Městská hlídka Králova přístaviště

zdroj

Městská hlídka Králova přístaviště (City Watch of King's Landing), též známá jako zlaté pláště, je instituce bránící město Královo přístaviště včetně královského paláce Rudé bašty a uplatňující zákon, tedy lze přirovnat k naší policii. Spadá pravděpodobně do agendy mistra práva a je pod přímou správou Železného trůnu. I plat členům je tudíž vyplácen královstvím jako celkem a na rozdíl od jiných královských institucí nepřísahají věrnost žádnému lordu, ale pouze králi.

A protože se musí vypořádávat se zločinem v hlavním a největším městě říše, jde o dobře vybavenou skupinu několika set až tisíc stráží. Mají k dispozici dvoje kasárna – Východní u Dračí brány a Západní u Ševcovského náměstí, a obvykle jsou vyzbrojeni železnými obušky, oštěpy, dýkami a někdy meči, takže jedinou typickou západozemskou zbrojí, kterou nepoužívají, jsou štíty.

Mezi jinými ozbrojenci jsou však stále dobře k poznání. Nosí černé boty, rukavice, chrániče zápěstí a holení a nesmí u nich chybět zlatá kroužková košile (ve skutečnosti vzhledem k ceně bronzová). Všichni mají též stejnou helmici, zašpičatělou a vzorovanou, s širokou krempou, k níž lze připojit kovový závoj chránící obličej a pláty ochraňující tváře. Důstojníci a kapitáni městských bran k tomu nosí černé hrudní pláty zdobené čtyřmi zlatými disky a všichni mají pláště z těžké vlny obarvené do zlata, které jim daly jejich přezdívku.

Avšak nejde o elitní bojovníky. Nemají ten nejlepší výcvik a třeba Městská hlídka Lannisportu, jenž je bohatší, a tak může zařídit lepší plat a vyšší standardy, je daleko schopnější. A možná podobně je na tom i Městská hlídka Starého města, také dost bohatého a navíc čistějšího a bezpečnějšího než Královo přístaviště. Ač totiž může být hlídka povolána i jako pěšáci nebo jízdní kopiníci pro případ ozbrojeného konfliktu, nejsou to skuteční vojáci. Jejich výcvik je spíše formální, než aby si na něm někdo dával záležet, často jim ani nejde o skutečnou ochranu města, pouze o lukrativní práci, a jejich bitevní disciplína to dost zřetelně ukazuje.

Například Tyrion Lannister, když zastával pozici pobočníka krále, zašel tak daleko, že z 6 000 tehdejších mužů pod svou kontrolou považoval pouze 1 500 za bojeschopné a žádné za důvěryhodné a při bitvě na Černovodě mu dali za pravdu. Většina z nich během jatek v zálivu zpanikařila a bez ohledu na mizerné šance města si místo válčení zoufale snažila pouze zachránit život.

To byla ale samozřejmě výjimečná událost. Obvykle ani není běžný tak vysoký počet stráží. V dobách míru má hlídka přibližně 2 000 mužů. Pouze v případech, kdy město čelí útoku, má se jejich počet minimálně zdvojnásobit, a do války pěti králů právě k žádnému útoku už roky nedošlo. O něco méně jich dočasně přibývá akorát při příležitostech, které lákají spoustu různých živlů a davy návštěvníků, jako jsou slavnosti a turnaje, protože udržet pořádek v půlmilionovém městě na nohou rozhodně nikdy nebylo jednoduché.

zdroj

Městská hlídka proto vznikla už v raných dobách targaryenské vlády, kdy bylo Královo přístaviště založeno, zhruba za vlády Maegora I. Mnoho let byla špatně organizovaná, nedostatečně ozbrojená a nesourodě oděná v harampádí a hadrech, ačkoli v jejím čele stáli i urození muži. V další generaci, za vlády Jaehaeryse I., to byl třeba lord Qarl Corbray. Jen zrovna lord Corbray nevydržel dlouho - zemřel během epidemie třesavky spolu s mnoha svými kolegy a hlavní město se ocitlo v anarchii.

Teprve o padesát let později se situace hlídky změnila. Skutečný zakladatel moderní městské hlídky byl až princ Daemon Targaryen, bratr krále Viseryse I. a druhý manžel princezny Rhaenyry Targaryen, jedné z aktérek občanské války anec draků. Daemon totiž rád trávil čas v pochybných podnicích, nevěstincích, mezi nízkými lidmi, takže zkřížil cestu i s nedostatečnou hlídkou a jejich mizerným údělem. Rozhodl se z ní proto udělat profesionální a lépe trénovanou organizaci a ještě před tancem se na rok stal jejím velitelem. K tomu své dva tisíce mužů konečně řádně vyzbrojil a zavedl i jednotné uniformy zahrnující zlaté pláště, které mohou strážní nosit s pýchou a kterými vzbudí u zločinců rozhodně větší respekt. Nelze ani přehlédnout, že mu za to byli členové hlídky zavázáni a hlídka mohla snadno fungovat i jako Daemonova soukromá armáda.

Během tance draků se pak někteří důstojníci hlídky pokusili být loajální Aegonovi II., Rhaenyřinu protivníkovi, zvláště, když část války držel hlavní město. Ale většina zlatých plášťů se nakonec obrátila k bývalému veliteli Daemonovi a straně jeho manželky, což znamenalo krvavou řež i uvnitř organizace. Na začátku války byl například velitelem ser Luthor Largent, ale pobočník Aegona II. jmenoval svého syna Gwaynea Hightowera jako Luthorova zástupce. Takže když Rhaenyřina strana rozpoutala útok na město, Luthor rozpoutal převrat, během něhož hlídka změnila strany, Gwaynea zabil a výrazně tak přispěl k pádu Králova přístaviště. 

Jenže po pouhém půl roce začali mít obyvatelé města dost i Rhaenyry kvůli jejím snahám vykořenit ze svého okolí možné zrádce a získat nové zlato na další boje. Rozpoutaly se proto nepokoje a vzpoury. Luthor v nich padl a na jeho místo nastoupil ser Balon Byrch. Jenže už hlídku nedokázal udržet pohromadě. Posádka z Říční brány se rozhodla připojit k potulnému rytíři Perkinu Blechovi a provolala králem neurozeného chlapce Trystana Truefyra, načež přemohli i posádku Boží brány, a nakonec se jim situace vymkla z rukou úplně. Protesty zachvátily celé město a začal v podstatě vládnout dav, jemuž se dokonce podařilo zabít pět draků.

Rhaenyra se tak rozhodla pro útěk a doprovázelo ji dvacet posledních věrných členů hlídky, ale ani oni nevydrželi až do konce. Polovina jich dezertovala po cestě a zbytek ji opustil v Šerodolu, odkud ji nechali bez ozbrojeného doprovodu plout na Dračí kámen. Jen Perkin z této situace těžil. Když se na Dračím kameni brzy na to Aegon II. své protivnice zbavil a vrátil se do Králova přístaviště, udělal z něj velitele městské hlídky. Tedy jen do konce války a smrti všech jejích hlavních účastníků, protože poté se ocitl mezi zatčenými zrádci a intrikány a popravě se vyhnul jen tak, že se přidal k Noční hlídce.

Ani po této krvavé válce však městská hlídka neměla klid. Přišla totiž další epidemie, která jejich řady zdecimovala, a pobočník krále byl nucen přidat jim 500 mužů z vlastních služeb. A jen o něco málo později přišla další čistka důstojníků, protože se velitel ser Lucas Leygood a šest jeho kapitánů městských bran mělo podílet na spiknutí proti králi Aegonovi III. a jeho bratrovi. Existovala však dál a více či méně úspěšně plnila své povinnosti i v následujících letech.

A když pak Targaryeni ze Západozemí zmizeli rukou Roberta Baratheona a jeho přívrženců během rebelie, nový král pokračoval ve využívání této instituce. Po smrti lorda velitele Manlyho Stokewortha, jenž stál v čele hlídky během brutálního vyplenění Králova přístaviště v závěru rebelie a patrně při tom zemřel, učinil novým velitelem nechvalně známého a zkorumpovaného Janose Slynta.

Nelze se ale příliš divit, že se do ní muži přidávají i ze zištných důvodů a snadno podlehnout zlatu. Jde totiž o jednu z mála institucí Západozemí, která nepřihlíží ke společenskému statusu nebo k původu a zároveň zaručuje možnost docela slušně se uživit, aniž by své členy nutila k zásadním životním změnám, či vyžadovala jakoukoli ideologii. Členové totiž sice přísahají věrnost trůnu, ale znamená to pro ně jen obvyklou službu v ulicích a na hradbách, po níž se mohou klidně vrátit domů.

Třeba hned velitel z počátku ságy, Janos Slynt, byl původně řeznický syn, jenž se k hlídce přidal, vyšplhal až na velitele a dalšími činy si později vysloužil titul, země a možnost založit skutečný vlastní rod Slyntů. Po něm se zase velitelské úlohy v seriálu chopil Bronn, neurozený žoldák (v knize byl kapitánem Tyrionových stráží a s novým lordem velitelem, serem Jacelynem Bywaterem, mnohem čestnějším mužem, než byl Slynt, úzce spolupracoval) a jindy se na tomto místě ocitl rovnou bastard Humfrey Vodský. Jediný rozdíl, který jejich původ znamená, je v titulování, kdy jsou urození oslovováni lord velitel a neurození pouze velitel. Ale vliv na jejich funkci to nemá žádný a řadoví členové navenek neukazují rozdíly vůbec.

Největším problémem hlídky tak patrně zůstávají úplatky. Možná i ze stejného důvodu, z jakého nedosahují kvalit stráží Lannisportu, mají muži z Králova přístaviště pověst úplatných a nečestných. Je velice dobře známo, že si rádi přilepší a za všimné se budou ochotně dívat jinam.