Lady Rhaena Targaryen pojmenovaná po své babičce Rhaenys Targaryen přezdívaná i Rhaena z Pentosu, se narodila v roce 116 po dobytí Západozemí Targaryeny jako mladší dítě lady Laeny Velaryon a prince Daemona Targaryena, ale přestože její otec měl titul prince, sama byla vždy zvaná pouze lady. Stejně jako její neidentické starší dvojče Baela.
Rhaena z Pentosu
 |
| zdroj |
Narodila se však malá a nemocná, a to v Pentosu, kde její rodiče žili v exilu. Jejich svatbu totiž nepovolil Daemonův bratr, král Viserys I., a odehrála se za poměrně skandálních okolností, když Daemon v souboji zabil Laenina dlouholetého snoubence. Byť takový výsledek předem dojednal s Laeniným otcem Corlysem Velaryonem. Nicméně už za půl roku obě děvčata odplula s matkou na její domovskou Náplavomarku a Daemon je poté představil u královského dvora. A když jim byly dva, s požehnáním Viseryse je zasnoubili – Baelu s princem Jacaerysem, nejstarším synem Viserysovy dědičky Rhaenyry, a Rhaenu s jeho mladším bratrem Lucerysem. Byli tak jejich snoubenci, bratranci a zároveň synovci, Rhaenyra byla sestřenicí dvojčat, její manžel Laenor Velaryon strýc dvojčat.
Rhaena také v nespecifikované době dostala dračí vejce, z něhož se jí vylíhl drak, ale byl nemocný a po pár hodinách zemřel. Potom, opět v nespecifikované době, dostala nové vejce ze snůšky Rhaenyřiny dračice Syrax a údajně s ním každou noc spala a modlila se, aby se jí vylíhlo, aby byla jako její sestra s Měsíční tanečnicí.
Na druhou stranu v jejich časném životě došlo i k obrovské tragédii. V roce 120 Laena porodila třetí dítě, Aegona. Do hodiny zemřel, ona nedlouho po něm. K tomu zemřel při potyčce se svým oblíbencem i Laenor. A ovdovělý Daemon se skandálně rychle oženil s ovdovělou Rhaenyrou. Byla tehdy Viserysovou zvolenou dědičkou a on dlouho chtěl získat jak ji, tak přístup k Železnému trůnu. Což následovalo narození nových bratrů Baely a Rhaeny – hned na to Aegona Mladšího, za dva roky Viseryse. Od té doby obě vyrůstaly na Dračím kameni s nově poskládanou rodinou.
Pouze v seriálu, kromě posunutí letopočtů a faktu, že Baela není její dvojče, žila mnohem déle i v Pentosu. Všechny dlouhodobě hostil princ Reggio Haratis a minimálně od chvíle, co se tam Baele vylíhlo dráče Měsíční tanečnice, ji měl Daemon radši než Rhaenu, již často ignoroval. Její vejce, které stejně jako Baela získala už v kolébce, se nevylíhlo, ač ho Rhaena stále nechávala u ohně. Její matka se ji snažila utěšit, že mnoho vajec se nikdy nevylíhne a i tak se může stát dračí jezdkyní, ale Rhaenu to příliš neuklidnilo. Také ještě tam jejich matka zemřela, když nedokázala přirozeně potřetí porodit a nechala se raději spálit svou dračicí Vhagar, než zemřít při jakémkoli jiném řešení. Což Baelu i Rhaenu velmi zdrtilo.
S otcem potom odpluly na Náplavomarku na Laenin pohřeb. Poznaly tam své prarodiče Rhaenys Targaryen a Corlyse Velaryona, princeznu Rhaenyru, její tři syny a své bratrance od královny Alicent Hightower. Hned po pohřbu je také rozzuřilo, když si jejich desetiletý bratranec Aemond osedlal Vhagar. Rhaena ještě draka neměla a podle ní byla Vhagar teď její. Probudily tedy Jacaeryse a Luceryse, Aemonda všichni konfrontovali, Aemond Rhaeně řekl, že si to s Vhagar měla zkusit dřív než on, ale že jí klidně najde prase, na kterém by mohla létat – protože jeho s prasetem převlečeným za draka kdysi škádlili chlapci. Strhla se rvačka, která skončila tím, že Lucerys Aemondovi vyřízl oko (v předloze se děvčata rvačky neúčastnila, byly jim teprve čtyři).
Den po pohřbu navíc zemřel, respektive předstíral svou smrt, Laenor (v předloze zemřel doopravdy a teprve na jeho pohřeb, nikoli Laenin, se sjela královská rodina). Jejich otec se ihned na to oženil s Rhaenyrou. Baela pak zůstala jako svěřenkyně prarodičů na Náplavomarce, zatímco Rhaena žila s otcem na Dračím kameni. Také tam jednou chtěla otestovat slova své matky a osedlat si jiného draka, když se jí nikdy nevylíhlo dráče, ale údajně téměř zemřela poté, co ji drak zuřivě odmítl, a od té doby to znovu nezkusila.
Byla však naprosto oddaná rodině. S Daemonem a Rhaenyřinou rodinou třeba odplula do Králova přístaviště, když je Baela v posledních dnech života Viseryse I. varovala, že Corlysův bratr ser Vaemond hodlá před Železným trůnem uplatnit své nároky na Náplavomarku. Jejich dědeček utrpěl vážná zranění na Kamenoschodech a jejich snoubence považovala část říše za bastardy Rhaenyřina milence a ne syny Laenora (v předloze tam tou dobou už neválčil, Vaemond byl Corlysův synovec a Rhaenyra ho nechala popravit, načež do Králova přístaviště vyrazili jen jeho příbuzní, kterým Viserys vytrhal jazyky za nazvání jeho vnoučat bastardy).
Kromě nich a Vaemonda tam samozřejmě za Náplavomarku, když nemohl Corlys, vyrazila i Baela a Rhaenys jako regentka Náplavomarky. Rhaenyra tehdy navrhla Baeliny zásnuby výměnou za podporu Lucerysova nároku na Náplavomarku, a Rheanys souhlasila, stejně jako s Rhaeniným sňatkem s Lucerysem. Ostatně díky takovému spojení by na Náplavomarce zůstala tak jako tak jejich krev a Baela by se v budoucnu stala Jacaerysovou královnou. I žádost následně dopadla v jejich prospěch. Viserys I. považoval záležitost Náplavomarky za uzavřenou, i během své těžké nemoci stále podporoval svou dceru a její děti, a Daemon Vaemonda přede všemi popravil.
Načež uspořádali slavnostní rodinnou večeři. Rhaenina sestřenice Helaena jí připíjela k zásnubám, její bratranec Aegon měl nevhodné poznámky k Baele, takže i tato večeře nakonec vyústila v hádku a rvačku mezi Aegonem, Aemondem, Jacaerysem, Lucerysem, téměř i Baelou, kdyby ji Rhaena nezastavila. A nakonec Rhaena spolu s ostatními opustila město. Jen pár hodin předtím, než Viserys v noci zemřel (v předloze tato hostina neproběhla).
Zato Rhaenys přespala v Rudé baště, kde se odehrál rychlý puč. Navzdory Viserysovu rozhodnutí se připravovala korunovace Rhaenyřina mladšího bratra Aegona, probíhalo zatýkání podporovatelů Rhaenyry. Královna vdova Alicent Hightower se pokusila na svou stranu přetáhnout i Rhaenys nabídkou, že ustanoví jako dědičky Náplavomarky její vnučky – nicméně Rhaenys to stále odmítala a podařilo se jí z města utéct.
Rhaena z Dračího kamene
Třináctiletá Rhaena tedy v roce 129 pobývala na Dračím kameni, když dorazily zprávy o korunovaci Aegona. Rhaenyra tehdy byla těhotná se svým šestým dítětem, ovšem Rhaena se další sestry nedočkala. Narodila se předčasně a mrtvá. Ani tak nebylo času nazbyt. Po pohřbu korunovali Rhaenyru královnou tak, jak si Viserys přál, a i Rhaena jí přísahala věrnost. Což znamenalo válku, jíž se později říkalo tanec draků. Jen se na ní Rhaena vzhledem ke svému věku téměř nepodílela.
Zatímco její sestra odmítla opustit Dračí kámen a snoubence, Rhaena o toho svého rychle přišla. Na samém počátku, než se ještě rozhořely boje, ho zabil Aemond na Vhagar nad Bouřlivým koncem. Posléze přišla v první skutečné dračí bitvě i o babičku. A když sama nebyla dračí jezdec, zvolili ji jako doprovod dvanáctiletého Joffreyho Velaryona, jejího nevlastního bratra, do Města racků jako svěřence lady Jeyne Arryn. Řekli jim, že je posílají i s Joffreyho drakem, aby bránili Údolí proti drakům Aegona II., nicméně to bylo pro jejich vlastní ochranu. A Rhaena s sebou vzala tři dračí vejce a každou noc se modlila, aby se vylíhla.
V seriálu poslali ji, Joffreyho, její bratry Aegona a Viseryse, Joffreyho a Aegonova draka a čtyři vejce do Orlího hnízda, protože Joffrey se stal svěřencem lady Jeyne Arryn. Odtamtud pak měli kromě Joffreyho odplout do Pentosu pod ochranu prince Haratise, což se ale Rhaeně nelíbilo. Nelíbilo se jí starat o děti daleko od nebezpečí, zatímco její sestra se účastní války. Také bojovala s nelibostí lady Jeyne. Ta slíbila Rhaenyře 15 tisíc vojáků výměnou za draka na obranu Údolí a dva maličká dráčata nepovažovala za splněný slib, což dala Rhaeně najevo (v předloze naopak byl Joffreyho drak letuschopný a Joffrey na něm létal, protože byl starší).
Později ovšem na procházce Údolím objevila spálenou zemi a opálené ovčí kosti. Jeyne jí pak přiznala, že Údolí svého draka přece jen má. Usadil se tam jeden divoký a loví zdejší ovce, ale nikdo ho nedokáže zkrotit. A když znovu sestoupila z Orlího hnízda, aby odjela do přístavu na loď do Pentosu, rozhodla se nechat odplout pouze Aegona a Viseryse a sama utekla, aby onoho draka našla.
 |
| zdroj |
V předloze ovšem zůstala v Údolí tak, jak bylo od začátku v plánu. Užívala pohodlí, zpěváci tam skládali písně na její krásu, rytíři se utkávali o její přízeň. Obzvláště si oblíbila třicetiletého sera Corwyna Corbraye. A nakonec se dočkala, její vejce se vylíhlo a Rhaena se nadšeně ujala dráčete Ranní světlo. To už se psal rok 131, bylo po většině tuhých bojů, v nichž strana Aegona II. ztratila téměř všechny bojeschopné draky, a tak se báli, že poddaní uvidí Rhaenyru jako legitimnějšího vládce, když někomu na její straně se naopak drak vylíhl. Byť ještě dlouho nemohl Rhaenu unesl na hřbetě.
Nicméně ani Rhaenyra neměla příliš štěstí. Válka trvala už jen půl roku po vylíhnutí Ranního světla a Rhaeně v ní padla nebo zmizela celá targaryenská část rodiny kromě Aegona Mladšího a Baely. Jen to nutně neznamenalo okamžité příměří. I po smrti Rhaenyry a nakonec Aegona II. si spousta lidí přála pokračovat v bojích, a hlavně se kolem hlavního města stále stahovaly armády. Rhaena sama připlula s velkou armádou Údolí.
Nadšeně se konečně znovu setkala s Baelou, i měšťané byli radostí bez sebe, když viděli Ranní světlo, jednoho z posledních žijících draků a úplně posledního v Králově přístavišti (ačkoli to byli oni, kdo předtím draky v městském Dračím doupěti zmasakroval). Jen Aegon Mladší, který viděl, jak drak Aegona II. sežral jeho matku, celý pobledl a nařídil svým strážím, aby mu to zatracené stvoření odklidili z dohledu. A hlavně Rhaena přece jen musela bojovat, politicky, aby nepřišla ještě o víc, než již ztratila.
Do města totiž dorazil i Cregan Stark s armádou Severu, a když mu nedovolili válčit dál, stal se na několik dní pobočníkem. Prozatím držel Aegona Mladšího, budoucího Aegona III., v Rudé baště a hodlal tam držet i Baelu a Rhaenu, jenže to se mu kvůli nadšení měšťanů nepovedlo. Musel jim nechat volný pohyb. A pracoval na nastolení spravedlnosti a zbavování se lhářů a přeběhlíků.
Odsoudil přitom i k smrti i Corlyse Velaryona, a to za účast na otravě Aegona II. Corlys se hájil snahou ukončit válečné šílenství po Rhaenyřině smrti, také takovým krokem zachránil Baelu a Aegona Mladšího, jež byli jako faktičtí rukojmí v Králově přístavišti ve stálém nebezpečí, ale Cregan nemínil přehlédnout velezradu. Baela a Rhaena tak musely prosit za jeho milost. Dokonce šly přímo za Aegonem Mladším. Připomněly mu, že bez Corlyse by mu Aegon II. usekl ucho a kdo ví, zda i něco dalšího. On se sestrami nechal ovlivnit, postavil se proti Creganovi, Corlyse omilostnil a Cregan Aegonovo rozhodnutí nakonec nezrušil.
Poté Cregan z pozice odstoupil, odjel, město i říše se po rocích válčení uvolnily a patnáctileté Baela a Rhaena se staly miláčky Králova přístaviště. Často se ukazovaly na veřejnosti, zatímco nový nezletilý král Aegon III. a jeho královna Jaehaera, poslední dítě Aegona II., oba velmi traumatizovaní válkou, zůstávali v Rudé baště. Hostily lordy, setkávaly se s vyslanci, zajišťovaly veřejnou dvorskou agendu a propagandu. Nechávaly se vidět na projížďkách, na lovu, při sokolničení, dávaly almužny chudým. Mnoho mladých lordů soupeřilo o Rhaenin úsměv, umělci žádali, aby ji směli malovat, nejlepší švadleny ve městě žádaly o čest ušít jí šaty. Rhaenu těšilo být v centru pozornosti. Všude, kam zavítala s Ranním světlem, obvykle stočeným kolem jejích ramen místo šálu, byla vítaným pohledem.
 |
| zdroj |
Rhaena Corbray a Hightower
Až v roce 132 náhle zemřel Corlys a rada regentů nezletilého Aegona III. začala probírat otázku Aegonových dědiců a jejich svatebních prospektů, do nichž už nemohl zasáhnout. Baelu a Rhaenu považovali za jediné osoby s nároky na trůn, jaké by říše mohla prozatím přijmout coby dědice bezdětného Aegona III. Jenže ačkoli Baela byla starší, rada regentů chtěla raději Rhaenu. Nebyla tak svéhlavá, byla povolnější, navíc měla Ranní světlo, zatímco Baelina Měsíční tanečnice ve válce zemřela. Tedy podle některých.
Myles Mooton namítal, že Rhaena má jen dračí mládě a Baela alespoň létala. Lord Roland Westerling oponoval – Baela shodila z draka Aegona II., mnozí v říši by se rozčílili, pokud by došlo na její korunovaci. Velmistr Munkun se snažil debatu ukončit tím, že obě jsou ženy, a tak vyloučeny, protože podle konce války i výsledku Velkého koncilu v roce 101, kde zvolili Viseryse I., říše zjevně preferuje muže. Pobočník Tyland Lannister poukázal na to, že všichni mužští Targaryeni jsou jaksi mrtví.
K tomu byly i problémy s možnými nápadníky hypotetické budoucí královny. U Baely se nakonec shodli na lordu Thaddeusi Rowanovi, s čímž Baela nesouhlasila - Thaddeus byl obézní, plešatý, o 40 let starší, nakonec musela utéct na Náplavomarku, kde se svěřila Alynovi, novému pánovi Přílivů a svému legitimizovanému bratranci nebo strýci, podle toho, zda byl jeho skutečný otec Corlys nebo Laenor (v seriálu Corlys). A jejich řešení bylo snadné. O 14 dní později se vzali v septu na Dračím kameni.
Některé regenty to šokovalo. Žádali Tylanda, aby u Nejvyššího septona zařídil anulování manželství. Nicméně Tyland to přijal s odevzdaností a prozíravostí. Rozhlásil, jak sňatek domluvil král a dvůr, aby Baelina neposlušnost neznamenala skandál. Regenti se nicméně utvrdili, že dědičkou musí být Rhaena a musí se rychle vdát, protože vdaná Baela by mohla otěhotnět a přidat hráče o dědictví. Rhaena přitom souhlasila učinit, jak si přeje král, a i rada už byla moudřejší. Nechala ji zvolit z vhodných nápadníků. Rhaena se tak rozhodla pro svého milého Corwyna Corbraye. Ovdovělý mladší syn nebyl nejlepší volbou, na druhou stranu Corbrayové byli starý, důležitý rod, Corwyn byl skvělý válečník, nosil valyrijský meč Lady Beznaděj a jeho bratr Leowyn zastával funkci Ochránce říše. A tak je do čtrnácti dnů oddali.
Další rok sedmnáctiletá Rhaena k radosti dvora ohlásila těhotenství. Hřejivá novinka po smrtící epidemii zimní horečky. Ale bohužel do měsíce potratila. A později se navíc musela vrhnout do osobního života svého bratra. Jeho královna Jaehaera spáchala sebevraždu. Někteří si říkali, jestli desetiletá, už tak zbídačená Jaehaera nebyla ještě sklíčenější kvůli Rhaeninému potratu, podle jiných to ve skutečnosti byla vražda, za níž stál nový pobočník, ambiciozní Unwin Peak.
Unwin přitom neměl v lásce ani Rhaenu a Baelu, a aby zabránil jejich případnému usednutí na trůn, ohlásil zásnuby Aegona s jeho dcerou Myrielle. Což se nelíbilo mnoha lordům a donutili Unwina uspořádat ples, kde si Aegon sám vybere novou nevěstu. O tomto plese se včas dozvěděla jak Rhaena tak Baela a vymyslely vlastní plán. Dostavily se stovky žen, během večera už jich zůstalo jen několik, když dvojčata najednou dorazila. Baela viditelně těhotná, Rhaena pobledlá po potratu, ale i tak oblečené v černém sametu a rudých rubínech se znakem Targaryenů na pláštích vjely do síně na páru černých hřebců.
Rhaena ohlásila Aegonovi, že mu přivezly novou královnu. Ser Marston Vodský z královské gardy a z Unwinových lidí se jim pokusil zablokovat cestu k trůnu, kde seděl Aegon. Baela ho jen švihla jezdeckým bičíkem přes tvář a Corwyn přivedl Baelinu svěřenkyni, šestiletou Daenaeru Velaryon, pravnučku Corlysova bratra. A na konci plesu ji i Aegon ohlásil jako novou budoucí královnu. Od té doby Unwin nenáviděl Baelu a neměl rád Rhaenu, přesvědčený, že pracují proti němu. Zjevně došlo přesně k tomu, čeho se bál – Aegona jeho sestry snadno ovlivňovaly. Nicméně lidé z města provolávali dvojčatům slávu, když královská dvojice uzavřela sňatek poslední den roku 133.
Další rok navíc měla Rhaena zase trochu rodinného štěstí. Alyn se vracel ze západu, kam ho Unwin poslal vyřídit nebezpečného Daltona Greyjoye, jenž ignoroval konec války a stále decimoval západní pobřeží. Daltona sice zabili dřív, než tam Alyn dorazil, nicméně na zpáteční cestě se dozvěděl, že Rhaenin poloviční bratr Viserys není mrtvý, jak se předpokládalo, ale že ho během tance draků zajali na moři a oženili do lysénské rodiny Rogareů. Tudíž pro něj vyrazil do Lysu a přivezl ho i s Rogarey domů.
Takže když ho Rhaena a Corwyn spolu se dvorem vítali v přístavu Králova přístaviště, bylo jejich setkání mnohem šťastnější, než čekali. Byť Viserysovým návratem mohli regenti odložit veškeré problémy s případným nástupnictvím dvojčat a jejich dětí, neboť Aegonovým novým dědicem se stal právě Viserys.
Rhaena takové rozhodnutí nijak nerozporovala, naopak si našla jinou zálibu. Ranní světlo byl stále malý drak, i tak se na něm roku 135 poprvé proletěla, obkroužila Královo přístaviště, a brzy se stále více a více osmělovala a každý den létala o kousek dál. Jednou se odvážila i přistát v Rudé baště. Jenže Aegon se draků děsil, a tak raději létala na Dračí kámen, kde nějaký čas i zůstala. Tvrdila, že draci a ti, kteří na nich létají, jsou tam velmi vítáni.
Zůstala tam patrně i proto, že její manžel Corwyn získal tou dobou pozici v Aegonově radě regentů a především vážný úkol mimo město. Po smrti bezdětné Jeyne Arryn se rozhořel mezi jejími příbuznými spor o nástupnictví. Ona jmenovala ve své závěti sera Joffreyho Arryna a Corwyn souhlasil, že její vůle musí přetrvat. Její další příbuzní, problémový, vyděděný a šílený Arnold Arryn a bohatý Isembard Arryn z Města racků ale vznesli vlastní nároky a Arnolda Arryna, respektive jeho vychytralého syna Eldrica, dokonce podpořilo mnoho lordů. Corwyn proto vyjel do Údolí, aby nastolil mír a přiměl ostatní podrobit se Joffreymu.
Isembarda a jeho syny k tomu donutili, popravili Eldrica, jenže Arnold utekl do Runokamene. Právě tam se Corwyn vypravil, a když se chystal proti rebelovi vytáhnout meč, zastřelil ho kušník. A jelikož tam přijel jako regent s autoritou Železného trůnu, bylo to považováno za zradu a rozpoutala se další válka, než se podařilo i Arnolda donutit, aby své nároky zapověděl. Nad čímž si oddechla říše, ne však Rhaena. Ta se stala v devatenácti vdovou, navíc měla Corwyna velmi ráda. Baela tehdy dokonce vyrazila na Dračí kámen, aby Rhaenu utěšila a hlavně zajistila, že Rhaena nevezme Ranní světlo a nevydá se ho do Údolí pomstít.
Až o rok později se patrně se svou ztrátou relativně smířila. Chtěla se účastnit královské cesty plánované ke zletilosti Aegona III. I s Ranním světlem. Ovšem od tohoto návrhu regenti opatrně odvedli pozornost, Aegon se draků bál až do konce života. Navíc z cesty sešlo, když ji Aegon sám odmítl. V den své zletilosti se rozhodl raději osobně ujmout vlády v Králově přístavišti.
Poté se Rhaena provdala podruhé a její manželství bylo o něco šťastnější. Vzala si Garmunda Hightowera, mladšího bratra lorda Lyonela (paradoxně, když Hightowerové ve válce stáli na straně Aegona II.), a měli spolu šest dcer. Tím záznamy o jejím životě v zatím dostupných knihách končí.
Žádné komentáře:
Okomentovat