení míru a proto, že se Jaehaera do té doby ukrývala v Bouřlivém konci, se museli Baratheoni znovu ukázat u dvora v jejím doprovodu. Jen Marisina budoucnost byla zcela vyřešena, připojila se k tichým sestrám. Podle Hříbečka proto, že jí matka nechala vyříznout jazyk. Podle mistra Gyldayna je to jen další pomluva, nepodporují ji ani zvyky sester. Že tiché sestry nemají jazyky, je jen mýtus, pouze skládají slib mlčení. Nicméně Marisin důvod není znám. </p><p style="text-align: justify;">Velmi krátce na to se pak Elenda provdala za sera Steffona Conningtona, druhého syna lorda Gryffího hřadu, o dvacet let mladšího muže. Prý Bouřlivé krajiny potřebovaly silnou mužskou ruku, aby je chránila před před znovu sílícími nájezdy Dornů, a aby hájila Roycova práva. Jenom už rok na to ho v bitvě na dornských mokřadách zabili.</p><p style="text-align: justify;">Stejný rok, kdy Elenda přišla o druhého manžela, navíc zemřela i malá královna Jaehaera. Našli ji nabodnutou na kopích v suchém příkopu pod Maegorovou pevností. Podle mnohých a podle oficiální verze sebevražda, podle jiných ji někdo strčil. Někteří vinili Cassandru – podle jejích odpůrců byla zklamaná, že se nestane královnou, kvůli tomu zahořkla a jen s odporem se starala o uplakané dítě, kterým byla Jaehaera. Prý ji vinila ze všech svých nepříjemností. Elenda těmto drbům zrovna moc nepomohla, když potom královskému dvoru poslala nabídku Cassandry a Ellyn jako potenciálních nových králových nevěst. </p><p style="text-align: justify;">Král, také ještě prakticky dítě, se ovšem jen tak hned znovu neoženil. Nakonec si novou nevěstu měl vybrat na plese ke dni Panny, a ten trvalo dlouho zorganizovat. Cassandra a Ellyn se pochopitelně účastnily, tudíž stará pověst o Cassandřině zavinění Jaehaerysině smrti se znovu vynořila, protože spousta účastnic došla náhlých nehod, nebo se o nich začaly vynořovat pomluvy, které měly odradit krále. I tak se snažily. Ellyn se třeba krále při formálním představování ptala, jestli se mu líbí její šaty <i>(podle její sestry se tím snažila upozornit na svůj výstřih)</i>. Marně. Aegon si jako novou manželku zvolil malou Daenaeru Velaryon.</p><p style="text-align: justify;">I tehdy nastaly pro Cassandru velké problémy. Zůstala jako královnina dvorní dáma a o tři roky později ji obvinili, že se pokusila Daenaeru otrávit. Což někdo skutečně učinil. Cassandra při výslechu přiznala, že často sdílela lože s gardistou serem Merwynem Květinou <i>(jedním z neoficiálních podezřelých z Jaehaeřiny smrti)</i> a někdy na jeho pokyn s velitelem stráží Tessariem Tygrem, úzkými spolupracovníky bývalého pobočníka Unwina Peaka, který se dříve pokoušel všemi prostředky dostat do popředí svou dceru a mohl být zdrojem mnoha nehod a pomluv. A když naznačili, zda byla odměnou, kterou Tessariovi slíbili za zabití Jaehaery, Cassandra propukla v pláč. Nikdo se stále doopravdy k ničemu nepřiznal, ale její chování bylo více než podezřelé. </p><p style="text-align: justify;">Elenda na to poslala tři lordy z Bouřlivých krajin, aby zastupovaly Bouřlivý konec a vypořádali se s Cassandřiným skandálem, protože byla nemocná a nemohla přijet sama, a ti nakonec na její pokyn zajistili, aby se Cassandra provdala za ovdovělého sera Waltera Brownhilla. Byl o třicet let starší než Cassandra a jak se Elenda správně domnívala, péče o jeho třináct žijících dětí zabránila Cassandře pokoušet se zasahovat do dvorských záležitostí. Na druhou stranu se tím Cassandra vyhnula horšímu trestu, který čekal jiné obviněné.</p><p style="text-align: justify;">A kromě ní je znám osud už jen lady Florys. Tu, čtrnáctiletou, hned po konci tance draků zasnoubili s lordem Thaddeusem Rowanem, aby uchlácholili jeho ego poté, co ho odmítla lady Baela Targaryen, a zemřela za dva roky při porodu, což zanechalo jejího manžela ve velmi temném rozpoložení.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-24539949873295437952024-03-17T06:30:00.004+01:002024-03-17T06:30:00.151+01:00Bakkalon<div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd8cr5KVdNL4SBQWjY1O-pT4IHs6eVaa8TqQ89KLxHF-UOWjaglGU3gqL9JKyCCz7ZCrAI-6v5PFQkXbbVGAkNVtmgh5ILcG82qZpd8NGAdBc5cQZ3gED-ayYhEK_WRbSUIiosz2ABQb8B8LrC_Sp7WulHX1ebK2UdXKh98HWlVqaeczQeul4Iqiy8OUM/s345/capture1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="345" data-original-width="253" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd8cr5KVdNL4SBQWjY1O-pT4IHs6eVaa8TqQ89KLxHF-UOWjaglGU3gqL9JKyCCz7ZCrAI-6v5PFQkXbbVGAkNVtmgh5ILcG82qZpd8NGAdBc5cQZ3gED-ayYhEK_WRbSUIiosz2ABQb8B8LrC_Sp7WulHX1ebK2UdXKh98HWlVqaeczQeul4Iqiy8OUM/w147-h200/capture1.jpg" width="147" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.goodreads.com/book/show/60636502-the-rise-of-the-dragon">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Bakkalon zvaný též Bledé dítě a Mečový Bakkalon je bůh smrti. Uctívají ho v Essosu na spoustě různých míst od Braavosu a Lysu až po Ašaj a je zobrazovaný v podobě bledého nemluvněte s mečem. Nebylo řečeno, o jak rozsáhlé jde náboženství, kde vzniklo ani kde je nejoblíbenější, natož co jeho uctívání zahrnuje. Nicméně jeho socha stojí v Domě černé a bílé v Braavosu <i>(kde jeho zakomponování jako jednu z tváří Mnohotvářného boha smrti, když je pro své vyznavače přímo bůh smrti, nebylo nijak složité)</i>, a na chvíli se dostal i do Západozemí.<span><a name='more'></a></span></div></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Nejoblíbenější je u vojáků, kteří svatyni Bakkalona v Braavosu navštěvují nejčastěji. Do Západozemí ho ale přinesla Larra Rogare, lysénská manželka prince Viseryse Targaryena. Když pobývala u dvora s manželem za vlády jeho bratra Aegona III., uctívala mnoho lysénských bohů včetně Bakkalona.</div>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-5150563759606562032024-03-13T04:30:00.018+01:002024-03-13T04:30:00.134+01:00Zoqorové<div style="text-align: justify;">Zoqorové<i> (Zoqora) </i>byli dávný národ z Travin v centrálním Essosu, kde se dnes rozkládá Dothracké moře. Měli hnědou kůži, světlé vlasy a do boje jezdili ve válečných dvoukolových zkosených vozech, patrně tažených koňmi a řízených i ženami. Nejprve také měli nějakou svou říši na blíže neznámém území, než ji dobyli Vysocí lidé – Sarnorové. Nevyhladili ale Zoqory, místo toho je vstřebali do svého expandujícího království, Zoqorové se nakonec asimilovali a smísili se Sarnory tak, že už nelze zpětně rozeznat, jak vypadali původní Sarnorové a nakolik je typický vzhled Zoqorů ovlivnil. <span><a name='more'></a></span></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Podle legendy totiž měli Zoqorové na Sarnory hodně zásadní vliv, protože Huzhor Amai, legendární hrdina, údajný předek Vysokých lidí a zakladatel království Sarnoru, si jako jednu ze svých tří žen měl vzít dceru největšího vládce Zoqorů, a tak dostat Zoqory pod svou nadvládu. Načež právě ona řídila jeho válečný vůz. Akorát jelikož se neví, jestli vůbec existoval, pravděpodobně jde jen o podobenství o tom, že Sarnorové do sebe vstřebali i Zoqory bez jejich vyhlazení, a sňatky v tom mohly hrát roli.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu594erf8Hza2UBNGdklk37WZSrYqD5zLqu5VkuECHpva_7fVR0_9hMLJpUG5uyJ0oRX1FKtHJeAdsb8IeDhUvnM4GIqfdkXgOPWdqqBPCLAE1vz2MjUxg79RZJBRyfXgEOjkxcW86IR3Tt8le08AEmFZomltTRrszI-U3nZmplG5McwKdauQVSXjSglM/s960/ae70d053486ce9a2a57fc9387dd2bfdd30542fb2_hq.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="539" data-original-width="960" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu594erf8Hza2UBNGdklk37WZSrYqD5zLqu5VkuECHpva_7fVR0_9hMLJpUG5uyJ0oRX1FKtHJeAdsb8IeDhUvnM4GIqfdkXgOPWdqqBPCLAE1vz2MjUxg79RZJBRyfXgEOjkxcW86IR3Tt8le08AEmFZomltTRrszI-U3nZmplG5McwKdauQVSXjSglM/w640-h360/ae70d053486ce9a2a57fc9387dd2bfdd30542fb2_hq.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i>Sarnorští bojovníci po asimilování Zoqorů<br /><a href="https://aminoapps.com/c/thrones/page/blog/histories-lorepolls-round-1-5/r0JU_eurqXXzLRYLKKmq27dQl1mE4qK"><span style="font-size: x-small;">zdroj</span></a></i></td></tr></tbody></table>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-33222472003760327572024-03-09T04:00:00.002+01:002024-03-09T04:00:00.244+01:00Rod Costayne<p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbhhZxXsS3BUO0eDkrO-1eh2nZvHk87i4XhofEFmrMQsEHsLwy5uOhgM13BsJyLc_2y0DXx5-3lRf0zlacNhlKJvw4ujtQuXumH0DAeQtJg5QJDvci7m2RVq4QAkaSToXrgFrczLG8z-s5biSkWaLWmbfhFKMZmyXSibYnzkako5_azZf2vy5NisOvsFU/s657/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="657" data-original-width="589" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbhhZxXsS3BUO0eDkrO-1eh2nZvHk87i4XhofEFmrMQsEHsLwy5uOhgM13BsJyLc_2y0DXx5-3lRf0zlacNhlKJvw4ujtQuXumH0DAeQtJg5QJDvci7m2RVq4QAkaSToXrgFrczLG8z-s5biSkWaLWmbfhFKMZmyXSibYnzkako5_azZf2vy5NisOvsFU/w179-h200/capture1.jpg" width="179" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://iceandfire.fandom.com/wiki/House_Costayne?file=House_costayne_by_scafloc29-d3kousq.png">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Costayneové jsou šlechtici ze Tří věží na útesu na jižním břehu Šeptajícího zálivu v jihozápadní špičce Roviny kousek od Starého města, proto jsou vazalové Hightowerů. Znak mají rozčtvrcený se stříbrným kalichem na černém poli ve dvou čtvrtinách a černou růží na žlutém ve dvou čtvrtinách. A navzdory tomu, že to byl podle dostupných záznamů vždy lordský rod, pochází z jejich středu i jedna nešťastná královna.</div><span><a name='more'></a></span><p></p><p style="text-align: justify;"><b>Královna Elinor</b></p><p style="text-align: justify;">Patrně nejsou žádný nový rod, ale hodně a smutně se zapsali hlavně až za vlády Maegora I. Targaryena. Tehdy vládl Třem věžím lord Costayne, jenž měl dceru Elinor a provdal ji za sera Thea Bollinga. S tím Elinor vedla tichý, spokojený život a měli tři syny. Jenže Thea zatkla Královská garda Maegora I. uprostřed Maegorova stupňujícího se šílenství. Obvinili ho, že se spikl s královnou vdovou Alyssou Velaryon <i>(žena zemřelého Maegorova bratra Aenyse, po němž si přivlastnil trůn)</i>, aby na trůn dosadili prince Jaehaeryse, nyní posledního Aenysova syna. Načež ho bez cirátů popravili.</p><p style="text-align: justify;">Elinor dostala jen sedm dnů k truchlení. Pak ji Maegor povolal do Králova přístaviště, aby se za něj provdala. Jeho první tři manželky mu nedokázaly dát živé dítě a on se rozhodl konečně povít dědice s prověřenými matkami, rovnou třemi najednou. Možná i to byl pravý důvod Theova obvinění. Ke dvoru tedy přivedl Elinor, její syny, aby Elinor udělala, co po ní požaduje, svou neteř Rhaenu, vdovu po Aenysovu nejstarším synovi, a její dcery a třetí vdovu Jeyne Westerling a její děti. Říkalo se jim Černé nevěsty a Maegor si je vzal při jediném obřadu. </p><p style="text-align: justify;">Ani jedna nevěsta z toho pochopitelně nebyla nadšená, žádná Maegora nechtěla. Když třeba po obřadu Maegor přistoupil k završení manželství s Elinor, údajně mu rozdrápala záda na cáry. A protože Maegor chtěl vlastní děti, Elinořiny syny poslal pryč. Nejstaršího do Orlího hnízda, druhého do Vysoké zahrady a nejmladšího předali kojné. Stejně naložil s ostatními „nevlastními dětmi“ kromě Rhaeniny princezny Aerey, již prohlásil za svou dědičku, dokud nebude mít syna. </p><p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLdGJOlZdtP3l5pZKBPcufpuxPv4Xj1vR5k2EDdpUJlWnDFGS9KH7iLkam6v4osGRfOtVLEqr_jldQtoKM7MwliBbpraWeJk9uWARezduZyIRl2Bj-e5kKm83FdMh6lxmSV1j4uEnSeENfSdPkBgRQRLsM1qnhfYQFaXSiApH1vdTZzewnUVbhyVozXts/s947/tumblr_73abfa35397bd71bba1288694c6a44d5_827409fe_1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="947" data-original-width="717" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLdGJOlZdtP3l5pZKBPcufpuxPv4Xj1vR5k2EDdpUJlWnDFGS9KH7iLkam6v4osGRfOtVLEqr_jldQtoKM7MwliBbpraWeJk9uWARezduZyIRl2Bj-e5kKm83FdMh6lxmSV1j4uEnSeENfSdPkBgRQRLsM1qnhfYQFaXSiApH1vdTZzewnUVbhyVozXts/w303-h400/tumblr_73abfa35397bd71bba1288694c6a44d5_827409fe_1280.jpg" width="303" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://nobodysuspectsthebutterfly.tumblr.com/post/698682815934545920/maegors-black-brides-jeyne-westerling-rhaena?is_related_post=1">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Se svatbou k tomu byly nespokojeny nejen Černé nevěsty. Maegorova třetí královna a údajná čarodějka Tyanna z Pentosu už předtím dosáhla svého, popravy druhé Alys Harroway po porodu mrtvého monstra, když ji nařkla z nevěry. Maegor pak pojal podezření, že Tyanniny řeči nejsou tak docela pravdivé, zatkl i ji, a Tyanna, buď jako přiznání, nebo aby ho rozzuřila a donutila ho zabít ji rychle místo mučení, prozradila, jak ve skutečnosti Alys otrávila a to samé se mělo stát i těhotné Elinor. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Maegor na to Tyannu skutečně zabil, nicméně Elinor stejně porodila mrtvé stvoření údajně bez očí a s malými křídly. Tedy ani žádná z Černých nevěst Maegorovi dítě nedala a po několika krutých letech byly Elinor s Rhaenou jediné, které Maegora přežily. Elinor dokonce našla Maegora mrtvého na Železném trůně ve chvíli, kdy ho hromadně opouštěli spojenci, přičemž se nikdy nezjistilo, proč zemřel. Mnozí věří, že spáchal sebevraždu, mnozí obviňují spoustu jiných lidí. Podle některých ho na hroty trůny nabodla přímo Elinor v pomstě za Thea.</p><p style="text-align: justify;">Po Maegorově předčasné smrti ještě lord Daemon Velaryon navrhnul, aby se nový král Jaehaerys oženil s Elinor, ke smíření Maegorových zbývajících podporovatelů. Elinor ostatně už byla královna Maegora, tedy by jako královna pokračovala dál. Nakonec se tak nestalo, naopak když se Jaehaerys chopil vlády nad hlavním městem, Elinor ho opustila v kajícném odění, navštívila své starší syny a vrátila se s tím nejmladším do Tří věží k otci.</p><p style="text-align: justify;">Později navíc získala velmi důležitou pozici. Aby se Jaehaerys vypořádal s Maegorovými a vlastně i otcovými problémy s církví a přiměl ji akceptovat incestní praktiky Targaryenů<i> (sám se oženil se svou sestrou Alysanne)</i>, sestavil za pomoci několika septonů doktrínu exeptionalismu, podle níž, mimo jiné, je pro Sedm incest zrůdnost, jenže Targaryeni nepochází z Andalosu jako církev, nejsou jako ostatní lidé, jsou z Valyrie, kde vládly jiné zákony a zvyky, a bohové je stvořili k tomu, aby si brali své příbuzné. A vyslal sedm mluvčích, mezi nimi i Elinor, aby tuto novinku vysvětlovali po městech a vesnicích, chválili Jaehaerysovu moudrost, kázali o vlídnosti, zbožnosti a štědrosti Alysanne, o tom, jak miluje svého manžela a všechen lid. </p><p style="text-align: justify;">Elinor takto cestovala po říši, ve svém stále ošumělejším královském šatu, byla docela úspěšná stejně jako ostatní mluvčí, takže Sedm království doktrínu relativně přijalo, a i ona sama se čím dál víc zhlížela v církvi. Nakonec se vzdala všech šlechtických privilegií, stala se septou, usadila se ve velkém Matčině domě v Lannisportu a dožila tam později jako matka představená. </p><p style="text-align: justify;"><b>Costayneové v tanci draků</b></p><p style="text-align: justify;">O dvě generace králů později už cestování Costayneů po říši rozhodně nebylo tak mírové. Rozhořela se válka tanec draků mezi Rhaenyrou Targaryen a jejím polovičním bratrem Aegonem II. o Železný trůn a lord Owen Costayne se přihlásil k Rhaenyře navzdory tomu, že jeho lenní páni Hightowerové k Aegonovi <i>(protože jeho matkou byla Alicent Hightower)</i>. Vůbec celá Rovina se rozdělila mezi obě strany a lord Ormund Hightower plánoval rozmetat černé, tedy Rhaenyřiny podporovatele, než se stihnou v Rovině významně spojit. </p><p style="text-align: justify;">Vytáhl ze Starého města, jenže i když jeho nepřátelé měli menší počty, útočili na něj z mnoha směrů, zpomalovali jeho postup, zabíjeli jeho zvědy, zapalovali před ním ohně. Owen k tomu útočil na zásoby v týlu. Hightowery tak udrželi celé měsíce téměř na místě. A když se situace ještě zhoršila, totiž přiblížily se nové čerstvé jednotky černých, zatímco Aegon II. neposílal žádnou pomoc, protože v hlavním městě řešil vlastní vážné problémy, rozhodl se Ormund utábořit v obranných pozicích u řeky Medovíny. </p><p style="text-align: justify;">Nedobrá volba. Nové jednotky jim zabránili v postupu kupředu, Owen s lordem Tarlym a serem Beesburym v ústupu a oslabení Hightowerové prohrávali. Jejich řady se rozpadaly, černí je měli rozdupat. Než se nad nimi objevil ohromný stín – Aegonův nejmladší bratr s dračicí Tessarion. Okamžitě bitvu obrátil, tentokrát to byli černí, kdo čelil těžkým ztrátám. Přímo Owena například smrtelně ranil Jon Roxton valyrijským mečem Pláče sirotků, a nebyl to jediný padlý černý vojevůdce. Naopak, Tessarion dokázala černé z Roviny natolik zřídit, že ukončila jejich útočné operace. Na druhou stranu, Owen s ostatními předtím natolik zpomalili Hightowery, že s ohledem na další vývoj války nikdy Rovinu neopustili a Aegonovi mnoho pomoci neposkytli.</p><p style="text-align: justify;">Po skončení války tak rod Costayneů pokračoval dál, nový lord Costayne s lordy Beesburym a Redwynem dokonce doprovázel Nejvyššího septona ze Starého města na korunovaci a svatbu nového krále Aegona III. A když nedlouho na to zemřela Aegonova první královna, lady Samantha Tarly navrhla několik možných nápadnic, mezi nimi i lady Costayne. Ač král si nakonec vybral Daenaeru Velaryon. </p><p style="text-align: justify;">Jen jeden problém z doby tance draků přetrvával. Dalton Greyjoy, který původně pro černé napadl Západní krajiny, potom plenil bez ohledu na kohokoli, odmítl akceptovat konec války a stáhnout se domů. Železný trůn proto poslal lorda Alyna Velaryona, aby se s Daltonem utkal, a k jeho flotile se přidalo dvacet válečných galér Hightowerů pod velením sera Lea Costaynea známého jako Mořský lev, lorda admirála Roviny, tou dobou už prošedivělého mořeplavce.</p><p style="text-align: justify;">Daltona však zabili dřív, než flotila dorazila, a jeho lodě zmizely zpátky na Železné ostrovy. Zůstala jen zničená flotila Lannisterů a lady Johanně Lannister se nelíbilo, že Alyn bez rozkazu trůnu odmítl na ostrovy zaútočit a chtěl odplout domů. Bála se návratu Železných. Alyn alespoň souhlasil, aby třetina jeho flotily pod Leovým velením zůstala, dokud Západní krajiny neobnoví svou. Čehož Johanna využila. Leo byl poddajnější, nechal se zviklat ovdovělou lady Casterlyovy skály, možná i slibem sňatku. Pokud pro ni a jejího malého syna dobude Železné ostrovy. </p><p style="text-align: justify;">Leo vyrazil hned následující rok, přímo uprostřed chaosu po Daltonově smrti, protože Dalton neměl žádné děti s kamennou ženou a nezanechal tak moc jasnou nástupnickou situaci. Leo tedy snadno ostrovy překvapil, zabil mnoho mužů, převezl tisíce vojáků na Štít, Velký Wyk a Drsnořád. V kopcích Velkého Wyku se ale utkal s Arthurem Goodbrotherem a padl. Stejně jako nakonec velká část jeho armády. K tomu Železní zabrali nebo potopili tři čtvrtiny lodí a zbytek se rychle vrátil do Lannisportu jen s několika urozenými zajatci. Ani Leovo tažení tak neznamenalo dobytí ostrovů. Nicméně válka byla dostatečně zuřivá, aby Železným zabránila připravit se na nadcházející zimu, tudíž je přepadl hladomor a na nějakou dobu neměli ani pomyšlení na další plenění sousedů.</p><p style="text-align: justify;"><b>Costayneové a Blackfyrovy rebelie</b></p><p style="text-align: justify;">Ještě horší rozhodnutí o půl století později udělal další lord Costayne. Zapojil se do první Blackfyrovy rebelie, v níž se Daemon Blackfyre snažil sesadit z trůnu svého polovičního bratra Daerona II. Targarayena, a to na Daemonovu stranu. Účastnil se i rozhodující bitvy na rudé trávě na levém křídle Daemonovy armády. A stejně jako Daemon prohrál. </p><p style="text-align: justify;">Zatím nebylo řečeno, jaký za to Costayney stihl trest. Zůstali u moci ve Třech věžích, v určitém smyslu i na dobré straně Targaryenů. Ser Tommen Costayne se například účastnil o pár let později turnaje na Jasanobrodské lučině, kam přijela i celá královská rodina, a mohl by to snad být ten samý Tom Costayne, jenž 60 let sloužil v královské gardě <i>(nelze říct s jistotou, nebylo totiž zaznamenáno, kterému králi Tom sloužil</i>). A tak se rozhodli dělat potíže znovu. </p><p style="text-align: justify;">Syn rebelantského lorda, nový lord Costayne, byl ženatý s lady Butterwell a rozjel se do Bělostěn na turnaj ku příležitosti druhé svatby jejího otce Ambrose. Byl to poněkud samolibý lord, na cestě u Božího oka se třeba hádal s lordem Shawneym, že jako člen urozenějšího rodu by měl mít přednost u přívozu. A také poněkud rebel. Protože s největší pravděpodobností byl mezi intrikány, kteří na turnaji chtěli rozpoutat druhou Blackfyrovu rebelii. Konkrétně chtěli, aby turnaj vyhrál Daemon II. Blackfyre, jenž přijel na svatbu v převleku, aby tak získal hlavní cenu – dračí vejce, a aby se za ním shromáždili podporovatelé Blackfyrů mezi svatebčany. Jenže vůbec nic nevyšlo.</p><p style="text-align: justify;">V turnaji lorda Costaynea porazil ser Glendon Květina a ještě ho pořádně rozzuřil. Když poslal panoše vykoupit jeho hnědáka <i>(vítěz v turnaji obvykle získává koně a zbroj poraženého)</i>, Glendon si rozhodl koně nechat. Lord Costayne se do něj vztekle opřel, že je jen obyčejný nuzák a nemá ani žádné právo používat znak slavného sera Quentyna Balla <i>(dalšího rebela z první rebelie)</i>, ani kdyby byl doopravdy jeho bastard. Potom zmizelo ono dračí vejce. Glendona obvinili z jeho krádeže, lord Costayne se zasazoval za jeho popravu. Daemon se ale rozhodl dát Glendonovi šanci v rozsouzení soubojem, které Glendon i po mučení vyhrál. A pak se ukázalo, že je na turnaji v přestrojení i malý princ Aegon a dorazila rovnou královská armáda. </p><p style="text-align: justify;">Železný trůn měl totiž v Bělostěnách špehy <i>(muž ve službách lorda Vyrwela například tvrdil, že byl jedním z nich, načež ho obratem zabil muž ve službách lorda Costaynea) </i>a dřív, než se rebelie stihla vůbec zvát rebelií, bylo po všem. Ani teď není známo, co se dělo s lordem Costaynem, nejspíš čelil trestu. Jeho rod ale stále pokračuje. Kromě současného lorda Tommena lze například jmenovat i slavného zpěváka Aemona Costaynea. Ten například účinkoval se šesti dalšími vyvolenými zpěváky na svatbě Joffreyho Baratheona. </p><p style="text-align: justify;"><b>Členové rodu Costayneů na začátku ságy:</b></p><p style="text-align: justify;"></p><ul><li>lord Tommen Costayne, lord Tří věží</li><li>Aemon Costayne, zpěvák </li></ul><p></p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-82013841655986695142024-03-05T04:00:00.001+01:002024-03-05T04:00:00.132+01:00Pohoří jitra<p style="text-align: justify;">Pohoří jitra <i>(Mountains of the Morn)</i> je docela rozsáhlé horské pásmo na Dálném východě na samém východním konci známého světa. Táhne se zhruba do oblouku ze severu na jihovýchod. Severní úpatí leží mezi Pěti pevnostmi, komplexem obrovských pevností chránících východní hranici Zlatého císařství Yi Ti před nájezdníky ze Šedé pustiny a dalších zemí, a Suchou hlubinou, obrovským kaňonem ve tvaru pootočeného L, údajně zcela bez života. A odtamtud pokračuje na jihovýchod a tvoří tak severovýchodní hranici Stínozemí <i>(tedy z Pohoří jitra Stínozemí v podstatě „vybíhá“)</i>. </p><p style="text-align: justify;">Ovšem kde končí dál na východě, to nikdo neví. Stejně jako nikdo neví s jistotou, co se v pohoří a kolem něj nachází, o tom existují jen zvláštní příběhy. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXF0s1kdV1ifNQKNM56PsguMSZBbj2oETVdcnzC741KeI7h78EPk578w72abwHJ61e830ibwKQ51EssC8suAi4mHfCsqG_fewFsp5EtlzqIPqRM1AUt3z788MiJ2TXV859_Uctx323EeoG-IvXQ3gX321LuxUL7r-5oEJtECsvoIDNk5x87-wACD6IiTw/s995/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="954" data-original-width="995" height="614" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXF0s1kdV1ifNQKNM56PsguMSZBbj2oETVdcnzC741KeI7h78EPk578w72abwHJ61e830ibwKQ51EssC8suAi4mHfCsqG_fewFsp5EtlzqIPqRM1AUt3z788MiJ2TXV859_Uctx323EeoG-IvXQ3gX321LuxUL7r-5oEJtECsvoIDNk5x87-wACD6IiTw/w640-h614/capture1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://historicalanalysisofasoiaf.wordpress.com/2018/12/23/the-five-forts-protecting-yi-ti/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Je to například Skryté moře, legendární moře uvelebené mezi horskými masivy. Patrně je to vnitrozemské moře a nebo velké jezero, které má na severní a jižní špičce dvě města, stejně tak tajemná a ne zcela potvrzená.</div><p></p><p style="text-align: justify;">Carcosa na jižní špičce moře v horách, nemůže být s úplnou jistotou považovaná za skutečně existují město. Údajně tam však v exilu žije jistý černokněžnický lord, který o sobě tvrdí, že je 69. Žlutý císař Yi Ti, tedy by v takovém případě měl rodové jméno Chai. Údajně pomocí temné magie přežil tisíc let, jelikož dynastie žlutých císařů není u moci a nejspíš už naživu tisíc let, a čeká na svou příležitost k uchopení vlády. Přičemž pokud doopravdy existuje muž tvrdící svou příslušnost k císařské dynastii, mohl by nyní zkusit získat i reálnou moc, bez ohledu na to, zda říká pravdu. Současný sedmnáctý Azurový císař Bu Gai vládne sotva hlavnímu městu, sílí i generál Pol Qo, který se nazval prvním Oranžovým císařem, a v Yi Ti se objevil agresivní šedý mor. Tedy se ona příležitost černokněžnického lorda možná blíží.</p><p style="text-align: justify;">Město okřídlených mužů je rovněž legendární, na severním břehu moře, a je pojmenované po tom, že tam mají žít lidé s kožnatými křídly, kteří dokáží létat jako orli. Stejně jako u Shryků – „ještěřích lidí“ z nedalekých Zemí Shryků by ale mohlo jít jen o lid odívaný do zvláštních kůží nebo se zvláštními ozdobami a zbraněmi, které svědci popsali jako křídla. </p><p style="text-align: justify;">Poslední známé místo světa se pak nachází na severovýchodním úpatí pohoří přímo pod Suchou hlubinou. Jsou to velké planiny, kde mají stát města bezkrevných lidí. Tedy tak tvrdí cestovatelé. Podle nich tam žijí lidé bledí jako mrtvoly, nějaká specifická rasa, podle dalších to rovnou jsou mrtvoly, které vyrkvili a pomocí temných rituálů vrátili životu.</p><p style="text-align: justify;">A dál už není vůbec nic, tedy podle map. Někteří septoni věří, že zde, tedy za lesy Mossovy, Šedou pustinou a Pohořím jitra svět končí, protože je tam jen království mlh, království temnoty a nakonec království bouří, kde se moře a mraky spojují do jednoho celku. Další, že tam leží neznámé světadíly. A učenci, že je tam konec Essosu, ze severního Chvějivého moře, potažmo jižního Nefritového, se stává západní Moře zapadajícího slunce a vrací se k Západozemí. Není znám nikdo, kdo by mohl jakoukoli z možností potvrdit. Jen podle Corlyse Velaryona jedna loď, na kterou narazil během svých cest v Ašaji, byla pěkně poničený Lovec slunce lady Elissy Farman, jež o několik dekád dříve vyplula na západ a neznámou západní cestou se dostala kolem celé planety až do Ašaje. Tak by skutečně musela obeplout i východní konec Essosu a doopravdy by se někde tady Moře zapadajícího slunce spojovalo s Chvějivým a Nefritovým.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-41400277644938419972024-03-01T07:00:00.000+01:002024-03-01T07:00:00.330+01:00Slon<p style="text-align: justify;">Slon <i>(Elephant)</i> je velký chobotnatec, který ve světě Písně ledu a ohně a Hry o trůny odpovídá slonům ze skutečného světa. Tedy ti tradiční velcí. Vedle nich totiž existuje i druh trpasličích slonů, kteří jsou menšího vzrůstu, mají bílou kůží a hodně troubí. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7Tqmn_RnyjyqS-roifFCJd90eBxpMQVt-LuhaVVk9W187SIjCHG8DwEG-gtyNoZQ1TJk89wRPd9QKKi6POGsKINknxqZwRK7WrfhzD_DcjB1grGXJgfeJIXYeRUE6M9vhXc1jND9qaEMFCyw9WiDCKZ4NJpKczmCIB5PFzrfttsOuYb695OmyH4NE3h0/s350/350px-Mystique_of_the_EastMartina_Pilcerova.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="227" data-original-width="350" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7Tqmn_RnyjyqS-roifFCJd90eBxpMQVt-LuhaVVk9W187SIjCHG8DwEG-gtyNoZQ1TJk89wRPd9QKKi6POGsKINknxqZwRK7WrfhzD_DcjB1grGXJgfeJIXYeRUE6M9vhXc1jND9qaEMFCyw9WiDCKZ4NJpKczmCIB5PFzrfttsOuYb695OmyH4NE3h0/w400-h260/350px-Mystique_of_the_EastMartina_Pilcerova.png" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://awoiaf.westeros.org/index.php/Volantis">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Přirozeně žijí v některých oblastech Essosu, hojně v džunglích Dálného východu, velmi známý pro slony je Ostrov slonů v Nefritovém moři, o němž Corlys Velaryon potvrdil, že jich tam žije velké množství a i palác tamějšího šána je ze slonoviny. Jsou také běžně k vidění v Zálivu otrokářů. V bojových jamách, kde často rychle masakrují jiná zvířata. V Astaporu s mřížovanými nosítky na zádech. V Meereenu, kde Daenerys Targaryen získala tři slony se svou pyramidou, připomínají jí šedé mamuty bez srsti se zkrácenými a pozlacenými kly, a má je ustájené u východní zdi Velké pyramidy. V Novém Ghisu, kde mají čtyři legie stovku obrněných slonů s vížkami na zádech. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Bojové slony pak používá i žoldácká Zlatá společnost, její současný velitel Harry Strickland dokonce měl svého oblíbeného, než mu ho někdo ukradl. A když v zatím poslední vydané knize vyrazila Zlatá společnost proti Západozemí, na velkých kogách vezli i slony. Ale lodě vpluly do bouře a ta je rozptýlila po moři, takže do Bouřlivých krajin zatím dorazila jen část z nich. V seriálu, kde si Zlatou společnost najala Cersei Lannister, pak nedorazil žádný slon. Což Cersei zklamalo. Na druhou stranu, když byla malá, drželi slonici v menažerii rovnou v Lannisportu, ale ta pošla, už když bylo jejímu bratrovi Tyrionovi sedm. </p><p style="text-align: justify;">A velice častým pohledem jsou sloni hlavně ve Volantisu. Ulice jsou tam přecpané trpasličími slony používanými v dopravě. Jeden zvládne táhnout zdobný vozík zvaný hathay, který se podobá západozemskému volskému povozu ale je zdobnější a používají ho vedle palankýnů hlavně bohatí. Večer se tam proto vždy vynoří vozy na mrvu s polonahými otroky, jejichž úkolem je sbírat sloní trus. Protože tyto vozíky pronásledují hejna much, mají otroci na tváří vytetované mouchy, aby bylo na první pohled poznat, kdo jsou. A nejsou tam vzácní ani velcí šedí sloni. </p><p style="text-align: justify;">Obrovským symbolem Volantisu jsou nicméně především proto, že sloni si říká politická strana obchodníků a finančníků, která od konce století krve po zkáze Valyrie drží stabilně dvě pozice triarchů ze tří a slouží jako zásadní protiváha agresivnější, válečnické straně tygrů. Už k tomuto období, převzetí moci slony od tygrů, se váže velmi známý příběh zahrnující slony. Jedním z triarchů za tygry byl během století krve Horonno. Proslavil se jako velký hrdina, lid ho miloval, mnohokrát ho zvolili, byl triarchou celkem čtyřicet let. Ale nakonec ho unavilo neustálé kandidování a přetahování se o moc, tak se podle Deníků Nyssea Qoherose jmenoval doživotním triarchou. To však Volanťany rozzuřilo, protože se tím postavil starým zvykům a zákonům Volantisu, a svrhli ho. Potom ho chytili vzbouřenci, zabavili mu země, zbavili ho titulů, přivázali ho mezi dva slony a vedli je od sebe, takže Horonna přervali vejpůl.</p><p style="text-align: justify;">Proto jsou v období voleb ve Volantisu běžným pohledem sloni procházející po ulicích se jmény kandidátů na triarchy napsanými na bocích, nebo tam třeba Tyrion viděl slona sunout se ulicí s tuctem nahých otrokyň, které mávaly z konstrukce připomínající zámek na jeho hřbetu a vyvolávaly jméno dalšího kandidáta. </p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-63209240862053867012024-02-26T04:00:00.002+01:002024-02-26T04:00:00.343+01:00Rod Lorch<p style="text-align: justify;"></p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFwwwEKEJxflnqZd5AeT6S-X-uNW2fM0VCj08iVqkY9asxVIwstvL0wMJNO0rdTX55rqOrEs4dUgV22aB4K3oP4xcKwy9Z2Jzd29YA2rkyKWSmZUBRMjYciREq6IlWPpDP0Q0PV6JhTj0fKsVwWhs6qPfAeU8YCbW4WsF1I72plN8k234X1QyfwavVEf0/s270/capture1.jpg" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="270" data-original-width="243" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFwwwEKEJxflnqZd5AeT6S-X-uNW2fM0VCj08iVqkY9asxVIwstvL0wMJNO0rdTX55rqOrEs4dUgV22aB4K3oP4xcKwy9Z2Jzd29YA2rkyKWSmZUBRMjYciREq6IlWPpDP0Q0PV6JhTj0fKsVwWhs6qPfAeU8YCbW4WsF1I72plN8k234X1QyfwavVEf0/w180-h200/capture1.jpg" width="180" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://awoiaf.westeros.org/index.php/File:House_Lorch.svg">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">Lorchové jsou usazení rytíři s pozemky někde v Západních krajinách a s černou mantichorou na bílém poli pod karmínovou hlavou štítu se třemi zlatými mincemi, v seriálu jen černou mantichoru na červeném poli, ve znaku.</div><span><a name='more'></a></span><p></p><p style="text-align: justify;">Jsou zavázáni Lannisterům a dvakrát se proslavili při odporu vůči Targaryenům. Během povstání Bojovníků víry za vlády Maegora I., kdy církev bojovala jak proti Maegorovi tak proti targaryenským incestním praktikám už u jeho předchůdce, vyjel ser Lyonel Lorch do bitvy u Velkého bodce s dalšími rytíři ze Západních krajin a Říčních krajin a se stovkou Nuzných druhů, jedné ze dvou ozbrojených větví Bojovníků, proti královské armádě v čele se samotným Maegorem. Vyslyšel totiž povolání Nejvyššího septona do zbraně proti Železnému trůnu, tyranovi a drakům. Akorát Maegor přiletěl na drakovi Balerionovi a je dost možné, že Lyonel ho nepřežil. Rozhodně ho nepřežilo jeho sídlo, které Maegor vypálil a které museli znovu postavit.</p><p style="text-align: justify;">Druhým byl ser Amory Lorch, zavalitý muž s prasečím obličejem, malýma prasečíma očkama a vysokým, tenkým hlasem. Považovali ho za krutého, surového, ne zvlášť chytrého, byl schopný nařídit klidně i povraždění civilistů jen tak z nudy, v seriálu byl negramotný. Ale poměrně majetný, ač stál v čele politicky ne příliš důležitého rodu – měl prsní plát zdobený vyumělkovanými spirálami a velkého obrněného válečného oře. </p><p style="text-align: justify;">Podle některých zdrojů se účastnil potlačení rebelie Reyneů a Tarbecků rozpoutané proti otci Tywina Lannistera, kterou Tywin vyjel brutálně ukončit. Když vyplenili sídlo Tarbecků, údajně to byl Armory, kdo hodil posledního lorda Tarbecka, tříletého chlapce, do studny, ať už na rozkaz Tywina nebo bez jeho vědomí <i>(podle jiné verze se povedlo malého propašovat z hradu pryč a v Essosu se stal bardem)</i>. A jako vyhlášený Tywinův služebník s ním později vyjel i do Robertovy rebelie, když se Tywin rozhodl postavit proti Targaryenům na stranu rebelů a vyrazil ke Královu přístavišti.</p><p style="text-align: justify;">Tam se tvářil, že jde Targaryenům na pomoc, aby mu Aerys II. otevřel brány, rozpoutal plenění města a poslal Amoryho a sera Gregora Cleganea zbavit se posledních Targaryenů v Rudé baště. Oba vyšplhali do Maegorovy pevnosti do královských komnat, a zatímco Gregor zavraždil princeznu Eliu Martell a malého Aegona, Amory objevil tříletou Rhaenys, jak se schovává pod postelí svého otce. Před několika dalšími vojáky Lannisterů ji vytáhl ven, a když ho kopla, začal do ní zběsile bodat. Zasadil jí asi padesát ran, načež se i Tywin podivoval, proč musel útočit tak zuřivě. Podle Amoryho ho kopla a nepřestávala křičet a jeho to zkrátka štvalo. Jen v seriálu není zmíněno, že by Amory měl na vraždách dětí podíl, všechny se připisují pouze Gregorovi.</p><p style="text-align: justify;">Takto spolehlivý a brutální muž tak Tywinovi posloužil i na počátku války pěti králů mezi Starky a Lannistery. Ještě než se plně rozpoutala, poslal Amoryho, Gregora a žoldáky plenit a pálit Říční krajiny v odpovědi na Catelyn Stark a její zatčení jeho syna Tyriona pro podezření z pokusu o vraždu jejího syna Brana. A jakmile se válka plně rozhořela po smrti Roberta Baratheona, Amory ve své činnosti pokračoval. Nechvalně proslul pleněním vesnic bez ohledu na to, v čím panství se nacházel. Ser Roger Hogg se mu například snažil vysvětlit, že je zavázán Hayfordům, tedy že jeho panství už je v Korunních zemí a je věrný Železnému trůnu, v podstatě Lannisterům, jenže Amorymu to bylo jedno. Pobil polovinu Rogerových ovcí, tři kozy a pokusil se ho upéct v jeho vlastní věži. Akorát byla ze silného kamene a naštěstí nechtěla chytit, takže Amory znuděně odjel. </p><p style="text-align: justify;">Také se střetl s Bericem Dondarrionem, jehož původně vyslali lapit jeho a Gregora a z něhož se po smrti Roberta stal psanec <i>(protože se ve jménu Roberta snažil dál chránit poddané před nájezdy)</i>. Zajal včelaře a jeho ženu a vyhrožoval, že je oběsí, pokud se mu Beric nevzdá. Beric se vzdal, ale Amory je stejně oběsil a Berica s nimi <i>(což už byla třetí Bericova smrt, z níž ho opět oživil rudý kněz Thoros z Myru)</i>. </p><p style="text-align: justify;">A poté narazil rovnou na Aryu Stark. Té se po Robertově smrti a převratu proti jejímu otci povedlo uprchnout z Králova přístaviště v přestrojení za chlapce mířícího s kolonou rekrutů na Zeď. U Božího oka na ně ale narazila Amoryho skupina a přestože Noční hlídka se neúčastní žádných válek v Sedmi královstvích, Amory bezdůvodně nařídil vpád do pevnůstky, ve které se rekruti utábořili. Při tom padla spousta lidí včetně černého bratra Yorena, jenž do té doby ochraňoval Aryu, a ona si tak Amoryho přidala na seznam lidí, na nichž se chce pomstít. Amory poté odjel, zatímco Arya a někteří přeživší se vydali na útěk, než je pochytala jiná skupina nájezdníků a odvlekla je do Harrenova.</p><p style="text-align: justify;">V seriálu touto dobou Amory rovněž plenil Říční krajiny, když ho zlaté pláště z Městské hlídky Králova přístaviště požádaly o pomoc se zajetím královského bastarda Gendryho. Ten mířil s Yorenovou skupinou ke Zdi a Yoren zlaté pláště nejprve dokázal zahnat. Amory a jeho muži se s nimi tedy k rekrutům vrátili, napadli je, když Yoren odmítl Gendryho vydat, Amory zabil Yorena a přeživší přikázal odvést do Harrenova, aniž by si uvědomil, že Gendry je také mezi nimi <i>(měl ho za padlého)</i>.</p><p style="text-align: justify;">V Harrenově se potom v seriálu účastnil Tywinových válečných rad. Hlásil, že podle špehů je uvnitř tábora Robba Starka nespokojenost, což Tywin odbyl s tím, že nespokojenost je ve válce běžná a ti samí špehové by totéž tvrdili o jeho táboře. Nebo způsobil vážnou chybu, když dopis pro lorda Damona Marbranda ze Západních krajin poslal lordu Marlinu Dormundovi ze Severu. A téměř zmařil Aryiny šance na přežití. Chytil ji totiž, když sebrala další Tywinův dopis a chtěla ho doručit svému bratrovi, a když mu utekla, zamířil informovat Tywina. Ovšem Arya vyhledala Jaqena H’ghara, jemuž při útoku na Yorenovu skupinu zachránila život se dvěma společníky a on jí za to slíbil tři životy, a přiměla ho Amoryho zabít, než stačí promluvit. Jaqen ho na to trefil šipkou namočenou v oměji ve chvíli, kdy vstupoval do Tywinových komnat, Tywin to měl za pokus o jeho vraždu a Aryu nikdo nepodezíral.</p><p style="text-align: justify;">V knize na druhou stranu Arya vůbec nesloužila Tywinovi přímo, nikdy nedostala příležitost krást mu dopisy, a ačkoli jí Jaqen rovněž slíbil tři životy, Amoryho jen krátce zvažovala, než požádala o jiné oběti. Jeho osud byl vlastně ještě horší. </p><p style="text-align: justify;">Před svým odjezdem do dalších bojů jmenoval Tywin Amoryho kastelánem Harrenova a nechal tam i své žoldáky, brutální Chrabré kumpány, jako zásobovače. Amory sám k tomu měl jen stovku mužů, a to ještě takových, kteří s ním nejraději hojně pili, takže Harrenov nedokázal moc dobře spravovat. Arya tak s pomocí několika dalších lidí dostala z cel zajaté severské vězně a k Harrenovu si cestu probojoval i Roose Bolton. Ten přesvědčil Chrabré kumpány ke zradě Lannisterů, takže Amoryho zajali, promenádovali ho nahého před Roosem a za jeho proseb a vzlyků ho skopli do medvědí jámy, kde ho roztrhal medvěd. Což Arya považovala za poetické. Amory mohl za smrt Yorena, který byl podle ní chlupatý jako medvěd. A někteří ještě za kletbu Harrenova, která má zabít každého, kdo se hradu chopí. </p><p style="text-align: justify;">Do čela rodu Lorchů se tak dostal ser Lorent Lorch a tohoto vývoje nakonec chtěl využít i Tywin. Když do Králova přístaviště dorazil na královskou svatbu princ Oberyn Martell a žádal spravedlnost za smrt své sestry a jejích dětí v Robertově rebelii, Tywin všechny vraždy připsal mrtvému Amorymu, aby mu nemusel vydat užitečného Gregora, a navíc mrtvý to ani nemohl rozporovat. Trval na tom, že Amory jednal ze své vůle bez rozkazů, aby potěšil rebely, a doufal, že Amoryho brutální smrt ve spárech medvěda Oberyna uspokojí. Není akorát známo, jestli tomu Oberyn uvěřil, a navíc mu později Tyrion přiznal pravdu na truc svému otci.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYH6ap47fkpyVD6uVpe7Pp1Au7i-5EFYOATHcbt4I73KqlfFK5iKy5X0UskS1FKXQnHP4MQ7Dh1XaHjkUSUKnK2EkkvVfU0VGmbcGJ2hZPDVIBMwXc4BumIeZOyTy9x87_e8vnrzB02iKeQU1PBcKbQ8KAqmhRNt2vK2u4EQGLBeri4KzsJLpwEE8T6Rc/s370/edc5c738c4a620a7a52abe583bde85ca.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="370" data-original-width="240" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYH6ap47fkpyVD6uVpe7Pp1Au7i-5EFYOATHcbt4I73KqlfFK5iKy5X0UskS1FKXQnHP4MQ7Dh1XaHjkUSUKnK2EkkvVfU0VGmbcGJ2hZPDVIBMwXc4BumIeZOyTy9x87_e8vnrzB02iKeQU1PBcKbQ8KAqmhRNt2vK2u4EQGLBeri4KzsJLpwEE8T6Rc/w260-h400/edc5c738c4a620a7a52abe583bde85ca.jpg" width="260" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i>Amory Lorch<br /><a href="https://cz.pinterest.com/pin/amory-lorch--425308758539372909/"><span style="font-size: x-small;">zdroj</span></a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"><b>Členové rodu Lorchů na začátku ságy:</b></p><p style="text-align: justify;"></p><ul><li>ser Amory Lorch, hlava rodu Lorchů</li><li>ser Lorent Lorch, později hlava rodu Lorchů</li></ul><p></p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-40271399060918161552024-02-22T03:00:00.023+01:002024-02-22T03:00:00.328+01:00Pahorek v hlubokém lese<p style="text-align: justify;">Pahorek v hlubokém lese <i>(Deepwood Motte)</i>, zvaný i jen Pahorek, v severním Vlčím lese na západní straně Severních hor je sídlo Gloverů. Je to starý, ale ne zrovna moc silný dřevěný hrad rozkládající se na kopci s plochým vrcholkem a s užitnými budovami pod ním <i>(v seriálu působil více jako běžný kamenný hrad)</i>. Tedy na kopci stojí dlouhá síň, patnáctimetrová strážní věž, což je nejvyšší objekt na této straně hor, pod kopcem nádvoří se stájemi, výběhem pro koně, kovárnou, studnou a ovčincem. Je to ponejvíce užitný komplex odrážející fakt, že Gloverové jsou panský rod vládnoucí horským klanům a na jihu by je nepovažovali ani za skutečné lordy. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDeWPhV0X77bQ11m1dCtYCDxMSmW03pmaq7WoMA38BIux2Nh0emwsqO7Gvn_hP2OEoBSmtx18iGt-NrTUV2saOXQ9doUtkGHYld9SMmITAZJQV2kgt7EXdyxnlwOHfOPsAzPaBGVWyMYF03X80ix96OFxNHDOJkn-SH3A6EMck-l-RCX39HQDLuep1yTs/s991/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="540" data-original-width="991" height="348" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDeWPhV0X77bQ11m1dCtYCDxMSmW03pmaq7WoMA38BIux2Nh0emwsqO7Gvn_hP2OEoBSmtx18iGt-NrTUV2saOXQ9doUtkGHYld9SMmITAZJQV2kgt7EXdyxnlwOHfOPsAzPaBGVWyMYF03X80ix96OFxNHDOJkn-SH3A6EMck-l-RCX39HQDLuep1yTs/w640-h348/capture1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://gameofthrones.fandom.com/wiki/Deepwood_Motte?file=607+Deepwood+Motte.png">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Hradní komplex kolem kopce chrání příkop, hliněný val, palisáda z polen, vnější mechem porostlé hradby, v nichž jsou v severní a jižní straně brány, dvě čtvercové věže s ochozy. Má také boží háj a na východ a západ od hradu se táhnou ovesná a ječmenná pole. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Navzdory tomu, že v minulosti to bylo královské sídlo, protože Gloverové i přes svůj nyní nižší status bývali ve věku hrdinů králi, není přímo na pobřeží, kde by našli bohatší obživu. A to kvůli bahnitému přílivovému pásmu podél pobřeží Zálivu ledu, který je asi 24 km od Pahorku. Gloverové si proto raději zvolili přehled o svém okolí z místního nejvyššího kopce.</p><p style="text-align: justify;">I tak byl často a dlouho cílem nájezdů Železných, kteří využívali menší obranyschopnosti, ale na začátku ságy uběhla docela dlouhá doba od posledních útoků. Když pak na začátku války pěti králů rozpoutané původně mezi Starky a Lannistery odjeli Galbart a Robett Gloverové bojovat na jih s Robbem Starkem, vládla Pahorku lady Sybelle Glover, Robettova manželka, jíž zůstalo pár mužů. A když se Balon Greyjoy rozhodl vyhlásit opět nezávislost Železných ostrovů a rozpoutat invazi na poměrně vyprázdněný Sever, poslal tisícovku Železných s jeho dcerou Ašou <i>(v seriálu Yara, kterou poslal s třiceti loděmi)</i> dobýt Pahorek, což se jí podařilo během měsíce. Sybelle a její malé děti potom odvezla na ostrov Drsnořád.</p><p style="text-align: justify;">Následně Balon zemřel a králem Železných ostrovů se stal Euron Greyjoy. Neúspěšná protikandidátka Aša před ním utekla zpátky do Pahorku i se Sybelle <i>(její děti zůstaly na Drsnořádu)</i>, ale moc dlouho ho už neudržela. Stannis Baratheon získal na svém tažení Severem proti Boltonům a za uznáním svého královského titulu horské klany a dobyli Pahorek od Železných. Zničili přitom všechny Ašiny lodě a jednotky a Ašu zajali. Tím se Pahorku znovu chopili Gloverové a přidali se ke Stannisovi, protože toto vítězství mu zajistilo větší důvěryhodnost <i>(přesně jak mu radil Jon Sníh)</i>. V seriálu ale Yara informovala otce už před jeho smrtí, že Pahorek získali zpátky přímo Gloverové s pomocí Boltonů v době, kdy tam patrně nebyla, a Gloverové proto odmítli postavit se proti Boltonům až do jejich porážky.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlxaTf3Jq4_qWABugsiZQmgY17ZChu7Jl4fspQYUjjK8XEtgtKmafsDi0jY302vU07wM_18R1okyUvG-_RWsin98DQmIuRoPlPOcxlWICb27xvXVe2POO4uk0NRhuF3fqasbkh2DTNRuoCGTk9Gib0f9mVdSrCytsKZtZe8KMe5AL23Nt7htdzfCPlrjI/s1398/capture2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="813" data-original-width="1398" height="372" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlxaTf3Jq4_qWABugsiZQmgY17ZChu7Jl4fspQYUjjK8XEtgtKmafsDi0jY302vU07wM_18R1okyUvG-_RWsin98DQmIuRoPlPOcxlWICb27xvXVe2POO4uk0NRhuF3fqasbkh2DTNRuoCGTk9Gib0f9mVdSrCytsKZtZe8KMe5AL23Nt7htdzfCPlrjI/w640-h372/capture2.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://quartermaester.info/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-24781314981121701382024-02-18T08:30:00.008+01:002024-02-18T12:46:56.123+01:00Nekorunovaní Targaryeni 23: Rhaenys Targaryen<p style="text-align: justify;">Princezna Rhaenys Targaryen se narodila sedmého dne sedmého měsíce roku 74 po dobytí Západozemí Targaryeny korunnímu princi Aemonovi Targaryenovi a jeho manželce a tetě Jocelyn Baratheon jako jejich první a jediné dítě, pojmenované po královně Rhaenys, Aemonově prababičce. Mnozí ji tak považovali za dědičku trůnu po jejím otci a její babička, tehdejší královna Alysanne, ji nazvala „naší budoucí královnou“, když jí novorozence představili. Nicméně se královnou nikdy nestala, a proto později získala přezdívku Královna, která nikdy nebyla.<span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;"><b>Rázná princezna</b></p><p style="text-align: justify;">Měla však všechny předpoklady k tomu, aby se královnou jednou stala. Byla krásná, měla fialové oči, černé vlasy po matce <i>(v seriálu Rod draka a v první verzi jejího popisu, než ho autor ustálil v knize Oheň a krev, měla vlasy stříbrné)</i>, byla štíhlá, později i v pětapadesáti stále atraktivní, přičemž bílé prameny ve vlasech jí jen přidávaly na zajímavosti. Byla chytrá, schopná, rázná, pyšná, prudká, neohrožená, nezkrotná a byla bojovnice. Ač patrně nikdy nebojovala na zemi se zbraní v ruce, nosila ocelovou a měděnou zbroj, která se leskla na slunci, a hlavně si ve třinácti letech osedlala dravou dračici Meleys přezdívanou Rudá královna, na níž před ní létala její teta Alyssa, než tři roky předtím zemřela. </p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgytlaD48JvtBHeowzoclAkre3WLnDqjVu3XYE3XY53vp6-7QY1aHIn8CUCVghUhsNiZBZ9IrouZLoEvhwtwrInHjF950gn5wxOrVMLVY4x4jR0EQjV3WjLHBzQeAkiPpj1ax94bR2k1Kr8syD_n9v_1l1KcsLLrO1SWxnkKwan4Zu1ZxNnKy6pbQFpyTs/s1701/tumblr_0c4909519adbe6541b0440be797f9665_f80ec850_1280.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1701" data-original-width="1280" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgytlaD48JvtBHeowzoclAkre3WLnDqjVu3XYE3XY53vp6-7QY1aHIn8CUCVghUhsNiZBZ9IrouZLoEvhwtwrInHjF950gn5wxOrVMLVY4x4jR0EQjV3WjLHBzQeAkiPpj1ax94bR2k1Kr8syD_n9v_1l1KcsLLrO1SWxnkKwan4Zu1ZxNnKy6pbQFpyTs/w301-h400/tumblr_0c4909519adbe6541b0440be797f9665_f80ec850_1280.jpg" width="301" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://twoiafart.tumblr.com/post/700858337252737024/the-wedding-of-rhaenys-targaryen-and-corlys">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">A svědomitě též reprezentovala Železný trůn. O dva roky později se připojila ke svému dědečkovi králi Jaehaerysovi I. na jeho královské cesty – například v době prvního nesváru, kdy se po ztrátě většiny dcer král a královna rozhádali a žili nějakou dobu odděleně, přiletěla na Meleys do Vysoké zahrady, aby se tam k Jaehaerysovi přidala, společně pokračovali na Štítové ostrovy a tam mu odhalila úmysly o další etapě svého života. Ačkoli bylo běžné, že sňatky svých příbuzných sjednávala hlava rodu, dámy v nich často neměly slovo a své nastávající ženichy ani neznaly, na Zeleném štítu Rhaenys naopak Jaehaeryse informovala o úmyslu uzavřít sňatek s lordem Corlysem Velaryonem, tou dobou nejbohatším lordem Sedmi království, velmi zkušeným námořníkem, Jaehaerysovým lordem admirálem a členem malé rady, a Jaehaerys jí dal své požehnání.</div><p></p><p style="text-align: justify;">O rok později, když jí bylo 16 a Corlysovi už 37, se tak odehrála svatba a snoubenci navzdory svému věkovému rozdílu v sobě patrně našli ohromné zalíbení. Rhaenys si vymohla, aby na svatbu přiletěla na Meleys. Když jí Corlys řekl, že to pro ni se vrátil ze samotného konce světa, odvětila mu, že se tam můžou spolu znovu podívat, ale ona poletí, a tak tam bude první. Jejich svatba také sloužila jako důvod usmíření krále a královny, když je jejich dcera a Rhaenysina teta, septa Maegelle, přesvědčila, aby se na svatbě ukázali jako pevná rodina. </p><p style="text-align: justify;">Jenže v roce 92 zemřel její otec Aemon při útoku Myřanů na ostrov Tarth. Jaehaerys tak musel jmenovat nového dědice trůnu, přičemž i podle andalských zvyků <i>(dcery lorda před bratry lorda)</i> by jím měla být Rhaenys jako Aemonovo jediné dítě. Jenže Jaehaerys jím ustanovil Aemonova mladšího bratra Baelona a Rhaenys, tehdy už těhotnou, a tak i jejího nenarozeného potomka, pominul. Rhaenys, mladá ale zuřivá, jako první protestovala. Protestoval i Corlys, jenž odstoupil z pozice lorda admirála a z malé rady a oba odcestovali na jeho hrad Náplavomarku. Rozčílilo to královnu Alysanne a zažehlo to období druhého nesváru královského páru. Rhaenysinu matku Jocelyn, strýce Boremunda Baratheona. Král však zůstal neoblomný. </p><p style="text-align: justify;">Neoblomný zůstal, i když na Náplavomarce Rhaenys porodila děvče Laenu a o dva roky později syna Laenora. Velaryoni i Baratheoni proto trvali na tom, že Laenor by měl mít silnější nárok na trůn coby potomek původního korunního prince, než Baelon coby jeho mladší bratr, jenže marně. A to i tehdy, když v roce 101 zemřel i Baelon. Jaehaerys tehdy namísto přímého jmenování dědice svolal Velký koncil v Harrenově, aby o nástupnictví rozhodli lordi říše. Jeho potomstvo totiž bylo v dost neutěšeném stavu a linii nástupnictví značně zamotali. </p><p style="text-align: justify;"><b>Královna, která nikdy nebyla</b></p><p style="text-align: justify;">Rhaenys mohla před jejich smrtí poznat jen některé své strýce a tety. Alyssu, která zemřela, když Rhaenys bylo deset, a nechala po sobě s Baelonem syny Viseryse <i>(o tři roky mladší než Rhaenys)</i> a Daemona <i>(o sedm let mladší než Rhaenys)</i>. Baelona. Maegelle a Vaegona, ti krátce po Rhaenysiném narození odešli k církvi a do Citadely. Daellu, která zemřela, když bylo Rhaenys osm, Saeru, která o tři roky později utekla do exilu, Viserru, jež zemřela dva roky na to. Valeriona, jenž se nedožil ani roku. A Gael, o šest let mladší než Rhaenys, která ale zemřela ještě před Baelonem. Horkými kandidáty tak byli Rhaenys s rodinou a Viserys, ovšem objevilo se celkem čtrnáct lidí se svým nárokem na trůn.</p><p style="text-align: justify;">Rhaenysin strýc Boremund Baratheon se vyslovil na její podporu a na podporu Laenora, jenž dokonce předvedl svou targaryenskou krev, když těsně před koncilem osedlal draka Kouřomoře. Lord Ellard Stark rovněž podpořil Rhaenys, stejně jako další rody jako Dustinové a Manderlyové. Corlys na prosazení jejích práv shromažďoval loďstvo. Nicméně její nároky a skrz ní i nároky Laeny byly konečně zamítnuty kvůli pohlaví, s přihlédnutím ke starému Jaehaerysovu rozhodnutí. Načež jí královský šašek Hříbeček dal přezdívku Královna, která nikdy nebyla, a ta se uchytila mezi poddanými.</p><p style="text-align: justify;">Corlys svým bohatstvím a vlivem tedy přesvědčil přítomné lordy, aby volili alespoň pro Laenora, a když už ne Rhaenys, alespoň syna protlačil jako hlavního kandidáta vedle Rhaenysina bratrance Viseryse. Získal podporu Boremunda, Ellarda, Manderlyho, Dustina, Blackwooda, Bar Emmona, Celtigara a dalších, hlavně jeho vlastních vazalů. Jenže je stejně přehlasovali. Počty byly tajné, nicméně podle dohadů vyhrál Viserys dvacet ku jedné. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaDgybI6o_lBdWySXD42wP8g3cfh0eBwDWYi8KReZ5jOdnp_7a_4xVXncoiQ1UUJAh188fJZ2VRgF1qVaKQyGMSZoEBv1AtnG0NduxGxchha604J9VnKfGA8NC7r1OzLv7FT-9J4w4wa2x4UkD2sVckNzmZ1Sq6RxF0CsfImDgq_BwaKDq_x6tq1ewSiM/s1284/pi8smeyh58s91.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="856" data-original-width="1284" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaDgybI6o_lBdWySXD42wP8g3cfh0eBwDWYi8KReZ5jOdnp_7a_4xVXncoiQ1UUJAh188fJZ2VRgF1qVaKQyGMSZoEBv1AtnG0NduxGxchha604J9VnKfGA8NC7r1OzLv7FT-9J4w4wa2x4UkD2sVckNzmZ1Sq6RxF0CsfImDgq_BwaKDq_x6tq1ewSiM/w640-h426/pi8smeyh58s91.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.reddit.com/r/HouseOfTheDragon/comments/xxbq06/shoutout_to_rhaenys_targaryen_the_og_coastal/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Rhaenys tak zůstala se svou rodinou na Náplavomarce. Sledovala, jak Viserys usedl na trůn, jak vedl říši a jak mu v roce 105<i> (v seriálu Rod draka byl letopočet posunutý)</i> zemřela královna Aemma Arryn, jejich další sestřenice. Tehdy velmistr Runciter Viserysovi navrhl, aby se oženil s dvanáctiletou Laenou, v seriálu s tímto nápadem přišli přímo Rhaenys a Corlys. Viserys si jim navzdory zvolil Alicent Hightower, dceru svého pobočníka. Rhaenysina rodina tak čelila další urážce a odmítli se zúčastnit svatby. Jen Laenu odmítnutí nijak neznepokojovalo, mnohem víc než chlapci ji zajímalo létání na ohromné dračici Vhagar.</p><p style="text-align: justify;">Corlys se pak ve své uražené ješitnosti spojil s Rhaenysiným dalším bratrancem Daemonem a vyrazili spolu na Kamenoschody sužované Triarchií, královstvím spojených měst Tyroše, Lysu a Myru, aby je dobyli, zajistili si znovu bezpečný průplav a obchod na Úzkém moři. Je přitom pravděpodobné, že za dobu jeho nepřítomnosti za něj vládla Náplavomarce Rhaenys, rozhodně za něj vládla v seriálu, kde Corlys na Kamenoschodech dokonce válčil mnohem delší dobu <i>(na rozdíl od knihy s kolísavými úspěchy, kdežto v knize Kamenoschody dle dostupných záznamů zcela opustil po pouhých třech letech bojů)</i>.</p><p style="text-align: justify;">Až v roce 113 se karta obrátila, Rhaenys se měla dočkat zadostiučinění. Viserys začal plánovat zásnuby pro svou zvolenou dědičku Rhaenyru <i>(s Alicent měl i syny, ale jmenoval ji korunní princeznou ještě před jejich narozením)</i> a rozhodl se pro Laenora, načež se následující rok vzali, tudíž se v budoucnu měl Laenor stát králem chotěm <i>(v seriálu Rod draka byl letopočet i věk postav opět posunutý)</i>. Ačkoli ani to nebylo zcela bez problémů. Laenor nebyl na rozdíl od seriálu zrovna nejschopnějším lorďátkem, i rytířské ostruhy získal narychlo jen proto, aby si korunní princezna vzala alespoň rytíře, a navíc byla nepříliš dobře střeženým tajemstvím jeho homosexualita.</p><p style="text-align: justify;">O rok později se pak Rhaenys narodilo první vnouče, Jacaerys, další rok Lucerys, o dva roky později Joffrey. Jen tyto děti nebyly podobné žádnému ze svých rodičů, a ač tuto skutečnost formálně nikdy nikdo nepřiznal, nebyli doopravdy synové Laenora. Navzdory tomu tedy Lucerys měl jednou zdědit Náplavomarku, zatímco Jacaerys byl po své matce dědicem trůnu. <i>(V seriálu opět letopočet jejich narození výrazně posunutý, stejně jako věk a letopočet ve všech ostatních případech)</i>.</p><p style="text-align: justify;">I pro Laenu Rhaenys a Corlys plánovali budoucnost. Hned po odmítnutí Viserysem ji zasnoubili se synem mořského lorda Braavosu, světové námořní mocnosti. Akorát se nikdy nevzali, protože když Mořský lord zemřel, jeho syn rozházel otcovo jmění, v Braavosu ztratil všechen vliv a odstěhoval se na Náplavomarku. To Laeniny rodiče vůbec nepotěšilo. Téměř deset let se vymlouvali a odsouvali svatbu, když nemohli přijít na způsob, jak zásnuby elegantně ukončit. Což za ně nakonec vyřešil Daemon, který hocha vyprovokoval k souboji, zabil ho a do čtrnácti dnů si Laenu vzal sám. Někteří tvrdí, že se do ní zamiloval, jiní, že ji a její rodinu chtěl využít pro své ambice.</p><p style="text-align: justify;">Všichni si akorát byli vědomi, že takové činy rozhodně nepotěší krále, a tak Laena a Daemon odletěli na svých dracích do Svobodných měst. Tam Laena následující rok porodila dvojčata Rhaenu a Baelu. O půl roku později se s nimi vrátila na Náplavomarku a později je zasnoubila s jejich bratranci Jacaerysem a Lucerysem. Na rozdíl od seriálu, kde zůstala v Pentosu až do své smrti, Rhaenys své vnučky nepoznala ještě několik dalších let a jejich zásnuby nakonec po jejich návratu sjednávala s Rhaenyrou přímo ona.</p><p style="text-align: justify;">Tento pokojný stav bohužel netrval dlouho. V roce 120 Laena rodila znovu, ovšem její znetvořený syn zemřel a ona byla tak oslabená, horečnatá a zničená, že jí nikdo nedokázal pomoci. Po třídenním stonání zemřela, údajně při pokusit dojít k Vhagar, aby se ještě jednou prolétla. V seriálu spáchala sebevraždu stále v Pentosu, když se objevily nezvládnutelné komplikace a ani léčitelé ji nemohli zachránit. Rhaenys tím přišla o první dítě.</p><p style="text-align: justify;">O ani ne půl roku později přišla i o Laenora. Toho zabil jeho oblíbenec Qarl Correy na trhu ve Městě koření na Náplavomarce <i>(v seriálu byly tyto události posunuty těsně po Laenině pohřbu a Laenor nebyl zavražděn, ale vydával se za mrtvého, aby mohl utéct pod novou identitou)</i>. </p><p style="text-align: justify;"><b>Bojovnice až do konce</b></p><p style="text-align: justify;">Od té doby Rhaenys překonávala žal, pomáhala pečovat o své vnučky, plnila své povinnosti. K tomu je otázka, jak spokojené bylo alespoň její manželství, protože Corlys, stejně jako velká spousta lordů, patrně byl své ženě nevěrný. Spoustu času trávil v loděnicích na Náplavomarce, kde se sedmnáctileté dceři loďaře narodil už v roce 114 syn Addam, o rok později syn Alyn, přičemž začali být prohlašováni za bastardy Laenora. A nakonec vzniklo podezření, i vzhledem k Laenorově sexuální orientaci a otcovství jeho synů s Rhaenyrou, jak skutečným otcem je právě Corlys. </p><p style="text-align: justify;">A k tomu v roce 129 zemřel Viserys I. a strhla se pro Rhaenys i celou její rodinu poslední šílená katastrofa. Rhaenys, alespoň v seriálu, varovala Rhaenyru už před mnoha lety, že ačkoli lordi Západozemí přísahali prosazovat její práva jako dědičky trůnu, z vlastní zkušenosti ví, jak mohou být přísahy zapřeny a jak bude představa ženy na trůně pro mnohé z nich i nadále až příliš problematická. V čemž měla pravdu. Ihned po Viserysově smrti rodina a podporovatelé jejího mladšího polovičního bratra Aegona korunovali právě jeho Aegonem II. navzdory Viserysovým přáním a mezi ním a Rhaenyrou se rozpoutala krutá občanská válka zvaná tanec draků. </p><p style="text-align: justify;">Rhaenys tehdy byla součástí černé rady královny Rhaenyry. Její vnuci, či spíše „vnuci“ měli zdědit trůn, byli zasnoubeni s jejími vnučkami a zkrátka její rodina měla až příliš želízek v Rhaenyřině ohni. Podle záznamů hned na začátku požadovala rychlou akci s využitím draků, ale Rhaenyřin tehdejší manžel Daemon oponoval. Podle něj bylo nutné nejprve se pokusit získat podporu slovy, protože druhá strana má také draky a boj mezi nimi by měl být až nejzazší možností <i>(v seriálu naopak)</i>. </p><p style="text-align: justify;">I tak se hned na začátku i se svou dračicí války osobně účastnila. Nejprve pomáhala uzavřít Jícen, průliv mezi Náplavomarkou a Dračím kamenem, aby Rhaenyřini černí odstřihli Královo přístaviště ovládané zelenými Aegona II. od námořního obchodu. Flotila jejího manžela tam hlídkovala na vodě, čímž bránila lodím dostat se do Černovodného zálivu k městu, a Rhaenys měla létat na Meleys nad loděmi, aby bránila případným útokům zelených na dracích.</p><p style="text-align: justify;">K tomu s manželem převzala velení válečné rady, když na Dračí kámen dorazily zprávy o smrti Luceryse nad Bouřlivým koncem při střetu s princem Aemondem za zelené. Rhaenyru totiž příliš ničil žal, než aby rozhodovala. Také jen Rhaenys a Corlys dokázali zabránit jeho malému bratrovi Joffreymu, aby nasedl na draka a vydal se ho pomstít.</p><p style="text-align: justify;">A nakonec se vrhla přímo do boje. Zelení vyrazili proti Rhaenyřiným podporovatelům v okolí Králova přístaviště a na Dračí kámen přiletěl havran od lorda Stauntona věrného Rhaenyře s prosbou o pomoc. Byl v obležení ve svém Havranově hřadu, kolem něj zelení pod velením Cristona Colea, lorda velitele Královské gardy a nového pobočníka Aegona II., pálili pole, vraždili poddané a dobytek. Rhaenyra k Havranovu hřadu nevyrazila, nicméně devět dnů od vyslání prosby o pomoc se tam objevila Rhaenys na Meleys. Criston měl po ruce lučištníky a škorpiony, ti Meleys žádná vážná zranění nezpůsobili, spíš ji rozdráždili, takže se pustila do Cristonových vojáků dračím plamenem. Criston i tehdy hřímal, aby mířili na Rhaenys a neutíkali, marně. Rhaenys nejspíš neměla důvod se obávat. Jenže pak sklapla připravená past.</p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPjn1LGaOFpYDFZedGEHbyLG8eKvQJjHnMppOakh3RBV4qz6KDhntoBvQplpmoQNtalaB9sfHaLwm7T2zjQn7azlfm9S0rS9bARfMGm__tbrkfpmotjv7KULZvOB4en3hMrfALlxA5M89jBJ42uO3gsnCehjIELp1ZIoH75O-Lqfa-_1WpPceg0N1tsXU/s797/capture1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="797" data-original-width="534" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPjn1LGaOFpYDFZedGEHbyLG8eKvQJjHnMppOakh3RBV4qz6KDhntoBvQplpmoQNtalaB9sfHaLwm7T2zjQn7azlfm9S0rS9bARfMGm__tbrkfpmotjv7KULZvOB4en3hMrfALlxA5M89jBJ42uO3gsnCehjIELp1ZIoH75O-Lqfa-_1WpPceg0N1tsXU/w268-h400/capture1.jpg" width="268" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://awoiaf.westeros.org/index.php/File:Death_of_Rhaenys.png">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">Zelení naplánovali, aby poblíž čekali v záloze jejich vlastní draci. Řevu Meleys náhle odpověděl další řev a vynořil se Aegon II. na mladém dravém Sluncežárovi a Aemond na ohromné Vhagar. Rhaenys neuletěla. Místo toho rázně práskla bičem a otočila Meleys proti nepříteli, ačkoli musela vědět, že proti dvěma drakům nemá šanci. Draci se do sebe zuřivě pustili, metali po sobě ohnivé koule. Meleys se na okamžik zakousla do Sluncežárova krku. Jenže to se do nich zaklesla i Vhagar a všichni tři se spirálou zřítili k zemi.</div><p></p><p style="text-align: justify;">Aemon i Vhagar zůstali v podstatě nezraněni. Aegon utrpěl vážné popáleniny a zlomeniny nohou, Sluncežár téměř přišel o křídlo. Meleys zemřela při dopadu a u jejího těla našli tělo patrně patřící Rhaenys. Bylo tak spálené, že nešlo jednoznačně rozeznat. Tak zemřela Rhaenys, Královna, která nikdy nebyla, v pětapadesáti letech. </p><p style="text-align: justify;">Ztráta Rhaenys a Meleys, jejíž hlavu zelení vítězoslavně odvezli do Králova přístaviště, přitom byla pro černé kritickou ranou. Corlys zuřil. Vinil ze všeho Rhaenyru. Podle něj, pokud by ona nebo její synové, jimž zakázala Rhaenys doprovázet, vyletěli s vlastními draky, mohla být jeho žena naživu. Nelze ale pominout ani fakt, že nedlouho poté žádal, aby Rhaenyra legitimizovala bastardy Addama a Alyna, návrh, jehož by se podle některých za života Rhaenys neodvážil.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-47558085530134014092024-02-14T04:00:00.005+01:002024-02-14T04:00:00.353+01:00Rod Vypren<p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPic8VDt82dnqFO4154zrGfT2uOkF7d9vlXtt2QKFcuQ1o-QJCL-EDWNF2_KRbPDPRqIry7BoFKOiwkAgLC10H5hjY-LhNKpjhXELKTExYPtHtOOtyTEoFFsB666ydFLcbaiTvge4o0abw6gngIv4ssHGOKS3nAJLdTzNRS4V5pHZd-SihE5LBBqwh0AE/s272/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="272" data-original-width="241" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPic8VDt82dnqFO4154zrGfT2uOkF7d9vlXtt2QKFcuQ1o-QJCL-EDWNF2_KRbPDPRqIry7BoFKOiwkAgLC10H5hjY-LhNKpjhXELKTExYPtHtOOtyTEoFFsB666ydFLcbaiTvge4o0abw6gngIv4ssHGOKS3nAJLdTzNRS4V5pHZd-SihE5LBBqwh0AE/w177-h200/capture1.jpg" width="177" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://sevenkingdoms.fandom.com/wiki/House_Vypren?file=250px-Vyprin.png">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Rod Vyprenů je šlechtický rod, který sídlí někde v Říčních krajinách a má černou ropuchu na bílém leknínovém listu na zeleném poli ve znaku. A původem jsou to Andalové, takže se v Západozemí ocitli až během invaze Andalů.</div><p></p><p style="text-align: justify;">Tehdy válečný náčelník Vorian Vypren se svými rytíři útočil na centrální Západozemí a účastnil se proslulé bitvy u Vdovina brodu, kde je tři synové lorda Darryho zadrželi po celý den a noc, než se Vorianovi konečně povedlo prorazit, mladé Darrye zabít a dobýt si nějaké území. Na to se tam jeho rodina usadila a stal se z ní lordský rod.<span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Brzy se pak z Vyprenů stali stejně hašteřiví říční lordi jako ze všech jejich sousedů a stejně jako jejich sousedům se jim přestalo líbit, jak se mění jejich králové a jak se o centrální Západozemí často přetahují cizí mocnosti. Když jim třeba vládl Arrec Durrandon, král Bouřlivého království, které se rozšířilo až za Trojzubec, byl lord Vypren jedním z těch, kdo doufali, že se okovů bouřlivých zbaví a budou si vládnout sami. A kdo velmi bláhově doufali, že jim k tomu pomůže Železný Harwyn Hoare. Tudíž mu lord Vypren jako mnozí další pomohl s jeho invazí do centrální Západozemí – jen aby se náhle ocitli pod jeho vlastní krutovládou. </p><p style="text-align: justify;">Ze stejného důvodu po dalších dvou generacích rádi pomáhali Targaryenům svrhnout Hoarey a stali se součástí nově etablovaných Říčních krajin. A u Targaryenů se velmi výrazně zapsali hlavně během tance draků, občanské války o Železný trůn mezi Aegonem II. a jeho poloviční sestrou Rhaenyrou. </p><p style="text-align: justify;">Někdy před válkou za vlády Viseryse I. se Sabitha Vypren provdala za druhorozeného Forresta Freye, jenž se nakonec stal lordem. Považovali ji za nemilosrdnou a chamtivou, údajně měla raději ženy než muže a říká se, že měla velmi ráda lady Alysanne Blackwood. Nicméně měli s Forrestem alespoň jednoho syna. A oba dva se po vypuknutí války jednoznačně postavili za černé Rhaenyry. </p><p style="text-align: justify;">Původně Sabitha zůstala doma, když její manžel vyjel do bojů, a ve Dvojčatech uvítala lorda Rodericka Dustina a jeho severské Zimní vlky, když pochodovali na jih a u Dvojčat překročili Zelený bodec Trojzubce. Jenže potom Forrest padl v bitvě u jezerního břehu proti armádě Západních krajin za zelené Aegona II. </p><p style="text-align: justify;">Tím mohlo zapojení alespoň Freyů ve válce snadno skončit, kdyby Sabitha nebyla rázná a rozhodná žena. Sama totiž oblékla zbroj a vyrazila v čele armády namísto svého manžela rovnou na Harrenov. Ten krátce po začátku války získal Daemon Targaryen, Rhaenyřin manžel, než ho zase opustil, aby se přidal k manželce k dobytí Králova přístaviště. A když Criston Cole s princem Aemondem za zelené, kteří k němu dorazili poté, slyšeli, jaký masakr se odehrál u jezerního břehu <i>(kde západní armádu naprosto rozsekali)</i>, tedy že jsou na tom zelení bledě, nutně se potřebovali spojit se svým největším podporovatelem, zelenými z Roviny. Tudíž Criston z Harrenova zase vyvedl vojáky dál a Aemond začal na své dračici Vhagar bezhlavě vypalovat Říční krajiny. </p><p style="text-align: justify;">Tři dny poté, co se Harrenov takto podruhé ocitl opuštěný, ho obsadila Sabitha. K jejímu nepříjemnému překvapení se ale Aemond ještě vrátil, aby spálil veškeré dřevěné části hradu, a Sabitha si tak tak zachránila život, kdy se schovala v latríně. Načež se musela stáhnout do Dvojčat. </p><p style="text-align: justify;">Válka pro ni ale zdaleka nekončila ani teď. Ser Addam Velaryon se rozhodl prokázat Rhaenyře, že není jako dva neurození dračí jezdci, kteří ji pro zelené zradili u Tumbletonu v Rovině, a že pro ni toto ztracené městečko získá zpátky. Rozjel se proto po Říčních krajinách, posbíral bojeschopné muže <i>(část ohromil svým drakem, část děsil tím, co by vítězství zelených znamenalo)</i>, a získal mezi jinými i rod Vyprenů. Osobně se k němu tedy připojili Sabithin otec a její bratři a i Sabitha, která na tomto tažení sdílela stan právně s lučištnicí Alysanne Blackwood. K tomu přesvědčil i Tullye, aby konečně vstoupili do války se svými vojáky. </p><p style="text-align: justify;">V Tumbletonu mezitím zůstávala armáda zelených, o níž Criston doufal, že se k ní připojí<i> (nikdy se mu to nepodařilo)</i> včetně dračích zrádců. Přišli o vedení, nedokázali se rozhodnout, co udělat dál, zasekli se na místě a neměli ani žádné zprávy o dění v Říčních krajinách. Černí je tak jednu noc nečekaně přepadli a připsali si další vítězství. Včetně zabití všech přítomných draků kromě jednoho. Zatímco, alespoň ze záznamů nevyplývá opak, Vyprenové bezpečně bitvu přežili. Nepodařilo se akorát město obsadit, protože na to neměli vybavení, a i když zelené připravili o spoustu mužů, důstojníků, draky a prince, nevybili všechny a zeleným se podařilo uzavřít brány. Addamova armáda se proto musela stáhnout, než se nakonec stáhli i zelení zpátky do Roviny.</p><p style="text-align: justify;">Ani tak se černým nepodařilo předejít nepokojům, hlavně v hlavním městě, tudíž Rhaenyra nakonec utekla na Dračí kámen, kde už čekal Aegon II. a zabil ji. Což mohlo válku ukončit, nicméně černí stále odmítali přestat bojovat. Královo přístaviště obsadil Borros Baratheon a vrátil se tam i Aegon II. zatímco Tullyové shromáždili téměř 6000 veteránů a zelenáčů včetně Sabithy a jejích mužů a vyrazili proti městu. </p><p style="text-align: justify;">Borros jim vyrazil naproti, jeho armáda byla větší a bez ztrát, když se bojů do té doby neúčastnil, Borros si navíc nic nedělal z chlapců a žen v čele nepřítele. Ale také nebyla tak zkušená, zatímco říční lordi byli zocelení boji a byli zvyklí stát proti přesile. Setkali se tedy na Královské cestě nedaleko města, Borros za soumraku zavelel do útoku, zvládl zabít spoustu mužů a jeho armáda nadělala škody. Stejně nakonec neobstáli. Borros padl, když se odmítl vzdát, a vítězní Mládenci<i> (mladí bratři Tullyové a Ben Blackwood)</i> spolu se Sabithou a Aly slavnostně vstoupili do města, kde je bouřlivě přivítali jako znamení konce války <i>(protože těsně předtím někdo otrávil i Aegona II.)</i>.</p><p style="text-align: justify;">Nakonec tak korunovali malého Aegona III. jako posledního dostupného mužského Targaryena a kvůli jeho nezletilosti mu zvolili radu sedmi regentů. Sabithu při vybírání vhodných šlechticů kupodivu vynechali, ale podle septona Eustace jí to nevadilo. Raději se vrátila domů do Dvojčat a pomáhala s obnovou Říčních krajin. Také pořádala „vdovské trhy“, aby se postarala o veterány – pomáhala dávat dohromady vojáky Severu, kteří už neměli kam se vrátit, a ovdovělé či osiřelé ženy z jihu, případně je umisťovat do různých pozic na panství v okolí.</p><p style="text-align: justify;">Ostatně, že to její vztahy k Targaryenům nepoškodilo, dokládá i jak o tři roky později přidala 600 mužů ke zvládnutí nástupnické krize, která se rozhořela v Údolí po bezdětné Jeyne Arryn až do ozbrojeného konfliktu, a jak o dva roky později plánovala hostit přímo Aegona III. Jeho regenti totiž připravovali královskou cestu po říši k oslavě jeho zletilosti, akorát Aegon ji nakonec zrušil.</p><p style="text-align: justify;">A spojení s Freyi, ovšem s výrazně menší slávou, mají Vyprenové i dnes. Lord Lucias Vypren se oženil s Lythene Frey, druhou dcerou Waldera Freye, mají spolu dceru Elyanu, která jim dala už i vnuka, a syna Damona. Lucias a Damon se přitom účastnili rudé svatby, při níž Freyové a Boltonové zradili Starky, ale přežili masakr, pravděpodobně díky Luciasovu manželství. A potom Lucias Freyům pomáhal, když se snažili dopadnout psance z Bratrstva bez praporců poté, co se pod velením lady Kamenosrdce <i>(Catelyn Stark, kterou po rudé svatbě oživili rituálem R’hllora)</i> začali na Freyích mstít a zabili Merretta Freye. Jenže ztratil jejich stopu u Krásnotrhu.</p><p style="text-align: justify;"><b>Členové rodu Vyprenů na začátku ságy:</b></p><p style="text-align: justify;"></p><ul><li>lord Lucias Vypren, hlava rodu</li><ul><li>lady Lythene Frey, manželka Luciase</li><li>lady Elyana Vypren, dcera Luciase a Lythene, provdaná za sera Jona Wylda, matka Rickarda</li><li>ser Damon Vypren, syn a dědic Luciase</li></ul></ul><p></p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-63945411513146890382024-02-10T03:30:00.000+01:002024-02-10T03:30:00.445+01:00Divocí králíci<p style="text-align: justify;">Divocí králíci <i>(Wild Hares)</i> bylo severské společenství kopiníků, které sestavil dědic Torrhenova dvora, Benfred Tallhart, vysoký, hlasitý, příkrý mladík, a existovali bohužel jen velice krátkou dobu. <span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Do války pěti králů rozpoutané na začátku ságy mezi Starky a Lannistery s Robbem Starkem neodjeli všichni bojeschopní muži. Někteří zůstali na svých panstvích, jako Benfred. A ten, když slyšel o Robbových úspěších, rozhodl se také ukázat své schopnosti. Shromáždil kolem sebe své přátele, přičemž nejstaršímu bylo sotva 19, a mysleli si, že jsou jako Robb také statečnými mladými vlky. Akorát Leobald, Benfredův strýc a kastelán Torrhenova dvora si z nich dělal legraci, zval je mladými králíky. Tudíž si začali říkat Divocí králíci.</p><p style="text-align: justify;">S Robbovou jízdou a opravdovými vojáky se však nemohli rovnat. Jezdili po Severu, zpívali rytířské písně, k oštěpům si přivázali králičí kožešiny, přičemž to vše byla spíš hra na udatnost a oni jen naivní floutkové potloukající se po okolí. Ser Rodrick Cassel, jenž měl na starosti Zimohrad a Sever po Robbově odjezdu, dokonce Leobaldovi nařídil, aby tomu učinil přítrž a nejlépe je udržel v Torrhenově dvoře. </p><p style="text-align: justify;">Nedlouho poté ale poslal Robb Stark Theona Greyjoye za jeho otcem Balonem, aby mu nabídl spojenectví proti Lannisterům. Balon tedy už měl svůj plán na útok nyní zranitelného Severu, Theon přešel na jeho stranu a na jeho pokyn vyrazil plenit Kamenité pobřeží <i>(zatímco další jednotky Železných rozpoutaly větší útoky</i>). S čímž měl značný úspěch, se svými muži plenil rybářské vesnice, ženy bral jako solné ženy a nevolnice, pár mužů nechal uprchnout do Torrhenova dvora a ostatní zabíjel. </p><p style="text-align: justify;">Když se takto novinky o nájezdu dostaly k Tallhartům, Leobald se rozhodl nechat Divoké králíky býti k užitku. Poslal je, aby zprávy vyšetřili. Benfred ani nikdo jiný přitom neočekával, že, pokud jsou na pobřeží skutečně Železní, jich bude nějak moc, však to nebylo zdaleka poprvé, kdy obtěžovali pobřeží Severu, že by si s nimi neuměli poradit, tudíž ani neposlali zvědy a vyrazili přímo na Kamenité pobřeží za hlasitého zpěvu. </p><p style="text-align: justify;">Kvůli tomu je Železní velmi snadno přepadli. Nejprve je z úkrytu zasypali šípy, Theon potom vedl přímý útok a Divoké králíky zmasakroval. Kromě Benfreda, jehož se snažili vyslechnout. On ale odmítal odpovídat, zval Theona zrádcem, plivl na něj, urážel Potopeného boha před jeho kněžím, Theonovým strýcem Aeronem, a tak ho Theon nechal popravit – nechal Aerona a jeho muže, aby ho utopili. </p><p style="text-align: justify;">Tak neslavně Divocí králíci zase rychle skončili a kvůli jejich fiasku se podařilo ještě na nějakou dobu utajit skutečný rozsah invaze Železných na Sever, což jim umožnilo vniknout dál na pevninu a zaútočit na nedaleké pevnosti. </p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-48925862010322177002024-02-06T04:30:00.000+01:002024-02-06T04:30:00.338+01:00Země Shryků<p style="text-align: justify;">Země Shryků <i>(Land of the Shrykes)</i> je nevelká rovina na Dálném východu Essosu u východního konce známého světa. Rozkládá se mezi napůl mýtickým městem K’Dath, velkým kaňonem ve tvaru pootočeného L zvaným Suchá hlubina, který je zcela bez života, a Krvácejícím mořem, jež ji odděluje od Planin Jogos Nhai. Tedy vnitrozemským podlouhlým mořem pojmenovaným po krvavě rudé vodě, kterou způsobují květy zdejších vodních rostlin. Podle mapy by do něj také měla ústit řeka tekoucí podél okraje Země Shryků. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKf467HoA6yf821TaQLzWXmmhNpTFqL5s2zGS6-l9cTbpzrCUdGsYfLurb4yfESDnCBmzPQeM-jpy6M48-liKdzU-f_QtaUs5aonfsCd2NsnwTvnTCIFjeELac_O2qffzh5_qplBOOQZwAIo4mHMrUSSvaa6UbxfqM5MoMQjZ6rrdIMpq8JVcJlkDNugw/s799/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="517" data-original-width="799" height="414" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKf467HoA6yf821TaQLzWXmmhNpTFqL5s2zGS6-l9cTbpzrCUdGsYfLurb4yfESDnCBmzPQeM-jpy6M48-liKdzU-f_QtaUs5aonfsCd2NsnwTvnTCIFjeELac_O2qffzh5_qplBOOQZwAIo4mHMrUSSvaa6UbxfqM5MoMQjZ6rrdIMpq8JVcJlkDNugw/w640-h414/capture1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://iltronodispade.fandom.com/it/wiki/K%27Dath?file=KDath_.jpg">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Toto území by měli obývat Shrkyové. Někdo je zve vřeštící monstra<i> (z toho možná i název zemí, protože vřeštící – shrieking)</i>, někdo zase neexistující bájí. Podle dalších jsou to pololidské bytosti se zelenou, šupinatou kůží, jako ještěří lidé. Podle mistra Yandela lidé odívaní do kůží ještěrů. Mohli by mít jedovaté zuby, nebo jen používat jedy a otrávené zbraně. A dost možná by mohli být jedněmi z nájezdníků, proti kterým slouží Pět pevností postavených na hranici Yi Ti a Země Shryků mezi Krvácejícím mořem a Suchou hlubinou.</div><p></p><p style="text-align: justify;">To je komplex pěti pevností z taveného černého kamene, každá z nich je téměř 300 m vysoká a schopná pobrat až deset tisíc lidí. Není známo, kdy a kdo je postavil – ačkoli se zdají valyrijské, Valyrijci to být nemohli. Akorát podle legendy to byl Perlový císař, nejstarší syn Boha na zemi, prvního vládce Velkého císařství Úsvitu, když se dostal na trůn, a to prý aby svou říši bránil před démony Lva noci, svého dědečka. Měli na císařství útočit už před událostí známou v Západozemí jako Dlouhá noc a právě o Dlouhé noci měla obrana lidí selhat a Lev noci je vyjel ztrestat. Je tedy možné, že nyní má Pět pevností obdobnou funkci jako Zeď v Západozemí, tedy po zapomenutí na údajné démony se staly nárazníkem před nájezdníky. Zde nájezdníky ze Šedé pustiny za zeměmi Shrkyů, přičemž útočit mohou i Shrykové.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-56743788342776928532024-02-02T04:30:00.002+01:002024-02-05T18:51:38.722+01:00Rod Rogare<p style="text-align: justify;">Rogareové bývali bohatou, mocnou bankéřskou dynastií. Sídlili v Lysu, pocházeli z Valyrie a tedy se pyšnili typickou valyrijskou podobou. Není známo, o jak starou rodinu šlo, ani zda ve Svobodných městech stále žijí jejich potomci. Není to nepravděpodobné, jejich krev se dostala i mezi Targaryeny. Ale největší moci a slávy dosáhli v Lysu a kupodivu i v Západozemí po občanské válce tanec draků mezi Aegonem II. a Rhaenyrou Targaryen a po následné válce Dcer, měst Tyroše, Myru a Lysu. <span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;"><b>Úspěch v Lysu</b></p><p style="text-align: justify;">Rogareové v Lysu vlastnili úspěšnou banku a jejich prsty dosáhly i za Úzké moře. Drazenko Rogare, bratr hlavy rodiny Lysandra, byl jedním z vyslanců Lysu u dvora princezny Dorne Aliandry Martell. Respektive tam nejspíš působil i za vlády jejího otce, protože jeho a Lysandra považovali za tvůrce spojenectví Dorne s Trirarchií, královstvím měst Tyroše, Myru a Lysu, utvořeným ještě před Aliandřiným usednutím na trůn. A nakonec se s Aliandrou oženil. Stal se tak princem chotěm Dorne a Aliandra mu udělila <i>(víceméně formální)</i> titul lorda Kamenoschodů. Jen se z dostupných zdrojů nepodává, jestli měli děti, nebo jestli se Aliandra provdala podruhé, nebo jestli po ní dědili jiní příbuzní. </p><p style="text-align: justify;">Už předtím ale Rogareové rostli i v Lysu, ještě za existence Triarchie, a využili i jejího konce. Triarchii v tanci draků přesvědčila k pomoci strana Aegona II., pro něhož Triarchie vyplenila za cenu těžkých ztrát Náplavomarku. Rovněž se jim povedl kardinální úlovek – zajali loď, na níž se plavil Rhaenyřin nejmladší syn, sedmiletý princ Viserys Targaryen. Toho si jako zajatce přivlastnil admirál Sharako Lohar z Lysu a později ho prodal magistrovi Bambarrovi Bazannemu. </p><p style="text-align: justify;">Jenomže Myr a Tyroš obvinili Sharaka, že obětoval jejich lodě a lysénské šetřil, zabili ho v nesouvisející potyčce, Lys to měl za politickou vraždu, takže přišly vraždy na oplátku a nakonec, ač v Západozemí tanec draků konečně ustal, se rozpoutala válka uvnitř Triarchie a její kolaps. Bambarra zradili žoldáci ve Svárlivých zemích a Viserys se dostal právě k Lysandrovi Rogareovi. Ten s ohledem na údajnou nápadnou chlapcovu krásu mínil udělat z něj kurtizánu, dokud Viserys nepřiznal, kdo je. Tehdy Lysandro rychle plány přehodnotil, západozemského prince oženil se svou nejmladší dcerou Larrou, ačkoli mu nebylo víc než dvanáct a Larra byla o sedm let starší. Také využil ztrát svých oponentů během války Dcer, vecpal se na jejich místo a prohlásil se prvním magistrem pro život. Načež mu lidé začali říkat Lysandro Veliký a na druhou stranu posléze jeho vládě sametová tyranie.</p><p style="text-align: justify;">Sedm království o tom zatím nemělo ani tušení. Jen ambiciozní pobočník Unwin Peake hodlal vyřešit své antipatie k lordu Alynu Velaryonovi, když ho poslal vyřídit Železné pustošící západní pobřeží. Doufal, že Alyn při tom padne. Ten ale přežil a na zpáteční cestě se zastavil ve Slunečním oštěpu v Dorne. Kde uslyšel nečekané novinky. Drazenko se během hostiny na oslavu Panny mimochodem zmínil, že princ Viserys, považovaný za mrtvého, je ve skutečnosti rukojmím a zetěm jeho bratra Lysandra.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPBdpmIR5Xe6k4Q0yNQ8M5Y0PDJlSDqbNaxG2plFU_sztxbA8iigxedBbmYe3OVmn4x-fQ_-ZTO_omYW-jKOKMMSwKqZZyHLyGFrrTxRS03LllMfl9j2VvvLZqHpz9_0itW0JB__2vi6mOQ5EHuvlNaHi5u7m1cD_lV8LYDq8_J4_ERD1mzimKhaqyMQ8/s400/tumblr_pnzr24rj8t1qmmzrpo1_400.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="324" data-original-width="400" height="518" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPBdpmIR5Xe6k4Q0yNQ8M5Y0PDJlSDqbNaxG2plFU_sztxbA8iigxedBbmYe3OVmn4x-fQ_-ZTO_omYW-jKOKMMSwKqZZyHLyGFrrTxRS03LllMfl9j2VvvLZqHpz9_0itW0JB__2vi6mOQ5EHuvlNaHi5u7m1cD_lV8LYDq8_J4_ERD1mzimKhaqyMQ8/w640-h518/tumblr_pnzr24rj8t1qmmzrpo1_400.png" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.tumbex.com/nobodysuspectsthebutterfly.tumblr/posts?tag=larra+rogare">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Alyn se tak místo návratu do Králova přístaviště hned druhý den vydal do Lysu, aby jednal o Viserysově propuštění. A to Rogarey vystřelilo do ještě větších výšin navzdory chaosu a ostrým sporům mezi bohatými rodinami a magistry v Lysu po pádu Triarchie. Alyn totiž souhlasil, aby Železný trůn vyplatil sto tisíc zlatých dragonů, souhlasil využít banku Rogareů v Západozemí, potvrdit Viserysovo manželství s Larrou, a souhlasil s tím, že spolu s ní a Viserysem do Západozemí odplují i tři Lysandrovi nejmladší synové, jimž věnují lordský titul. Moredo jako velitel Lařiných stráží, Lotho, aby otevřel pobočku banky v Králově přístavišti, a Roggerio.</p><p style="text-align: justify;"><b>Úspěch v Západozemí</b></p><p style="text-align: justify;">Návrat prince Viseryse velmi potěšil jeho staršího bratra, nezletilého krále Aegona III., i královský dvůr. Pouze pobočníka Unwina Peaka rozzuřila vyplacená částka výkupného, stejně jako odsouhlasení přesunu prostředků trůnu ze Železné banky Braavosu do banky Rogareů, respektive nové pobočky na Visenyině kopci v Králově přístavišti. Načež lord Peake ještě i z dalších důvodů, kvůli neúspěchům a své neoblibě u dvora, odstoupil z pozice a nahradil ho nepříliš razantní lord Thaddeus Rowan. V Sedmi královstvích tudíž mohlo čtyři roky po tanci draků nastat lysénské jaro, úspěšné, zvelebující jaro Aegona III.</p><p style="text-align: justify;">Královo přístaviště i další města prosperovala díky čilému obchodu s Lysem, Braavosem, Myrem, Pentosem a Tyroší, a díky bance Rogareů a jejím kontaktům v Essosu. Ta se na čas stala dokonce silnější institucí než Železná banka Braavosu. Moc Rogareů také pomohla zmenšit vliv Aegonových regentů, což mnohým zpočátku vyhovovalo. Larra se rovněž s manželem nastěhovala do Rudé bašty a narodil se jim, v roce následujícím po jejich příjezdu ke dvoru, syn Aegon, pojmenovaný po jeho strýci Aegonovi III., což říše nadšeně oslavovala. </p><p style="text-align: justify;">Lotho měl s bankou a rozšiřováním moci také docela úspěch. Takový, až se někteří obávali, aby se nestal příliš mocným. A ačkoli podle arcimistra Gyldayna bylo toto podezření způsobeno v podstatě nevraživostí vůči cizozemskému původu, Lotho si skutečně kupoval přátele a přízeň zlatem. I Roggerio měl úspěch. Otevřel luxusní polštářový dům Mořská panna u Říční brány, opulentní zařízení plné exotických zvířat jako papoušci a opice, exotických prostitutek z každého kouta světa, desetkrát dražších než běžné. Nikdy neměl prázdno, navštěvovali ho hlavně důležití lordi, rytíři a bohatí obchodníci a Roggerio se o své zařízení také dobře staral – třeba zakázal vstup žoldáka Tessaria Tygra, když uhodil jednu z jeho dívek.</p><p style="text-align: justify;">Vysoký, strohý, blonďatý a modrooký Moredo na tom rovněž nebyl zle. Byl voják, vládl valyrijským mečem Pravda, nejprve působil jako velitel sestřiných stráží, a ačkoli na rozdíl od svých bratrů nemluvil plynně společnou řečí, ocitl se dokonce v čele západozemské armády. V Údolí totiž po smrti bezdětné lady Jeyne Arryn vypukla válka o nástupnictví a v ní zabili jednoho z králových regentů. Načež Thaddeus Rowan pověřil Moreda velením zasahující armády. Akorát to nebyla moc dobrá volba, protože jak Moredo moc dobře nemluvil a nerozuměl, těžko komunikoval se svými západozemskými muži a o stovky přišel už při dobývání Města racků. </p><p style="text-align: justify;">Pouze Larra měla od začátku problémy. Považovali ji za velkou krásku. Byla vysoká, štíhlá, měla bledou kůži, stříbrozlaté vlasy a fialové oči. Jako Targaryeni. Jenže stejně jako Západozemci veskrze odmítli přijmout cizost Rogareů, odmítla Larra přijmout Západozemí. Plynně mluvila vznešenou valyrijštinou a nářečími Lysu, Myru, Tyroše a Volantisu, ale ne společnou řečí, ani se ji nepokusila naučit, raději používala tlumočníky. Měla lysénské služebnictvo, strážné. Držela se lysénské kultury, oblékala se podle lysénské módy, poslouchala hudbu svého lysénského strážného Sandoqa Stína, jenž hrál na cizí velký strunný nástroj. Uctívala lysénské bohy jako Panteru, Yndrose, Bakkalona a Saagaela. Dokonce si přála, aby Aegonovi požehnali její bohové, ač byl pomazaný ve světle víry v Sedm. Měšťané ji tak rychle přestali mít rádi a začali o ní šířit pomluvy. </p><p style="text-align: justify;">Do a z jejích komnat například často chodily kočky a lidé si začali říkat, že jsou to její špehové, nebo že se Larra dokáže přeměnit na kočku. Že se jako akolyté Yndrose umí měnit z muže na ženu a naopak a navštěvuje jako muž nevěstince. Kdykoli se ztratilo dítě, připomněli si, že uctívá Saagaela. A nakonec vyslovovali obavy, že Rogareové budou vládnout Sedmi královstvím a Larra bude tahat za nitky jejich i Targaryenů.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkwbJGJXSmL7he0ZG5YKldu3EBxNNi5A27lSff3NR6zp-6fRoD2LEFKa_YNGIe4K2nDhRNsDPRM_CyvZBvPTNVc93RBMftzI0SfJBNMAlo4YZhTOj1Fc-iDnPy6Go626IA_o1kQCdTJ6Zh9cx4_voBJjvFdjUFIbnH8J-xhzHfKwLloccrygx1xFw7ewk/s1322/capture4.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="943" data-original-width="1322" height="456" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkwbJGJXSmL7he0ZG5YKldu3EBxNNi5A27lSff3NR6zp-6fRoD2LEFKa_YNGIe4K2nDhRNsDPRM_CyvZBvPTNVc93RBMftzI0SfJBNMAlo4YZhTOj1Fc-iDnPy6Go626IA_o1kQCdTJ6Zh9cx4_voBJjvFdjUFIbnH8J-xhzHfKwLloccrygx1xFw7ewk/w640-h456/capture4.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://twitter.com/1oshuart/status/1587878832798834690">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Nikoli kupodivu tak toto lysénské jaro vlastně trvalo zhruba jen rok. Lidé si oblíbili hospodářský růst, nikdy přímo Rogarey. Začali je pomalu vinit ze všeho špatného. Navíc existovaly i další vážné problémy. Thaddeus Rowan nebyl moc schopný. Neuměl se vypořádat s hladem na Severu, nástupnickými boji v Údolí a na Železných ostrovech. Pak vyvstalo údajné zlé znamení – z dračího vejce dcery Alyna Velaryona a Baely Targaryen se vylíhlo monstrum. Zatímco všichni ostatní draci pomírali. A někdo otrávil přítele Aegona III., válečného sirotka a údajného bastarda Targaryenů, Gaemona Plavovlasého. Zkrátka se navzdory ekonomickým úspěchům začala říší jako nový mor šířit špatná nálada. </p><p style="text-align: justify;">Až přišel poslední hřebík do rakve. Drazenko se udusil na slanině a další den se s Lysandrem potopila jeho bárka, podle mnohých obojí rukou najatých asasínů Mužů bez tváře. Což znamenalo po strmém růstu ještě strmější pád na obou stranách moře. </p><p style="text-align: justify;"><b>Lysénský konec</b></p><p style="text-align: justify;">Rodina v Lysu se ocitla v naprostém chaosu. Bez hlavy rodu držící situaci pevně v rukou, bez doživotního magistra Lysandra, se ostatní magistři, obchodníci a princové pokusili dostat co nejrychleji k moci. Začali bojovat mezi sebou, padli Torreo Haen, Silvaro a Penero Panderysové, Moreo Dagareon a Matteno Orthys. Rozjela se série úkladných vražd, zrad a nařčení. A Lysandrův dědic Lysaro nedokázal městu vládnout.</p><p style="text-align: justify;">Lysaro totiž nebyl mazaný ani trpělivý jako jeho otec. Když kolem něj umírali konkurenti, nakoupil tisícovku Neposkvrněných. Potom si zajistil zvolení do funkce gonfaloniere – měšťany bavil hýřivou zábavou, magistry uplácel neskutečně vysokými dary. Což ho připravilo o finance, a tak začal zpronevěřovat zlato z banky. Podle vlastních slov mínil vyvolat krátkou válku s Tyroší a Myrem, tak by jako gonfaloniere získal slávu, cestu k úřadu prvního magistra a kořist po vydrancování Tyroše a Myru, aby vrátil zlato do banky a obnovil i vlastní bohatství. Jenže ani na takový plán nestačil.</p><p style="text-align: justify;">Po městě se začalo říkat, že není dobrý vůdce a banka Rogareů nemusí být solventní. Údajně s tím mohli jako první přijít lidé zaplacení Železnou bankou Braavosu, nicméně brzy si to špitali všichni. A Lysaro i bez toho dost dráždil magistry. Vkladatelé tak začali hromadně stahovat vklady z banky, až nezůstalo, z čeho brát. Načež Lysaro uprostřed noci utekl s třemi postelovými otrokyněmi, šesti sluhy, stovkou Neposkvrněných a zbytkem zlata. Zato manželku a dcery v Lysu nechal. </p><p style="text-align: justify;">Bohatí z Lysu okamžitě zakročili proti ostatním Rogareům. Zabrali prázdnou banku, palác, jejich panství, mola, skladiště, nevěstince a většinu galér. Lysarův bratr Drako zmizel do Volantisu a jejich sestra Marra požádala o útočiště v lysénském chrámu Yndrose, kam utekla v přestrojení za muže. Nic však nezachránilo ostatní sourozence.</p><p style="text-align: justify;">Fredo, jenž zdědil otcův polštářový dům Voňavá zahrada, popíral jakýkoli podíl na pádu banky. Magistři mu nevěřili, zabavili mu Voňavou zahradu, ačkoli se ji sám snažil prodat, a prodali i jeho otroky, aby nahradili škody. Což stačilo asi na desetinu dluhu, takže do otroctví prodali i Fredovy dcery a dcery jeho sestry Lysary, z nichž udělali postelové otrokyně ve Voňavé zahradě. Další otroky pak udělali minimálně z některých z šestnácti Lysandrových bastardů a dalších příbuzných.</p><p style="text-align: justify;">Přímo Lysara, která zdědila otcův palác, rovněž popírala povědomí o problémech banky, nicméně rovněž ji zatkli a magistr Tigaro Moraqos prohlásil, že měla vědět, a dav mu velmi hlasitě dával za pravdu. Takže jí zabavili palác, zlato, drahokamy, róby, samozřejmě dcery, aby se i ona podílela na úhradě škod. Není ale známo, zda sama upadla do otroctví, pravděpodobně nikoli. O majetek přitom přišla i schovaná Marra. I ona prohlašovala svou nevinu, a když probíhaly soudy s jejími sourozenci, ocitla se mezi zabaveným majetkem i její knihovna zděděná po otci. Ani Mařin další osud pak není znám. </p><p style="text-align: justify;">A nejhůř nakonec dopadl Lysaro. Chytili ho ve Volon Therysu, kde čekal, až ho s poslední dvacítkou Neposkvrněných<i> (ostatní musel cestou prodat)</i> člun převeze na druhý břeh Rhoyne. Neposkvrnění mu nedokázali pomoct, všichni padli v krátkém boji u doků, a Lysara odvezli do Volantisu. Tam už byl Drako, který utekl na své galáře s loděmi zděděnými po otci, než ho stihli postavit před soud <i>(ovšem za každou zachráněnou loď ztratil devět i s nákladem, a k tomu doky a sklady)</i>, a triarchové Volantisu mu nabídli pro něj Lysara vykoupit. Ovšem Drako nad bratrem zlomil hůl a navrhl, ať ho raději prodají zpátky do Lysu. Což triarchové udělali, poslali ho přikovaného k veslu na otrokářské lodi.</p><p style="text-align: justify;">V Lysu i Lysara čekal soud. Při něm se ještě pokusil zachránit. Na dotaz, co udělal se zlatem z banky, začal ukazovat na magistry, které podplatil, a stihl jich označit asi tucet, jenže to nepomohlo. Označení i ostatní „taktně“ přijímání úplatků ignorovali a odhlasovali jeho odsouzení. Nechali ho nahého přikovat ke sloupu před Chrámem obchodu, kde ho mohli bičovat všichni, které poškodil, čím vyšší škoda, tím víc ran. Podle záznamů dokonce i Fredo a Lysara využili příležitosti ho zbičovat. A Lysaro zemřel sedm hodin po započetí trestu, přičemž jeho tělo zůstalo ležet v okovech.</p><p style="text-align: justify;"><b>Západozemský konec</b></p><p style="text-align: justify;">Jelikož o moc přišla rodina Rogareů v Lysu, přišli o ni i Rogareové v Západozemí, když neměli žádnou podporu ze zámoří a místní byli, ať už kvůli oprávněným obavám nebo nedůvodným antipatiím, čím dál více proti nim. Sílily zejména hlasy o příliš vysokém vlivu na říši a snaze zmocnit se trůnu. Své prekérní situace si přitom byli Rogareové vědomi.</p><p style="text-align: justify;">Když zvěsti o pádu rodiny dosáhly Města racků, Moredo se vzdal velení armády, předal ji do rukou Alynu Velaryonovi a odplul do Braavosu, kde získal od držitelů klíčů Železné banky zlato. V Tyroši pak najal lodě a žoldáky a připravoval odvetný útok na Lys. Arcimistr Gyldayn ve své kronice neuvádí žádné detaily o jeho dalším postupu a žádné se nepodávají ani z jiných záznamů. Jen protože se mu podařilo po třech letech vyzvednout Lysarovy kosti stále připoutané ke sloupu a uložit je do rodinné hrobky, musel mít alespoň částečný úspěch. </p><p style="text-align: justify;">Ne tak docela jeho zbylí sourozenci v Králově přístavišti. Proti povídačkám a jejich osočování už nestála žádná zámořská síla, a tak u královského dvora otevřeně obvinili Rogarey a jejich údajné pomocníky ze spiknutí za účelem svržení Aegona III. Zapletený do něj měl být i pobočník Thaddeus Rowan, jehož zatkli s jeho synovcem a čtyřiceti služebníky a podrobili tortuře, zatímco rada Aegonových regentů, jež se s Rogarey rok přetahovala o vliv nad králem, ihned jmenovala na jeho místo lorda velitele Královské gardy sera Marstona Vodského, a uložila mu zatknout i Rogarey. Nutno podotknout, že Marstona do gardy jmenoval ještě odvržený, ambiciozní Unwin Peake.</p><p style="text-align: justify;">Lotho, majitel banky v Králově přístavišti, se k tomu po smrti otce a Lysarových neúspěších rychle začal propadat do dluhů a defraudoval banku stejně jako Lysaro, načež se pokusil odjet z Králova přístaviště, než na to přijdou a dopadne stejně jako Lysaro. Ovšem Marston byl rychlejší. Zatkl Lotha i Roggeria, akorát je jako švagry prince Viseryse uvěznil v Pobočníkově věži namísto v černé cele. Načež promptně zabral jejich banku na Visenyině kopci a poslal sera Amauryho Peaka z Královské gardy s dvanácti muži pro Larru. </p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3AE9U_Fa5_Sh2TAU89Vq2X8PNwW_EOx8C77DKesWOAR5dZwLN1N-YKamiE8odnaGhXZfMjZqpPg330Tu9bZxw4YsjlK2deXnmRjSyrte29q4MkrcZksA2dBo6RSsZXqe7ZXvNnxD5dcMnTIXgCV62ialOc70tIeZjWskISOJfavXcPCPhnxTggOyaoXw/s304/images%20(1).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="304" data-original-width="165" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3AE9U_Fa5_Sh2TAU89Vq2X8PNwW_EOx8C77DKesWOAR5dZwLN1N-YKamiE8odnaGhXZfMjZqpPg330Tu9bZxw4YsjlK2deXnmRjSyrte29q4MkrcZksA2dBo6RSsZXqe7ZXvNnxD5dcMnTIXgCV62ialOc70tIeZjWskISOJfavXcPCPhnxTggOyaoXw/w217-h400/images%20(1).jpg" width="217" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.facebook.com/SoldeDorne/photos/a.115838338923381/633579810482562/?type=3">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">Larra se se svými dvorními dámami, manželem, šaškem Hříbečkem a Aegonem III. s jeho královnou Daenaerou tou dobou nacházela v Maegorově pevnosti Rudé bašty a Aegon a Viserys <i>(nutno mít na paměti, že jim tehdy bylo asi patnáct a třináct) </i>zcela odmítli spolupracovat. Zakázali Amaurymu vstoupit do pevnosti, Viserys položil na padací most k pevnosti sekeru a varoval Amauryho, aby ji nepřekračoval. Když to i tak udělali, vynořil se Lařin strážný Sandoq a všechny zabil. Což královským bratrům umožnilo stáhnout se do pevnosti, spustit mříže, zvednout most, zajmout uvnitř jediného gardistu Raynarda Ruskyna, a zůstat celkem osmnáct dní. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Neměli vůbec dost mužů, aby se ubránili případnému násilnému vstupu, jenomže Marston si nepřál zneuctít svůj bílý plášť příkazem k útoku na krále, jehož má chránit. Tudíž se rozhodl krále a prince přesvědčit, aby pevnost opustili. Poměrně marně. Tím zahájil takzvané tajné obléhání.</p><p style="text-align: justify;">Obyvatelé Maegorovy pevnosti vydrželi dvanáct dnů. Na to jim přivedli Thaddeuse Rowana, jenž po dlouhých dnech mučení přiznal účast na spiknutí Rogareů zabít Aegona jedem Slzy z Lysu a dosadit na trůn Viseryse, i na vykradení banky Rogareů a podvedení západozemské šlechty. Aby krále a prince přesvědčili vydat Larru a její lidi. Jenže králi ani princi se to celé nezdálo. Viserys se začal vyptávat na další otázky a Thaddeus, oslabený mučením, odpovídal velmi rychle, poddajně, pasivně. I šašek Hříbeček měl podezření, tudíž se ho zeptal, jestli také otrávil před tancem draků Viseryse I. Thaddeus se bez zaváhání přiznal. Všichni tak pochopili, jak je zlomený mučením, říká jen to, co chtějí mučitelé slyšet, aby zastavil bolest, jak jsou jeho přiznání k ničemu a jak evidentně existuje úplně jiné spiknutí. Aegon tak místo vydání Larry nařídil zatčení všech, kteří se podíleli na tortuře. Tím byla snaha dotlačit Rogarey až na popraviště prakticky zmařena.</p><p style="text-align: justify;">Marston zapověděl rozkazy rady regentů a začal znovu plnit ty královy. Tedy zatýkal informátory a původce falešných oznámení. Následovala další vlna násilných potyček a obviňování a brzy se odhalila konspirace za svržením nikoli Aegona, ale Rogareů. A na té se právě podílel Amaury a další muži dosazení do úřadů Unwinem Paekem<i> (jen jemu se vina neprokázala)</i>, kapitáni městských bran, dámy královny Daenaery a některé další šlechtičny. Dokonce i septon Bernard z vedlejší rodové větve Peaků, podle něhož bylo součástí plánu zbavit se Rogareů, i to, z čeho je obviňovali – tedy rovněž melancholického Aegona ve věčných depresích, na trůn by jako lepší král usedl vdovec Viserys a vzal si řádnou západozemskou královnu. Zatímco jiní se chtěli skutečně zbavit čistě vlivu Rogareů a další zase toužili po jejich pozicích.</p><p style="text-align: justify;">I tehdy ale Aegon, Viserys, Larra a Daenaera zůstávali nedůvěřiví, neopouštěli pevnost. Teprve když za dalších šest dní na vlastní oči viděli, jak velmistr Munkun na Aegonův rozkaz vyslal havrany několika věrným velkým lordům, vyšli ven. Ač velký podíl na tom nepochybně měl i fakt, že jim došlo jídlo.</p><p style="text-align: justify;">Nebylo se už však čeho bát. Naopak se naplánovaly velké soudní procesy, na něž, tedy vidět soud o pokusu o puč a vidět pád Rogareů, se sjeli šlechtici z celé říše. Stalo se z nich největší shromáždění od Velkého koncilu v Harrenově. Z obviněných z konspirace proti Aegonovi a Rogareům přitom osm lidí zemřelo ještě před soudem, šestnáct uteklo, třináct se přiznalo a pět bylo souzeno, když prohlašovali svou nevinnu. Někteří odešli na Zeď, septon Bernard strávil zbytek života v tichém pokání v Hvězdném septu, dámy se přidaly k církvi nebo je provdali dost daleko ode dvora, a někteří i padli v rozsouzení soubojem. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPyYqPXDKmBH_iFz0_7b7hYLLQIn0pwoEsuEHBia8Htj72J5k5VlyaXRO5lQTFGKAhUv9ceSAKmqr3DqLoK5nPvziYVewxyalvsafzCPxF21VlbBe9gnM7pFYPGQ2KiAtXEXLPb2MVRujRZ_txmw5jjp_euvp_TtpQCp1N9IBkSmHfjDAqhiRXJiq0LdQ/s753/capture3.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="528" data-original-width="753" height="448" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPyYqPXDKmBH_iFz0_7b7hYLLQIn0pwoEsuEHBia8Htj72J5k5VlyaXRO5lQTFGKAhUv9ceSAKmqr3DqLoK5nPvziYVewxyalvsafzCPxF21VlbBe9gnM7pFYPGQ2KiAtXEXLPb2MVRujRZ_txmw5jjp_euvp_TtpQCp1N9IBkSmHfjDAqhiRXJiq0LdQ/w640-h448/capture3.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://hieloyfuego.fandom.com/wiki/Lotho_Rogare">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Nicméně banku Rogareů v Králově přístavišti stále defraudoval Lotho, dostal do insolvence tisíce šlechticů a obchodníků, jen někteří byli částečně kompenzováni daňovou reformou. Proto zbrusu nový pobočník lord Torrhen Manderly před soud postavil i Lotha a Roggeria. Lotha obvinili z podvodu a krádeže, uznali ho vinným a dostal možnost přidat se k Noční hlídce nebo přijít o pravou ruku jako obyčejný zloděj. Lotho byl levák, takže si zvolil sekyru, a nakonec odjel na pozvání lady Samathy Tarly a jejího milence lorda Hightowera, aby založil banku Starého města. </p><p style="text-align: justify;">Zbýval pak soud s Roggeriem, jenž už prakticky neměl na čem stát. Roggerio nebyl bankéř, žádná obvinění proti němu neobstála. I tak ho Torrhen odsoudil k sedmi ranám bičem. Když se Roggerio ptal proč, odpověděl: „Za to, že jsi natřikrát zatracený Lyséňan.“ Tedy ten největší problém, jakému Rogareové v Západozemí čelili, skutečně byl jejich cizí původ a kultura. A když si svůj trest odpykal, prodal svůj nevěstinec Mořská panna i ostatní majetek, aby koupil vekou kogu. Pojmenoval ji Dcera mořské panny, udělal z ní polštářový dům s plachtami, vyplul z Králova přístaviště a plavil se mezi přístavy na Úzkém moři, kde obchodoval s vínem a potěšením. </p><p style="text-align: justify;">Soudům, i těm s bratry, přitom přihlížela i Larra, patrně zcela nevinná a už těhotná s druhým potomkem. Nad rozsudky nad Lothem a Roggeriem plakala a její život v Králově přístavišti po ztrátě celé lysénské rodiny vzal rychlý spád. Ve večer Dnu Kováře porodila syna Aemona, o dva roky později dceru Naerys, a jelikož se nikdy necítila součástí dvora, nikdy v Západozemí nebyla opravdu šťastná, rok na to odjela do Lysu, kde z neznámých příčin o pět let později zemřela. Což Viseryse, jinak okouzlujícího mladíka, zanechalo strohým a rozmrzelým, že ho a jejich děti opustila. Na druhou stranu, o spoustu let později se sám stal králem, po něm jeho a Lařin Aegon IV. s Naerys jako královnou a zbytek dynastie Targaryenů tak stále má i lysénskou krev Rogareů.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-87635003863144738122024-01-29T04:00:00.000+01:002024-01-29T04:00:00.144+01:00Krvavá moucha<p style="text-align: justify;">Krvavá moucha <i>(bloodfly)</i> je hmyz, druh velké mouchy z Essosu, hlavně jižního. Snadno se s nimi lze setkat například kolem jižního Dothrackého moře. Mohou dorůst až do velikosti včel, mají lesklé fialové tělo, živí se pitím krve, kladou vajíčka do mršin a umírajících tvorů a žijí v bažinách a stojatých vodách. </p><p style="text-align: justify;">Kupodivu ale mají své zvláštní využití – larvy jsou surovinou pro výrobu vína odvahy. To je směs blínu, larv krvavých much, kořene černého lotosu a spousty dalších tajných přísad, které dohromady po zpracování připomínají víno. A používají se k otupování, aby jeho pravidelné pití zajistilo, že člověk bude s každým požitím cítit méně a méně – proto ho vyrobili Astaporci pro Neposkvrněné, jimž ho podávají ke každému jídlu od chvíle, kdy je vykastrují, aby jako vojáci zvládli co nejvíce bolesti. </p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-28430506827650439302024-01-25T03:30:00.001+01:002024-01-25T03:30:00.139+01:00Yndros Soumraku<p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZFleknnFGzCSoNiGw9E4kiSYz1-jHSdolORyuXDj5euEVED9YCS_gO984dmPYdtkjgBYWd-ohKMcjUOi6IkGRpfDka7KKG8-bREYr2iWcB0GaFJfZ7F5t7Ay9OJmLkpnU0YFknLlSrb5y_oRhv1oAXos22gWVJ_B5AQN64l3h-L08gGIrzpoX-t4bquY/s335/capture2.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="335" data-original-width="264" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZFleknnFGzCSoNiGw9E4kiSYz1-jHSdolORyuXDj5euEVED9YCS_gO984dmPYdtkjgBYWd-ohKMcjUOi6IkGRpfDka7KKG8-bREYr2iWcB0GaFJfZ7F5t7Ay9OJmLkpnU0YFknLlSrb5y_oRhv1oAXos22gWVJ_B5AQN64l3h-L08gGIrzpoX-t4bquY/w158-h200/capture2.jpg" width="158" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.goodreads.com/book/show/60636502-the-rise-of-the-dragon">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">Yndros Soumraku <i>(Yndros of the Twilight)</i> je božstvo uctívané v Lysu. Patrně úzce souvisí s pojetím mužské a ženské stránky, sexuality a identity, protože má být přes den mužem a v noci ženou a i jeho akolyté údajně dokáží přeměnit sami sebe z ženy na muže a na opak aktem lásky. <span><a name='more'></a></span></div><span></span><p></p><p></p><p style="text-align: justify;">Uctívala ho například Larra Rogare, manželka prince Viseryse Targaryena, která uctívala rozmanité bohy z Lysu. A mnoho lidí v Sedmi královstvích ji proto neváhalo dost temně pomlouvat. Podle nich často tuto schopnost Yndrose a jeho akolytů využívala při pochybných orgiích, aby mohla navštěvovat nevěstince na Hedvábné ulici jako muž.</p><p style="text-align: justify;">K tomu ho uctíval i její bratr Lotho Rogare, a když za mořem zbankrotovala banka Rogareů a magistři se vrhli na její sourozence v Lysu, jež z krachu vinili, využila ho i její sestra Marra. Utekla do chrámu Yndrose v mužském odění a požádala tam o útočiště, tudíž se vyhnula soudu a trestu.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-59734214325618175962024-01-21T04:30:00.000+01:002024-01-21T04:30:00.151+01:00Rod Norrey<p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8Bde5TiCHJdnvKGfCvmuenUrwOzKjXScvOWrk_mzJOwhSgSEPiyIMxeHiW8jKGzxLnzcMx7Hz5Ouiqbl_vm1TxnH7hPTazEpMOlAZco1_mPoY_SyVqAs-qn9LOxRjTDadzGBGt1c5-_uWqMES6Fs2euWvxeSJVmbewMZBmVF_CngVPH2PKyXFFn5bxys/s391/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="391" data-original-width="356" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8Bde5TiCHJdnvKGfCvmuenUrwOzKjXScvOWrk_mzJOwhSgSEPiyIMxeHiW8jKGzxLnzcMx7Hz5Ouiqbl_vm1TxnH7hPTazEpMOlAZco1_mPoY_SyVqAs-qn9LOxRjTDadzGBGt1c5-_uWqMES6Fs2euWvxeSJVmbewMZBmVF_CngVPH2PKyXFFn5bxys/w182-h200/capture1.jpg" width="182" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://sevenkingdoms.fandom.com/wiki/House_Norrey">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Norreyové jsou horský klan z výšin Severních hor na Severu, kde ze všech horských klanů sídlí nejblíž území Daru náležejícímu Noční hlídce. Nejsou to tak docela šlechtici, ač náčelník, říkající si prostě Norrey, je na Zimohradu formálně oslovován jako lord a ač mají znak se šesti zelenými bodláky na žlutém poli.<span><a name='more'></a></span></div><p></p><p style="text-align: justify;">Na Severu k tomu žijí už nesmírně dlouho, jelikož se říká, že knižní Noční král, třináctý lord velitel Noční hlídky, který se rozhodl vybudovat si vlastní království, zotročit Noční hlídku a přinášet oběti Jiným se svou mrtvolnou nevěstou, a jehož jméno bylo po jeho porážce vymazáno z historie, mohl být i Norrey. A vzhledem ke svému území to nebylo jejich jediné střetnutí s hlídkou a Zdí. O mnoho staletí později se například připojili ke Creganovi Starkovi při lovu na divoké nájezdníky. Tehdy vedl Sylas Mračoun tři tisíce divokých proti Zdi, přemohl černé bratry u hradu Královnina brána a vtrhl do Daru, načež Cregan musel shromáždit nemnoho schopných bojovníků, když to bylo jen dva roky po občanské válce tanec draků, a s Glovery, Flinty, Norreyi a stovkou průzkumníků z hlídky vyjel, aby je pochytali. </p><p style="text-align: justify;">Vedle toho měl Cregan s Norreyi ještě jedno úzké pouto. Od dětství se přátelil s Arrou Norrey a když tři roky před tancem draků konečně svrhl svého strýce regenta, jenž mu odmítl předat moc i po dosažení plnoletosti, oženil se s ní. Akorát dva roky na to zemřela při porodu jejich jediného dítěte Rickona. </p><p style="text-align: justify;">A i současní Norreyové mají co dělat s divokými událostmi na tuhém Severu. Sice poslali své muže na válečné tažení do války pěti králů rozpoutané mezi Starky a Lannistery a čelili vážným ztrátám. Jejich vojáci uvázli po cestě na svatbu Edmura Tullyho na špatné straně řeky a rozmetal je ser Gregor Clegane, a jistý Owen Norrey, jeden z osobních strážců Robba Starka, byl stejně jako Robb zabit šipkou z kuše právě na této svatbě. Nicméně současná hlava rodu, vrásčitý, křehký Brandon Norrey s prohnanýma očima a stále čiperný jako starý lišák, ani jeho dědic Brandon zvaný Mladší, se nepřipojili. Doma totiž čelili jiné výzvě. </p><p style="text-align: justify;">U Zdi porazil Stannis Baratheon, samozvaný král Sedmi království, divoké útočící na Černý hrad, a táhl Severem, aby si zamýšlenou porážkou Boltonů, kteří zradili Starky na Edmurově svatbě, a Železných, kteří na Sever vpadli, zajistil věrnost poddaných. K tomu se snažil sehnat podporu, kde se dalo, a i Norreyové souhlasili se k němu přidat. Hlavně aby zachránili Aryu Stark, již provdali za Ramsayho Boltona, aby posílili pozici Boltonů na Severu <i>(netušili, že to byla Jeyne Poole vydávaná za Aryu, a v seriálu horské klany vůbec nevystupovaly a Ramsayho si vzala pravá Sansa Stark)</i>. Se Stannisem proto vytáhl i Brandon Mladší a pomohl mu porazit Železné v Parhoku v hlubokém lese <i>(v seriálu je tam porazili sami Gloverové s pomocí Boltonů)</i>. </p><p style="text-align: justify;">Starý Brandon mezitím s dvanácti muži dorazil na Černý hrad, kde se po uklidnění situace s divokými konala svatba Alys Karstark se Sigornem, magnarem Thennů<i> (Alys se snažila uhájit práva na svůj hrad před ambiciozními příbuznými a Sigorn se svou armádou jí měl pomoci)</i>. Akorát, protože nevěří divokým tak moc, jak moc věří ve staré bohy, vůbec se mu nezdál další nápad lorda velitele Jona Sněha, usadit divoké, kteří se vzdali a bylo jim dovoleno projít Zdí, jižně od Zdi. </p><p style="text-align: justify;"><b>Členové rodu Norreyů na začátku ságy:</b></p><p style="text-align: justify;"></p><ul><li>lord Brandon Norrey, zvaný Norrey, náčelník klanu Norreyů</li><ul><li>Brandon Norrey, zvaný Mladší, syn a dědic Brandona</li></ul></ul><p></p><p style="text-align: justify;">S neznámými příbuzenskými vztahy:</p><p style="text-align: justify;"></p><ul><li>Owen Norrey</li></ul><p></p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-65473697397837214982024-01-17T09:34:00.001+01:002024-01-17T09:34:00.166+01:00Gippsové<p style="text-align: justify;">Gippsové <i>(Gipps)</i> byli dávný národ z Travin v centrálním Essosu, kde se dnes rozkládá Dothracké moře. Měli dlouhé končetiny, vlasy si povápňovali a do boje nosili štíty spletené z proutí. Nejprve také měli nějakou svou říši na blíže neznámém území, než ji dobyli Vysocí lidé, tedy Sarnorové. Gippsy ale nezničili, nýbrž je vstřebali do vlastního království, Gippsové se asimilovali a smísili se Sarnory tak, že už nelze zpětně rozeznat, jak vypadali původní Sarnorové a jaké fyzické znaky se mezi nimi rozšířili po dobytí dalších národů. <span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Podle legendy navíc měli Gippsové na Sarnory i dost zásadní vliv, protože Huzhor Amai, legendární hrdina, údajný předek Vysokých lidí a zakladatel království Sarnoru, si jako jednu ze svých tří žen měl vzít dceru největšího z vládců Gippsů, a právě tak dostat Gippsy pod svou nadvládu. Akorát jelikož se neví, jestli vůbec existoval, pravděpodobně jde jen o podobenství o tom, že Sarnorové do sebe vstřebali i Gippsy bez jejich vyhlazení, a sňatky v tom mohly hrát roli.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRmuvTlIOTK0otkjXsoR6quJPXNdEEN-Z3hPTXUKpsW6p4nYSGnMAL1VBT-UhuZNkXkT4t4c_QYWO73g82RdMMSv6J-P5CuzQeUj0HeCJUtzD25aM_HHZbBL1KWsWgEh9vITyi-sBLnx9ZHU3qIjFkFErmE6odSD7lfeIaVd78QMggGj29a039ObpatG8/s960/ae70d053486ce9a2a57fc9387dd2bfdd30542fb2_hq.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="539" data-original-width="960" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRmuvTlIOTK0otkjXsoR6quJPXNdEEN-Z3hPTXUKpsW6p4nYSGnMAL1VBT-UhuZNkXkT4t4c_QYWO73g82RdMMSv6J-P5CuzQeUj0HeCJUtzD25aM_HHZbBL1KWsWgEh9vITyi-sBLnx9ZHU3qIjFkFErmE6odSD7lfeIaVd78QMggGj29a039ObpatG8/w640-h360/ae70d053486ce9a2a57fc9387dd2bfdd30542fb2_hq.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i>Sarnorští bojovníci po asimilování Gippsů<br /><a href="https://aminoapps.com/c/thrones/page/blog/histories-lorepolls-round-1-5/r0JU_eurqXXzLRYLKKmq27dQl1mE4qK"><span style="font-size: x-small;">zdroj</span></a></i></td></tr></tbody></table>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-53326923901942604902024-01-13T04:00:00.000+01:002024-01-13T04:00:00.147+01:00Bratrstvo okřídlených rytířů<p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibo0HVoLfo3o7LL2ksE1JnUtmjkYi3pmwEbZb8VMY60qmHg-oM-tY5TRrhNz6KaOtR3b4KgfaSmi_CpGlrlkUnJFTSpRw6iVpQc_hTUVFTjhJt28AUZwL49v57VZfScFePGqq2qTDxwtELK_A3XiYmHppkHhgqXghH6JPMAALvxpOfj4-Py2tIwSNrSSY/s369/capture1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="247" data-original-width="369" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibo0HVoLfo3o7LL2ksE1JnUtmjkYi3pmwEbZb8VMY60qmHg-oM-tY5TRrhNz6KaOtR3b4KgfaSmi_CpGlrlkUnJFTSpRw6iVpQc_hTUVFTjhJt28AUZwL49v57VZfScFePGqq2qTDxwtELK_A3XiYmHppkHhgqXghH6JPMAALvxpOfj4-Py2tIwSNrSSY/w320-h214/capture1.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://gotrp.fandom.com/wiki/Brotherhood_of_Winged_Knights">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Bratrstvo Okřídlených rytířů <i>(Brotherhood of Winged Knights)</i> je, či v zatím vydaných knihách teprve bude, a tak se uvidí, jak dlouho bude fungovat, rytířský řád založený rodem Arrynů. Jeho založení totiž napadlo až Alayne Kámen, v knize bastarda Petyra Baeliše, za kterou se pro své bezpečí v Údolí vydává Sansa Stark, když se starala o malého, neduživého lorda Roberta Arryna <i>(v seriálu Robin)</i> a všimla si, že ho nejvíc uklidňuje, když mu čte příběhy o jeho legendárním předku seru Artysovi Arrynovi, Okřídleném rytíři, jenž měl založit království Hor a údolí.</div><span><a name='more'></a></span><p></p><p style="text-align: justify;">Malý lord Orlího hnízda se totiž po všech tragédiích a hlavně smrti matky Lysy necítil vůbec bezpečně, a ji tak napadlo, že by mu prospělo, kdyby byl obklopený vlastní gardou Okřídlených rytířů. A Petyrovi, jeho regentovi, se tento nápad zalíbil, tudíž začal plánovat jeho realizaci. </p><p style="text-align: justify;">Prozatím bylo rozhodnuto, že Bratrstvo má mít osm členů sloužících po tři roky, tedy to není doživotní řád jako v případě královské gardy. Alayne původně navrhovala, aby členů bylo sedm právě jako v královské gardě, ale Robert chtěl mít víc rytířů než král. A že první členové budou vítězové turnaje, který se má v zatím nevydané knize pořádat v Měsíční bráně pod Orlím hnízdem. </p><p style="text-align: justify;">O osm pozic se tak má utkat 64 horlivých rytířů z celého Údolí, jak turnaj přitáhl mnoho zájemců, protože Lysa Arryn držela muže Údolí mimo válku pěti králů, a tak se spousta zkušených i mladých bojovníků hodlá prokázat. A zatímco osm vítězů má získat místo v Bratrstvu a válečné přilbice zdobené sokolími křídly, ani ostatní účastníci nepřijdou zkrátka. Každý má dostat plášť ze stříbrného brokátu a lapisovou brož ve tvaru páru sokolích křídel.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-65816324251648723662024-01-09T03:30:00.000+01:002024-01-09T03:30:00.139+01:00Rod Upcliff<p style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGzYGVkm3DIQmX1zfD5Dw68Jw1ciT-0X_xKc08HArSKDOmrhWItUmnu_0hcipLbuWz7ZQx2VDJ6cwl-L20v7jWNJb8PRHX_zlSG5rrfIbaicx7If7dfqY3svggHKejkgLAmOcDO73GHJMFDi8exPUtHWRt9XStxZQsuetp1eKWIiJzuIHUqvP4gZElWsE/s551/9a9ad3059bd11c56dd41b10d6e8e5d6e.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="551" data-original-width="500" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGzYGVkm3DIQmX1zfD5Dw68Jw1ciT-0X_xKc08HArSKDOmrhWItUmnu_0hcipLbuWz7ZQx2VDJ6cwl-L20v7jWNJb8PRHX_zlSG5rrfIbaicx7If7dfqY3svggHKejkgLAmOcDO73GHJMFDi8exPUtHWRt9XStxZQsuetp1eKWIiJzuIHUqvP4gZElWsE/w181-h200/9a9ad3059bd11c56dd41b10d6e8e5d6e.jpg" width="181" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://cz.pinterest.com/pin/322711129549905225/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table></p><div style="text-align: justify;">Rod Upcliffů je šlechtický rod z Čarodějného ostrova u pobřeží Údolí Arryn s hřebenem mořsky zelené vlny na černém poli ve znaku a se zlověstnou pověstí spojenou s čarodějnictvím. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Je to rod z časů Prvních lidí, který se vyznamenal hlavně během invaze Andalů, a to na samém začátku, když začali Andalové vnikat do Údolí. Tehdy se proti nim zbývající První lidé sjednotili pod vládou Robara II. Royce, Nejvyššího krále Údolí, Prstů a Měsíčních hor, a podpořila ho i Ursula Upcliff, údajná čarodějka z Čarodějného ostrova. Říkala si nevěsta Mořského krále, což by mělo být mořské božstvo, a přidala se ke spojenectví malých králů, klanů a lordů z Prvních lidí pod Robarem, aby bojovali proti Andalům, když ji Robar podle pověstí přesvědčil svým medovým jazykem.<span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Společně pak porazili několik Andalů, až došlo k poslednímu střetu, bitvě Sedmi hvězd se serem Artysem Arrynem. Tehdy se Robar pokusil opevnit na úpatí hory Obrovo kopí, ale přesto čelil velkým ztrátám, často hlavně kvůli Torgoldovi Tollettovi. A jeho rukou padla i Ursula, když vyjela na krvavě rudém koni a pokusila se ho proklít. Podle zpěváků Torgold skočil na jejího koně, chytil ji za obličej, a jak křičela o pomoc, utrhnul jí hlavu. A nakonec prohrála celá Robarova armáda a s nimi poslední odpor Prvních lidí v Údolí. </p><p style="text-align: justify;">Upcliffové se nicméně tehdy ani nestali vazaly Arrynů, nových andalských králů, ani vyhnanci do hor, z nichž vzešly horské klany. Byli buďto přímo králové, nebo svrchovaní lordi bez vyššího lenního pána, kteří neomezeně vládli Čarodějnému ostrovu. Protože až Alester II. Arryn získal Čarodějný ostrov do svého království svatbou s Arwen Upcliff.</p><p style="text-align: justify;">Teprve potom se Upcliffové stali jen málo důležitými vazaly, jako všichni lordi ostrůvků kolem pobřeží Údolí, a měli zcela minimální vliv na další chod dějin. Ani v sáze se žádný člen tohoto rodu, ač stále existuje, zatím neobjevil.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-83776359065980936182024-01-05T08:17:00.000+01:002024-01-05T08:17:00.138+01:00Paní kopí<p style="text-align: justify;">Paní kopí <i>(Lady of Spears)</i> je velká bohyně Neposkvrněných, která má mnoho jmen včetně Paní kopí, Nevěsta bitev, Matka armád. Její skutečné jméno ale smí znát jen ti, kteří spálili své mužství na jejím oltáři, a je tedy pravděpodobné, že je to bohyně především Neposkvrněných, otrockých vojáků, kteří jsou obřadně kastrováni – a není vyloučeno, že jejich výcvik zahrnuje i obřad pálení uřezaných varlat a penisu a zasvěcení bohyni.<span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Neposkvrnění ale nesmí o své velké bohyni mluvit s jinými, a tak se ví jen velice málo, co její vyznávání zahrnuje. Například, že tato víra má své zákony, a to i o pravidelné očistě, kdy jednou z možností je koupat se ve slaném moři.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-6411303449065946762024-01-01T03:00:00.001+01:002024-02-09T16:21:15.225+01:00Aegon, Visenya a Rhaenys<p style="text-align: justify;">Aegon, Visenya a Rhaenys je souostroví ležící několik týdnů <i>(alespoň dva)</i> plavby jihozápadně od Starého města. Nachází se ještě jižněji než Letní ostrovy a západněji než jakákoli známá pevnina. Leží tedy v Moři zapadajícího slunce, které omývá západní pobřeží Západozemí a zhruba na úrovni západního Západozemí je i jeho hranice s jižním Letním mořem. Žijí v něm, tedy nejspíš i kolem ostrovů, mečouni, tuleni, velryby, mnoho druhů ryb, krakeni a leviatani, a dál na západ a jih za ostrovy je zcela neznámé. <span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsF_bUSjuhZtxmjMj9UYIMjDp3P8g1M1L9wIwA98coMJQVw9L4BsZARP0whaf0MDKgCp2IkufEALlyn7dT-xy_eOjFzMYK45bH-jh0YT5xhyIEc_N0ZNZNC6Sa3V-sxELnhFMKgdfCVN3P-3Xilker_Nr8o3VrjPa2eq9tklKciccODavrcAbvjUNOPhU/s584/capture1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="584" data-original-width="566" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsF_bUSjuhZtxmjMj9UYIMjDp3P8g1M1L9wIwA98coMJQVw9L4BsZARP0whaf0MDKgCp2IkufEALlyn7dT-xy_eOjFzMYK45bH-jh0YT5xhyIEc_N0ZNZNC6Sa3V-sxELnhFMKgdfCVN3P-3Xilker_Nr8o3VrjPa2eq9tklKciccODavrcAbvjUNOPhU/w388-h400/capture1.jpg" width="388" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="http://www.fantasticmaps.com/2013/03/the-west/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">Všechny tři ostrovy, Aegon, Visenya i Rhaenys, jsou velmi malé. Dohromady odpovídají asi ploše Dračího kamene, přičemž největší, Aegon, dosahuje o něco málo víc než třetiny Dračího kamene, a působí spíš jako hora v doprovodu dvou kopců. Tedy jsou hornaté, respektive je tvoří hornaté výběžky čnící z moře. Navzdory tomu je tam krásně. Je tam k nalezení dostatek zdrojů, vyvěrá tam mnoho pramenů, potoky poskytují spoustu pitné vody, roste tam spousta jedlých rostlin, ořechů i ovoce neznámého jinde ve světě, a k nalezení je i neznámé koření. Žijí tam divoká zvířata jako divoká prasata a obrovské, líné šedé ještěrky velké jako jelen, jejichž kousnutí může způsobit infekci. </div><p></p><p style="text-align: justify;">Jen lidé tyto ostrovy neobývají. Nachází se v otevřeném oceánu, tak daleko na západ a tak daleko od všech obchodních tras, že není známo, že by je v lidské historii někdo objevil – a to ani Letní ostrované nebo Qarthéňané, kteří mají mít zmapovanou rozsáhlejší oblast než Západozemci. Až v první části vlády Jaehaeryse Targaryena, v roce 56 po dobytí Západozemí Targaryeny, na ně narazila lady Alys Westhill, pravým jménem Elissa Farman. V přestrojení se vyhýbala královskému dvoru, své rodině a chtěla uspokojit svou touhu po objevování moře. </p><p style="text-align: justify;">Alys tehdy vedla expedici na západ na své lodi Lovec slunce v doprovodu lodí Lady Meredith a Podzimní měsíc stejně tak dobrodružných serů Eustáce a Normana Hightowerů. Po asi dvou týdnech od vyplutí ze Starého města však tato expedice vplula do ničivé bouře, která potopila Podzimní měsíc a Lovce slunce odvála z kurzu. Když se bouře uklidnila, posádka Lovce slunce zpozorovala ptáky kroužící kolem zamlženého horského vrcholu a následovala je k pevnině. Ke svému štěstí objevila neznámé ostrůvky, kam s pomocí tří člunů dotáhli i vážně poškozenou lady Meredith a zachránili alespoň tu. </p><p style="text-align: justify;">Na ostrovech námořníci zůstali čtrnáct dní kvůli opravám a doplnění zásob, a protože nebyly na žádné mapě a byly tři, Alys je pojmenovala Aegon, Visenya a Rhaenys po Aegonovi Dobyvateli a jeho sestrách-manželkách. Potom odplula dál na západ a už ji nikdo nikdy neviděl, zatímco Lady Meredith se vydala zpátky, protože Eustác už nic nového objevovat nechtěl. Podle něj na ostrovech našli dostatečný ráj a dost bohatství, aby nemuseli nikam dál, a navíc si dost dobrodružství užil i při zpáteční cestě. </p><p style="text-align: justify;">Odchytil tři z oněch zvláštních ještěrek, jenže jedna z nich během plavby kousla kormidelníka, tomu zezelenala noha a museli mu ji uříznout. Poškození lodi a setkání s hejnem leviatanů ho pak dostala mimo plánovanou trasu až na pobřeží Sothoryosu, kde přišel o další část posádky. Až je naštěstí zachránili námořníci z Letních ostrovů. Tak se alespoň Eustác mohl vrátit domů a oficiálně oznámit existenci zbrusu nové země. Byť jen zemičky.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-7627240645642094712023-12-29T04:00:00.003+01:002023-12-29T04:00:00.147+01:00Rod Kettleblack<p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1I05to5_gA8L5y7uGhO8-8Jc9DNSBs_rouQphUkLxpW7W4d-WL2Rehh2JKFjd9yY95IC7VmgM7CMuzuR1af9wlHsrIP04Ig85mhw0prIap1vMZgpxSa6q65Nl21DFJ6M_aX4YsNuEGF5Bfzr1mEsfAeX_4K5kNl7KNnyl0Me1DZIT20GBj1D02s8SlxI/s939/capture1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="939" data-original-width="854" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1I05to5_gA8L5y7uGhO8-8Jc9DNSBs_rouQphUkLxpW7W4d-WL2Rehh2JKFjd9yY95IC7VmgM7CMuzuR1af9wlHsrIP04Ig85mhw0prIap1vMZgpxSa6q65Nl21DFJ6M_aX4YsNuEGF5Bfzr1mEsfAeX_4K5kNl7KNnyl0Me1DZIT20GBj1D02s8SlxI/w182-h200/capture1.jpg" width="182" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://villains.fandom.com/wiki/House_Kettleblack">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p></p><div style="text-align: justify;">Kettleblackové jsou zbrusu nový rytířský rod z Korunních zemí s černým kotlíkem na červeném poli s černým vnitřním lemem ve znaku. Nejsou ale usazení rytíři se zeměmi a rytíři jsou stejně až v poslední generaci. Do té doby patrně neměla jejich rodina ani jméno, protože nejstarší známý Kettleblack se jmenuje zkrátka Oswell, jemuž se říkalo Černý kotel, v originále Kettleblack. </div><p></p><p style="text-align: justify;"></p><div style="text-align: justify;">To je starý, vysoký, prošedivělý, ale silný voják ve službách Petyra Baeliše. Má větrem ošlehaný obličej, křivé zuby, vyčnělé klouby na rukou, dlouhé bílé vlasy, mluví jako každý jiný vesničan a ve službách Petyra je tak dlouho, že není pochyb, že sám šlechticem nikdy nebyl a jeho synové se mezi šlechtu vetřeli kvůli Petyrově plánu na destabilizaci říše.</div><span><a name='more'></a></span><p></p><p style="text-align: justify;">Těmi syny jsou tři vysocí, tmavovlasí mladíci se zahnutým nosem, bez skrupulí, negramotní, ale na druhou stranu umí být přívětiví, vetřít se do přízně. Akorát podle Tyriona Lannistera jsou zákeřní, vulgární, jen ne tak nebezpeční jako jeho žoldák Bronn. Nejstarší Osmund měří skoro dva metry, je velice svalnatý, má huňaté obočí, ostře střižený plnovous, úzké tváře, široká ramena a myslí, že on a Osfryd jsou silnější než Osney. Podle Jaimeho Lannistera je tupec, rozhodně ne tak schopný jako Loras Tyrell. Prostřední Osfryd má dlouhé vlasy, převislý černý knír, krutý úsměv, je vyšší než Osney, podle Cersei Lannister je krutější a méně přátelský než jeho bratři. Nejmladší Osney chodí oholen, s vlasy dlouhými k límci a měl by být nejméně schopný z bratrů.</p><p style="text-align: justify;">Všichni tři také na začátku války pěti králů rozpoutané mezi Starky a Lannistery vystupovali jako žoldáci, které Petyr Baeliš vyslal do Králova přístaviště se specifickým úmyslem. Královna Cersei chtěla mít jí věrné strážné, aby mohla konkurovat Tyrionovým žoldákům, a rovněž potřebovala doplnit chybějící domácí stráže, tudíž pověřila svého bratrance Lancela, aby nějaké našel. Ten sehnal Osmunda, Osfryda a Osneyho, aniž by tušil, že už je před ním najal Tyrion a do jejích služeb je nastrčil jako své špehy. Aniž by Tyrion sám tušil, že právě za tímto úkolem, špehovat oba dva, je vyslal Petyr. Každý z nich se tak dočkal trojnásobného platu a nového úkolu. </p><p style="text-align: justify;">Osmund <i>(v některých knihách chybně jmenován Oswald)</i> se prohlašoval za potulného rytíře. Prý bojoval jako žoldák na Kamenoschodech a ve Svárlivých zemích za Lys a Tyroš s Galantními muži, a tam ho měl na rytíře pasovat dnes už mrtvý ser Robert Kámen. Neověřitelná, možná zcela smyšlená historka. Cersei s ním prý od začátku hodně flirtovala, a když propustila z Královské gardy sera Borose Blounta za to, že se nechal přepadnout a porazit při eskortě prince Tommena z města před bitvou o Černovodu se Stannisem Baratheonem<i> (v seriálu Tommen zůstal v Rudé baště)</i>, jmenovala Osmunda na jeho místo. On i jeho bratři se pak v Rudé baště rychle stali oblíbenci, snadno vycházeli se služebnictvem i urozenými, hlavně díky smyslu pro humor, a i přes Osmundův slib celibátu údajně nejlépe všichni vycházeli se služebnými děvčaty.</p><p style="text-align: justify;">Osfryd se zase stal kapitánem Cerseiny nové domácí stráže a Osney jedním z jejích strážných. Proto také zatýkal prostitutku, již Cersei považovala za Tyrionovu společnici Šae, aby ho mohla vydírat a donutit udržet v nadcházející bitvě její děti naživu, a vysloužil si za to čtyři hluboké škrábance na tváři. </p><p style="text-align: justify;">Přímo během bitvy o Černovodu pak měl Osmund za úkol chránit krále Joffreyho, zatímco Osfryd a Osney zprostředkovávali Cersei zprávy o probíhající bitvě. Osfryd také rozháněl obchodníky, kteří se chtěli ukrýt v Rudé baště. Poté přinesli novinky o Stannisově útoku na Blátivou bránu do města, načež Cersei rozkázala stáhnout krále do bezpečí hradu. Osfryd se ohradil, že Tyrion pro morálku mužů rozkázal opak, a Cersei hrozila poslat Kettleblacky přímo do bojů, z nichž je dosud držela, pokud ji neposlechnou. Načež tento králův útěk opravdu znamenal značný pokles odhodlání vojáků.</p><p style="text-align: justify;">Po bitvě, již vyhráli Lannisterové, pak Osmund a zbývající přeživší členové Královské gardy hodiny a hodiny pasovali na rytíře šest set bojovníků, včetně Osneyho a Osfryda, ač ti se vůbec nedostali k bitvě a neprokázali tak žádnou statečnost. Osfryd také Osneymu věnoval černého hřebce jménem Půlnoc.</p><p style="text-align: justify;">Osmund pak pokračoval ve službě v Královské gardě. Například dostal v knize za úkol přitáhnou Sansu Stark do septa na její vynucenou svatbu s Tyrionem a rozumně ji přesvědčil, aby šla dobrovolně. Účastnil se i osudové svatby Joffreyho, kde se ho snažil zachránit od domnělého dušení a roztrhnul mu límec. Po králově smrti zase hlídal septum s mrtvým, nepoznal Jaimeho, tedy svého lorda velitele, když tam v tu chvíli otrhaný dorazil po své anabázi v Říčních krajinách, a snažil se ho vyhnat pryč.</p><p style="text-align: justify;">A když z Joffreyho smrti obvinili Tyriona, byli všichni tři Kettleblackové předvoláni jako svědci obžaloby. Osfryd i Osney zmínili, jak Tyrion vyhrožoval Cersei pomstou, jen vynechali, že tak učinil až poté, co Cersei nechala zbičovat údajnou Šae. Ovšem Osmund si svědectví zcela vymyslel. Přísahal, že mu Joffrey prozradil, jak ho Tyrion míní zabít a stát se králem.</p><p style="text-align: justify;">Těžko říct, zda takovým obviněním věřil i Jaime, ale Osmund si ho rozhodně nezískal ani potom. Nepřesvědčil ho o pravdivosti své tvrzené minulosti, Jaimemu se nelíbilo jeho vtipkování o podezřelých z Joffreyho vraždy, vysmívání se Borosovi, když z něj učinili ochutnavače nového krále Tommena. Akorát uměl bojovat, byl užitečný, a tak ho Jaime musel akceptovat. A hořce litoval.</p><p style="text-align: justify;">Když totiž Jaime pomohl Tyrionovi po prohraném soudu utéct, přiznal mu, že jeho první neurozená žena Tyša nebyla prostitutkou toužící po zlatu, jak mu namluvil s otcem, nýbrž nevinný, zamilovaný sirotek a její osud zakončený hromadným znásilněním a vyhnáním byl naprosto nezasloužený. Ve vzteku proto Tyrion Jaimemu mimo jiné prozradil, že Cersei mu byla nevěrná s Osmundem – jen se spletl, protože Cersei udržovala poměr s Osneym. A vůbec začala bratry Kettleblacky využívat k čím dál špinavější práci. </p><p style="text-align: justify;">Těsně po Tyrionově útěku, při němž zabil svého otce Tywina i Šae, jim rozkázala zbavit se mrtvoly Šae a zabít dva Tyrionovy žalářníky. Což Jaimeho rozčílilo, protože ony muže uspali, tedy za Tyrionův útěk nemohli. Z Osfryda zase učinila nového kapitána městské hlídky, když ten starý vyrazil s Jaimem do Říčních krajin urovnávat poslední rebelie, ačkoli neměl žádné zkušenosti a neuměl číst. Alespoň Jaime si vymohl, aby ho v Královské gardě nezastupoval Osmund, ale Loras Tyrell. Naopak ve vzteku zvažoval Osmunda vykleštit a poslat na Zeď. A Osneymu rovnou uložila zabít Nejvyššího septona. Bála se, co mu o ní mohl napovídat Lancel po náhlém obrácení na víru, a navíc ho do úřadu dosadil ještě Tyrion. Osney se tak vplížil do Velkého Baelorova septa a udusil Nejvyššího septona polštářem. Načež s ním za odměnu Cersei strávila noc.</p><p style="text-align: justify;">Během té doby nezahálel ani jejich otec Oswell. Pomohl Petyrovi těsně po Joffreyho svatbě dostat Sansu Stark na loď do Údolí, tedy věděl o Sansině pravé totožnosti, ačkoli ji v Údolí vydávali za Petyrova bastarda <i>(v seriálu neteř)</i> Alayne, ale nikdo nepochyboval o jeho loajalitě. Potom sloužil dál Petyrovi během jeho pobytu v Orlím hnízdě a manželství s Lysou Arryn, i po její smrti. A dokonce Tyrion během svého útěku ze Západozemí zjistil, že trpaslíci, kteří sehráli scénku na Joffreyho svatbě a měli zejména Tyriona rozčílit, najal někdo jménem Osmund nebo Oswald, možná Oswell, tedy byli součástí Petyrových machinací. Ovšem Osmund začal být podle Petyra značně nespolehlivým.</p><p style="text-align: justify;">Čemuž se nelze divit. Ocital se hlouběji a hlouběji v Cerseiiných spárech. Cersei se totiž rozhodla zničit Margaery Tyrell, manželku krále Tommena, i její rodinu, vymyslela, že ji Osney svede a Osmund je načapá. Tommen potom měl Osneyho poslat na Zeď k Noční hlídce, kde by zabil nového lorda velitele Jona Sněha <i>(rovněž ho považovala za nepřítele)</i>, a poté mu udělit milost a lordský titul. A aby mohl být blízko Margaery, jmenovala ho Tommenovým přísežným štítem. </p><p style="text-align: justify;">Osneymu se ovšem vůbec nedařilo, a tak Cersei vymyslela nový plán. Po Tommenově korunovaci vrátila církvi pravomoc nad souzením šlechticů, aby si z ní udělala spojence. Poslala ho tedy za novým Nejvyšším septonem – Nejvyšším vrabčákem, aby se falešně přiznal k poměru s Margaery, což pro ni jako pro manželku krále znamenalo velezradu, a se dvěma jejími sestřenicemi. Potom s ním znovu strávila noc, aby ho přesvědčila splnit její pokyny. Vedle toho s Osmundem vyslechla velmistra Pycelleho, jenž přiznal, že si u něj Margaery měla objednat kontraceptivní měsíční čaj, a obvinila oblíbeného Modrého barda z poměru s Margaery. Mučením ho donutila podvolit se přiznání a nacvičit jména dalších údajných milenců – včetně Osneyho. Modrý bard na to v rukách církve jmenoval řadu mužů a Osney se skutečně přiznal, tudíž církev Margaery zatkla.</p><p style="text-align: justify;">Nicméně když další den Cersei vyrazila Margaery navštívit v její cele ve Velkém Baelorově septu, nečekaně ji zatkli také. Stejně jako, jak zjistila, Osneyho, jenž tak nedostal svou šanci vyžádat si odchod na Zeď. Nejvyššímu vrabčákovi se totiž nezdálo, jak se Osney nadšeně přiznal. Nechal ho zbičovat a Osney odvyprávěl jiný příběh, včetně Cerseina rozkazu k vraždě předchozího Nejvyššího septona. Čímž si zpečetil osud, má být popraven za bohovraždu. Cersei se tím zhroutil svět. Netušila, co všechno, pravdivého či ne, mohlo ještě vyplout na povrch, a tak se přiznala k poměru s Lancelem a Osneym<i> (aby jí umožnili vyčkat jejího soudu v Rudé baště místo v cele v septu)</i>, a nepravdivě k poměru s Osmundem a Osfrydem <i>(z opatrnosti)</i>. </p><p style="text-align: justify;">Toho využil nový Tommenův regent Kevan Lannister, jemuž se bratři nikdy nezamlouvali. Osfryda i Osmunda zbavil úřadů a nechal je zavřít do kobky. Pokud se k poměru s Cersei přiznají, chtěl je poslat na Zeď, pokud ne, nechat je prokázat svou verzi v rozsouzení soubojem. Ovšem utkali by se se serem Robertem Strongem, monstrózně silným Gregorem Cleganem přivedeným temnými uměními zpátky k životu. Je tedy docela možné, že jak rod Kettleblacků vznikl až v poslední generaci, také s touto generací skončí. </p><p style="text-align: justify;">Akorát v seriálu nebyli žádní Kettleblackové jmenovaní, ačkoli alespoň jedním z nejmenovaných gardistů Tommena mohl být i Kettleblack. A pokud tomu tak bylo, zůstali gardisty i královny Cersei a zemřeli nejpozději při plenění Králova přístaviště Daenerys Targaryen.</p><p style="text-align: justify;"><b>Členové rodu Kettleblacků na začátku ságy:</b></p><p></p><ul style="text-align: left;"><li style="text-align: justify;">Oswell, zvaný Černý kotel</li><ul><li style="text-align: justify;">ser Osmund Kettleblack, nejstarší syn Oswella, později člen Královské gardy Joffreyho Baratheona a Tommena Baratheona</li><li style="text-align: justify;">ser Osfryd Kettleblack, druhý syn Oswella, později kapitán stráží Cersei Lannister a velitel Městské hlídky Králova přístaviště</li><li style="text-align: justify;">ser Osney Kettleblack, syn Oswella</li></ul></ul><p></p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-54851543554984558352023-12-26T06:30:00.000+01:002023-12-26T06:30:00.138+01:00Panter<p style="text-align: justify;">Panter <i>(Panther)</i> je velká kočkovitá šelma se skvrnitou srstí <i>(tedy by mohla odpovídat spíše levhartovi)</i>, která dorůstá větší velikosti než lev. Je to lovec s ladnými pohyby, k nimž lidé často připodobňují mrštné chvaty schopných bojovníků. A přirozeně se vyskytuje pouze na Letních ostrovech, kde se panteři potulují pod baldachýnem hustých větví v deštných pralesích.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO6O-jDPAl7LV_Hwojiskl_mUaXEfuT-tihy_aZtF-inu_nf-wWPSY785ZUtPntMiPMakCHATO4jDrUK6rEolWOrnLzliWluz8Qk2-wdlyGUZz7xZ9rwe0V3FwH7902tYYEIhDsp2KKWi9WhqA7FLkO-S_P-D1fYiWxaiYnjRNqzlXE7zpuHWOftBo3UY/s432/1625649514_image3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="256" data-original-width="432" height="380" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO6O-jDPAl7LV_Hwojiskl_mUaXEfuT-tihy_aZtF-inu_nf-wWPSY785ZUtPntMiPMakCHATO4jDrUK6rEolWOrnLzliWluz8Qk2-wdlyGUZz7xZ9rwe0V3FwH7902tYYEIhDsp2KKWi9WhqA7FLkO-S_P-D1fYiWxaiYnjRNqzlXE7zpuHWOftBo3UY/w640-h380/1625649514_image3.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://www.drishtiias.com/daily-news-analysis/black-panther-spotted-in-navegaon-nagzira-tiger-reserve/print_manually">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Poté, co Letní ostrované zjistili existenci zemí za rozsáhlým mořem a započali svou éru objevování a obchodu, je ale objevil i zbytek světa a zejména mezi dračími lordy Valyrie se stalo módním pořizovat si na ostrovech panteří koťata. Proto jsou nyní oblíbeným doplňkem menažerií po celém světě, jednoho pantera měl například i Illyrio Mopatis v Pentosu. </p><p style="text-align: justify;">A samozřejmě jsou i uměleckým motivem a v Západozemí by se měli vyskytovat jako heraldické zvíře. Alespoň Arya Stark viděla pantera mezi zástavami lordů a kapitánů Tywina Lannistera, jen není jasné, komu má patřit. Zatímco rod Santagarů z Dorne má ve znaku skvrnitého levharta a rod Vhaitů tři naopak černé levharty, tedy patrně může být pojem panter a levhart v některých případech zaměňovaný.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8415627152382741701.post-11085564764169781832023-12-23T05:30:00.003+01:002024-02-05T11:41:28.684+01:00Maegi<p style="text-align: justify;">Označení maegi může působit trochu zmateně. Primárně je to žena, která praktikuje krvavou magii, podle Mirri Maz Duur to znamená moudrá, v dothračtině se překlad nejvíce blíží výrazu čarodějnice. Muž praktikující krvavou magii je obvykle zván prostě krvavý mág <i>(bloodmage)</i>. Navíc magei nebo krvavý mág nemusí praktikovat pouze krvavou magii, ale můžou ovládat více umění, být členy různých řádů či náboženství, které se ani nesoustředí na krvavou magii jako takovou, tedy se obvykle ani nenazývat maegi či mág. K tomu Dothrakové říkají maegi provozovatelům všech druhů magie. Ačkoli zvláště tu krvavou nenávidí, zakazují ji a tvrdí, že maegi léhají s démony, vysávají z mužů v noci život a sílu, a ty, koho podezírají jako maegi, mohou i zabít, aby jim zabránili je proklít. <span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;">Nicméně přímo krvavá magie je druh magie založený na používání krve a obětech. Maegi a krvaví mágové tak mají pozoruhodné schopnosti, například dokážou věštit z krve, a provádí velmi děsivé rituály. Tato magie se proto považuje za nejtemnější a nejmocnější a zmínky o ní se nachází v mnohých kulturách.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAFRTND6Q7hd1DGl7ChAIRGE-RuLygP4CmHVW4hCiucM3FAHXFm3lbNKDyvsbbLRlwmO5vKoQo4WaKurUOfFRUpS9Xg4tQAuF0iB4NIN-EtX9Qr0zFo9JB9o6MJRO4lo6pxi7Rd2c7gIiy0YO89eFZIUt0qI2s5661KgJCLQZhHxkdFzAdugsSAlnn_H0/s735/b52d53fa3b2446c45741a2808b531883.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="413" data-original-width="735" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAFRTND6Q7hd1DGl7ChAIRGE-RuLygP4CmHVW4hCiucM3FAHXFm3lbNKDyvsbbLRlwmO5vKoQo4WaKurUOfFRUpS9Xg4tQAuF0iB4NIN-EtX9Qr0zFo9JB9o6MJRO4lo6pxi7Rd2c7gIiy0YO89eFZIUt0qI2s5661KgJCLQZhHxkdFzAdugsSAlnn_H0/w640-h360/b52d53fa3b2446c45741a2808b531883.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i><a href="https://cz.pinterest.com/tanandam/mirri-maz-duur/">zdroj</a></i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Už hrdina Azor Ahai, jenž měl podle jedné z legend ukončit Dlouhou noc, uspěl s výrobou legendárního meče Světlonoše, když zakalil ostří v srdci své milované ženy Nissy Nissy. Říká se, že po nocích provozují maegi a krvaví mágové své umění s poutači stínů na Dálném východě. Vítají je v Ašaji. Provozuje se ve svobodném městě Qohor. Podle mistra Pola, který v Qohoru pobýval, tam stále umí překovat valyrijskou ocel, protože znají a používají kouzla včetně krvavých obětí i novorozených otroků, jaká jsou k tomu potřeba. I tamější náboženství, Černá koza, vyžaduje krvavé obětiny.</p><p style="text-align: justify;">Ve Valyrii zase byla všechna magie založena na krvi a ohni, krvaví mágové tam měli velkou moc, někteří pocházeli z rodin dračích jezdců. Septon Barth ve svém spisu Draci, okřídlení hadi a ještěři: Jejich nepřirozená historie teoretizoval, že z wyvernů vytvořili draky, také údajně v otrockých arénách v Gogossosu na Baziliščích ostrovech pářili otrokyně se zvířaty, aby rodily pololidské děti. </p><p style="text-align: justify;">Ani západ není v tomto směru pozadu. Podle Staré chůvy ze Zimohradu použil Harren Hoare při stavbě Harrenova lidskou krev zamíchanou do malty, a proto je nyní Harrenov prokletý. Danelle Lothston, jedna z pozdějších lady Harrenova, se údajně koupala v krvi a hodovala na lidském mase, provozovala temná umění a podle poddaných z okolí posílala obří netopýry, aby jí nosily děti. Shiera Hvězda moře, bastard Aegona IV. Targaryena, se údajně koupala v krvi, aby si udržela krásu. Randyll Tarly kdysi najal čaroděje z Qarthu, aby vyléčili jeho syna Sama ze zbabělosti, a ti ho neúspěšně koupali v krvi pratura. Což je důkaz toho, že maegi a krvavý mág může patřit k ledajakým řádům nebo vůbec žádným a neexistuje jeden, jaký by je zaštiťoval.</p><p style="text-align: justify;">Dále Maggy Žába, věštkyně od Lannisportu, manželka obchodníka s kořením, jejichž potomci založili rod Spicerů. Pocházela z Essosu, nikdo si nedokázal pamatovat a vyslovovat její cizí jméno, tak jí říkali Maggy, patrně jako zkomolení slova maegi. Ta prodávala meducínu a nápoje lásky, dokázala věštit přesnou budoucnost, když ochutnala kapku krve, což předvedla třeba Cersei Lannister. V seriálové verzi ji potom nedaleko Parožnatého vrchu v neznámé době uštval a zabil Randyll Tarly, nicméně v knize se nikdy nepohybovala kolem Parožnatého vrchu, pouze u Lannisportu, a není známo, co se s ní stalo. </p><p style="text-align: justify;">Další maegi působí přímo v Essosu. Například jednooká prostitutka Yna ze Šťastného přístavu v Braavosu. I ta dokáže věštit po ochutnání kapky krve, ale na rozdíl od obávané Maggy má být milá. Nebo Mirri Maz Duur, lhazarénská boží žena a maegi. Ta tvrdila, že zná každé tajemství porodu, nikdy jí nezemřelo dítě, a měla mít spoustu různorodých znalostí. Kouzla a písně od její matky, rovněž boží ženy, porodní písně od měsíční pěvkyně Jogos Nhai, byliny od dothracké ženy, západozemskou medicínu a společný jazyk od mistra Marwyna, a krvavou magii od krvavého mága ze Stínozemí.</p><p style="text-align: justify;">Proto také tvrdila, že dokáže zachránit člověka před smrtí krvavým obřadem, jenž po ní chtěla Daenerys Targaryen, když se khal Drogo ocitl na pokraji smrti kvůli zánětu. Obětovala k tomu Drogova hřebce, bez Daenerysina vědomí nenarozeného syna, a skutečně zachránila Drogovo tělo, které ale zůstalo v katatonickém stavu. Daenerys tak Droga „vysvobodila z utrpení“, na jeho pohřební hranici upálila za trest i Mirri a položila tam tři zkamenělá dračí vejce, načež sama vstoupila do plamenů. A ráno ji našli s vylíhlými draky – proto, že i toto byla magie, ačkoli ji použila instinktivně a neměla ani v úmyslu konkrétní cíl, natož konkrétní magii. </p><p style="text-align: justify;">A i Melisandru lze vedle toho, že je kněžkou R’hllora a poutačkou stínů, nazvat magei, neboť používá, alespoň se zdá, i krvavou magii. Například ve službách Selyse Baratheon obětovala několik lidí v době, kdy Stannis Baratheon bojoval na Černovodě. Žádala Stannise, aby jí vydal svého bastardího synovce Edrica Bouři. Věřila, že Edricova oběť probudí kamenného draka. Stannnis odmítl, ale Melisandra Edricovi přiložila alespoň pijavice <i>(v seriálu to byl Gendry)</i>, které Stannis vhodil do ohně, zatímco prohlašoval jména Balon Greyjoy, Robb Stark a Joffrey Baratheon, načež všichni tři krátce na to skutečně zemřeli.</p><p style="text-align: justify;">Než Stannisova armáda následně odplula ke Zdi, aby pomohla Noční hlídce při útoku divokých, obětovala plamenům lorda Alestera Florenta, který za Stannisovými zády vyjednával se Železným trůnem o míru, aby jim přál vítr, a skutečně měli úspěšnou plavbu. A nakonec, i když tehdy Melisandra přítomná nebyla, během Stannisova pochodu ze Zdi na Zimohrad jeho armádu uvěznila sněhová bouře a v pokusu bouři ukončit, vojáci královny Selyse, kteří konvertovali k R’hllorovi, obětovali čtyři muže obviněné z kanibalismu.</p><p style="text-align: justify;">U všech těchto případů ale zůstává otázkou, jestli je to krvavá magie, nebo tyto rituály a obětiny lze považovat spíš za jeden z extrémistických obřadů ohnivého R’hllora, když lidi i krev obětovali v plamenech. Nebo zda kněží R’hllora používají jako součást svého náboženství krvavou magii. Jak je totiž nutné podotknout, magie v tomto světě žádná striktní pravidla nemá.</p>Ann Taylorhttp://www.blogger.com/profile/00465797401449804521noreply@blogger.com0