Valyrijské božstvo

Valyrijským božstvem či náboženstvím se rozumí polyteistické náboženství, které vyznávali Valyrijci zejména z Valyrijského poloostrova. Nebylo tam nikdy státní, oficiální nebo vynucované, protože vedle něj Valyrijci umožňovali ve své rozsáhlé říši vyznávat jakékoli božstvo, dokud lidé a otroci plnili své povinnosti. Zároveň se sami, zejména dračí lordi, považovali za nadřazené náboženstvím včetně vlastního (podle mistrů), měli všechny víry za stejně falešné, i tu vlastní, a shlíželi na církevní hodnostáře a chrámy jako na pozůstatky primitivnějších časů (podle některých spisů). 

Valyrijci a dračí páni tedy uctívali své vlastní bohy, byť na svém území dovolovali vznik různých sekt, kultů i existenci importovaných církví, jejichž vyznavači byli často mnohem zapálenější. Minimálně v pozdější době bylo toto uctívání poněkud vlažné, a po zkáze Valyrie patrně jejich původní náboženství a povědomí o jejich původních božstvech téměř vymizelo. Do určité míry se možná zachovalo jen tam, kde přežívali potomci Valyrijců, jako mezi starou krví za černými zdmi Volantisu, nebo v Mantarysu. I když v současnosti ani odtamtud nepřichází žádné informace o jeho vyznávání. Poslední známí lidé, kteří s jistotou valyrijským božstvům projevovali nějakou úctu i po zkáze Valyrie, byli tak Targaryeni, ačkoli i ti konvertovali ještě před dobytím Západozemí k víře v Sedm. 

zdroj

Nedochovalo se tak nic o náboženských zvycích, nařízeních, rituálech, vlastně ani o panteonu. S jistotou jsou známy čtyři božské postavy, ale ani o nich se nedochovalo, co měly představovat. Nezodpovězenou otázkou zůstává i, zda do sebe valyrijské náboženství zakomponovalo magii, zejména ohnivou magii, která byla ve Valyrii praktikovaná, nebo zda šlo o dva nezávislé systémy. V seriálu Rod draka byl akorát představen údajně valyrijský svatební rituál mezi Rhaenyrou a Daemonem Targaryeny. Zahrnoval kněžího, specifické ceremoniální oblečení, pokrývky hlavy, rozříznutí rtů a připíjení. Ale ani zde není jisté, jestli a jak moc takový obřad odpovídá starým valyrijským zvykům, případně přímo náboženským zvykům, nebo jen jejich interpretaci Targaryeny dávno po zkáze Valyrie.

Způsob, jakým Targaryeni projevili úctu starým božstvům jejich národa, byl totiž jiný. Po bozích pojmenovali své draky Baleriona, Vhagar, Meraxes a Syrax. Není vyloučeno, že i někteří z dalších draků s valyrijskými jmény (Arrax, Caraxes, Meleys, Morghul (ačkoli toto slovo znamená smrt), Shrykos, Tessarion, Terrax (drak Jeanary Belaerys z Valyrie), Tyraxes, Vermax a Vermithor) také nesou jména starých bohů.