Princ Viserys Targaryen se narodil v roce 29 jako druhý syn prince Aenyse Targaryena a lady Alyssy Velaryon a jejich třetí dítě ze šesti. Byl to velice slibný mladík a měli ho moc rádi obyčejní poddaní. Jenže měl v životě obrovskou, krutou smůlu.
Jenže Aenys zemřel jen po pěti dalších letech a Viserys se na Dračím kameni účastnil dalšího pohřbu, zatímco dva jeho starší sourozenci, manželé Rhaena a Aegon, byli v Západních krajinách v obklíčení Bojovníků víry, protože církev proti Aenysovi a jejich incestnímu sňatku velmi hlasitě protestovala. Jen pár hodin po pohřbu přitom Viseryse a i zbývající Alysanne a Jaehaeryse (jejich sestra Vaella zemřela jako malá) jejich matka sbalila a všichni utekli za dědečkem, lordem Velaryonem na Náplavomarku. Protože se z exilu v Essosu vrátil Aenysův bratr Maegor a rozhodl se, že Železný trůn a koruna by měly připadnout jemu namísto Aegonovi.
Alyssa pak na Náplavomarce prohlásila Viserysova bratra Aegona v jeho nepřítomnosti pravým králem, zatímco Maegor ležel v kómatu v Králově přístavišti po soudu Sedmi. I proti němu se totiž postavila církev a on rozhodl, že s jejími rytíři svede rozsouzení soubojem, aby se ukázalo, zda má právo být králem – a jako jediný přeživší, když se po měsíci v kómatu probral, měl za to, že má.
Toto Alyssyno gesto ale zdaleka nestačilo, vlastně nikam nevedlo. Aegon jen velmi těžko sháněl podporu. Na Náplavomarku navíc po Maegorově uzdravení vyrazila jeho matka Visenya a přesvědčila Alyssu, aby se i s dětmi vrátila ke dvoru. Respektive ji v podstatě donutila. Viserys se tak ocitl v roce 42 v rozestavěné Rudé baště jako host na Maegorově třetí svatbě s pentoskou Tyannou z Věže. A po říši se začalo říkat, že Alyssa a ostatní sourozenci opustili Aegona a začali podporovat Maegora.
Tyanna však začala Alyssu podezírat z tajné komunikace s velkými lordy říše. Prý se je snažila přesvědčit, aby se přidali k Aegonovi a vytáhli s ním proti Maegorovi, jenž sice měl silnou podporu, ale vedl válku s církví a mnoho zbožných lordů, nebo jen lordů, jimž nebyly lhostejné zákony, by se ho rádo zbavilo. Ať tak nebo tak, znovu to nikam nevedlo, většina odmítla Aegona podpořit, dokud nepředvede, za co stojí, a když nakonec proti Maegorovi v roce 43 vytáhl sám s podporou několika menších lordů, padl. Viserys se tak stal nejstarším žijícím Aenysovým synem a mnoho lidí by ho mohlo začít vnímat jako právoplatného dědice.
V roce 44 proto bylo rozhodnuto, že se Alyssa s Jaehaerysem a Alysanne přesunou na Dračí kámen v podstatě jako vězni Visenye a Viserys zůstane u královského dvora jako Maegorův panoš – a rukojmí, u něhož si Maegor pohlídá, aby se zdržel veškerých rebelií.
Později toho roku však Visenya zemřela. Hlavně na Dračím kameni to způsobilo pořádný chaos a Alyssa ho využila k útěku s dětmi i jedním ze dvou dědičných targaryenských valyrijských mečů, Temnou sestrou. Maegor zuřil. Nechal za to Tyannu devět dní mučit nebohého Viseryse, až ten podlehl. Jeho tělo pak nechal čtrnáct dní na nádvoří s domněnkou, že přitáhne jeho matku, aby se o něj postarala, ale ta se neukázala, takže ho nakonec nechal spálit.
Nakonec se pouze patnáctiletý chlapec dočkal trošky spravedlnosti až od svého mladšího bratra Jaehaeryse, když se po Maegorově smrti chopil trůnu. Jaehaerys nabídl omilostnění většině říše, i když stála za Maegorem, ale ne Maegorovým popravčím, žalářníkům a zpovědníkům zúčastněným na Viserysově mučení a smrti (kromě Tyanny, již ve své paranoie a krutosti zabil ještě Maegor). Ty všechny nechal popravit a jejich hlavy doručit matce, čímž ji docela potěšil.
Žádné komentáře:
Okomentovat