Dračí kámen

zdroj

Dračí kámen je a původně byl jenom vulkanický ostrov v ústí Černovodného zálivu na východě Západozemí, stvořený stále aktivním vulkánem Dragonmont. Je poměrně vlhký, neúrodný a nezajímavý a osídlený pouze několika rybářskými vesnicemi na pobřeží. I urozených rodů žije na okolních ostrůvcích jen pomálu a jediné, co se tam dá vytěžit kromě ryb je černý, zelený, červený a fialový obsidián, neboli dračí sklo či zmrzlý oheň.

Přesto existuje něco, co dalo tomuto nevýraznému místu slávu. Dvě století před zkázou Valyrie totiž  dračí lordi vystavěli pomocí už zapomenutého stavebního umění na ostrově pevnost, která měla sloužit jako daleká západní obchodní výspa Valyrie, Dračí kámen (Dragonstone). A dvanáct let před Zkázou lord Aenar Targaryen s celou svou rodinou a pěti draky (z nichž zůstal pouze Balerion, dokud se nevylíhli Vhagar a Meraxes) opustil domov a v pevnosti se trvale usadil

Celou pevnost postavili z černého kamene, věže nechali vytesat do podoby draků (i když přesnější označení by bylo vytvarovat, Valyrijci dokázali pomocí draků a magie kámen rozpouštět a tvarovat) a na hradby posadili tisícovku chrličů v nejrůznějších děsivých tvarech jako ďábelský pes, bazilišek, démon, gryf, mantichora, minotaur nebo wyvern. A celou pevnost pak stylizovali do dračí podoby. Draci zdobí brány i síně, pochodně drží dračí drápy, pár obrovských křídel kryje kovárnu a zbrojnici, Věž mořského draka s komnatami mistra, ptačincem a komnatami pro urozené zajatce, je ve tvaru draka hledícího přes moře a oblouky a schodiště jsou ve formě ocasů. A díky sopce jsou mnohé černé stěny a "dračí těla" teplé na dotek, jako třeba zdi ve sklepeních pod hradem.

Jen septum, místo pro uctívání Sedmi, má tradiční podobu, i když neobvyklý původ – sochy představující sedm aspektů boha Sedmi byly vyřezány z lodí, na kterých dorazili první Targaryeni. Nebo Aegonova zahrada je spíš sad s vysokými stromy, divokými růžemi, ostnatými ploty a brusinkami než dračí doupě. A také je cítit po borovicích, ne jako zbytek ostrova po kouři a síře.

I samotný interiér je velmi neobvyklý a až ponurý. Kamenný buben, kulatá hlavní věž Dračího kamene, je pojmenovaný po ohlušujícím zvuku, který vydává vítr opírající se do zdí během bouří. Velký sál je rovnou obří kamenný drak s dveřmi v tlamě, kuchyně zase schoulený drak, jehož nozdrami vychází pára a kouř. Poté, co v pevnosti začala působit rudá kněžka Melisandra, dostali někteří strach, že právě to jsou kamenní draci, kteří se mají podle proroctví, jež přinesla, probudit, až se objeví znovuzrozený hrdina Azor Ahai. A jako jedna z nejzajímavějších dominant pevnosti slouží strohá, nezdobená Síň malovaného stolu v nejvyšším patře Kamenného bubnu, kde stojí více než 15 metrů dlouhý stůl v podobě Západozemí s detailní mapou, v níž Dračí kámen slouží jako křeslo, z něhož lze celou mapu obhlédnout.

Jen v seriálu má pevnost odlišnou podobu, místo zajímavě tvarovaných věží jde spíše o hladké hrany bez oken a draky lze najít pouze jako obří sochu na jednom z okolních ostrovů a jako ozdobu stěny v Síni malovaného stolu, nad nímž Aegon I. Targaryen plánoval své dobývání.

zdroj

Dobýváním Západozemí a získáním větších míst, kam se se vší slávou přesunout, však působení Targaryenů na Dračím kameni zdaleka nekončilo. Když si Aegon podrobil šest království, kolem Černovodného zálivu ustavil nové Korunní země a začal budovat Královo přístaviště, vrátil se zpět na Dračí kámen, nyní náležející ke Korunním zemím, odkud vládl, stejně jako jeho nástupce Aenys I. (ten jednu dobu žil i v panství ve městě, ale ne v Rudé baště) dokud nebylo nové sídlo připravené za vlády dalšího krále Maegora I. A i poté se od něj odvozoval titul následníků trůnu – princ Dračího kamene, který tam měl právo sídlit, pokud se nezdržoval v Králově přístavišti. Rovněž byl krátce sídlem královny Rhaenyry, když o vládu válčila se svým polovičním bratram Aegonem II. Právě ji totiž její otec jmenoval princeznou Dračího kamene a svou dědičkou (přestože ve svém dětství v pevnosti nepobývala a na půl roku ji využil leda její strýc Daemon Targaryen), ale po jeho smrti Aegonova matka korunovala Aegona a rozhořel se mezi nimi tanec draků. A nelze zapomenout na záletnickou povahu mnoha Targaryenů, díky čemuž je část poddaných ve vesnicích na ostrově známá jako dračí sémě.

To vše skončilo teprve válkou známou jako Robertova rebelie. Když tehdy korunní princ Rhaegar padl v bitvě s Robertem Baratheonem, král Aerys II. poslal královnu Rhaellu a jejich druhého syna Viseryse do bezpečí do Targaryenské pevnosti na ostrově. Devět měsíců poté, za kruté letní bouře, co zničila celou flotilu a poničila i pevnost samotnou, se jí narodila princezna Daenerys, jenže to už byl mrtvý i Aerys, Dračí kámen byl poslední držbou Targaryenů a nový král Robert Baratheon pověřil svého bratra Stannise, aby pro něj pevnost dobyl a zbavil se posledních Targaryenů. Ti sice na poslední chvíli odpluli do Braavosu (poté, co Rhaella zemřela), ale pevnost se dostala do rukou Baratheonů jako přístav královské flotily a Stannis se stal lordem Dračího kamene, zakladatelem rodu Baratheonů z Dračího kamene a správcem lodí.

O několik let později však úřad opustil, rozhodl se nárokovat vlastní nástupnické právo na trůn, oficiální víru v Sedm na ostrově nahradilo náboženství Pána světla a po Stannisově porážce v bitvě na Černovodě se z něj opět stalo izolované a nehostinné místo, které rod Baratheonů už možná nedokáže udržet. Tedy alespoň v knize, kde z něj Stannis odplul na Sever a spojené síly Lannisterů a Tyrellů ostrov dobyly. V seriálu se totiž už Stannis domů nikdy nevrátil, Lannisterové o Dračí kámen nejevili zájem a nakonec se v něm krátce usídlila Daenerys Targaryen, a to až do vlastní smrti. Zda se pevnosti někdo ujal po ní, pak nebylo řečeno.