Rod Wyl

zdroj

Rod Wylů je šlechtický rod ze severního Dorne. Wylové jsou tedy další z řady lordů mokřad, tentokrát přímo z dornské strany, kde sídlí v hradě Wyl u řeky Wyl u Kostěné cesty, jedné ze dvou přístupových cest do Dorne. Jen Wylové těch přístupů mají o něco víc, protože si pod hradem vytvořili síť tunelů spojující okolní podzemí a jeskyně pro lepší obranyschopnost hranic Dorne. A ve znaku by měli mít černou zmiji kousající do lidské paty na žlutém poli. 

To vše by přitom mělo být v historii dornských mokřad hluboce zapsáno dost možná už od věku hrdinů, kdy Západozemí obývali teprve První lidé. Alespoň tehdy se měla válečnická panna Wylla z Wylu přidat k dornskému Yorenu Yronwoodovi do boje proti bouřlivému králi Durranovi Mladému zvanému Řeznický syn. Setkali se s ním v bitvě u Krvavé tůně, ale prohráli, když Durran ucpal řeku Slayne dornskými mrtvolami a Yorena a Wyllu zahnal. 

Trochu větší úspěch měli, když ze severu místo bouřlivých králů přišla nová hrozba, Targaryeni. Během první dornské války, v níž se Aegon I. Targaryen pokoušel dobýt Dorne a přidat ho k Sedmi královstvím, vedl jeho pobočník Orys Baratheon armádu po Kostěné cestě. Strážené lordem Wylem přezdívaným Milovník vdov. Ten na Oryse jednu noc zaútočil, z valů kolem cesty zasypával jeho vojáky kameny, šípy a oštěpy a nakonec je zablokoval z obou konců. 

Orys a hromada jeho mužů pak padli do zajetí, kde zůstali celé roky, než je Targaryeni vyplatili vahou každého z nich ve zlatě. A ani potom to nebylo jednoduché, protože Wyl, když zajatce propouštěl, nechal každému z nich useknout ruku, v níž drželi meč, aby ji už nemohli pozvednout proti Dorne. Což samozřejmě vyvolalo v Aegonovi akorát touhu se pomstít. Posílenou tím, že Orys měl být jeho bastardí bratr. Jenže tehdy Wylové využili svůj podzemní systém, kde dračí plameny v bezpečí přečkali.

A také měl spáchat prý nejohavnější čin celé první dornské války. Wyl se nezván a s vojáky ukázal na svatbě bouřlivého sera Jona Cafferena, dědice Kolouchova, a rovinské lady Alys Oakheart. Vykastroval tam ženicha, nevěstu i její družičky nechal hromadně znásilnit a prodat do otroctví, načež zabil Alysina otce a většinu hostů.

Nicméně se nedožil druhé dornské války, které se účastnil až jeho syn Walter Wyl. Tehdy Sedmi královstvím vládl Aegonův starší syn Aenys, docela slabý a málo rázný král, čehož využila hromada rebelů. Mezi nimi se i Král sup z Rudých hor rozhodl klovat do nově zformované říše a začal svolávat „pravé Dorny“ proti Sedmi královstvím. Ačkoli ho vládnoucí princezna Deria Martell odsoudila jako psance, aktivně proti němu nejspíš nezasahovala a lord Walter se k němu s hrstkou dalších dornských šlechticů připojil. 

Armáda Krále supa tak docela narostla, stejně jako jeho sebevědomí. Takže ji rozdělil k útoku na několik cílů v Bouřlivých krajinách a Rovině… a zajistil si tak svůj pád. Část poslal proti Noční písni a Parožnatému vrchu, kde ji přemohli nepřátelé. A část svěřenou Walterovi zase obléhat Kamenopřilbu, kde čekal zuřivý Orys Baratheon. Armádu rozdrtil, zajal raněného Waltera a pustil se do pomsty za to, co mu udělal Walterův otec. I s úroky. Usekl Walterovi ruku, jíž vládl mečem, poté druhou a obě nohy. Víc by už prý považoval za lichvu. 

Další jednoruký v konfliktu mezi Dorne a Bouřlivými krajinami se pak objevil o nějakých sto let později. Tehdy mladá, divoká princezna Aliandra Martell povzbuzovala dornské šlechtice k nájezdům do Bouřlivých krajin. Z druhé strany se to samozřejmě snažili Dornům oplácet, nebo je alespoň vyhánět zpátky za hranice, a jednou se tohoto úkolu ujal i ser Steffon Connington. Pronásledoval malou skupinku přes Dornské mokřady, aby je vyhnal ze svého území. Jenže zajel příliš daleko, nevšiml si, že už je sám mimo něj, a z pronásledovatele se stala kořist. Přepadl ho jednoruký Wyland Wyl a připravil ho o život. 

zdroj

Až patnáctiletý král Daeron I. Targaryen se rozhodl situaci vyřešit. Dokončením práce Aegona Dobyvatele, dobytím Dorne a zajištěním klidu v jednotné říši. Dobývání se mu přitom i přes ohromné ztráty dařilo. Jenže když se měl v závěru svých bojů setkat s Dorny pod mírovou zástavou, Dornové, kteří setkání jen využili jako záminku, ho napadli. Krále a spoustu dalších zabili a zajali králova bratrance Aemona Dračího rytíře z královské gardy. Konkrétně se ho chopili Wylové a zamkli ho do klece.

Na Železný trůn pak nastoupil Daeronův mladší bratr Baelor, jenž se rozhodl urovnat spory mezi královstvími tak, že ukončí válku, osobně dovede Daeronova dornská rukojmí domů, sjedná mír. A cestou se ve Wylu pokoušel vyjednat i propuštění Aemona, což ale lord Wyl odmítl. Poté jednal s princem Dorne a dohodl se s ním, že Aemon bude propuštěn, načež poslal princ Wylům rozkazy, aby tak učinili. Jenže ti si je vyložili po svém, aby nepřišli o zábavu. 

Když Baelor na zpáteční cestě zastavil ve Wylu, zjistil, že Aemonova klec teď visí nad jámou plnou zmijí a lord Wyl příkaz „propustit ze zajetí“  vyplnil pouze tak, že předal Baelorovi klíč ke kleci. Nedal přitom Baelorovi jinou možnost, než k ní skrze hady projít. Wylové se pak prý sázeli, který z Targaryenů se dostane ven a který zemře. Nakonec se ven dostali oba, podle zpěváků se zmije sklonily před zbožným Baelorem a nechaly ho projít, ale ve skutečnosti ho vážně pokousaly a zajetím oslabený Aemon musel svého nového krále vytáhnout ven, jakmile mu Baelor z posledních sil klíč předal. Jen zázrakem se ho podařilo udržet naživu.

A své zastoupení měli Wylové i v sáze. Během pobočníkova turnaje na začátku příběhu, pořádaného ku příležitosti převzetí funkce Nedem Starkem, byla ke spatření jejich zástava, takže se někdo z jejich rodu turnaje v hlavním městě účastnil. A hlavně se předvedli v zatím poslední vydané knize. 

Na rozkaz prince Dorana Martella zdržovali rytíře královské gardy sera Balona Swanna, který do Slunečního oštěpu po smrti Oberyna Martella vezl lebku jeho vraha Gregora Cleganea. Martellové se totiž tou dobou potýkali s nepodařeným pokusem princezny Arianne korunovat princeznu Myrcellu Baratheon, aby rozpoutala spor se Železným trůnem a vrazila klín do politického režimu Lannisterů, který ovšem skončil Myrcelliným ošklivým zraněním, a potřebovali nějaký čas na uzdravení a naplánování dalšího postupu. Wylové tak Balona několik dní zabavovali sokolničením a lovem na Kostěné cestě, než ho pomalu doprovodili do Slunečního oštěpu. Ale rozhodně nebyli Železnému trůnu nakloněni. Odmítli si připít na Tommena I. Baratheona, a nepochybně jsou připraveni připojit se k čemukoli, co by Doran mohl proti Baratheonům a Lannisterům podniknout.