Rod Butterwell

zdroj

Rod Butterwellů se zelenými, žlutými a bílými vlnami ve znaku je urozený rod z Říčních krajin, který býval tak bohatý, že si relativně nedávno postavil hrad Bělostěny. Ovšem není zrovna známo, kde sídlil před Bělostěnami, a není ani známo, kde sídlí teď, jelikož velice zchudnul a Bělostěny byly srovnány se zemí. Protože se z pozice lordů dostali až k pozicím správce pokladny a pobočníka krále, ale když se ukázalo, že ne každý z nich je pro ně vhodný, sešli na velice špatnou cestu.

Původně jejich hlavní příjem pocházel z chovu mléčných krav, což sice znamenalo spoustu zlata a velké pozemky, ale také pověst povýšených zlodějů dobytka, jaká mezi některými nejurozenějšími rody dlouho přetrvávala. A vedle toho prý produkovali nejlepší vína hned po proslulé Stromovině. Kde přesně ale žili kromě toho, že to bylo v centrálním Západozemí později zvaném Říční krajiny, nebylo řečeno.

Až poté, co Maegor I. Targaryen vyvraždil rod Harrowayů a rozdělil jeho pozemky mezi své podporovatele, získali městečko Braniště zvané i Městečko lorda Harrowaye nedaleko ústí Trojzubce. Konkrétně ho získal spolu s titulem lord Braniště Alton Butterwell, Maegorův správce pokladny. Což nebyla jednoduchá úloha, Maegor válčil s církví a jeho války byly ničivě drahé a královské pokladnice vyprázdnily. Alton proto pořád zvyšoval daně a vymýšlel nové, ale ani to nepřineslo dostatečný výnos, tudíž musel vyžadovat zlatý tribut od velkých rodů, což mu vysloužilo jen další nenávist.

Alton se nicméně snažil vystoupat, jak to šlo. Poprava Harrowayů včetně královny Alys Harroway, kterou brzy následovala i vražda další královny Tyanny z Věže, zanechaly Maegora v potřebě nových nevěst, protože se žádnou ze svých manželek neměl dítě. Alton proto navrhl svou obtloustlou, ovdovělou sestru. Nebyla to sice žádná kráska, povila ale už sedm dětí, tudíž byla spolehlivě plodná. Maegor pohrdl touto nabídkou, nicméně si z ní vzal inspiraci – rozhodl se pojmout manželku s prověřenou plodností, a to rovnou tři najednou, urozené vdovy po jeho rivalech včetně jeho vlastní neteře – ale ani tak mu žádná z nich nedala dítě.

Možná naštěstí. Butterwellové totiž i jako zastánci Maegora, jehož měla půlka říše za neprávoplatného tyrana, přetrvali a nečelili po jeho smrti zničujícím trestům jako jiní. A když po Maegorově smrti na trůn nastoupil Maegorův synovec Jaehaerys a povil se svou sestrou a královnou Alysanne kopu dětí, blízkou přítelkyní jednoho z nich, princezny Viserry, se stala lady Beatrice Butterwell. Podle arcimistra Gyldayna děvče s úplně dutou hlavou, které se Viserra bez obavy svěřovala i s tím, co by jinde nahlas říkat neměla – například jak si ji její bratr Baelon vůbec neměl zájem po smrti své ženy a jejich sestry Alyssy vzít (snažila se totiž stát královnou nebo jinou nejvyšší možnou vlivnou ženou říše), a že je určitě mnohem krásnější než bývala Alyssa. 

Zůstávali pak nepřekvapivě blízcí Targaryenům i když zemřel Jaehaerys a jeho nástupce Viserys I. Tehdy bylo jasné, že si říše bude muset vybrat, jestli podpoří jeho zvolenou dědičku Rhaenyru nebo jejího polovičního bratra Aegona II., jehož nárok na trůn prosazovala rodina jeho matky. Lord Butterwell tehdy nejprve podporoval Rhaenyru a prohlásil svou věrnost její straně. Jenže ho docela rychle zajali a ocitl se ve sklepeních Rudé bašty, kde dostal na výběr – přísahat věrnost Aegonovi nebo zemřít. A tak zběhl k Aegonovi.

Nejvýš se ale Butterwellové dostali až za vlády Aegona IV., chlípného a nezvladatelného krále. Tehdy byl lord Butterwell proslavený svým intelektem rovnou jeho pobočníkem. Čehož Aegon i zneužil – když jednou navštívil hrad Butterwellů, daroval lordovi dračí vejce výměnou za přístup k lordovým třem panenským dcerám, a podle následujících drbů s ním všechny tři v jednu noc otěhotněly. 

Jak tedy z takové situace dokázal lord Butterwell vyšvihnout svůj rod na vrchol? Díky své pozici i díky těmto úsluhám, jaké bych ochotný Aegonovi poskytnout, nashromáždil značné jmění. Takové, že postavil Bělostěny, bledý hrad s hradbami, baštou a věžemi z bílého kamene z Údolí, s podlahami a sloupy z bílého zlatě žilkovaného mramoru a trámy z čarostromu, zvaný poddanými Mlíkárna. A ač zatím nebylo řečeno, co se stalo s bastardy jeho dcer a Aegona, měl alespoň jednoho syna, který pokračoval v budování rodu a povil syna Ambrose. Teprve ten přivedl Butterwelly na mizinu.

zdroj

Ambrose se proslavil inteligencí jako jeho dědeček, ale na rozdíl od něj naprosto selhal jako pobočník. Nejprve dělal správce pokladny Aegona IV. Jeho nástupce Daeron II. z něj pak nakrátko udělal pobočníka, jenže jeho vůdčí schopnosti začali všichni zpochybňovat, když bídně selhal při snaze vypořádat se s počínající rebelií, kterou začal plánovat Daeronův bastardí bratr Daemon Blackfyre. Někteří to dokonce považovali až za zradu.

V úřadu ho tak nahradil lord Hayford, a protože rebelii se nepodařilo včas zadusit, rozpoutala se do několika krvavých bitev. A možná právě pro tento vývoj se Ambrose rozhodl pojistit na obou stranách. Nejstaršího syna poslal bojovat za Daerona, druhého za Daemona. Oba však zemřeli v rozhodující bitvě na Rudé trávě a jeho nejmladší syn nedlouho poté při epidemii velké jarní nemoci. Z této situace se přitom mohl stále ještě dostat. Nečelil sankcím, alespoň co je ze záznamů zjevné, možná se mohl od mladšího syna distancovat a uchovat si veškeré majetky a moc.

Zbyly mu však jen tři dcery. Nejstarší provdal za svého velitele posádky, sera Tommarda Heddla známého jako Černý Tom, který ji vyhrál, když zabil tři její jiné nápadníky, další za lorda Risleyho a třetí za lorda Costaynea. Sjednal si proto sňatek s dcerou lorda Freye. Ač mu bylo už padesát, měl velké podbradky, řídké plavé vlasy a zkrátka nebyl nijak přitažlivý. A hlavně se rozhodl neopakovat starý katastrofický neúspěch a tentokrát vsadit vše na jednu kartu.

K příležitosti své svatby uspořádal v Bělostěnách velký turnaj. Účastnil se ho lord Risley, o jehož dalším osudu není známo, lord Costayne, jenž v něm brzy prohrál a ani o jeho dalším osudu není známo, a spousta dalších známých i méně známých šlechticů, neboť, byť ne s vědomím všech z nich, měl tento turnaj sloužit k rozdmýchání druhé Blackfyrovy rebelie ve jménu Daemona II., nejstaršího žijící Daemonova syna – výherce měl získat dračí vejce, které dostal Ambrosův dědeček od Aeonga IV., tedy se měl výhercem za každou cenu stát Daemon, a důležité hosty měli přesvědčit k jeho podpoře.

Ani Ambrose prý původně nebyl mezi zasvěcenými, dokud ho jeho zeť Tommard a lord Gormon Peake nepřesvědčili. A právě Tommard se snažil zajistit Daemonovo vítězství vejce a plánoval Daemona na konci turnaje slavnostně odhalit a rebelii rozpoutat. Jenže naštěstí pro říši a naneštěstí pro Butterwelly, nic nešlo zrovna podle plánu.

Nejprve vejce někdo ukradl. Potom celý komplot odhalil malý princ Aegon, který na turnaj přijel v přestrojení za panoše Egga se svým rytířem Dunkem, a pokusil se přes Ambroseova mistra poslat zprávu svému otci, princi Maekarovi. Když to Ambrose zjistil, Aegon mu namluvil, že je na svatbě z pověření trůnu jako špeh a že se blíží armáda, načež se Ambrose zalekl, vypověděl podporu Blackfyrům a utekl i s lordem Freyem. Zatímco Dunk musel v souboji zabít Tommarda, který se pokoušel situaci ještě zachránit a vzít Aegona jako rukojmí. A hlavně Aegon netušil, že královský dvůr měl v Bělostěnách skutečné špehy, že se blíží skutečná armáda. Tím pádem byla rebelie ukončena dřív, než se Daemon II. vůbec zmohl na svolání významnější podpory. 

Daemon II. tak byl zajat, stejně jako většina konspirátorů, mnoho z nich skončilo na popravišti. Lord Frey se ze všeho vymluvil, ale Ambrose byl nakonec rád, že nepatřil k těm, kdo přišli o hlavu. Zůstala mu jen desetina majetku a krásné Bělostěny byly srovnány se zemí. Od té doby byli Butterwellové velice nevýznamný, drobný říční rod, který do vysoké politiky už nedokázal zasáhnout. Proto ani zatím v sáze nevystupovali žádní jeho členové.