 |
| zdroj |
Tehdy, za vlády chlípného Aegona IV., se proslavil hlavně lord Ossifer Plumm. Byl starý, ovšem bohatý, a tak za něj provdali královu šestadvacetiletou sestřenici Elaenu. A když svatební hostinu završili obřadem uvedení na lože, kde se novomanželé jali sňatek završovat, zemřel. Údajně to nevydržel, když poprvé uviděl svou ženu nahou. Jenomže Elaena přesto brzy oznámila své těhotenství a porodila syna, Viseryse pojmenovaného buď po jejím strýci Viserysovi II. nebo pradědečkovi Viserysovi I.
Nepřekvapivě mnozí pochybovali, že se Ossifer těsně před smrtí na cokoli zmohl. Dítě muselo mít jiného otce, podle některých povídaček samotného Aegona IV., hosta na svatbě a muže neváhajícího zatáhnout na lože jakoukoli ženu. Však měl bastarda i s Elaeninou sestrou Daenou. Nicméně formálně považovali Viseryse za Ossiferova dědice, tudíž po něm zdědil titul a země a o Ossiferovi se začalo říkat, že má šest stop dlouhý úd, když se mu povedlo zplodit dítě z hrobu.
Viserys pak úspěšně vládl svým zemím za vlády Aegonova nástupce Daerona II. a ještě i v době jeho nástupce Aeryse I. bez toho, aby jeho nároky někdo vážně zpochybňoval. Ani Aegon, ačkoli uznal spoustu svých bastardů a na smrtelné posteli je dokonce legitimizoval, se k němu nikdy nehlásil. A měl několik synů, kteří pokračovali v rodu.
Za vlády Daerona II. se pak trochu do historie zapsal i jeho příbuzný ser Petyr Plumm. Účastnil se neslavného turnaje na Jasanobrodské lučině, kde v soudu Sedmi nešťastnou náhodou padl rukou svého bratra korunní princ Baelor při hájení nevinnosti rytíře Dunka. Ale hlavně se o pár let později proslavil jiný Plumm, který možná vůbec nebyl Plumm.
Ser Maynard Plumm měl být potulný rytíř z rodu Plummů, prý vzdálený příbuzný lorda Viseryse. Byl vysoký, štíhlý, se shrbenými rameny, dlouhými rovnými světlými vlasy, s velmi nevýrazným, obnošeným oblečením a se sponou z velkého měsíčního kamene, která připomínala bílé oko. A na potulného rytíře měl výborný přehled o dění v Sedmi královstvích a o ošetřovatelství.
 |
| zdroj |
I dál se choval zvláštně. Neúčastnil se turnaje, což byl pro všechny ostatní rytíře hlavní formální důvod jejich přítomnosti. Naopak, když se ukázal Dunk doprovázený panošem Eggem, tedy malým princem Aegonem v přestrojení za prostého panoše, a hned, jak Dunka, tehdy už vystupujícího jako rytíř Duncan, v turnaji porazili, důrazně mu radil, aby raději odjel. A pomáhal mu a Eggovi, když to Dunk odmítl, oba se nedobrovolně do rebelie zamotali a nakonec se museli bránit násilím.
Především však zmizel noc předtím, než se Daemon II. Blackfyre při katastrofálním zhacení jeho plánů předčasně představil hostům a pokusil se je vyburcovat k rebelii, načež dorazila královská armáda vedená právě Bryndenem Krvevranem. Což nakonec nejsou jediné podezřelé okolnosti, jakých si nejen Dunk všiml. A jaké zpochybňují Maynardovu identitu.
Maynard i Krvevran měli dlouhé, rovné bílé vlasy a oba byli příbuzní s lordem Viserysem, neboť Krvevran byl legitimizovaným bastardem Aegona IV. Ovšem Viserys by podle Maynardova tvrzení jakékoli příbuzenství s Maynardem popřel. Ostatně na poznámku, že kdyby příběhy o eskapádách Aegona IV. byly jen z poloviny pravda, všichni by byli jeho bastardy, Maynard pobaveně odvětil: „Kdo říká, že nejsme?“
Rovněž hájil Krvevrana a jeho činy. Protestoval, když několik přítomných odmítlo na Krvevrana připít. Tvrdil, že Krvevran věděl o spiknutí za rozpoutáním rebelie a i on že o něm ví. Stejně jako Krvevran popisoval svatbu jako hnízdo zmijí. Neustále Dunka ponoukal k odchodu, dokonce do Létohradu, kde tehdy sídlil Eggův otec, protože věděl, kdo Egg ve skutečnosti je a jakým způsobem to má v nouzi prokázat, což neměl vědět nikdo kromě nejbližších rádců královské rodiny. Celkově se o Dunka velmi zajímal a nazval ho jeho dětskou přezdívkou Dunk, ačkoli o ní nikdo nevěděl a už vystupoval jako Duncan. Také se Dunkovi zdál celou dobu podezřelý a při bližším pohledu nedokázal pořádně zachytit Maynardovy rysy. Přičemž existují očarované kameny umožňující měnit podobu a Krvevran si měl zahrávat s magií. Nicméně Maynarda po jeho zmizení z Bělostěn už nikdy nikdo neviděl a Krvevran nikdy neprozradil, jestli s ním měl něco společného.
K tomu se Plummové možná dostali i k další rebelii, tentokrát rebelii Reyneů a Tarbecků proti lordu Tytosovi Lannisterovi. Protože když ji vyjel brutálně potlačit jeho dědic Tywin, měli se k němu Plummové jako vazalové Lannisterů přidat.
I lord Philip Plumm se pak připojil k Tywinovi. Respektive s dalšími lordy Západních krajin doprovázel Tywinovo tělo po jeho vraždě z Králova přístaviště do Casterlyovy skály. Jaime Lannister ho považoval i za vhodného člověka k vyřízení psanců sužujících po válce pěti králů Říční krajiny, ale za špatného kandidáta na pobočníka krále Tommena, když zvažoval, koho by bylo vhodné dosadit do potřebných funkcí.
K tomu má Philip tři syny a ti všichni se skutečně v Říčních krajinách činili. Jeho dědic Dennis, mohutný, hlučný rytíř se širokou šíjí, zarudlým obličejem, který se rád směje, rychle se rozčílí a rychle odpouští, vyrazil ještě na Tywinův rozkaz do Říčních krajin, aby našel Jaimeho, když ho během války ze zajetí v Řekotočí propustila Catelyn Stark ve snaze vyměnit ho za své dcery držené v Králově přístavišti. Stejně tak tam poslal jeho bratra sera Petera, velmi podobného Dennisovi, a jejich nejmladšího bratra sera Harwyna zvaného Tvrdokámen.
Ten má tvrdé oči, je zamlklý, nebezpečný se svým válečným kladivem, neodpouští, ale umí být i galantní. A po válce pěti králů se účastnil snahy Lannisterů nastolit v Říčních krajinách řád – konkrétně vyhnal chudinu z Darry, čímž umožnil Lancelovi Lannisterovi, díky královskému dekretu novému lordu Darry, aby se tam konečně usadil, a stal se velitelem hradní posádky. Tak se také seznámil s Lancelovou novou manželkou Amerei Frey. A ta o něj rychle projevila zájem, dost možná spolu navázali poměr. Zatímco Lancel, jenž se dal na fanatickou víru, o ni ani o Darry nemá vůbec žádný zájem a klidně by obojí Harwynovi přenechal (v seriálu se Lancel vůbec neoženil a nezískal hrad).
K tomu se doslechl, že na jejich straně řeky Trojzubec spatřili psance, takže proti nim vyjel, což je to poslední, co je o něm zatím známo. Slíbil Lancelovi a Amerei hlavu lorda Berica Dondarriona, bývalého vůdce psanců Bratrstva bez praporců, protože otce Amerei Bratrstvo pověsilo. Však nevěřil, že by to nezvládl. Nevěřil pověstem, jak je Beric nesmrtelný, jak ho už několikrát zabili a vždycky se vrátil zpátky. Zkrátka podle něj poddaní v Říčních krajinách Bratrstvo potají podporují a lžou svým lordům, čemuž hodlal učinit přítrž.
A poslední Plumm, jenž opět možná není Plumm (respektive je žoldák a žoldáci si mohou říkat, jak chtějí), je Ben Plumm přezdívaný Hnědý Ben. Stárnoucí muž se širokým, ošlehaným obličejem, hnědou kůží, zlámaným nosem, šedobílými vlasy, vousy, velkýma, tmavýma dothrackýma očima po matce. Protože jeho matka byla Dothrak, babička poloviční Ibbeňanka a poloviční Qohořanka, zatímco jeho dědečka měli Dothrakové zabít před Benovým narozením. Podle něj je vůbec výsledkem celosvětové směsky. Z části Braavosan, Letní ostrovan, Ibbeňan, Qohořan, Dorn, Dothrak a Západozemec a má i kapku targaryenské krve. Prý proto, že kdysi si někdo z rodu Plummů, někdo s šest stop dlouhým údem, vzal „dračí princeznu“ za vlády jakého si Aegona. Což by z něj dělalo vzdáleného potomka jednoho ze synů, nejspíše mladšího, lorda Viseryse.
Nikdy však v Západozemí nebyl. Narodil se mezi Dothraky a kdysi sloužil jako osobní strážce šlechtické rodiny Pahlů v Meereenu. Akorát pak Oznak zo Pahl měl zabít někoho, koho Ben znával, protože se nevhodně podíval na ženu, jež se mu líbila, tak Ben raději utekl skrz městskou kanalizaci ze služby pryč. A to ho prý dodnes straší. Upsal se pak Druhým synům, jenže byl pořád naivní. Když třeba po své první bitvě okrádal mrtvé, vzal padlému žoldákovi zbroj a našel v ní zašité jmění v mincích. Bezelstně to prozradil svým domnělým přátelům mezi žoldáky, ti to řekli seržantovi a Ben zase o vše pěkně rychle přišel. Čímž došel k názoru, jak sice miluje zlato, ovšem je k ničemu, pokud si ho nebude moci užívat. A také přiznává, že ne ve všech ze své stovky bitev bojoval statečně.
U Druhých synů nicméně zůstal roky. Měl s nimi bojovat i pro město Yunkai, které si je a Bouřovrány najalo proti Daenerys Targaryen, když vyplenila Astapor a rozhodla se zatočit s otrokářstvím v Zálivu otrokářů (v seriálu si najali jen Druhé syny, které seriál spojil s Bouřovranami, do čela všech postavil velitele Bouřovran Daaria Naharise a vypustil Hnědného Bena). Tehdy je vedl Braavosan Mero, ovšem ten před bitvou zbaběle utekl (následně zemřel), a tak si společnost zvolila Bena jako nového kapitána. Poměrně praktičtějšího, protože když Daario Naharis s Bouřovranami přešel k Daenerys a napadl Druhé syny, aby je také přiměl ke změně stran, Ben tak učinil.
Stal se tak součástí Daenerysiných válečných porad jako její přátelský rádce a obzvláště její drak Viseryon ho měl rád – podle Bena díky targaryenské krvi v rodě Plummů. A jeho zkušenosti s útěkem z Meereenu pak zúročil, když po porážce Yunkai Daenaerys zamířila právě tam a Ben navrhnul, aby město infiltrovali skrz stoky.
Nicméně další města v Zálivu otrokářů i Yunkai, které se zase vrátilo k otroctví, vytáhla do zbraně. Proto Daenerys poslala Hnědého Bena s Druhými syny hlídat přístupové cesty proti případné invazi z Yunkai. Což sice na chvíli pomohlo, ale na rozdíl od seriálu, kde Daario Druhé syny udržel po boku Daenerys po celou dobu, Ben zase změnil názor. Když se vrátil z hlídkování v kopcích kolem Meereenu, zjistil, že Daenerys se situace ve městě vymyká z rukou, dokonce už ani nezvládá své draky, tudíž je podle něj ztracená, a přetáhl Druhé syny zpátky k Yunkai.
Nebylo to ani špatné rozhodnutí, respektive Benovi přineslo možný nečekaný zisk. Yunkai krátce na to začalo Meereen obléhat a za jeho hradbami jako provokaci otevřelo trh s otroky. Tam si Ben všiml Tyriona Lannistera, jehož s Jorahem Mormontem zajali otrokáři u Rhoyne, když Tyrion opustil po otcově vraždě Západozemí. Pokusil se Tyriona koupit. Mohl by pak Tyrionovu hlavu coby nenáviděného Lannistera doručit Daenerys, pokud by se situace zase začala měnit, a nebo Cersei Lannister, jež na svého nenáviděného bratra vypsala odměnu.
Sice se mu koupě nezdařila, ovšem nebylo to naposledy, kdy Tyriona viděl. Koupil je jeden z yunkaiských velitelů, Ben se s ním setkal během hostiny Yunkaiců a došel názoru, že by mu možná ještě lépe mohl posloužit živý. Krátce na to vyhlásili mír mezi Yunkai a Meereenem, protože Daenerys souhlasila se svatbou s Meereeňanem Hizdahrem zo Loraq a mnoha podmínkami, aby se pokusila udržet Meereen před naprostým kolapsem, a Ben nejen, že se mohl s Daenerys setkat a pokusit se znovu se jí vlichotit. Rovněž umožnil Tyrionovi a Jorahovi, jimž se podařilo z okovů utéct, vstoupit k Druhým synům. Jelikož Tyrion upsal velké množství zlata pro několik vysoce postavených důstojníků, sto tisíc zlatých dragonů, sto čtyřicet korců úrodné půdy, hrad a lordství Benovi, vše splatné ve chvíli, kdy se stane lordem Casterlyovy skály. S čímž počítá díky plánu Daenerys vrátit se vítězoslavně do Západozemí a uzmout Železný trůn opět pro Targaryeny.
Členové rodu Plummů na začátku ságy:
- lord Philip Plumm, hlava rodu
- ser Dennis Plumm, nejstarší syn a dědic Philipa
- ser Peter Plumm, syn Philipa
- ser Harwyn Plumm, zvaný Tvrdokámen, syn Philipa
S neznámými příbuzenskými vztahy:
- Ben Plumm, zvaný Hnědý Ben, kapitán Druhých synů
Žádné komentáře:
Okomentovat