Aegonfort

Aegonfort byla první pevnost, kterou v Západozemí vztyčil Aegon Dobyvatel, ještě než ho většina říše uznala svým králem. Vystavěl ji na sporném území mezi Bouřlivým královstvím a královstvím Ostrovů a řek, na místě, kde později vztyčili Rudou baštu a kde před dobýváním Západozemí nestálo nic. Jen tři větší kopce a možná pozůstatky po dávno stržených a zašlých prastarých osídleních. 

zdroj

Byla to však primárně válečná pevnost a vypadala podle toho. Na vrcholku nejvyššího ze tří kopců v ústí Černovody, později zvaného Aegonův vysoký kopec, vznikla velice jednoduchá pevnost typu motta s předhradím, tedy bašta na kopci s předhradím s užitnými budovami pod ní. Tu poměrně rychle přestavěli na novou hrubou pevnost ze dřeva a hliněných valů s 15 m vysokými hradbami, obrovskou síní pod nimi a s palisádou. Tam také Aegon nechal přivézt meče poražených nepřátel po vypálení Harrenova a porážce západních a rovinských armád na Ohnivém poli a pomocí dračího ohně svého draka Baleriona z nich nechal ukout Želený trůn, který už v síni zůstal. 

Pak se tato pevnost postupně rozrůstala. Naproti předhradí stála kamenná kuchyně s břidlicovou střechou, přibyly stáje a sýpka, dvojnásobně se zvýšily strážní věže. Potom přibyla kasárna, zbrojnice, bubnová věž schovaná za palisádou. A také septum k uspokojení církve. Nicméně šlo stále o nepříliš pohodlnou, ne zrovna bezpečnou pevnost čítající zhruba desetinu rozlohy Dračího kamene. 

Což souvisí s její překotnou výstavbou. Poté, co Aegon a jeho sestry-manželky přistálí v ústí Černovody, přikázal Aegon stavbu na vrcholku tamějšího nejvyššího kopce, který si nikdo bezprostředně nenárokoval. Stály tam jen rybářské vesničky kolem břehů řeky, protože se tam tak často válčilo, že se nikdo nesnažil založit navzdory dobré lokaci velký přístav nebo hrad. Potřeboval vše hlavně rychle, aby měl na kontinentu nějakou základnu. Tudíž se dočkal chaotické směsky z hlíny, dřeva a cihel. 

Potom porazil asi tucet místních lordů. Přikázal jim účastnit se slyšení v novém Aegonfortu, oni mu tam k nohám položili své meče a on jim potvrdil zachování jejich panství a titulů jako svým vazalům. Jeho rytíři tam pak poprvé odhalili jeho nový rodový znak, tříhlavého draka, Visenya mu na hlavu položila korunu a Rhaenys ho provolala králem Celého Západozemí. 

Na to docela rychle porazil nebo donutil k pokleknutí království kontinentu s výjimkou Dorne a bylo čím dál zřejmější, že kolem Aegonfrotu se válčit nebude. Jeho armády a markytánky tam tak začali rozšiřovat do té doby dočasný slum, který vznikl prakticky ihned po založení Aegonfortu, a dva roky po konci dobývání už se jednalo o rušné, přeplněné městečko doplňující hrad. Stále ovšem z narychlo stlučených dřevěných konstrukcí a blátivých ulic. Toho Aegon využil, a když ho tou dobou králem korunoval oficiálně i Nejvyšší septon, oznámil stavbu nového královského hlavního města kolem Aegonfortu, Králova přístaviště (jen není úplně jasné, zda se pro takové jméno rozhodl on, nebo ho tak zvali na jeho počest poddaní). Čímž jednou provždy rozhodl, kde bude nové mocenské sídlo kontinentu. Akorát jeho stavbu neřídil, rozhodně neplánoval, takže kolem primitivního Aegonfortu bleskově vyrostlo primitivní, nahodile postavené město. Až po mnoha dekádách, pokud vůbec, se začalo pracovat na problémech, které takový růst způsobil.

zdroj

Aegonfort ovšem změny došel mnohem dříve. Nejprve z něj vládly převážně Aegonovy královny, které se často staraly o každodenní záležitosti říše. Po jednom zasedání dvora svolaného královnou Rhaenys tam třeba vydala nařízení o pravidle přiměřenosti, podle něhož smí manžel potrestat svou nevěrnou ženu jen bitím prutem nebo jiným nástrojem, který není větší než jeho palec – následně doplněné pravidlem šesti, že ji smí uhodit jen šestkrát. A když Rhaenys zemřela v druhé části první dornské války, byl to naopak Aegon, kdo často zůstával v Aegonfortu, pokud neměl povinnosti jinde, zatímco Visenya, s níž se víc a víc odcizovali, dávala přednost pohodlí Dračího kamene. Také tam přebývala Aegonova rodina, v Aegonfortu si třeba stihla hrát ještě jeho nejstarší vnoučata, Rhaena a Aegon. 

Tehdy už se z Aegonfortu stal celý komplex roztahaný přes půl Aegonova kopce, jenž přerostl původní starou palisádu. Jen stále nevzhledná dřevohliněná směska. Aegon si tehdy uvědomil, že taková konstrukce se vůbec nehodí jako královské sídlo. Přestěhoval svou rodinu na Dračí kámen a nechal Aegonfort spálit. Na místě zůstal pouze Železný trůn, příliš obrovský na přestěhování.

Na místo Aegonfortu pak nařídil konstrukci úplně nového hradu – Rudé bašty, na niž dohlížela Visenya, opět proto, že s Aegonem preferovali oddělené domácnosti, a pobočník Alyn Stokeworth. Ačkoli do jeho smrti o dva roky později se stihly jen položit základy kolem Železného trůnu. Proto i Aegonův nástupce Aenys I. musel po převzetí vlády odjet zpátky do Králova přístaviště a zabrat si trůn uprostřed stavby a poslední suti ze starého Aegonfortu.