 |
| zdroj |
A to je právě záležitost, kterou jsou Tarlyové proslulí. Rovině a vůbec celému Západozemí dávají nejlepší vojáky, současný lord Randyll má dokonce impozantní pověst jednoho z nejlepších válečných velitelů v celých Sedmi královstvích a například Margaery Tyrell si myslí, že kdyby Aegon Dobyvatel kdysi jmenoval lenními pány Roviny Tarlye, stala by se Rovina nejlepším vojenským ležením na světě. Dokud by nevyhladověla k smrti poté, co by byli odvedeni všichni farmáři. Sami pak tuto vojenskou podstatu podtrhují dědičným valyrijským mečem Srdcozhoubou, kterým se nebojí mávat při každé příležitosti, a tvrdou, „mužnou“ výchovou od útlého dětství.
Parožnatý vrch ve věku hrdinů
Podle legend vystavěli Parožnatý vrch dvojčata Harlon Lovec a Herndon z Rohu, údajní synové mýtického Gartha Zelenorukého, a vzhledem k tomu, že nyní patří Tarlyům a vzhledem k jejich znaku je dost možné, že šlo o zakladatele jejich rodu. I když tato pověst se neříká tak hrdě jako jiné, protože si oba měli vzít za manželku tutéž krásnou lesní čarodějku z lesů na vrchu a žít s ní po sto let. Prý přitom nestárli, dokud s ní vždy za úplňku ulehli. A hrdí Tarlyové nejspíš nestojí o to, aby jejich původ byl spojován s polygamní lesní žínkou.
Tarlyové po sjednocení Západozemí
Tarlyové jsou tedy, ať už jsou pověsti pravdivé nebo ne, mnohem starším rodem, než kam v Západozemí sahá historie Targaryenů, nicméně kromě účasti na válkách králů Roviny, jejíž součástí se nakonec jejich země staly, se významněji (nebo alespoň v dochovaných záznamech) zapsali až po vzniku jednotné říše pod zástavou Aegona Draka.
 |
| zdroj |
O několik desetiletí později se pak proslavili znovu. Když princezna Rhaenyra Targaryen cestovala po jihu, syn tehdejšího lorda Tarlyho (možná Donalda Tarlyho, mezi jehož potvrzené potomky zatím patří pouze dcery Samatha a Sansara) se jí pokoušel dvořit. Bohužel neúspěšně. Ačkoli mu to asi nevadilo, protože o něco později, když se svým bratrem Aegonem rozpoutala válku tanec draků, lord Alan Tarly, možná tentýž muž, jednoznačně zastával její stranu. Dokonce pro ni téměř získal jedno vítězství.
Spolu s lordy Costaynem, Rowanem a Beesburym lapil muže Ormunda Hightowera pochodující ze Starého města přes Rovinu, aby se spojili s dalšími "zelenými" podporovateli Aegona, u břehů Medovíny. Způsobil v jeho řadách drtivé ztráty a Ormundova porážka se zdála nevyhnutelnou. Dokud se v poslední chvíli neobjevil princ Daeron na dračici Tessarion a Alan nebyl zajat. Což bylo mírně prekérní, neboť jestliže byl opravdu synem Donalda Tarlyho, byla lady Samantha Tarly jeho sestrou a zároveň Ormundovou manželkou. Proto pro ni tato ztráta zelených znamenala stejnou spoustu problémů jako pro Aegona. Zalíbila se totiž svému nevlastními synovi, brzy novému lordovi Hightowerovi, který byl jen o dva roky mladší, a i když jeho návrhy na manželství odmítala, údajně mu podlehla, jen aby konečně souhlasil s mírem, když nakonec padli jak Rhaenyra tak Aegon. Ačkoli mnozí věří, že mír byl nakonec akceptován zásahem Tyrellů.
Navíc ani ke svatbě nedošlo. Nejvyšší septon měl za to, že by šlo mezi nevlastní matkou a synem o určitou formu incestu, a to nemohl dopustit. Mladý lord Lyonel tak měl po třináct let Samanthu Tarly jen jako svou milenku a měl s ní šest dětí. Na to Nejvyšší septon reagoval požadavky, aby lady Sam odčinila tyto hříchy u tichých sester, a když odmítla, zakázal jí vkročit do Hvězdného septa. Sam na to osedlala válečného oře, vrazila do septa během mše, tvrdíc, že Nejvyšší septon jí zakázal do septa vkročit, ale neřekl nic o jízdě na koni, a svým mužům nakázala, aby septum uzavřeli pro všechny, pokud má být zavřené pro ni. Což Nejvyššího septona donutilo podvolit se.
A tím Samin tuhý kořínek zděděný po Tarlyích nekončil. Když po tanci draků usedl na trůn mladý Rhaenyřin Aegon III., oženili ho s dcerou Aegona II., Jaehaerou, aby znovu spojili znesvářené strany. Jenže Jaehaera, ať už rukou svou nebo cizí, brzy zemřela a říše potřebovala najít novou královnu. Načež Sam vytušila příležitost a poslala do Rudé bašty návrh, aby si vzal rovnou dvě, její sestru Sansaru a sestru lorda Lyonela, Bethany. Rovněž navrhla jednatřicet jiných panen z rodů z Roviny, a údajně podle sběratele dvorských klepů šaška Hříbečka nabídla i jmenovat vhodné chlapce, pokud by měl Aegon III. zájem. A i když nakonec Aegon neprojevil zájem o žádnou z nabízených panen (a že mu vůbec kdy nabídla chlapce se nepotvrdilo), udržela takto pro Hightowery a i Tarlye velice dobré vztahy s královským dvorem a po čase jí nový Nejvyšší septon i povolil sňatek s lordem Lyonelem. A lady Samantha, která se dokonce díky poznatkům od bankéřského rodu Rogareů nechala inspirovat k založení Banky Starého města, se tak stala jednou z mnoha žen, které arcimistr Abelon zvěčnil ve svém mamutím svazku Když vládly ženy: Dámy v těžkých časech.
A poslední velký projev loajality k Targaryenům předvedli Tarlyové v nedávných letech, poté, co se stal lordem Randyll Tarly a co se rozpoutala Robertova rebelie. Randyll totiž stejně jako jeho lenní pán Mace Tyrell zůstal věrný královské dynastii a dokonce jako jediný royalistický generál zvítězil proti Robertovi Baratheonovi.
Když totiž Jon Arryn odmítl po popravě Rickarda a Brandona Starků zabít Neda Starka a Robert na šílený příkaz Aeryse II., Robert uprchl do rodných Bouřlivých krajin, svolal vazaly a vytáhl na sever. Rovina ihned zavelela k tažení proti němu a u Jasanobrodu, přestože byl značně přečíslen, ho Randyll se svým předvojem donutil k ústupu. Jenže pak si všechny zásluhy přivlastnil Mace, Randyllovy schopnosti katastroficky promarnil během neúrodného obléhání Bouřlivého konce, zatímco Robert a Ned si připsali zásadní vítězství u Trojzubce, a stejně jako Tyrellové museli Tarlyové pokleknout před novým králem.
Tarlyové za vlády Baratheonů
Tyrellům pak Robert pozdní kapitulaci sice oficiálně odpustil, ale nikdy jim nejspíš neprominul, a i když je jeho vztah k Tarlyům neznámý, patrně by taktéž nebyl příliš vřelý, jelikož Randyll je velmi zatvrzelý a nemilosrdný člověk, možná víc po chuti Robertova bratra Stannise. A navíc se v první seriálové sérii chlubil příběhem o svém prvním zabitém muži, jímž měl být v bitvě u Létohradu právě nějaký urozený Tarly. Randyll však bez ohledu na to pokračoval ve svém přísném vojenském životě, udržel si pověst stejně jako Srdcozhoubu, meč, jenž nosí na zádech v klenoty vykládané pochvě, a postupně zplodil s manželkou Melessou Florent pět dětí. Jen ne docela takových, jaké si představoval.
Jeho nejstarší syn Samwell totiž od malička ukazoval, že má raději písně, poezii, hezké oblečení a dobré jídlo než boj. Byl navíc vždycky plachý a jemný, i přes narůstající váhu, bál se krve i násilí, neměl žádné sebevědomí, inteligenci a přemýšlivost jeho otec nedocenil a všechny pokusy udělat z něj muže ztroskotaly.
Tucet zbrojmistrů neuspělo, když se ho pokoušelo učit, a nepomohly ani brutálnější nápady. Nikam nevedlo přinutit ho obléct se do šatů matky a chodit po hradě, nutit ho spát v řetězech, když se odvážil navrhnout, že by mohl být mistrem, a dokonce ani koupat ho v krvi pratura podle rituálů qarthénských čarodějů. Vzlykal totiž, i když viděl pouhou porážku kuřete. Předposlední hřebík do Samovy téměř skutečné rakve pak zarazila jeho a Randyllova cesta do Stromoviny. Tam Sama ošklivě šikanovala dvojčata lorda Paxtera Redwyna a Randyll ho nakonec musel vzít zpátky domů, kde mu matka odhalila, že původně zamýšleli, aby zůstal, sloužil jako páže a pak panoš Paxterovi, a kdyby se mu zalíbil, aby ho zasnoubil se svou dcerou.
A nakonec se objevil i poslední hřebík, když se Melesse po třech dcerách narodil syn Dickon. Ten totiž podědil veškerou fyzickou ráznost, která Samovi chyběla, Randyll k němu obrátil pozornost a vychovával ho tak, aby po něm převzal titul. Po ten čas nechal Sama na pokoji, aby si užíval jídlo, hudbu a jiné záliby, a zakázal mu pouze cestování do Starého města, aby ho znovu nenapadlo stát se mistrem. To Randylla děsilo, protože nesnesl, že by člen jeho rodu nosil řetěz a sloužil by. Ovšem pak přišel den, kdy Sam dosáhl dospělosti. Jeho otec mu tehdy oznámil, že není hoden jejich dědičného meče a vůbec jména, a tak se musí přidat k Noční hlídce a vzdát se všeho, aby nestál v cestě mladšímu bratrovi. Pokud to neudělá, vyhrožoval mu, další den na lovu jeho kůň zakopne a Sam pád nepřežije. Tedy tak by to řekl matce, aby ji ušetřil větší bolesti. A Sam si pochopitelně zvolil hlídku.
V ní byl ale hned od začátku opět šikanován, dokonce i představenými, a našel si jen málo přátel. Jako prvního Jona Sněha, který ho litoval, a tak se za něj postavil, načež zjistil, že přátelství s ním vlastně není špatné. A když pak Jon v knize přesvědčil mistra Aemona, aby z něj udělali bratra, i když výcvikem nebyl schopný projít, rozhodl se Sam složit s ním přísahu před stromem srdce přes výchovu ve světle Sedmi. Ba co víc, i když nikdy nebyl jako jeho otec a sám se nazýval zbabělcem, stal se prvním člověkem po 8 000 letech, který zabil Jiného (bílého chodce). A i s ohromnou hrůzou z autorit dokázal zmanipulovat (v knize mnohem výrazněji než v seriálu) volby lorda velitele v Černém hradu.
Na druhou stranu, ani jeho otec a bratr nezaháleli. Na začátku války pěti králů, která po Starcích a Lannisterech brzy spolkla většinu říše, přísahali svou loajalitu Renlymu Bartheonovi, a když se přidali k jeho armádě, upozornil právě Dickon svého otce na krutou hru několika rytířů s nevědomou Brienne z Tarthu, jež se k nim přidala jako válečnice. Randyll jí pak prozradil, že se někteří muži vsadili o to, kdo ji připraví o panenství, a chtěl ji poslat domů. To mu ale nevyšlo, stejně jako dlouho nemohl podporovat ani Renlyho. Nakonec opět následoval své lenní pány, přešel spolu s nimi po Renlyho smrti na stranu Lannisterů a velel středu tyrellskolannisterské armády na Černovodě v bitvě proti Stannisovi. Podle Kevana Lannistera byl také po Tywinovi nejlepším kandidátem na pozici pobočníka krále Tommena. Jenže to Cersei Lannister odmítla a Randyll se tak chopil úkolu dobývat zpátky rebelantská sídla.
A když pak obsadil Panenské jezírko lorda Mootona, zasnoubil a později oženil Dickona s jeho dcerou Eleanor, a to rozhodně není nejvyšší cíl, jakého hodlají dosáhnout. Však on, Dickon ani Sam, který se nakonec dostal do Starého města i mistrovské Citadely, ještě zdaleka neřekli poslední slovo. Tedy minimálně v knize, protože v seriálu se jejich osud značně odchýlil. Randyll i Dickon padli v jedné z bitev proti Daenerys Targaryen, tedy jeho zemím patrně vládne jedna z Randyllových dcer, a Sam, přestože ze studí v Citadele utekl, aniž by ukul mistrovský řetěz, a přestože se nikdy nevrátil k Noční hlídce, jíž přísahal věrnost do konce života, nastoupil coby velmistr "nové" říše.
 |
| Randyll Tarly zdroj |
Členové rodu Tarlyů na začátku ságy:
- lord Randyll Tarly, lord Parožnatého vrchu, později mistr práva a justiciár krále Tommena I. Baratheona
- lady Melessa Florent, manželka Randylla
- Samwell Tarly, přezdívaný Sam, ser Prasátko, lord Šunka, Sam Zabiják, Černý Sam, nejstarší syn Randylla a Melessy, majordomus Noční hlídky, v seriálu později velmistr
- lady Talla Tarly a dvě další dcery Randylla a Melessy
- Dickon Tarly, nejmladší syn a dědic Randylla a Melessy, panoš
- lady Eleanor Mooton, manželka Dickona
Žádné komentáře:
Okomentovat