Princezna Viserra Targaryen se narodila v roce 71 jako desáté dítě krále Jaehaeryse I. a královny Alysanne Targaryen, jen její dva nejstarší sourozenci zemřeli ještě dlouho předtím, takže je nikdy nepoznala. Byla prý nejkrásnější z jejich dcer, měla temně fialové oči a stříbrozlaté vlasy, dokonalou bledou pleť a jemné rysy. A uměla toho využít.
Byla divoká, smělá, prohnaná, měla půvab až děsivý a znepokojivý v někom tak mladém. Načež ji považovali za domýšlivou. Jednou třeba, když ji mladý panoš koktavě nazval bohyní, s ním zkrátka souhlasila. Ostatně, to v podstatě o Targaryenech tvrdila doktrína exepcionalismu, akorát se nejspíš dvořanům nezamlouvalo, když to potvrdila nahlas. Brzy se naučila získat i pozornost velkých lordů, slavných rytířů a holobrádků, kteří její touhy přiživovali, až v ní marnivost zuřila jako požár. A vyžívala se v manipulaci chlapců. Štvala je proti sobě, popichovala je k pošetilým soutěžím a zkouškám. Nutila třeba panoše plavat přes Černovodu, šplhat na Pobočníkovu věž, vypouštět havrany z ptačince. Také jednou vzala šest chlapců do Dračího doupěte a prohlásila, že dá své panenství tomu z nich, kdo strčí hlavu drakovi do tlamy. Dračí stráž ovšem včas zasáhla a navíc Viserra to nejspíš stejně nemyslela vážně.
Podle názoru její matky neměla zájem o chlapce a hry na líbání jako mnohé jiné dámy, hrála si s nimi, jako by si hrála se štěňaty. Nechtěla s nimi léhat. Mířila mnohem výš. Brzy se začala nakrucovat a natřásat kolem svého staršího bratra Baelona. Prý toužila být královnou, a ačkoli Baelon nebyl korunním princem, měli ještě staršího bratra Aemona, hodlala si ho vzít. Ne kvůli lásce, kvůli ambicím.
Nebyl to však Baelon, koho jí chtěli rodiče dopřát. Zpočátku to ani nedávala najevo. Nemohla. Jednak se oženil s Viseřinou starší sestrou Alyssou, už když byly Viseře teprve tři, a jednak, když jejich další bratr Vaegon odmítl jejich další sestru Daellu jako nevěstu, jejich rodiče krátce zvažovali, že by si v budoucnu mohl místo ní vzít Saeru nebo Viserru. Ovšem Saeře bylo zatím jen 6, Viseře 2, Vaegon jejich existenci prakticky ignoroval, brzy jim došlo, že se to časem nezlepší, a tak ten nápad zase zamítli. O žádných vztazích Viserry s ostatními sourozenci, ať už staršími nebo mladšími, není nic známo.
Jen Baelona se začala hodně snažit zaujmout, zejména po Alyssině smrti při porodu. Přesto, že Baelon byl starší o 14 let, přesto, že měl s Alyssou už dva syny, Viserra byla odhodlaná stát se „královnou“. Zkrátka od začátku mířila co nejvýš. Navíc neviděla důvod, proč by se nemohla vdát za staršího bratra, však její matka to udělala také. Dokonce bez povolení jejích rodičů, když s Jaehaerysem kdysi utekla na Dračí kámen a potají tam uzavřeli sňatek. Své nejbližší společnici Beatrice Butterwell rovněž tvrdila, že je beztak mnohem hezčí, než byla Alyssa.
Alysanne ale byla odhodlaná takovému sňatku zabránit. A když bylo Viseře 15, v roce 86, zasnoubila ji s Theomorem Manderlym, lordem Bílého přístavu. Viserru tím rozhodně nepotěšila. Theomore byl už starý, obtloustlý, čtyřnásobný vdovec s mnoha dětmi. Navíc není jasné, proč to Alysanne udělala, když měl i mladé syny. Ale lze odhadnout, že pro jejich dobré a blízké vztahy.
Například Theomorova dcera Mara jí sloužila jako společnice na Dračím kameni na začátku její a Jaehaerysovy vlády. Theomore ji okázale bavil, když navštívila Bílý přístav před jednatřiceti lety. Tehdy také jeho dcera Jessamyn sloužila jako královnin šenk. Potom spolu dojednali zásnuby dvou jejích dvorních dam za Theomorovy mladší syny a třetí za jeho synovce. Jeho nejstarší dcera a tři neteře se připojily k jejímu doprovodu na jih s očekáváním, že na královském dvoře pro ně najdou vhodné lordy a rytíře. V roce 58 se Theomore účastnil turnaje v Králově přístavišti. Podle Alysanne zkrátka byl dobrý, moudrý muž, s laskavým srdcem a dobrou hlavou a jeho lidé ho milovali. Ovšem Viserra byla toho názoru, že když ho má její matka tak ráda, měla by si ho vzít sama, vůbec nic ji na něm nezaujalo.
 |
| zdroj |
Viserra se proto obrátila pro pomoc na otce. Jenže Jaehaerys se sňatkem souhlasil a odmítl zasáhnout. Viserra to tedy zkusila s Baelonem. Podle drbů ze dvora doufala v záchranu. Jedné noci se dokonce vplížila do jeho komnaty, podle některých vlezla do jeho postele a při čekání si notně zavdávala vína, takže ji tam Baelon našel opilou a nahou. Ale je otázkou, jestli ho chtěla opravdu svést nebo ho jinak žádala o pomoc. Nicméně Baelon, stále zničený Alyssynou smrtí a odhodlaný nenahrazovat ji žádnou jinou, ji poslal pryč. Údajně ji museli podpírat dvě služebné a rytíř královské gardy, aby se dostala do své komnaty.
V roce 87, nedlouho po incidentu s Baelonem, tak Alysanne dojednala plavbu Viserry do Bílého přístavu. Což Viserra snášela velice těžce a rozhodla se před odplutím pro ještě jednu noc plnou smíchu. Vyměnila si oblečení s jednou z jejích služek a utekla strážím z Rudé bašty se svými společnicemi, dvěma lorďaty a čtyřmi mladými rytíři. Navštívili údajně spoustu hostinců a krčem v Úhoří uličce, vývařovny a tajná zápasiště v Bleším zadku, podle některých se objevila i v několika nevěstincích, proteklo hodně alkoholu. K půlnoci Viserra a ti z jejích společníků, kteří ještě opilostí neodpadli, dostali závěrečný nápad. Závod na koních do Rudé bašty.
Prořítili se několika uličkami, až se dostali na Říční ulici. Na úpatí Aegonova kopce ale klisna jednoho z Viseřiných společníků zakopla, zlomila si nohu, Viseřin kůň se s ní srazil, Viserra vyletěla ze sedla, narazila do zdi a zlomila si vaz. Bylo jí jen patnáct let.
Žádné komentáře:
Okomentovat