Ghúl

O ghúlech (Ghoul) mluví pověsti z mnohých koutů známého světa. Ovšem zatímco ve světě skutečném je to bytost původem z arabské mytologie spojovaná se hřbitovy a živením se mrtvolami, ve světě Písně ledu a ohně a Hry o trůny by to spíš něž nějaká mýtická samostatná rasa nebo přízrak mohlo být souhrnné hanlivé označení kultur, které provozují kanibalismus, a nebo jsou z nějakého důvodu ke kanibalismu donuceny.

Podle pověstí je ghúl bytost, která se živí mrtvými včetně svých vlastních. Podle Staré chůvy ze Zimohradu divocí obcují s obry a ghúly za Zdí. Přičemž některé kmeny divokých mají být i kanibalské, tudíž se takové pověsti mohou v podstatě zakládat na pravdě, kde by ghúly byli příslušníci takových kmenů. A průzkumníci z Noční hlídky tvrdí, že v troskách tamějšího Tvrdodomova straší ghúlové, démoni a krvelační hořící duchové po jakési neznámé rozsáhlé katastrofě, jež městečko divokých zlikvidovala. 

Mistři zase považují Sothorye, kteří mají hodovat na svých vlastních mrtvých, za ghúly. S tím souvisí i pověsti, že opuštěné město Yeen v džungli Sothoryosu ohrožují ghúlové. Ti měli napadat rhoynskou kolonii, když se tam po útěku před Valyrijci z Essosu s princeznou Nymerií usadili někteří Rhoynové. I ti jim říkali pruhovaní ghúlové, což poukazuje na to, že to opět mohli být běžní Stohroyové. Těm se kvůli jejich vzhledu také říká pruhovaní lidé a některé jejich skupiny zejména dál na jihu mají provozovat kanibalismus.