Letní ostrovy (Summer Isles) jsou rozsáhlé souostroví na jihozápadě známého světa, tedy jižně od Západozemí a Essosu, a západně od Sothoryosu. Celkem je jich více než padesát, některé jsou tak maličké, že je lze za hodinu přejít, jiné jsou větší než celé Kamenoschody, a oddělují Moře zapadajícího slunce od Letního moře. A protože zůstávaly dlouho v naprosté izolaci (k Sothoryosu se tak řadí spíše kvůli geografické blízkosti a proto, že nejsou vlastním kontinentem, jinak s ním nemají mnoho společného), jsou úplně jiným světem než ostatní známé země.
 |
| zdroj |
Ostrovy
Obecně se dají charakterizovat jako tropické ostrovy pokryté deštným pralesem, písečnými plážemi, říčními údolími s nesčetnými druhy květin a vysokými horami. Žijí tam skvrnití panteři, smečky rudých vlků, opice, obří krokodýli, lidoopi, které na Omboru zvou staří rudí lidé, na Jhale stříbrokoží a na Walanu noční dravci, a stovky druhů nádherných ptáků. Každý z ostrovů však má dále i svá specifika popsána níže ze severu na jih.
Kamenná hlava
Nejsevernější ostrůvek, který je částečně umělým výtvorem. Ze severní strany byl totiž osekán do podoby tváře zapomenutého boha hledícího na moře, což je to poslední, co ostrované vidí, pokud vyplují na sever k Západozemí.
Walano
Jeden ze tří největších a vůbec nejdůležitější ostrov měřící asi 200 líg. Na jeho severním pobřeží je město Poslední žalozpěv, na západním Lotosový mys a na jižním Město vysokých stromů, kulturní a náboženské centrum ostrovů, neboť zde kněžky v róbách pošitých peřím vyrývají historii, písně a zákony do ohromných Mluvících stromů. Nyní je do nich vyryta celá historie Letních ostrovů, všechny zákony, boží přikázání a lze tam vidět i rané mapy, které neukazují žádné další země, jen ostrovy obklopené nekončícím oceánem. Právě zde se také odehrál první zaznamenaný kontakt ostrovanů s dalším světem, když do města omylem zaplula ghiskarská loď. Její posádka však místo pokřtila jako Ostrov démonů, protože měla místní obyvatelstvo za démony spálené do černa pekelnými ohni.
Ostrov žen
Tento malý ostrůvek u východního pobřeží Walana byl dříve známý jako Abulu. Zhruba před 1 000 lety se však stal domovem uprchlíků princezny Nymerie, protože princové z ostrovů nechtěli nechat její lid vstoupit na další z obavy před pomstou Valyrijců, před nimiž prchala. Část z nich se kvůli omezeným možnostem ostrova stejně brzy přesunula dál do Dorne či jiných koutů světa, avšak několik set, především žen, se rozhodlo zůstat, a tak získal své nové jméno. A potomci tehdejších uprchlíků tam žijí dodnes.
Koj
Ostrůvek oddělující Moře smíchu od Letního moře. Nepatří mezi nejhustěji osídlené, na druhou stranu patří mezi nejslavnější. Právě zdejší loděnice produkují většinu labutích lodí, právě zde vládl slavný Malthar Tvůrce map, největší loďař v historii. Tvrdí se, že zdejší dobrodruzi probádali velkou část Sothoryosu a Moře zapadajícího slunce, a princové Koj střeží ve svém Perlovém paláci slavnou sbírku námořních map.
Ostrov ptáků
Hornatý ostrov ležící uprostřed Moře smíchu.
Omboru
Centrální ostrov, jeden ze tří největších.
Zpívající kameny
Skupina ostrovů západně od Omboru, pokrytá horami s množstvím jeskyní a chodeb, které zvláštně „zpívají“, kdykoli fouká vítr. Zdejší obyvatelé dokonce prý dokáží jen podle tónů přesně určit, kterým směrem zrovna vítr vane.
Tři vyhnanci
Skupina tří nejzápadnějších ostrůvků. Zdají se trochu odstrčené, od čehož získaly své jméno.
Ostrov lásky
Ostrůvek západně od Omboru.
Moluu
Ostrov západně od Jhaly.
 |
| zdroj |
Největší z ostrovů oddělený od Omburu Indigovou úžinou. Jeho lesy jsou zdrojem slavného zlatostromu a je dostatečně velký, aby se na něj vešlo několik konkurenčních knížectví, takže má každé tamější údolí vlastního prince – například říční Údolí červených květů na východě je starý domov prince Jalabhara Xho v exilu, nebo Údolí sladkého lotusu s městečkem Ebenová hlava na západě má též svého vlastního vládce. Mezi další známé oblasti ostrova patří poloostrov Zlatá hlava na jihovýchodním pobřeží.
Ještěrčí hlava
Skupina ostrůvků u východního pobřeží Jhaly.
Xon
Ostrov ležící v Zátoce papoušků jižně od Jhaly.
Kosti
Skupina ostrůvků na jižním okraji Zátoky papoušků.
Doquu
Nejjižnější ostrov Letních ostrovů.
Vodstvo
Letní ostrovy omývají hned dvě známá moře, neboť ostrovy tvoří hranici mezi nimi. Jedno z nich je Moře zapadajícího slunce sahající až k západnímu pobřeží zemí za Zdí v Západozemí, plné mečounů, tuleňů, velryb, leviatanů, krakenů, ryb a korýšů. Druhé pak teplé, modré Letní moře sahající od Dorne až k ostrovu Velký Moraq daleko na východě, který ho odděluje od Nefritového moře.
Kromě nich pak mají ještě ostrovy vlastní výsostné vody. Mezi ty známé patří Moře smíchu mezi Walanem, Omboru a Koj, Indigové úžiny oddělující Omboru a Jhalu a Zátoka papoušků, záliv u Jhaly. A k tomu je na každém ostrově množství řek a potoků.
Ostrované
Obyvatelé Letních ostrovů jsou silní, vysocí a pohlední lidé, rádi nosí pláště z pestrého peří a rádi a rychle se učí. Mají kůži hnědou jako eben nebo černou jako uhel a černé oči i vlasy. Ačkoli na Ostrově žen lze najít i populaci s rhoynskými rysy, neboť zde žijí potomci Rhoynů. Tento ostrov však zdaleka není nejhustěji osídlen – devět z deseti ostrovanů žije na Jhale, Omboru a Walanu a úplně nejvíce právě na Walanu.
 |
| zdroj |
Co se týče náboženství, uctívají mnoho bohů a bůžků. Nejoblíbenější jsou bůh a bohyně lásky, krásy a plodnosti, pročež považují spojení muže a ženy za posvátné umění a od všech ostrovanů se očekává, že budou nějaký čas, nejčastěji rok, sloužit v chrámech lásky. Ti nejschopnější a nejoddanější se potom mohou stát kněžími a kněžkami – v podstatě uznávanými prostitutkami. Poskytování vášně je na ostrovech respektovaná profese na úrovni umělců vhodná i pro urozené. Toto jejich přesvědčení se pak navíc dostává i do dalších rituálů, například rovnou pohřebních. Ostrované velice respektují své starší, a když zemřou, jejich zvyky zahrnují oslavu odžitého života dotyčného vínem a milováním.
Unikátní je i jejich politický systém, kdy každý z ostrovů má svého prince nebo princeznu a tři největší ostrovy mají i několik soupeřících princů. A zdá se, že stejně jako v jiných oblastech života včetně dědictví a nástupnictví, se zde nerozlišuje, zda jde o ženu nebo o muže.
Ekonomie a vojenství
Dle mistrů a cestovatelů jsou Letní ostrovy místem míru a vedení válek je tam zcela odlišné od zbytku známého světa, což má velký dopad i na ekonomickou stránku. Války zde trvají nanejvýš několik dní a jsou vysoce ritualizované. Kněží vybírají a posvěcují bitevní pole a určují, kdy se odehrají bitvy, které nejvíc ze všeho připomínají turnajové pranice v Západozemí. Utkávají se v nich vojáci znepřátelených stran, muži i ženy. Nesmí se při nich používat zbraně ze zlatostromu, bojuje se jen výjimečně déle než den a na konci se poražení nemusí obávat poprav nebo zmrzačení. Poražený princ jen musí ostrovy opustit.
Tedy ve válečných vřavách trpí jen válečníci, žádní civilisté, nedochází k plenění, násilnění ani ničení úrody a vůbec, rukou ostrovanů netrpí ani žádné další národy, protože nikdy nedobývali cizí země. Samozřejmě s výjimkou těch, kdo se nechali najmout jako žoldáci, či je zlákalo pirátství.
Přesto jsou Letní ostrovy proslavené i pro zbraně a vojenskou výbavu. Pro tradiční dlouhé i krátké oštěpy, praky, dřevěné štíty a především luky. Z ostrovů pochází jedni z nejlepších lučištníků známého světa, jejich zvláštní luky mají delší dosah než jakékoli jiné a umožňují vystřelovat yard dlouhý šíp, který prorazí kroužkovou i koženou zbroj i ocelový plát. Jsou navíc ze zlatostromu, což je kromě dračí kosti nejkvalitnější možný materiál, a nejsou k sehnání jinde ve světě.
Slavné jsou i jejich labutí lodě, velká, rychlá zaoceánská plavidla sestavená bez jediného hřebu známá pod tímto jménem v Západozemí pro obrovské bílé plachty, vysoké zakroucené přídě a špice znázorňující nejčastěji ptáky. A přestože nevyplouvají bez ozbrojeného doprovodu, nikdo na ostrovech nevlastní válečnou flotilu, pouze obchodní. Navrhla je (údajně i zmíněné luky) Xanda Qo, princezna Údolí sladkého lotusu. A stejně jako luky se ani tyto lodě nenajdou jinde na světě. Už od časů Malthara Xaq, přezdívaného Malthar Větrný jezdec a Malthar Kreslíř map, jsou konstruovány převážně na Koj.
Když tedy ostrované nedovolují vstupovat do svých zemí ničivou válku, mohou se soustředit na obchod. Proto běžně cestují do Starého města, Králova přístaviště, Braavosu či Qarthu, neboť se na rozdíl od mořeplavců z jiných národů nedrží při pobřeží, ale brázdí i hluboké oceány. Všude tam vyváží drahé kameny (smaragdy, rubíny, safíry, perly), koření (muškátový ořech, skořici, pepř a ještě vzácnější, které se využívá i k výrobě jedu škrtič), dřevo (eukalyptus, eben, mahagon, peltogyn, ibišek, tygří dřevo, růžové dřevo), ovoce, dýhu a palmové víno, a bohatým cizincům prodávají i zvířata. Jen jedno je zakázáno vyvážet, a to dřevo zlatostromu. Naopak vzhledem k nedostatku kovů dovážejí železo, cín a další.
Žádné komentáře:
Okomentovat