Historie Ibbenu

Říká se, že Ibbenský přístav vládne Ibbeňanům od úsvitu dní. Ovšem kdy byl Ibben poprvé osídlen, nelze jednoznačně potvrdit. Široce je přijímaná jen jedna teorie. Andalos, zemi na severozápadě Essosu mezi městy Braavos, Pentos a Norvos, kterou nakonec osídlili Andalové, původně obýval kmen Zarostlých lidí. Pentosané si myslí, že jsou příbuzní Ibbeňanů, jiní věří, že tam Zarostlí lidé přišli z Ibu nebo naopak, že Zarostlí lidé z kontinentu osídlili Ib. V každém případě se zdá, že by mohli být těmi, kdo Ibben osídlil poprvé, a možná kdysi obývali mnohem větší území. I nynější svobodné město Lorath, než se stalo valyrijskou državou, obývali malí, chlupatí lidé podobní Ibbeňanům. Obdobně než Valyrijci osídlili Norvos, žili tam jiní lidé – většina myslí, že Andalové, ale někteří, že příbuzní Ibbeňanů.

Důkazy po osídlení Ibbeňany či alespoň jejich dočasné přítomnosti ostatně nalezli na poloostrovu Sekyra, na Lorathských ostrovech, na pobřeží Zálivu hořkých bylin, Zálivu klů, Leviataního ryku, objevili se na Tisíci ostrovech a zdá se tedy, že Ibben měl značný vliv na historii severního Essosu. Proto tam taky dodnes existují více či méně sporná území, jako Sekyra, kterou si nárokuje Norvos i Ibben, nebo Záliv hořkých bylin, o nějž se zase přetahovali s Lorathem.

Pod vedením Božích králů také dobyli zalesněné království Ifequevron na severu centrálního Essosu, které, respektive jeho obyvatelstvo, již dnes neexistuje. Jen se neví, zda za to mohou Ibbeňané a do jaké míry. Někteří tvrdí, že všechny povraždili, jiní, že tamější lesní lidé utekli. V každém případě jim období, kdy toto území ovládali, přineslo absolutní vrchol moci, dovolilo jim založit bohatou kolonii Ibbiš a udělat z ní prosperující přístav.

zdroj

Ne se všemi sousedy navíc Ibben válčil. Například od království Sarnoru v severním Essosu, dnes rovněž pohlceném Dothrackým mořem, se několikrát pokusili získat ústí řeky Sarne a pustili se do války se sarnorskými městy Saath a Sarys, ale zároveň byli jeho důležitým obchodním partnerem. Stejně tak dlouho obchodovali s Braavosem, a to ještě předtím, než město odhalilo svou existenci světu. Někteří otroci, kteří utekli z Valyrie a podíleli se na jeho založení, totiž byli Ibbeňané a pamatovali si svůj domov.

Po zkáze Valyrie se ale rozpoutalo století krve a do centrálního Essosu vyjeli Dothrakové. Zničili většinu měst v království Sarnoru, přežil pouze Saath, a to jen díky podpoře Ibu a Lorathu, a i pro Ibben to znamenalo mnoho zlého. Jednak v té době prošel divokými politickými změnami, protože byl svržen poslední Boží král (snad kvůli rozpadu obchodu) a jednak se v ohrožení ocitli sami.

Téměř před dvěma sty lety začali khalové útočit na ibbenské držby a utkali se s Ibbeňany v mnoha bitvách. Ibbeňané se jim nechtěli podrobit ani jim platit, slavně vyhráli proti khalu Onqovi, ale ostatní khalové je zatlačovali dál a dál na pobřeží. Khal Scoro vyplenil Ibbiš, Ibbeňané ho znovu postavili, o generaci později ho vypálil khal Rogo, po něm se ho opět pokusili obnovit, a tak to šlo pořád dokola.

Onqův vnuk khal Dhako pak přijel jako další, připravený Ibbiš znovu vyplenit. Jenže obyvatelé věděli o jeho příchodu, uvědomili si marnost své rezistence a utekli zpět na Ib. Dhako je považoval za zbabělce, rozčílilo ho to, a tak podle braavoského dobrodruha Terria Erastese pobývajícího mezi Dothaky město a okolí vypálil, načež mu začali říkat Drak severu (toho prý litoval, když ho porazil khal Temmo a rozhodl se ho i s jeho ženami a syny upálit). Dotrhakové pak místo začali zvát Vaes Aresak znamenající Město zbabělců.

Ibbeňané tak přišli o většinu území na pevnině. Vybudovali potom další město Nový Ibbiš, kolonii, odkud vládnou zbývající držbě, ale už nikdy nedosáhli předešlé slávy. Zejména proto, že Dothrakové postupně zničili většinu sídlišť v blízkém i vzdálenějším okolí a planinám v centrálním Essosu začali v podstatě vládnout sami. Ibben tak sice není neznámý, ale po takové ztrátě se nyní řadí k méně vlivným oblastem světa.