Královo přístaviště (King's Landing) je hlavním městem Sedmi království a zároveň hlavním sídlem Korunních zemí na východním pobřeží Západozemí, kde je v seriálu teplé, až subtropické klima, v knize mírnější. Stojí na severním břehu řeky Černovody v jejím ústí do Černovodného zálivu, kde se rozkládá na několika kilometrech čtverečních. Má zhruba tvar kosočtverce s vrcholy ukazujícími do hlavních světových stran – jen na mapách města bývá vykreslené pootočeně jako obdélník, pod nímž Černovoda teče rovně na východ. Ve skutečnosti se totiž nedaleko ústí stáčí na severovýchod.
 |
| zdroj |
Fakt, že se za 300 let město rozrostlo do půlmilionového počtu, znamená, že život je tam přepychový pro ty, kteří si to mohou dovolit, ale jsou tam i velice chudé slumy. Město je přelidněné a nebezpečné, v ostatních částech říše se mu často vysmívají. Kvůli mizerným životním podmínkám v méně majetných čtvrtích, korupci, problémům s odpady. Velký problém Králova přístaviště zkrátka je, že je nevzhledné a špinavé, chudina si tam staví chatrče kde se dá, mezi tím se bohatší snaží urvat kousek čistého prostoru, puch městských stok je cítit i daleko za hradbami, zvláště když se zvedne vítr ze zálivu, a jednoduše se v něm přehazuje jedno přes druhé.
Bylo postaveno totiž hodně rychle a hodně volně, až organicky, během prvního století vlády Targaryenů. Nedrželo se žádného městského plánování. Umístění jednotlivých čtvrtí nebylo promyšlené. Rostlo tak, jak se ze země náhodně zvedaly budovy. Na rozdíl od takového Starého města v Rovině, které je tisíce let staré, rostlo pomalu ve velmi dobře organizovaných krocích, a je tak mnohem čistší, příjemnější a nemá takové slumy jako Královo přístaviště.
Nicméně je to stále velice přitažlivé místo s mnoha možnostmi, pokud se jich někdo umí chopit. Je to sídlo krále Sedmi království (v seriálu nyní Šesti království). Je hlavním sídlem církve Víry v Sedm a Nejvyššího septona. Bývalo domovem královských draků. Je to hlavní přístav říše, kam připlouvají lodě z celého známého světa. A navíc se v něm určitý systém během let přece jen usadil.
Rozkládá se se kolem tří vysokých kopců, které pojmenovali po Aegonovi Dobyvateli a jeho královnách. Obecně lze říct, že čím výše a čím blíže kopcům, tím bohatší část města, zatímco chudé části jsou v údolíčkách mezi nimi.
Ve východním rohu města stojí nejvyšší Aegonův Vysoký kopec nebo jen Aegonův kopec. Na jeho vršku nad ústím Černovody (v seriálu na výběžku v moři), stojí za několika vnitřními hradbami královský palác Rudá bašta (v seriálu po útoku Daenerys byla vážně poškozena a opravuje se). Právě tam je tedy nejlepší přehled o všech přístupech do města ze souše i řeky.
Původně to byl nepojmenovaný, nezajímavý kopec uprostřed ničeho. Ale když Aegon Targaryen vyplul z Dračího kamene a zahájil dobyvačnou válku, zvolil si jako základnu ústí Černovody. Tam na nejvyšším kopci, kterému později dali jeho jméno, postavil Aegonfort, neopracované dřevěné a hliněné opevnění. Kolem něj po jeho vítězství docela rychle začalo růst město a Aegon Aegonfort strhnul a zahájil konstrukci Rudé bašty jako odolnějšího, honosnějšího sídla Targaryenů. Stavbu dokončil jeho mladší syn Maegor I., který k ní přidal tunely skrz celý kopec a tajné průchody do města a skrz hrad.
V severním rohu města stojí Rhaenysin kopec. Původně prý nesl jiné jméno, ale zapomnělo se na něj, když mu začali říkat po Aegonově sestře a královně Rhaenys. Po její smrti v první dornské válce na něm na její počest nechali postavit Památeční septum, ale to vypálil Maegor I. při svých bojích proti církvi a nechal tam postavit Dračí doupě, stáj pro draky svého rodu. Jenže o století později do něj během tance draků, občanské války o Železný trůn mezi polovičními sourozenci Rhaenyrou a Aegonem II., vtrhnul dav a tamější draky pozabíjel. Kromě krátkého období bezprostředně poté, kdy se tam jejich fanatický vůdce Pastýř snažil opevnit a kázat, tak zůstala budova v ruinách a nevyužívaná, včetně dlouhých zděných tunelů a sklepení vybudovaných v kopci původně jako dračí jeskyně. Tedy občas tam dnes prostitutky vodí dobrodružné klienty.
A v jižním rohu města stojí Visenyin kopec, pojmenovaným po Aegonově druhé sestře a královně Visenyi. I zde původně stálo menší septum, Aegon I. ho postavil pro jednoho z Nejvyšších septonů. Dokud na jeho místě nenechal Baelor I. vystavět ohromné Velké Baelorovo septum, z nějž se oficiálně stalo církevní centrum a sídlo Nejvyššího septona (v seriálu na příkaz Cersei Lannister zničené divokým ohněm spolu se zhruba kilometrovým okruhem kolem kopce).
Na jeho úpatí je zase Cechovní dům alchymistů, ústředí cechu alchymistů pocházejícího ještě z doby starých pyromancerů. Rozsáhlá budova z černého mramoru, změť zákrut a odboček, pod kterou alchymisté vybudovali hluboká a dlouhá sklepení, kde skladují divoký oheň a kde ho připravují. Z velké části je to tak podzemí stavba, vede z úpatí Visenyina kopce daleko směrem k Rhaenysinu, proto z některých knih není jasné, na úpatí kterého má vlastně ležet. V seriálu je patrně stejně zničená jako velká část města.
Jen v západním rohu města nestojí žádný kopec. Rozkládá se tam velké Ševcovské náměstí (někdy překládané jako Obuvnické nebo Příštipkářské). Pravděpodobně je to místo řemesel a také místo častých kázání a protestů. Během tance draků tam začal kázat prorok Pastýř proti Rhaenyře a proti drakům. Náměstí se stalo místem setkávání jeho následovníků zvaných jehňata. Mezi ty patřila chudina i bohatí nespokojení s Rhaenyřinou politikou. Dokonce i rytíři a vojáci. Nakonec jich bylo asi 10000, což donutilo Rhaenyru, aby poslala velitele městské hlídky, sera Luthora Largenta, s pěti sty muži je rozehnat. Následovala krvavá řež, v níž mnozí včetně sera Luthora a kapitána Boží brány zemřeli. A v hlavní sáze se tam začalo kázat znovu, tentokrát tam žebravý bratr kázal proti Lannisterům.
 |
| zdroj |
Do města rozkládajícího se kolem těchto čtyř hlavních bodů ze zbytku říše pak vedou čtyři cesty. Hlavní Královská cesta z Bouřlivého konce na sever, překračuje Černovodu, vstupuje do Králova přístaviště, pokračuje skrz něj do západního rohu města, odkud míří dál až ke Zdi. Zlatá cesta z Casterlyovy skály. Růžová cesta z Vysoké zahrady není napojená přímo na Královo přístaviště, ale i po ní tam lze dojít – kousek před brodem přes Černovodu se napojuje na tu Královskou. A Růženínská cesta tam vede podél Černovodného zálivu z Šerodolu a Růženína.
Nelze tam ale projít jen tak. Královo přístaviště je obklopené městskými hradbami, které střeží Městská hlídka Králova přístaviště. Hlavní městský vojenský útvar zajišťující ochranu města a dohled nad městem a jeho okolím. Čítá dva tisíce mužů, v případě potřeby počty zvyšuje. Bývala to mizerně vycvičená jednotka, ale za vlády Viseryse I. se králův bratr Daemon stal jejím velitelem a pozvedl ji. Zavedl nové uniformy, výbavu – dýku, krátký meč a železný obušek, zajistil zbroj, pevné boty, rukavice a těžké vlněné pláště obarvené na zlato, podle čehož se hlídce začalo říkat zlaté pláště. A vstup do Černovodného zálivu a řeku zase hlídá královská flotila.
Vstoupit za hradby tudíž lze jenom městskými branami. Protože je sedm posvátné číslo víry v Sedm, Aegon I. nechal vybudovat rovnou sedm obrovských bran. Každou chráněnou padací mříží, těžkými dveřmi a ozbrojenou stráží s vlastním kapitánem. Stojí uprostřed každé ze čtyř stran městských hradeb a tři jsou v rozích. Jen ve východním u Aegonova kopce žádná brána není. Ten je totiž přímo nad řekou v ústí, tedy skrz něj do města žádná cesta stejně nevede.
Kromě vstupu do města však mají ještě jeden morbidnější účel. Často na městské brány jako varování umisťují hlavy nebo těla popravených zločinců. Nebo jen domnělých zločinců. Třeba Maegor I. nechal umučit svou druhou královnu Alys Harroway, když uvěřil, že mu byla nevěrná, nechal ji rozsekat na sedm kusů a na hroty nad každou ze sedmi bran umístit jeden.
Jednou z nich je Dračí brána v severním rohu u Rhaenysina kopce, nedaleko níž stojí Východní kasárna. Během ságy byl jejím kapitánem Humfrey Vodský, jenž byl později na čas jmenován velitelem Městské hlídky Králova přístaviště.
Potom Železná brána uprostřed severovýchodní hradby. Skrz ni vede Růženínská cesta, nedaleko ní stojí honosný dům, kde v knize Tyrion Lannister z počátku schovával svou placenou milenku Shae na rozlehlém panství s vlastní zahradou s ovocnými stromy a kamenným bazénem, stájí a studnou, obklopeném kamennými ozubenými hradbami se zdobnýma bronzovýma očima. Dům má hlavní místnost s kosočtvercovými okenními tabulkami a v ložnici nahoře je péřová postel. Tyrion tam tehdy nechal Shae i služebnictvo, bílého ptáka z Letních ostrovů, Varys dodal eunušského škrtiče, dvojici Ibbeňanů, braavoského tupozrakého rváče se zaječím pyskem a další ošklivé žoldáky, aby chránili Shae a zároveň aby ji nesvedli. Když se ale o Shae dozvědělo až příliš lidí a jeden zpěvák dokonce začal Tyriona vydírat, přesunuli ji do Rudé bašty jako komornou lady Lollys Stokeworth – v seriálu Sansy Stark (v seriálu v tomto panství nikdy nežila).
Před začátkem příběhu ságy byl kapitánem této brány Janos Slynt, jehož ještě lord Jon Arryn povýšil na velitele Městské hlídky Králova přístaviště. A hlavně po smrti Roberta Baratheona a zatčení Neda Starka se stala velmi důležitou – vedle Královské brány byla jedinou, jíž směli lidé opustit město, aby Lannisterové měli lepší přehled o pohybu nepřátel a mohli vypátrat věrné Starkům, kteří by se chtěli dostat ven. Akorát už má docela rezavé panty a bylo by třeba je opravit.
Další je Říční brána přezdívaná Blátivá brána uprostřed jihovýchodní hradby. Tou do města vstupuje Královská cesta při cestě z jihu, před ní jsou doky na Černovodě a za ní velké Rybářské náměstí. Během ságy byl jejím kapitánem ser Jacelyn Bywater, který se později rovněž stal na čas novým velitelem Městské hlídky Králova přístaviště. A naopak od Železné brány, pouze skrze Říční a Boží bránu směli lidé po smrti Roberta Baratheona vstupovat do města – ale ne ven, aby bylo pro Lannistery možné monitorovat, kdo se tam pohybuje. Pouze seru Barristanovi Selmymu se podařilo prosekat se skrz Říční bránu, když byl propuštěn z Královské gardy Joffreyho Baratheona. A při bitvě o Černovodu mezi Lannistery a Stannisem Baratheonem utrpěla tak vážné škody, že potřebuje vyměnit.
V jižním rohu je pak Královská brána. Před ní leží velké turnajové pozemky, je v ní výpadová brána, blízko i stáje. Akorát při bitvě o Černovodu také utrpěla takové škody, že potřebuje vyměnit. Na rozdíl od takové Lví brány, jíž se bitva netkla. Stojí až uprostřed jihozápadní hradby, kde začíná Zlatá cesta. Podle jejího jména se zlatým plášťům umístěným u ní přezdívá Lvi – a jako by to nestačilo, lord Gyles Rosby se v knize po smrti Tywina Lannistera rozhodl nechat u ní vytesat Tywinovu sochu. A i její kapitán se kdysi stal velitelem Městské stráže, bylo to po tanci draků a byl to ser Adrian Thorne.
V západním rohu zase stojí Boží brána. Skrz ní vstupuje do města Královská cesta při cestě ze severu a nedaleko stojí Západní kasárna. Navzdory tomu, že to zdaleka není brána nejblíže k hlavním městským septům, je pojmenovaná po bozích. Je také hodně zdobená, na strážnici a nad padací mříží jsou vyřezávané postavy, jejichž oči působí, jako by sledovaly příchozí. Právě touto branou vyrazilo v knize procesí s Tywinovým tělem, aby ho odvezli do Casterlyovy skály, ač podle Jaimeho Lannistera se víc hodilo, aby ho odvezli skrz Lví bránu – nejen kvůli jménu, ale i kvůli tomu, že by nemuseli později scházet z Královské cesty na tu Zlatou. A poslední branou je Stará brána uprostřed severozápadní hradby nedaleko Rhaenysina kopce.
Většina města se tedy rozkládá uvnitř hradeb za městskými branami mezi třemi kopci a Ševcovským náměstím a uprostřed toho všeho je hlavní náměstí, jež nechal postavit Jaehaerys I. V jeho době se totiž Královo přístaviště masivně rozrostlo, uličky tam k sobě byly úzce nalepené, tmavé a špinavé, a tak rozhodl o přestavbě. O zbudování nového hlavního náměstí, o vysázení stromů a zorganizování tržišť v okolí. Z tohoto náměstí pak lidé vybudovali čtyři hlavní spojnice skrz město, rovné, široké a lemované stromy.
Jednou je Božská cesta vedoucí patrně od Boží brány k hlavnímu náměstí. Další je ulice Sester mezi Rhaenysiným a Visenyiným kopcem, která běží skrz náměstí. Je rovná jako šíp a kromě Velkého Baelorova septa na jednom a Dračího doupěte na druhém konci u ní stojí Cechovní dům alchymistů. A taková lady Baela Targaryen, dcera prince Daemona, se tam kdysi účastnila opilého závodu na koních – ostatně je to pro takové kratochvíle oblíbené místo, další se tam odehrál třeba na začátku ságy během pobočníkova turnaje.
Potom Králova cesta, kterou se lze na náměstí dostat z Rudé bašty. A Blátivá cesta původně známá jako Černovodská cesta, než ji lidé přejmenovali, vedoucí od Rybářského náměstí u Říční brány – jen podle mapy by neměla vést až na hlavní náměstí, ale kousek před ním by se měla napojovat na Královu cestu.
 |
| zdroj |
K tomu lze ještě poznamenat, že Blátivá a Boží cesta jsou pravděpodobně jen místní názvy pro úsek Královské cesty uvnitř města, protože ta se dovnitř dostává právě skrz Říční a Boží bránu. A lze k nim přiřadit jako další důležitou ulici pravděpodobně i Růženínskou cestu, protože ta by neměla začínat až u Železné brány, ale alespoň podle mapy rovněž přímo uvnitř města, kde běží z centra skrze čtvrť Bleší zadek k Železné bráně.
Na tyto hlavní trasy se pak napojují všemožné uličky zaměřené na různorodé podniky. V Úhoří uličce na Visenyině kopci jsou například hostince a krčmy. Kdysi jich tam spoustu navštívila princezna Viserra při poslední noci zábavy, než ji měli poslat do Bílého přístavu, aby si na pokyn matky vzala starého lorda Theomora Manderlyho – a opila se tam tak, že se rozhodla uspořádat koňské závody a srazila si při tom vaz. Nebo se v jednom odehrála vražda Toma Vousypleta. Ten dřív sloužil na Dračím kameni, když ho během tance draků převzal Aegon II., a doprovodil Aegona po smrti jeho rivalky Rhaenyry do hlavního města. Jenže tam padl i Aegon a mnozí začali město čistit od jeho věrných. Dopadli i Toma a údajně ho utopili v sudu piva, když se jim snažil namluvit, že je jen obyčejným rybářem, který by rád pivo.
Nebo je tam starý hostinec, ponuré zařízení daleko od zvědavých očí, kde jednou strávili noc Cersei a Jaime Lannisterové. Noc, kdy Cersei bratra přesvědčila, aby se stal členem Královské gardy a místo ženění mohl zůstat v Králově přístavišti po jejím boku (akorát si to Cersei špatně pamatovala, měla za to, že to byl hostinec na Lasičí uličce). Dost možná je to stejný hostinec, kde se po svém připlutí do Králova přístaviště v knize ubytovali Catelyn Stark a Rodrik Cassel. Měl stát asi v půlce Visenyina kopce, měl být rušný a tehdy ho měla vlastnit stará nevrlá babka s šilhavým okem.
 |
| zdroj |
Tam se také nachází Chcankovodný ohyb, kde se během ságy začal šířit krvavý průjem. K tomu v knize mladý Gryf, údajný syn Rhaegara Targaryena propašovaný do Essosu, tvrdil, že v utajení přežil plenění Králova přístaviště na sklonku Robertovy rebelie, protože ho vyměnili za syna koželuha z Chcankovodného ohybu a poslali ho pryč.
V jiných částech města jsou potom výrazně přitažlivější nebo alespoň bohatší ulice. Například ty kolem Rudé bašty. Kromě Královy cesty se lze z Rudé bašty na úpatí Aegonova kopce dostat i klikatou uličkou zvanou Černostínová ulice, na niž se vchází z vedlejší branky v severní hradbě hradu. A samozřejmě pro nejurozenější obyvatele Rudé bašty existuje i zkratka, aby nemuseli přejíždět půl města k hlavnímu náměstí a poté zpátky po Blátivé ulici k bráně do přístavu. Místo toho mohou využít Hák, dlouhou, úzkou, příkrou půlkruhovou ulici spojující Říční bránu s kopcem.
Ačkoli i ta si zažila své. Například během tance draků Hákem vyjeli rytíři Torrhena Manderlyho, aby se pokusili zvládnout jednu z mnoha vzpour na Rybářském náměstí u Říční brány. Aby velmi rychle zase couvali zpátky ve snaze si zachránit holé životy. Nebo se tudy vraceli na hrad dvořané po odplutí princezny Myrcelly Baratheon do Dorne na začátku války pěti králů. Bylo to období obrovských problémů s dodávkami jídla a ze zoufalého davu tehdy před krále Joffreyho vstoupila žena s mrtvým dítětem v náručí. Joffrey zareagoval agresivně, rozpoutala se vzpoura, rozšířila se do celého města. V seriálu zde zase někdo na Joffreyho z davu hodil mrvu a situace se vyostřila úplně stejně.
Blízko Háku je i Říční ulice. Běží podél jihozápadní hradby mezi Královskou bránou a skrz Rybářské náměstí až pod Aegonův kopec. Je domovem kapitánů, rybářů, dalších pracovníků z přístavu, plná hostinců, pivnic, vinných sklepů, všeho, co může hledat ten, kdo připluje na lodi. Právě tady se odehrál osudový závod princezny Viserry.
Další ulice jsou často domovem konkrétních řemesel. V Ulici Much mají své obchody hlavně řezníci. Na Rozsévačské uličce zase koželuhové – za jednou koželužnou tam v knize znásilnila lady Lollys Stokeworth půlstovka mužů a ona potom naprosto zmatená bloudila kolem. Na Tkalcovské ulici jsou krejčí a oděvníci. Stříbrná ulice by mohla hostit šperkaře či mincovny, ale jsou tam i hráčská doupata. Semínková ulice zase možná farmáře a květináře.
Ocelová ulice vedoucí od Rybářského náměstí na západ ve velkém oblouku až na Visenyin kopec je zase domovem kovářů. Na vrcholku má například kovárnu Tobho Mott z Qohoru, u nějž se učil Gendry. A proto je to poměrně bohatá čtvrť, kde nakupují rytíři a šlechtici.
Na opačném konci města je zase Moučná ulice, zhruba někde mezi Rhaenysiným kopcem a Železnou bránou. Stojí tam mnoho pekáren, sladce to tam voní a pod ulicí by se měl rozbíhat labyrint zakroucených uliček a rozcestí Blešího zadku. Což pro toto místo znamenalo obrovské problémy na začátku války pěti králů, když Rovina přestala do města dodávat potraviny. Tehdy u každého krámku stáli vojáci, neboť pekaři považovali za levnější najmout si žoldáky než přijít o chleba.
Na druhé straně Rhaenysina kopce zase z Dračího doupěte až na úpatí a dál k hradbám nedaleko Staré brány vede Hedvábná ulička. Tam jednak stojí některá luxusní panství, třeba Pentošan Rego Draz, když sloužil jako správce pokladny Jaehaeryse I., tam raději přebýval ve svém panském sídle než v Rudé baště. A především je to hlavní vykřičená čtvrť města.
V knize se tam nachází třeba proslavený Chatayin nevěstinec, exkluzivní nevěstinec ve vlastnictví Chatayi z Letních ostrovů. Je to dvoupatrový dům s kamenným přízemím a dřevěným patrem, vykládanými okny, nade dveřmi má zdobnou lampu z pozlaceného kovu a šarlatového skla. Je cítit po exotickém koření, na podlaze je mozaika dvou spletených žen, společenská místnost se decentně schovává za zdobnou myrskou zástěnou s vyřezávanými květinami, fantaskními výjevy a snícími pannami, má čalouněný výklenek a hraje tam hudba. V jednom rohu budovy je také kulatá vížka s luxusní ložnicí s velkou postelí s baldachýnem a s úzkým oknem s mozaikou z červených a žlutých kosočtverců. A hlavně s vysokou šatní skříní zdobenou erotickou dřevořezbou, jejíž záda se dají odsunout. Za nimi se schovává tunel vedoucí dolů pod kopec a asi o tři bloky dál, kde se z něj vylézá skrze padací dveře v nedaleké stáji. Měl být vybudován pro nejmenovaného pobočníka.
Není tedy divu, že Chatayina děvčata jsou drahá, bohatě oblékaná, do určité míry vzdělaná, umí hrát různé společenské hry. Pracuje tam ostatně i její vlastní dcera Alayaya, protože na Letních ostrovech se k sexualitě přistupuje otevřeně a i pro šlechtice je tam zvykem nějaký čas pracovat v prostituci. V knize za nimi rád chodil Robert Baratheon, a tak tam Stannis Baratheon a Jon Arryn před začátkem příběhu hledali jeho bastardy, aby porovnali jejich vzhled s jeho oficiálními dětmi. A našli velice mladou dívku s novorozenou dcerou Barrou. Ovšem když se Cersei po Robertově smrti rozhodla vymazat stopy po své nevěře, nechala Barru i její matku zabít (v seriálu to nařídil Joffrey). Nevěstinec také navštěvoval Tyrion, ale jen proto, aby se tunelem dostal k domu, kde schovával Shae.
 |
| zdroj |
Na rozdíl od Chatayi byl ochotný uspokojit každou choutku včetně neobvyklých sklonů, pokud mohl dotyčný dostatečně zaplatit – ačkoli patrně ne přímo v tomto hlavním zařízení, kde vše zůstávalo příliš na očích. A na rozdíl od Chatayi ho také nevedl nutně osobně. Každodenní chod často přenechával vybraným zaměstnancům.
V seriálu to proto bylo zde, kam nechal přivést Catelyn Stark po jejím příjezdu do města – v knize to byl jiný, skromnější nevěstinec, dokonce v jiné lokaci – u Černovody pod Aegonovým kopcem, tedy na opačné straně města než je Hedvábná ulička. Zde také v seriálu pracovala matka Barry (pojmenovaná Mhaegen). A zde byla zaměstnaná seriálová prostitutka Ros původně ze Severu. Byla jednou z těch, kdo se vypracoval na vedoucí pozici a po její smrti chod zařízení převzal prostitut Olyvar. Nevěstinec však nakonec zničili fanatičtí církevní Vrabčáci, kteří na rozdíl od knižní verze ve jménu církve mimo jiné likvidovali nevěstince a útočili na hosty a prostitutky.
A samozřejmě existují i méně exkluzivní a méně diskrétní zařízení. Třeba Modré perla. Tam jednak měl údajně během prvního století vlády Targaryenů ser Braxton Beesbury povít nemanželskou dceru s prostitutkou, a jednak se tam odehrál počátek největšího skandálu princezny Saery. Dva členové Městské hlídky tam našli králova šaška Toma Tuřína obklopeného prostitutkami, a sera Braxtona, lorda Roye Conningtona a Jonaha Mootona, oblíbence princezny Saery. Roy přiznal, že se chtěli bavit sledováním šaška, jak si s prostitutkami poradí, a Jonah, že to byl nápad Saery. Následoval výslech mladých pánů, Saery a jejích dam o tom, co vlastně pro všechny bohy provádí, a provalily se takové ožehavé věci, že Saera skončila nejprve mezi církevními novickami a poté v doživotním exilu.
Na Rhaenysině kopci dál alespoň v době tance draků existoval nevěstinec Dům polibků, který sehrál v závěru této války docela bizarní roli. Prostitutka Essie tam porodila syna Gaemona zvaného Bledovlasý, jehož v době, kdy ke konci války Rhaenyra i Aegon II. opustili Královo přístaviště zdejší pracovnice prohlásily za krále. Údajně to totiž byl bastard Aegona II. A protože tehdy ve městě vládl chaos, nezůstal v něm žádný opravdový vládce a za nového krále se prohlásilo hned několik lidí, skutečně části města z Domu polibků chvíli vládl. Tedy byl jen čtyřleté dítě, Essie a její milenka Sylvenna Písek „vládly“ a vydávaly zákony – které byly nejspíš díky Sylvenninu dornskému původu na poměry Západozemí velmi liberální a přitáhly tisíce následovníků.
Tato válka přitom měla dopad i na další zdejší nevěstinec na spodním konci ulice, U Mámy, kde si prostitutky říkaly Máminy dcery. Tam po tanci draků utekl bývalý velmistr Orwyle, aby se vyhnul cestě na Zeď. Protože byť podporoval Aegona II., nakonec se přiznal, že měl mít na konci války podíl na jeho otravě. Pod jménem Starý Wyl tam uklízel a léčil místní, až právě údiv nad jeho značnými dovednostmi vedl k jeho odhalení a dalšímu zatčení.
V dalších nejmenovaných podnicích se zase měla na své osudové rozlučce se svobodou objevit princezna Viserra. V některém nejspíš jako tanečnice pracovala Mysaria, milenka prince Daemona (v seriálu Rod draka má patrně mnohem vyšší pozici). Podle královského šaška Hříbečka měl Aegon II. ještě jako princ v některém zplodit syna a dceru s děvčetem, jehož panenství vyhrál. Nebo podle ošklivých pomluv zdejší nevěstince navštěvovaly tři Jeyne – Smallwood, Mooton a Merryweather. Ačkoli to asi nebyla pravda, protože šlo o účastnice plesu ke dni Panny, kde si měl Aegon III. vybrat druhou manželku, a jeho pobočník se velice snažil co nejvíce jich zdiskreditovat, aby do čela protlačil svou dceru. A totéž se říkalo i o Aegonově švagrové Laře Rogare.
Jeden ze zdejších nevěstinců zase těsně po konci tance draků vyhořel a v jiném se porvali voják lorda Elma Tullyho a voják lorda Cregana Starka kvůli prostitutce. Nebo v sáze nařídil Jaime Lannister prohledat Hedvábnou uličku po vraždě jeho otce Tywina pro případ, že by se tam u prostitutek schovával jeho vrah Tyrion. Zkrátka jde nepochybně o velice živé a specifické místo.
Z Hedvábné uličky se pak lze snadno dostat i na další zajímavé místo, na Pastýřovu cestu. Je to široká dlážděná cesta z Ševcovského náměstí k Dračímu doupěti na Rhaenysině kopci a původně se jmenovala Svažitá. Až do závěru tance draků. Tehdy se do města vrátil po smrti Rhaenyry Aegon II. Nechal pozatýkat Pastýře a jeho zbývajících 241 následovníků, kteří zbyli z fanatického davu, jenž rozpoutal bouře ve městě a zabil draky. Nechal je pomazat smolou, připoutat ke stožárům podél Svažité cesty a jak ho vynášeli v nosítkách z náměstí na kopec, jeho rytíři zajatce jednoho po druhém zapalovali. Na konci Aegon zapálil i Pastýře. A od té doby se ulici říká Pastýřova cesta.
Dále jsou ve městě kromě Ševcovského a hlavního náměstí i některá další. Mezi nejznámější patří zmíněné Rybářské náměstí, tržní náměstí rozprostírající se po obrovské ploše za Říční branou. Jak napovídá jeho název a umístění, prodávají se tam hlavně plody moře a řek. A severně od něj se má ještě nacházet Měďařská ulice, pravděpodobně domov mědikovců, dost možná nedaleko Ocelové ulice. Další tržní náměstí je třeba u Boží brány, jedno náměstí se nachází před branami Rudé bašty a jedno by mělo být i před Velkým Baelorovým septem.
Kromě těchto známých a pojmenovaných lokací je dál město samozřejmě plné panství, sadů, sýpek, skladišť, hostinců, stánků obchodníků, krčem, hřbitovů, nevěstinců, provozoven řemesel a i domů měšťanů a obyčejných lidí. Mezi ně patří třeba hostinec Zlomená kovadlina (v knize i chybně přeložena jako Zlomená podkova) u jihozápadní hradby, nebo bohatá zařízení u Staré brány.
Nebo mezi ně patřil vytříbený nevěstinec U Mořské panny Roggeria Rogarea u Říční brány. Býval opulentní, plný exotických zvířat jako papoušků a opic, všichni si vyprávěli o krásách a divech v Mořské panně, někteří tvrdili, že tam má skutečnou mořskou pannu. Roggerio si také účtoval desetkrát vyšší ceny než běžné nevěstince a nabízel exotické prostitutky z celého světa.
Otevřel krátce po tanci draků, když přijel z Lysu se svou rodinou, protože jeho sestru Larru provdali za prince Viseryse, nejmladšího syna Rhaenyry Targaryen. Neustále tam bylo nacpáno, zejména lordy, rytíři a bohatými obchodníky, a Roggerio si dával záležet, aby udržel svou pověst – například zakázal vstup Tessaria Tygra, když uhodil jedno z děvčat. Jenže nakonec se rodina Rogareů v Králově přístavišti dostala do problémů. Obvinili je z různých podvodů a šlechtici se snažili vystrnadit jejich cizozemský vliv – i sám Roggerio byl obviněn ze zrady. Sice ho nakonec propustili, protože nenašli dost důkazů a mladý Aegon III. stál na straně manželky svého bratra Viseryse, ale Roggerio nevěstinec prodal. Raději koupil velkou kogu pojmenovanou Dcera mořské panny, udělal z ní plující polštářový dům a obchod s exotickým zbožím.
 |
| zdroj |
Na druhou stranu ve městě existuje příšerný slum, nejchudší a nejzločinnější čtvrť, Bleší zadek. Je to bludiště úzkých, klikatých, nedlážděných uliček na dně údolíčka mezi Rhaenysiným a Aegonovým kopcem, odkud se roztahuje na východ kolem Růženínské cesty až k Moučné ulici u severních hradeb. Nedosahuje přímo na kopce, ale směřuje dolů z jejich svahů a čím níže uličky jsou, tím jsou chudší. V seriálu byla jedna z nejhorších Jalovcová ulička, z níž má pocházet Davos Mořský. Tak hluboko mezi kopci, že odpad z Rudé bašty tekl z potrubí na úpatí Aegonova kopce dolů skrz Koželužní cestu a kolem jeho dveří. Nebo seriálový Karl Tanner tvrdil, že byl nájemný vrah v nejnebezpečnější části, Jalovcové uličce. Jen v knize žádná Jalovcová ulička ani Koželužní cesta nebyly zmíněny.
Uliček je tam nicméně dost. Budovy se přes ně naklání tak, až se téměř dotýkají. Páchnou tam prasečí chlívky, stáje a boudy koželuhů, smrdí to tam levnými vinnými sklepy a nevěstinci. Od samého založení města tam jsou hráčská doupata a krysí díry, kde lidé sledují zápasy krys, někdy psů proti krysám. Podle tvrzení šaška Hříbečka a podle seriálu Rod draka tam minimálně za vlády Viseryse I. dokonce bojovaly i děti s vybroušenými zuby a nehty. Jsou tam nejubožejší sirotčince. Také levné varné krámky, kde lze koupit misku hnědého, hustou dušeninu s neidentifikovatelným masem někdy dost pochybného původu včetně krys – a někdy se tam zbavují zavražděných.
Není to jediná chudinská oblast města, ale je zdaleka ta nejhorší. Město totiž začalo růst doslova výbušnou rychlostí ihned po dobytí Západozemí. Lidé si prostě u Aegonova kopce začali nahodile stavět přístřešky, a kdo neměl na skutečný dům, nalepil někam chatrč. Deset let po dobytí Západozemí tam už bylo tolik domů, že Královo přístaviště dosahovalo velikosti opravdového města, do pětadvaceti let už byly větší jen Lannisport a Staré město a každý, kdo v něm nenalezl své štěstí, se stahoval do stále většího Blešího zadku. Ačkoli nejstarší zmínka o názvu Bleší zadek a pojem užívaný pro opravdovou čtvrť sahá jen do roku 49.
A vedle toho se část města rozkládá i před městskými hradbami – protože jde o město přístavní. V přístavu podél jihovýchodní hradby jsou stovky mol, rybí trh roztahující se podél břehu – ačkoli utržil vážné škody během bitvy o Černovodu, skladiště, rybářské chatrče, stánky obchodníků, pivnice, pokoje prostitutek, varné krámky. Ráda si tu také své pochybné přístřešky staví chudina, protože je tu přece jen ruch a menší dohled než za hradbami. A o kus dál za městem blízko Královské brány jsou rozsáhlé turnajové pozemky pro velké turnaje. Pořádal se tam například ten pobočníkův.
To všechno by nicméně nebylo možné bez dobytí Západozemí Targaryeny. Předtím stály kolem ústí Černovody jen kopce a lesy, které si nárokovali bouřlivý král Argilak Durrandon i král Ostrovů a řek Harren Hoare. A v ještě starší minulosti mnoho jiných králů včetně Darklynů z Šerodolu, Masseyů z Kamenotance, spousty říčních králů. Na třech nejvyšších kopcích, kolem nichž se rozkládá dnešní město, také mnohokrát stály věže a pevnosti, ale ve válkách, jaké se o toto území po staletí vedly, rostly a padaly a nakonec tam zůstaly jen zarostlé základy a hrstka rybářských vesnic.
 |
| zdroj |
Bylo mu proto jasné, že takové nové město hravě překoná ostatní města v říši, a jeho očekávání se splnila rychle. Tedy co do velikosti. Deset let od jeho korunovace se Královo přístaviště, jak místu začali říkat, stalo skutečným městem. Přesměroval se tam obchod ze Šerodolu a Panenského jezírka. O dalších patnáct let později už se jednalo o třetí největší město v říši. Následující rok se dostavěly hradby a sedm bran. Jen uvnitř nich spolu s městem rostl obrovský problém – nikdo ho neorganizoval. Ulice a domy vznikaly rychle, v různé kvalitě, pro nejrůznější vrstvy obyvatel, bez dostatečné infrastruktury. Navzdory tomu, že Aegon počítal s rozmachem, patrně se na něj vůbec nepřipravil. A tak spolu s panstvími pro nově nalákanou bohatou třídu vznikaly i slumy, bezpečnost i prostředí ustupovaly davům a životní podmínky tam od začátku nebyly dobré, pokud si někdo nedokázal draze zaplatit lepší lokalitu. Bylo to zkrátka rozvojové místo.
Musel proto začít s nějakými změnami. Především nechal strhnout Aegonfort, přestěhoval se na Dračí kámen (kromě Železného trůnu, který byl na přesun moc těžký) a naplánoval stavbu honosné Rudé bašty. Na tu pak dohlížela královna Visenya a Aegon až do své smrti vládl z Dračího kamene, protože stavba pokračovala ještě za vlády jeho staršího syna Aenyse I. a dokončili ji až za vlády jeho mladšího syna Maegora I. Nechal i vystavět malé septum na Visenyině kopci a po smrti královny Rhaenys Památeční septum na Rhaenysině kopci. Maegor ale během války s církví Památeční septum vypálil, protože se tam opevnili církevní válečníci, a rozhodl místo něj postavit Dračí doupě, kde ustájí draky.
Zásadní rozvoj a prosperita tak přišly až za vlády Maegorova nástupce Jaehaeryse I. Už na začátku jeho vlády se v Králově přístavišti odehrála zlatá svatba jeho ovdovělé matky a pobočníka Rogara Baratheona, tak ohromná záležitost, že ji nikdo v Sedmi královstvích nepamatoval, a značně nastartovala ekonomiku města. Když potom Jaehaerys dospěl, začal mu pobočníka dělat septon Barth, významně mu radila jeho královna Alysanne a ti byli největšími zastánci obyvatel města. Dovedli Jaehaeryse k velkým renovacím.
Jednak bylo dokončeno Dračí doupě, nejen jako dračí stáj ale i jako místo pro zásadní veřejné události. Dále Barth a především Alysanne poukazovali na to, že jediný zdroj vody pro prostý lid byla řeka, z níž sotva mohla pít zvěř, jak byla znečištěná, a donutili Jaehaeryse a jeho malou radu, aby s tím něco udělali. Vznikl systém kanálů a stok k odvádění odpadu z města. Ve městě i za městem vyrostlo několik studen se systémem potrubí z glazované hlíny, které přivádělo čerstvou vodu do čtyř velkých nádrží, z nichž odtékala do veřejných kašen – královniných fontán. Rozšířily se ulice, mnoho z nich se vydláždilo. Nebo Jaehaerys nezapomenutelně propojil město s říší vybudováním sítě cest – Královské, Zlaté a Růžové (po říši vede ještě několik dalších hlavních cest, nicméně ty patrně nevybudovali Targaryeni). Proto za jeho vlády prosperovalo, stejně jako za vlády jeho nástupce Viseryse I., který pořádal mnoho plesů, hostin a turnajů.
 |
| zdroj |
Už asi po půl roce její vlády ale ve městě propukly vzpoury. Neustále zvyšovala daně, hledala další možnosti financování války, každý den vyhledávala a popravovala nové a nové zrádce a protivníky, životní podmínky ve městě se kvůli válce opět začaly masivně horšit. Nepokoje, ke kterým se kromě prostého lidu přidávali i bohatí a vojáci, vyústily ve vpád do Dračího doupěte a ve smrt pěti draků, tisíců lidí a zničení Dračího doupěte. Rhaenyra tak byla nucena z města utéct a město upadlo v chaos, kdy v něm zhruba měsíc vládli tři samozvaní králové. Než Aegon II. přepadl a zabil Rhaenyru zpátky na Dračím kameni a do města se vrátil. Jenže i jeho krátce poté otrávili.
Na trůn se tak dostal poslední dostupný přeživší Targaryen, Rhaenyřin syn Aegon jako Aegon III. Za jeho vlády se začalo intenzivně pracovat na obnově města – pobočník Tyland Lannister například nechal posílit městské brány tak, aby byly schopné odolat útoku nejen zvenčí, ale i zevnitř, a malá rada i regenti nezletilého Aegona se snažili obnovit obchod a sehnat finance. Zároveň se vrátil ve válce ztracený Aegonův bratr Viserys.
To nejprve znamenalo komplikace. S ním dorazila i bohatá rodina Rogareů jeho nové lysénské manželky, což se Západozemcům nelíbilo. Nelíbil se jim cizí vliv, nelíbily se jim jejich investice, protivili se jejich tendencím získávat větší moc, snažili se je vystrnadit, obviňovali je z různých zrad a zločinů a jen některé měly základ v pravdě. Situace se vyostřila až natolik, že došlo k několika zatčením, Aegon III. se postavil na stranu bratra a jeho ženy, následovalo dokonce obléhání Maegorovy pevnosti uvnitř Rudé bašty. A ač se Rogarey z většiny zločinů nepodařilo usvědčit, stejně jejich vliv zmizel. Nepokoje kolem jejich rodu se totiž rozpoutaly i v jejich rodném Lysu a část rodiny se s velmi malým úspěchem pokoušela zachránit, co se dá alespoň doma, zatímco ta druhá se rozhodla opustit politické ambice i městské podniky a věnovat se obchodu mimo Královo přístaviště.
Viserys nicméně zůstal jako rádce svého bratra, po něm i jeho nástupců, než se po smrti obou Aegonových synů sám stal králem. Snažil se udržet město (a nejen to) pohromadě. Docela efektivně, byť mu mnozí házeli klacky pod nohy. Třeba Aegonův mladší syn Baelor I. se pokusil postavit mimo zákon prostituci, protože byl fanatický věřící, vydával různé zákony, které odpovídaly jeho náboženským názorům, nicméně se vůbec nelíbily většině obyvatel, jmenoval Nejvyšší septony podle velice zvláštních kritérií i proti vůli církevních hodnostářů a započal s výstavbou zbytečně drahého Velkého septa, které bylo dokončeno po jeho smrti a neslo jeho jméno.
Kromě těchto politických a válečných problémů samozřejmě město mnohokrát čelilo i v jistém smyslu nelítostnějšímu nepříteli. Nemocem. Za časů Jaehaeryse I. se například rozšířila vysoce nakažlivá třesavka a jen v Králově přístavišti zemřely tisíce, včetně velké části městské hlídky, půlky malé rady, dvou členů Královské gardy a malé princezny Daenerys. Ulice tak byly na čas zase bez práva a pořádku. Také se významně tenčily zásoby, přišel hladomor, zvyšovaly se ceny potravin a hladovějící davy si frustraci vylévaly na komkoli. Třeba zavraždili správce pokladny Rego Draze, jehož jednak nenáviděli pro jeho cizí původ a jednak ho vinili z vysokých cen chleba.
Po tanci draků se zase rozhořela smrtící epidemie zimní horečky. A za vlády Daerona II. a Aryse I. řádila velká jarní nemoc. Na tu ve městě umíralo tolik lidí, že je nešlo pohřbívat, mrtvoly se odvážely do zničeného Dračího doupěte a nakonec se tam začaly pálit pomocí divokého ohně.
Královo přístaviště se sice vždycky znovu postavilo na nohy a stále rostlo. V roce 233 se tam například odehrál druhý Velký koncil po smrti Maekara I., na němž se zvolil jeho nástupce, jeho nejmladší syn Aegon V. Nicméně nakonec čelilo nepříteli, který rozvrátil samotné zakladatele města, rod Targaryenů, kvůli činům posledního z jejich králů, Aeryse II.
Aerys byl Královým přístavištěm znechucen. Zvažoval výstavbu nového mramorového města na jižním břehu Černovody, ale nikdy to neudělal. Patřilo to mezi řadu jeho megalomanských snů, na které zapomínal tak rychle, jak rychle s nimi přicházel. Naopak za jeho vlády město poměrně stagnovalo. Nejprve se tam hromadili jeho patolízalové. Poté, když se na půl roku ocitl uvězněný lordem Darklynem v Šerodolu, jenž se takový vydíráním snažil vymoci větší práva, zcela přišel o rozum a prakticky neopouštěl Rudou baštu – přitom všude viděl zrádce a konspirátory, nařizoval hromadu poprav bez ohledu na postavení nebo nesmyslnost podezřelých. Ve městě zkrátka zase hořely ohně. A potom jeho ženatý syn Rhaegar kamsi zmizel s dcerou lorda Starka.
Brandon Stark na to přijel do Králova přístaviště. Žádal, ať se Rhaegar ukáže a zemře za to, že unesl jeho sestru. Aerys nechal Brandona i jeho společníky zatknout za zradu, předvolal jejich otce, aby se zpovídali ze zločinů svých synů, a všechny popravil. Nejvíce se mluví o kruté popravě právě Starků, kterým uspořádal posměšné rozsouzení soubojem s ohněm a škrtícím strojem. Poté poručil, aby mu lord Jon Arryn poslal hlavy i Neda Starka a Lyannina snoubence Roberta Baratheona, protože tou dobou žili u něj v Orlím hnízdě. Jon ale odmítl rozkaz uposlechnout, prohlásil Aeryse tyranem a rozpoutala se Robertova rebelie.
Samotná válka se dlouho nedostala až přímo do města. Tam zůstával Aerys s rodinou a držel tam jako rukojmí i Rhaegarovu rodinu, aby donutil její dornské příbuzné podpořit Targaryeny. Až ve chvíli, kdy Rhaegar vyjel v čele královské armády proti rebelům ke Trojzubci a zemřel tam, poslal Aerys prince Viseryse a královnu Rhaellu těhotnou s princeznou Daenerys na Dračí kámen. Nepochybně včas. K městu totiž vyrazila armáda dosud neutrálního Tywina Lannistera.
 |
| zdroj |
Velmistr Pycelle Aerysovi radil, aby otevřel brány. Jeho bývalý pobočník ho určitě jede zachránit. Jenže Tywin město vyplenil a poslal své muže do Rudé bašty, kde brutálně zavraždili Rhaegarovu ženu a děti. Aerys proto nařídil svým pyromancerům spustit připravovaný plán – zapálit schované zásoby divokého ohně a město zničit, aby se zbavil nepřátel a aby ho nezískal Robert. Jaime Lannister ho ale zhatil, když zabil hlavní pyromancery a potom i Aryse, tudíž mohl Robert město převzít, stát se novým králem, obsadit Rudou baštu a založit rod Baratheonů z Králova přístaviště.
Za Robertovy vlády situace v podstatě pokračovala. Robert město ani říši moc nespravoval, nechával to na svých rádcích, rád akorát pořádal turnaje a slavnosti, což sice přitáhlo mnoho zvědavců a bohatých, ale také stálo ohromné sumy a dostalo říši do dluhů. Proto Ned Stark protestoval proti uspořádání pobočníkova turnaje ku příležitosti jeho jmenování pobočníkem po smrti Jona Arryna.
Nebylo to ale nic proti bouři, jaká město teprve čekala. Ned začal vyšetřovat podezřelé okolnosti Jonovy smrti a zjistil, že děti královny Cersei Lannister nejsou Robertovy, ale jejího bratra Jaimeho. Což před ním zjistili i Jon a Robertův bratr Stannis, jenž raději z města odplul ihned, jak Jon zemřel. Jenže dřív, než s tím mohl něco udělat, byl Robert smrtelně raněn na lovu a celá situace se zvrhla. Zatímco Robert umíral v Rudé baště, jeho nejmladší bratr Renly také utekl z města. A když po Robertově smrti dosadili na trůn jeho údajného nejstaršího syna Joffreyho, Cersei nechala Neda uvěznit. K tomu se Stannis prohlásil právoplatným králem, když Robert neměl podle jeho zjištění žádné legitimní potomky, a totéž udělal Renly.
Aby Ned zachránil život sobě a svým dcerám uvězněným ve městě, falešně se přiznal ke zradě. Joffrey ho potom měl nechat připojit se k Noční hlídce. Jenže Joffrey ho nechal překvapivě popravit na schodech Velkého Baelorova septa. Tímto znesvěcením septa si proti sobě popudil církev a samozřejmě zhatil veškeré naděje na mír s Nedovými Seveřany a na to, že oni a Tullyové odloží zbraně, s nimiž vyrazili proti Lannisterům. Tudíž se rozpoutala válka pěti králů.
Navzdory tomu, že se k městu opět žádné boje dlouho nedostaly, pocítilo její dopad. Rovina se totiž vyslovila pro Renlyho a přestala dodávat zásoby. Žádné samozřejmě nepřicházely ani z Říčních krajinu Tullyů. A tak se rozšířil hladomor, situace byla čím dál bezútěšnější a šlechta s Cersei Lannister v čele se to snažili ignorovat. Například se uspořádal turnaj k Joffreyho dni jména. Měšťané si to samozřejmě nenechali líbit a stejně jako při tanci draků rozpoutali obrovskou vzpouru. Dav tehdy zabil Nejvyššího septona, zbrojmistra Rudé bašty sera Arona Santagara, znásilnili lady Lollys Stokeworth, zmizel Tyrek Lannister a mnoho dalších lidí a v Chcankovodném ohybu se začal šířit krvavý průjem.
Do toho se Stannisovi podařilo zbavit Renlyho, převzít část jeho armády a vytáhnout přes záliv po řece k městu. U hradeb zahájil útok a téměř město dobyl. Jen na poslední chvíli dorazil Tywin s novými spojenci Tyrelly (po Renlyho smrti k němu přešli), tedy bylo město zachráněno a škody utrpěla hlavně Říční a Královská brána a budovy u řeky. Armády Tywina a Mace Tyrella potom tábořily v Králově přístavišti, které se plnilo i další šlechtou, protože nové spojenectví mělo být zpečetěno svatbou Joffreyho s Margaery Tyrell – a s ní konečně dorazily dodávky jídla, čímž se zmírnil problém s hladovějícími měšťany.
 |
| zdroj |
Svatba se zakrátko odehrála ve Velkém Baelorově septu, jenže Joffrey zemřel během následující slavnosti na otravu. Místo něj tak byl korunován (a rovněž s Margaery oženěn) jeho mladší bratr Tommen. V knize byl ještě dítě, a tak mu Cersei sloužila jako regentka s prakticky neomezenou mocí. Z Joffreyho smrti totiž obvinili Tyriona Lannistera, a když prohrál své rozsouzení soubojem, s pomocí mistra našeptavačů Varyse zabil Tywina a utekl z města. Cersei tím přišla o tři nejschopnější úředníky a o všechny, kdo byli schopni postavit se jejím špatným rozhodnutím.
Jako třeba spálit Pobočníkovu věž Rudé bašty, kde Tyrion Tywina zabil, a navzdory ohromnému nebezpečí pro ni samotnou obnovit vojenský řád Bojovníků víry. Do města se totiž začala sjíždět hromada zbožných „Vrabčáků“ se žádostí o ochranu věřících před válkou. Zvolili si mezi sebou vůdce, jehož protlačili jako nového Nejvyššího septona, a ten Cersei zmanipuloval k tomu, aby mu výměnou za odpuštění části dluhů u církve a pomazání Tommena králem vrátila právo ozbrojit Bojovníky víry a pravomoc pořádat církevní soudy i nad šlechtou.
Cersei tak učinila, protože na rozdíl od Tywina nevěřila Tyrellům a rozhodla se falešně obvinit Margaery z nevěry králi Tommenovi a nechat ji zatknout. Jenže zatímco obvinění proti ní jsou slabá, církev přišla i s obviněními proti Cersei. Z nevěry, velezrady – incestu a nemanželských dětí, účasti na smrti krále, jednoho z bývalých Nejvyšších septonů. Dokonce ji donutili podstoupit cestu pokání. Tu podstupují nově pasovaní rytíři, jednou ji podstoupil i Aerys II. v zoufalství nad potraty jeho ženy, ale obvykle ji jen prochází bosi. Cersei musela podstoupit rovnou nahý pochod z Velkého Baelorova septa do Rudé bašty. Místo ní zatím vládu převzal její strýc Kevan, jenže toho zavraždil Varys, aby říši co nejvíce destabilizoval. A jaký další osud město pod takovou správou čeká, je velice nejisté.
V seriálu ovšem byli Vrabčáci mnohem radikálnější. Způsobovali po městě značné škody, ničili nevěstince, světská zařízení, stánky s alkoholem a zbožím, jaké se jim nelíbilo, zatýkali za homosexualitu a drobné prohřešky a Cersei se sama rozhodla dát jim do rukou moc, protože si myslela, že v nich najde spojence. Nechala ale místo Margaery zatknout jejího bratra Lorase za homosexualitu a Margaery církev stíhala, protože křivě svědčila v jeho prospěch. Než byla i Cersei obviněna ze svých skutečných zločinů.
Nicméně zatímco v knize se teprve čeká na soudy, v seriálu se Cersei rozhodla situaci vyřešit dalším ohněm. Vypálila Velké Baelorovo septum, zničila asi kilometrový okruh kolem a zbavila se tak Vrabčáků i Tyrellů. A jelikož Tommena takový čin úplně zlomil a spáchal sebevraždu, korunovala se královnou říše. Městu a alespoň některým částem říše potom vládla až do doby, kdy se do Západozemí dostala Daenerys Targaryen a rozpoutala přímý útok na město. Cersei se sice nakonec rozhodla vzdát, ale Daenerys i tak Královo přístaviště vypálila na drakovi, ona i její armáda vyvraždili značnou část obyvatel, vážně poničili i Rudou baštu.
 |
| zdroj |
Po tomto útoku a bezhlavém běsnění však Daenerys zavraždil Jon Sníh, aby ji zastavil, než se rozhodne zpustošit další místa, a novým králem byl zvolen Bran Stark, který zahájil přestavbu města i Rudé bašty a měl by vybudovat i nový systém filtrace vody.
Žádné komentáře:
Okomentovat