Lady Baela Targaryen pojmenovaná po svém dědečkovi, princi Baelonovi, přezdívaná i Baela z Pentosu, se narodila v roce 116 po dobytí Západozemí Targaryeny jako nejstarší dítě lady Laeny Velaryon a prince Daemona Targaryena, ale přestože její otec měl titul prince, sama byla vždy zvaná pouze lady. Stejně jako její neidentické mladší dvojče Rhaena.
Baela z Pentosu
Stejně jako Rhaena měla jemné rysy, stříbrobílé vlasy a fialové oči (v seriálu Rod draka měly po matce tmavou pleť a neměly fialové oči) a jako malé si byly velice podobné. Až jak rostly, začaly se lišit vzhledem i osobností. Baela si vlasy stříhala nakrátko jako chlapec, aby jí nepřekážely při jízdě (v seriálu je má kudrnaté, dlouhé, obvykle je nesplétá do složitých účesů typických pro Targaryeny), brzy se ukázalo, jak je po otci divoká, neohrožená, podle arcimistra Gyldayna se chovala jako kluk a ne dáma. Měla tendenci se snadno rozčilovat, provokovat. Ráda tančila, sokolničila, jezdila, později létala. Když vyrostla, začala mít velký zájem o chlapce. Jen v seriálu byla umírněnější, často se naopak snažila uklidňovat své blízké.
Narodila se však malá a nemocná, a to v Pentosu, kde její rodiče žili v exilu. Jejich svatbu totiž nepovolil Daemonův bratr, král Viserys I., a odehrála se za poměrně skandálních okolností, když Daemon v souboji zabil Laenina dlouholetého snoubence. Byť takový výsledek předem dojednal s Laeniným otcem Corlysem Velaryonem. Nicméně už za půl roku obě děvčata odplula s matkou na její domovskou Náplavomarku a Daemon je poté představil u královského dvora. A když jim byly dva, s požehnáním Viseryse je zasnoubili – Baelu s princem Jacaerysem, nejstarším synem Viserysovy dědičky Rhaenyry, a Rhaenu s jeho mladším bratrem Lucerysem. Byli tak jejich snoubenci, bratranci a zároveň synovci, Rhaenyra byla sestřenicí dvojčat, její manžel Laenor Velaryon strýc dvojčat.
Na druhou stranu v jejich časném životě došlo i k obrovské tragédii. V roce 120 Laena porodila třetí dítě, Aegona. Do hodiny zemřel, ona nedlouho po něm. K tomu zemřel při potyčce se svým oblíbencem i Laenor. A ovdovělý Daemon se skandálně rychle oženil s ovdovělou Rhaenyrou. Byla tehdy Viserysovou zvolenou dědičkou a on dlouho chtěl získat jak ji, tak přístup k Železnému trůnu. Což následovalo narození nových bratrů Baely a Rhaeny – hned na to Aegona Mladšího, za dva roky Viseryse. Od té doby obě vyrůstaly na Dračím kameni s nově poskládanou rodinou. Baela nejprve malá, divoká holka, později se vytáhla, často ji kárali pro rvačky s panoši, sblížila se s malým drakem Měsíční tanečnicí.
 |
| zdroj |
S otcem potom odpluly na Náplavomarku na Laenin pohřeb. Poznaly tam své prarodiče Rhaenys Targaryen a Corlyse Velaryona, princeznu Rhaenyru, její tři syny a své bratrance od královny Alicent Hightower. Hned po pohřbu je také rozzuřilo, když si jejich desetiletý bratranec Aemond osedlal Laeninu Vhagar. Rhaena ještě draka neměla a podle ní měla právo si zkusit Vhagar přivlastnit jako první. Probudily tedy Jacaeryse a Luceryse, Aemonda všichni konfrontovali, strhla se rvačka, Aemond zbil Baelu, ještě víc chlapce a Lucerys mu nakonec vyřízl oko (v předloze se děvčata rvačky neúčastnila, byly jim teprve čtyři).
Den po pohřbu navíc zemřel, respektive předstíral svou smrt, Laenor (v předloze zemřel doopravdy a teprve na jeho pohřeb, nikoli Laenin, se sjela královská rodina). Jejich otec se ihned na to oženil s Rhaenyrou. Baela pak zůstala jako svěřenkyně svých prarodičů na Náplavomarce, zatímco Rhaena žila s otcem na Dračím kameni.
Proto také její babička v seriálu navrhovala, aby se stala rovnou dědičkou Náplavomarky. Stejně jako velká část říše měla Rhaenyřiny starší syny za bastardy jejího milence a ne za potomky Laenora. Nicméně Corlys to odmítl, jako dědice bez dalších svých dětí mínil Luceryse. Ani Baela patrně o takovou pozici nestála, byla na straně svého otce a Rhaenyry. Dokonce je varovala, že své nároky hodlá prosadit Corlysův bratr ser Vaemond rovnou před Železným trůnem, když její dědeček utrpěl vážná zranění na Kamenoschodech (v předloze tam tou dobou už neválčil, Vaemond byl Corlysův synovec a Rhaenyra ho nechala popravit, načež do Králova přístaviště vyrazili jen jeho příbuzní, kterým Viserys vytrhal jazyky za nazvání jeho vnoučat bastardy).
Protože šlo o osud panství Velaryonů, do Králova přístaviště samozřejmě kromě Rhaenyry a Vaemonda vyrazila Baela a Rhaenys jako regentka Náplavomarky. Ještě než se dostalo na slyšení o Vaemondově žádosti ale i seriál přinesl zásnuby Baely s Jacaerysem. Rhaenyra je navrhla výměnou za podporu Lucerysova nároku na Náplavomarku, však se jednou po ní měl stát Jacaerys králem a Baela tak jeho královnou, a Rheanys souhlasila. Zůstala u dosavadních přání Corlyse, ničí nároky nezpochybňovala. I žádost následně dopadla v jejich prospěch. Viserys I. považoval záležitost Náplavomarky za uzavřenou, i během své těžké nemoci stále podporoval svou dceru a její děti, a Daemon Vaemonda přede všemi popravil.
Načež uspořádali slavnostní rodinnou večeři. Baele její sestřenice Helaena připíjela k zásnubám, její bratranec Aegon měl nevhodné komentáře – což nakonec vyústilo v hádku a rvačku mezi Aegonem, Aemondem, Jacaerysem, Lucerysem, téměř i Baelou. A nakonec Beala spolu s ostatními opustila Královo přístaviště. Jen pár hodin předtím, než Viserys v noci zemřel (v předloze tato hostina neproběhla).
Zato Rhaenys přespala v Rudé baště, kde se odehrál rychlý puč. Navzdory Viserysovu rozhodnutí se připravovala korunovace Rhaenyřina mladšího bratra Aegona, probíhalo zatýkání podporovatelů Rhaenyry. Královna vdova Alicent Hightower se pokusila na svou stranu přetáhnout i Rhaenys nabídkou, že ustanoví jako dědičky Náplavomarky její vnučky – nicméně Rhaenys to stále odmítala a podařilo se jí z města utéct.
Baela z Dračího kamene
Třináctiletá Baela tedy v roce 129 pobývala na Dračím kameni, když dorazily zprávy o korunovaci Aegona. Rhaenyra tehdy byla těhotná se svým šestým dítětem, ovšem Baela se další sestry nedočkala. Narodila se předčasně a mrtvá. Ani tak nebylo času nazbyt. Po pohřbu korunovali Rhaenyru královnou tak, jak si Viserys přál, a i Baela jí přísahala věrnost. Což znamenalo válku, jíž se později říkalo tanec draků. Jen se na ní Baela vzhledem ke svému věku téměř nepodílela. Většinu strávila na Dračím kameni.
Odmítala ho opustit kvůli svému snoubenci, a chtěla po jeho boku i bojovat, akorát Měsíční tanečnice ji ještě neunesla. Prohlásila i, že si Jacaeryse hned vezme, nicméně k tomu se nedostali. Podle velmistra Munkuna chtěl patnáctiletý Jacaerys počkat na konec války, podle královského šaška Hříbečka, jenž si ale často vymýšlel, si Jacaerys hned na začátku, když na Zimohradu sjednával spojenectví se Starky, vzal bastarda Saru Sníh. Jen jde patrně o fámy, Sara nikdy neexistovala a zkrátka svatbu pro probíhající válku, snad i věk, odkládali. Navíc Jacaerys padl na počátku roku 130 v bitvě o Jícen a Baela tak o svého snoubence přišla. Poté, co přišla o Luceryse nad Bouřlivým koncem a babičku v bitvě nad Havraním hřadem.
 |
| zdroj |
Pouze v seriálu měla větší válečnou roli, byla starší než v předloze. Účastnila se válečných porad, byť ji zbytek rady často nebral příliš vážně. Měla problémy s otcem, někdy ho až nenáviděla, zatímco Daemon ji často ignoroval, než krátce po začátku války odletěl na Harrenov. Také se musela rozloučit se sourozenci. Už létala na Měsíční tanečnici, jako dračí jezdec byla potřeba, zatímco Rhaena, Aegon Mladší, Viserys a Joffrey odpluli do Údolí, odkud měli kromě Joffreyho pokračovat do bezpečí Pentosu. A Rhaenyra jí začala svěřovat důležité úkoly – měla sledovat okolí Králova přístaviště. Jednou tak třeba narazila na menší armádu lorda velitele Královské gardy Aegona II., Cristona Colea, který si chtěl po Korunních zemích podmanit lordy na straně Rhaenyry.
Také to v seriálu uměla se zbraněmi, minimálně s kuší, a nebyla tolik divoká. Snažila se směrovat a utěšovat Jacaeryse, když ztrácel sebejistotu. I u prarodičů se těšila velké důvěře, tudíž jí už i Corlys nabídl dědictví Náplavomarky. Jeho dosavadní dědic Lucerys zemřel, na řadě byl jeho bratr Joffrey, jenž nevěděl nic o námořnictví stěžejním pro ostrov. Baela ho ovšem odmítla, prý ani ona o moři nic neví. Je Targaryen, její život jsou draci a oheň, a Náplavomarka potřebuje někoho jiného.
Potom přišla druhá část války. Rhaenyra dobyla Královo přístaviště. Baela tehdy začala létat i v předloze, takže teď, bez snoubence a s ostatními příbuznými pryč ve válce nebo v úkrytu, trávila čas mezi Dračím kamenem a Náplavomarkou. Kde se docela zajímala o chlapce, flirtovala s panoši. Jednou ji chytili i s pomocným kuchtíkem a ona musela plačtivě prosit kastelána Dračího kamene, aby mu nenechal za trest useknout ruku.
Tehdy do sebe válka Baelu vtáhla chtě nechtě. Nejdřív to tak nevypadalo. Na Dračím kameni našli mrtvolu divokého, plachého draka Šedého ducha. Podle kastelána Roberta Quince ho zabil zuřivý Kanibal, který často požíral mladší draky. Odmítl však poslat rytíře, aby Kanibala odlovili. Podle něj neublíží lidem, když ho nebudou provokovat, ostatně dosud problém pro obyvatele nepředstavoval. Baela nesouhlasila. Chtěla vyrazit k sopce, kde draci hnízdili, aby smrt Šedého ducha prověřila, protože Kanibal si obvykle na dospělé draky nedovoloval. Jenže Robert jí zakázal opouštět hrad. A když se pokusila v noci utéct, chytili ji a uvěznili v jejích komnatách. Bohužel, ke své vlastní újmě měla pravdu.
Aegon II. z Králova přístaviště zmizel těsně předtím, než ho dobyla Rhaenyra. A rozhodl se pro odvážnou akci – ukrýt se na Dračím kameni, kde už nezbývalo tolik jeho nepřátel. Přesvědčil několik Rhaenyřiných podporovatelů. Především sera Marstona Vodského z Dračího kamene, jeho strýce rybáře Toma Vousypleta a bratrance Toma Jazykpleta, kteří Aegona schovali s povídačkou, jak on a Marston jsou jejich bratranci, prchají z vyplněného města na Náplavomarce a i přes zákaz pátrají po vraždícím drakovi. Ve skutečnosti hledali místo k zahájení útoku a Aegonova draka Sluncežára, jenž se rovněž objevil v zálivu.
 |
| zdroj |
Sluncežár totiž i přes svá vážná zranění utržená v předchozích bitvách a potom s Šedým duchem létal a Aegon s ním mínil přistát na nádvoří. Baela se proti němu vyřítila na Měsíční tanečnici. Prala se za Rhaenyru a svůj domov. Draci se před úsvitem střetli nad hradem, a jelikož jeden byl příliš poraněný a druhý příliš mladý, rychle padali k zemi. Aegonovi se asi šest metrů nad zemí povedlo seskočit ze sedla, Baela zůstala připoutaná a popálená a otlučená se zřítila i s dračicí. Měla jen dost sil, aby se na zemi odepla z řetězů a odlezla od Měsíční tanečnice svíjející se ve smrtelných křečích. Alfred na to tasil meč, aby Baelu dorazil, ale Marston mu ho sebral, Tom ji odnesl mistrovi a poté ji zavřeli do žaláře.
Ani Aegon na tom nebyl lépe. Už u Havranova hřadu utrpěl vážné popáleniny, skok z draka mu zlomil obě nohy. K tomu se bál otravy, takže odmítal utěšující prostředky. I tak se mu podařilo dočasně vyhrát. Rhaenyra se po brutálních protestech v Králově přístavišti a smrti Joffreyho musela dát s Aegonem Mladším na útěk, rozhodla se schovat doma, kde už Aegon čekal a nakrmil jí Sluncežára. Jen ten kvůli utrženým zraněním nakonec zemřel.
Rozzuřený Aegon na to nechal vyvést Baelu ze žaláře, aby ji popravil. Jen aby změnil názor, když jí položili hlavu na popravčí špalek, protože mu připomněli, že je vnučka Corlyse Velaryona, velmi důležitého lorda toho času v žaláři pod Rudou baštou, jelikož i on se nakonec postavil proti Rhaenyře, a Velaryoni mají stále námořní převahu. Aegon proto poslal havrana na Náplavomarku a informoval Corlysova legitimizovaného dědice Alyna, že se má do čtrnácti dnů dostavit a přísahat mu věrnost, nebo Baelu popraví.
K tomu ovšem v Králově přístavišti zavládl chaos, jenž umožnil Aegonovým přívržencům, aby se města znovu chopili, osvobodili Corlyse a nabídli mu místo mezi sebou. Což Corlys přijal pod několika podmínkami, včetně okamžitého propuštění Baely. Právě včas. Alyn se nedostavil, Aegon se opět připravoval na Baelinu popravu. Když dorazili havrani z města.
Tudíž se na samém konci roku 130 Aegon II., Baela a její bratr Aegon Mladší, jenž se po vraždě své matky stal dalším rukojmím, vydali do Králova přístaviště. Jen Baelu nechali v řetězech, báli se, aby cestou Aegona II. nenapadla. Vlastně ještě nějakou dobu rovněž zůstávala fakticky rukojmím.
Válka totiž zdaleka nekončila, byť vůdkyně jedné ze stran padla. Ke Královu přístavišti mířily lodě s vojáky z Údolí, vojáci Říčních krajin a Severu pochodovali k jihu, všichni za Rhaenyru i po její smrti. Říční vojáci navíc rozdrtili Aegonova posledního velkého spojence, Baratheony, zatímco jeho bratři padli v bojích i s draky. Proto si vynutil lodě Velaryonů a hrozil, že pokud Alyn selže a jediná nepřátelská loď propluje do Černovodného zálivu, Baela „přijde o některé své části“. Vedle úvah o zmrzačení Aegona Mladšího.
Akorát ještě ten den se postarali, že to byla jen lichá výhružka. Baelu z jejích komnat v Rudé baště propašovali muži Laryse Stronga, Aegonova mistra našeptavačů, jehož loajalita byla vždy pochybná a ke všemu měl vlastní motivy, a Aegon byl krátce na to otráven vínem ve svých nosítkách. Corlys i Larys na tom přiznávali podíl.
Tím teprve válka skončila. Jako král přicházel v úvahu už jen desetiletý Aegon Mladší, ostatní mužské Targaryeny včetně Baelina otce zabili nebo pohřešovali. Baela přišla kromě sestry a Aegona o celou targaryenskou část rodiny. Téměř i o víc. Bezprostředně po otravě do Králova přístaviště dorazil i Cregan Stark, jenž se na několik dní stal pobočníkem a pracoval na nastolení spravedlnosti a zbavování se lhářů a přeběhlíků. K tomu prozatím držel malého Aegona v Rudé baště a hodlal tam držet i Baelu a Rhaenu, jenže to se mu kvůli nadšení měšťanů nepovedlo a musel souhlasit, že jim nechá volný pohyb.
Z jeho rozhodnutí se tedy Baely týkalo především odsouzení k smrti Larysových můžu, protože povraždili královy stráže, které Baelu střežily v jejích komnatách. Což Baela nehodlala dopustit. Oháněla se proti Creganovi mečem, připravená useknout ruku každému, kdo by se opovážil ublížit jejím zachráncům. To Cregana pobavilo. Prohlásil, že když si je tak oblíbila, může si je nechat. Potom odsoudil k smrti i Corlyse za účast na Aegonově otravě. Corlys se hájil snahou ukončit válečné šílenství, ale Cregan nemínil přehlédnout velezradu. Baela a Rhaena (nejen), jež rovněž přijela, prosily za jeho milost. Dokonce šly přímo za Aegonem. Připomněly mu, že bez Corlyse by mu Aegon II. usekl ucho a kdo ví, zda i něco dalšího. On se sestrami nechal ovlivnit, postavil se proti Creganovi, byť se ho bál, Corlyse omilostnil a Cregan Aegonovo rozhodnutí nakonec nezrušil.
Poté Cregan z pozice odstoupil, odjel, město i říše se po rocích válčení uvolnily a patnáctileté Baela a Rhaena se staly miláčky Králova přístaviště. Často se ukazovaly na veřejnosti, zatímco nový král Aegon III. a jeho královna Jaehaera, poslední dítě Aegona II., oba velmi traumatizovaní válkou, zůstávali v Rudé baště. Baela bavila svou ochočenou opičkou, obě hostily lordy, setkávaly se s vyslanci, zajišťovaly veřejnou dvorskou agendu a propagandu. Nechávaly se vidět na projížďkách, na lovu, při sokolničení, dávaly almužnu chudým.
Baela zajišťovala i spoustu drbů. Často utíkala svým dámám – po Ulici sester opilá závodila na koni. Plavala o půlnoci přes Černovodný proud. Pila v kasárnách městské hlídky. Sázela peníze i oblečení v krysích doupatech v Bleším zadku. Jednou zmizla na tři dny a odmítla říct, kde byla. Měla zálibu v nevhodných společnících, které dokonce vodila do Rudé bašty a požadovala, aby jim našli nějakou pozici. Včetně například žongléra, panoše potulného rytíře, dvojčecích sester z nevěstince, skupiny kejklířů. Samozřejmě měla spoustu zájemců o ruku a z mnohých si utahovala. Ani její septa Amarys ani septon Eustác z královského septa v Rudé baště její divoké způsoby nedokázali zmírnit. Až nakonec Eustác ponoukal nového pobočníka Tylanda Lannistera, že Baela zneuctí rod Targaryenů i krále, pokud ji brzy neprovdají.
Baela z Náplavomarky
V roce 132 náhle zemřel Corlys a rada regentů nezletilého Aegona III. začala probírat otázku Aegonových dědiců a jejich svatebních prospektů, do nichž už nemohl zasáhnout. Baelu a Rhaenu považovali za jediné osoby s nároky na trůn, jaké by říše mohla prozatím přijmout coby dědice bezdětného Aegona III. Jenže ačkoli Baela byla starší, rada regentů chtěla raději Rhaenu. Nebyla tak svéhlavá, byla povolnější, navíc měla malého draka Ranní světlo, zatímco Baelina Měsíční tanečnice ve válce zemřela. Tedy podle některých.
Myles Mooton namítal, že Rhaena má jen dračí mládě. Lord Roland Westerling oponoval – Baela shodila z draka Aegona II., mnozí v říši by se rozčílili, pokud by došlo na její korunovaci. Velmistr Munkun se snažil debatu ukončit tím, že obě jsou ženy, a tak vyloučeny, protože podle konce války i výsledku Velkého koncilu v roce 101, kde zvolili Viseryse I., říše zjevně preferuje muže. Tyland poukázal na to, že všichni mužští Targaryeni jsou jaksi mrtví.
K tomu rada jako nápadníka pro hypotetickou budoucí královnu Baelu zamítla Kermita Tullyho, Benjicota Blackwooda, Lyonela Hightowera, Daltona Greyjoye a prince Qylea Martella, i poněkud absurdní návrh samozvaného krále Úzkého moře Racallia Ryndoona, jenž byl šílený a válčil a spojoval se s každým o Kamenoschody. Dohodli se nakonec na lordu Thaddeusi Rowanovi. Byl dvojnásobný vdovec, měl sedm synů, takže jeho syn s Baelou měl být její a potažmo Aegonův nezpochybnitelný dědic bez práv k Thaddeusovým zemím a titulům. Podle regentů byl i skvělý poddajný choť pro královnu, protože měl podporovat její kvality a vládu a nemít tendence ji ovládat nebo si přisvojovat její pozice.
Nicméně Baela silně protestovala. Thaddeus byl o 40 let starší, plešatý, břicho měl "těžší než byla Baela". Provokativně prohlašovala, jak prý sdílela lůžko se dvěma jeho syny, až ji Tyland uvěznil v jejích komnatách. S útěky z domácího vězení už však měla zkušenosti. Další den zmizela na Náplavomarku, kde se svěřila Alynovi, novému pánovi Přílivů a svému bratranci nebo strýci, podle toho, zda byl jeho skutečný otec Corlys nebo Laenor. A jejich řešení bylo snadné. O 14 dní později se vzali v septu na Dračím kameni.
 |
| zdroj |
Některé regenty to šokovalo. Žádali Tylanda, aby u Nejvyššího septona zařídil anulování manželství, když ho nemohli prohlásit za neplatné u šestnáctileté Baely a sedmnáctiletého lorda (v seriálu je Alyn výrazně starší a Corlysův). Nicméně Tyland to přijal s odevzdaností a prozíravostí. Rozhlásil, jak sňatek domluvil král a dvůr. Však skutečný skandál by neznamenal výběr manžela. Alynovi zůstávalo stigma legitimizovaného bastarda, ale pán Přílivů nebyl špatná partie. Problém by činila veřejná Baelina neposlušnost. V očích regentů nicméně Baela zahodila možnost stát se Aegonovou dědičkou, ani Alynův status se nehodil pro prince chotě, a tak si chtěli vystačit s Rhaenou. Proto ji rychle provdali, když vdaná Baela mohla brzy otěhotnět a přidat hráče o dědictví, akorát ji nechali zvolit z vhodných kandidátů.
Ale až o rok později se Baela stala rovnou úhlavním nepřítelem dvora, respektive pobočníka. Epidemie zimní horečky zabila Tylanda i velkou část Aegonovy rady a Aegon si přál, aby se Baela se svým manželem jako správcem lodí přesunula ke dvoru. To zablokoval nový pobočník, velice ambiciozní Unwin Peake. Alyn mu už nějakou dobu pil krev, Aegon byl stále nezletilý, neprobral takové rozhodnutí s regenty a on ho tak zrušil a zabránil Velaryonům mít nad králem přímý vliv.
Místo toho poslal Alyna vypořádat se s Daltonem Greyjoyem. Ten ignoroval konec války, stále decimoval západní pobřeží. Alyn už předtím bojoval na Kamenoschodech, kde měl na Unwinův příkaz porazit Racallia Ryndoona, aby obnovil námořní trasy. Jenže to se mu nepovedlo, když královská flotila čekala na rozkazy a Alyn horkokrevně zaútočil sám, zničil braavoskou flotilu, rozčílil mocný Braavos, ale Racallia nevyhnal. Vše k Unwinovu nezměrnému vzteku. Unwin tak doufal, že se Alyna ve střetu s Daltonem zbaví.
Baela doufala v pravý opak. Při loučení u lodi Lady Baela, původně braavoské válečné galéry zajaté na Kamenoschodech, mu oznámila těhotenství. Alyn jí uložil, aby dítě pojmenovala Corlys po svém dědečkovi, zatímco Baela ho hodlala pojmenovat Laena po své matce. A pak jí nečekaně uložil ještě důležitější úkol.
Na cestě se ve Starém městě Alyn dozvěděl o náhlé smrti královny Jaehaery a o extrémně rychlých zásnubách Aegona s Myrielle Peake. Ihned poslal Baele dopis, aby ji varoval před Unwinovými plány, aby zasáhla. Ta spolu s Rhaenou využila toho, jak se proti zásnubám postavilo mnoho lordů, jimž se Unwinova nepokrytá mocichtivost nelíbila, a dotlačili ho k plesu, kde si měl Aegon vybrat novou manželku sám. Dostavily se stovky žen, ale během večera jich zůstalo jen několik, když dvojčata najednou dorazila. Baela viditelně těhotná, Rhaena pobledlá po potratu svého prvního dítěte, ale i tak oblečené v černém sametu a rudých rubínech se znakem Targaryenů na pláštích vjely do síně na páru černých hřebců a Rhaena ohlásila Aegonovi, že mu přivezly novou královnu.
Ser Marston Vodský z královské gardy a z Unwinových lidí se jim pokusil zablokovat cestu k trůnu, kde seděl Aegon. Baela ho jen švihla jezdeckým bičíkem přes tvář a představily Aegonovi její šestiletou svěřenkyni Daenaeru Velaryon, pravnučku Corlysova bratra. A na konci plesu ji Aegon ohlásil jako novou budoucí královnu. Od té doby Unwin Baelu nenáviděl, přesvědčený, že s Rhaenou pracují proti němu. Zjevně došlo přesně k tomu, čeho se bál – Aegona jeho sestry snadno ovlivňovaly. Nicméně lidé z města provolávali dvojčatům slávu, když královská dvojice uzavřela sňatek poslední den roku 133, a Baela za pár měsíců porodila dceru Laenu.
Navíc měl štěstí i Alyn. Marné byly Daltonovy výhružky, jak si vezme Baelu za solnou ženu, v podstatě nevolnici, jakmile Alyna vyřídí. Protože ho zavraždili dřív, než se Alyn dostal do Západních krajin, takže po jednání o uspořádání situace s lady Lannister odplul domů. Baela ho i s Laenou a královským dvorem uvítala v přístavu v Králově přístavišti. K tomu to nebylo jediné vítání. Alyn se během zpáteční cesty dozvěděl, že Baelin poloviční bratr Viserys není mrtvý, jak se předpokládalo, ale že ho během tance draků zajali na moři a oženili do lysénské rodiny Rogareů. Tudíž pro něj vyrazil do Lysu a přivezl ho i s Rogarey domů. Načež se s Baelou a Laenou vrátil na Náplavomarku, kde Baela zůstávala a zřejmě se nesnažila nijak bojovat s novým rozhodnutím regentů - nástupnická nejistota je zažehnána, Viserys má jako Aegnoův dědic přednost před dvojčaty i jejich dětmi.
O dva roky později se Baela na nějakou dobu přesunula ještě na Dračí kámen. Tehdy se Rhaenin manžel Corwyn Cobray stal regentem a zavraždili ho při řešení nástupnické krize v Údolí. Baela chtěla Rhaenu utěšit a hlavně jí zabránit, aby vzala mladého draka Ranní světlo a odletěla do Údolí manžela pomstít. Sama už ale žádného jiného draka nezískala a vlastně ani nikdo jiný z její rodiny. Když se narodila Laena, věnovali jí rodiče dračí vejce, a to se dokonce o dva roky později vylíhlo. Jenže z něj vylezl slepý červor bez křídel, bílý jako červ, zakousl se Laeně do ruky a vytrhnul jí kus masa, načež ho Alyn rozsekal.
Na druhou stranu i Baelino manželství bylo poměrně bouřlivé. Baela se s Alynem nemálo hádala, Alyn měl v průběhu času několik milenek. Například v roce 136 se s Alynem pohádala před jeho druhou velkou plavbou, protože slyšela zvěsti, že měl mít během té první proti Daltonovi poměr s princeznou Aliandrou Martell, když se zastavil v Dorne. Usmířili se však,než odplul, a Baela zůstala na Náplavomarce opět těhotná. Ovšem Aliandra zdaleka nebyla jediná žena. Snad měl ještě údajnou septu Rue, dokonce Baelinu neteř princeznu Elaenu, s níž zplodil i bastardy. Což Baela se svou povahou nepochybně těžko snášela.
Však neustále prokazovala tvrdohlavost. Když třeba ještě roku 136 plánovali Aegonovi regenti uspořádat k jeho zletilosti královskou cestu po říši, hodlala se připojit, prý ať ji tam chtějí nebo ne. Akorát Aegon cestu zrušil, v den svých šestnáctin se rozhodl regenty propustit a místo cestování se pevně osobně chopit vlády.
Touto zmínkou o dvacetileté Baele záznamy o jejím životě v zatím dostupných knihách končí a byť alespoň v seriálu projevila přání zemřít smrtí dračích jezdců jako její předci, patrně jí to nebylo dopřáno. Většina draků včetně jejího zahynula ve válce. Lze se jen domnívat, že žila na Náplavomarce, měla vliv na Aegona III., a v dobách, kdy byl Alyn na moři, ostrovu vládla, dokud takové povinnosti nepřevzal Alynův dědic (není známo, kolik dětí vlastně povili). Maximálně to bylo do Alynova zmizení na moři zhruba někdy mezi lety 171 a 176, pokud nezemřela dříve.
Žádné komentáře:
Okomentovat