 |
| zdroj |
Přestože byli v Západozemí už v době Prvních lidí a v Řekotočí stále mají boží háj, vyznávají nyní víru v Sedm, ale s vlastními variacemi. Zejména co se týká pohřebních zvyků. Zemřelé urozené Tullye pohřbívají ohněm a vodou – tělo umístí do malého člunu, muže mohou i obléct do zbroje a přidat mu dřevěný meč a štít, zatíží ho kameny a přidají naplavené dříví, třísky a útržky pergamenu. Poté vyberou sedm mužů, kteří člun pošlou po řece, a jednoho, kdo ho nakonec zapálí hořícím šípem.
Jak už bylo naznačeno, nikdy nedrželi titul králů. Vždy byli podřízeni nějakému dalšímu vládci a říkali si lord Řekotočí, lenní pán Trojzubce, jednou dokonce pobočník krále a několikrát zastávali pozici v malé radě. V současnosti je však jejich postavení o mnoho horší.
Tullyové ve věku hrdinů
Tullyové údajně pochází až z dávného věku Prvních lidí a jejich rod existoval ještě před invazí Andalů. Jenže protože nikdy nebyli králi a ani jejich slavné sídlo tehdy nestálo, zkrátka nebyli důležití, záznamy o nejstarších členech tohoto rodu jsou jen těžko k dohledání.
Vždy sloužili jako vazalové, možná dokonce „jen“ důstojníci králů vládnoucím na měnícím se území uprostřed Západozemí, které často přiléhalo k dalším královstvím a jindy vytvářelo vlastní a které se dnes nazývá Říční krajiny. Těsně před invazí Andalů byli například ser Edmure Tully a jeho synové věrnými muži Tristifera IV. Mudda, krále Řek a kopců, a bojovali v jeho mnoha bitvách.
Říká se, že jich Tristifer celkem vybojoval sto, 99 vyhrál a prohrál pouze v poslední, když jeho království napadlo sedm andalských dobyvatelů najednou. Edmure po této zdrcující porážce přešel pod křídla nejsilnějšího z dobyvatelů, Armisteada Vance, jeho syn Axell Tully od něj potom získal pozemky u soutoku Rudého bodce a Rejdivého proudu a postavil tam zámek Řekotočí, čímž se stal prvním lordem Řekotočí.
Tullyové po invazi Andalů
Vítězství Andalů v centrálním Západozemí ovšem ještě neznamenalo mír a spokojenost Tullyů. Například lord Elston Tully zemřel při podpoře rebelie lorda Rodericka Blackwooda proti králi Humfreymu I. Teagovi, jenž se rozhodl potlačovat víru ve staré bohy. Neúspěšně. Jako další spojenec Blackwoodů se objevil bouřlivý rod Durrandonů a Teagové byli nakonec vybiti. Jenom nevyšel Roderickův plán, aby za pomoci Durrandonů získal korunu pro sebe. Roderick padl, jeho možní nástupci se zdáli příliš mladí nebo nedůvěryhodní, tudíž Durrandonové zabrali celé království sami.
Následná nadvláda bouřlivých králů nad zeměmi kolem Trojzubce pak skončila stejně krvavě, když za panování Arreca Durrandona vtrhl na kontinent Harwyn Hoare ze Železných ostrovů. Nemanželský syn lorda Tommena Tullyho, Samwell Řeka, nejprve shromáždil malou jednotku a hned na začátku se u Rejdivého proudu s Harwynem utkal. Jenže prohrál, stovky mužů se utopily, Samwell byl přeseknut vedví, aby jeho tělo mohli doruit oběma rodičům, a Tommen z Řekotočí utekl k armádě lady Agnes Blackwood. Nicméně se jeho následné vojenské snažení ukázalo marným, korunu a vládu nad Trojzubcem získal Harwyn.
Tullyové v éře Targaryenů
Pod nadvládou Hoareů se říčním lordům nevedlo dobře. Nejen, že Harren neproslul mírností či spravedlností. Také ožebračil místní šlechtu i poddané stavbou masivního Harrenova. Když proto začali Aegon Targaryen a jeho sestry dobývat Západozemí, vypukla rebelie říčních lordů. Harren je povolal k obraně Harrenova, ale lord Edmyn Tully raději vzal své rytíře a lučištníky a odjel k Aegonovu vojsku. Následovala ho většina ostatních říčních lordů, a to byl skutečný začátek vzestupu rodu Tullyů.
Armáda obklíčila Harrenov a Harren nabídl Edmynovy dcery komukoli, komu se podaří zabít draky Targaryenů. Jenže Aegon vyletěl vysoko nad hrad, Harrena upálil i s jeho syny a posádkou a Edmyn mu rád přísahal věrnost jako svému suverénovi. Aegon mu potom věnoval vládu nad Říčními krajinami coby lennímu pánu Trojzubce a někteří lordi, nyní s povděkem vazalové Tullyů, navrhovali, aby mu přidal i Železné ostrovy. To se nakonec nestalo, nejspíš by ani neměl šanci fakticky si tam vládu udržet.
Edmyn se pak pustil do těžké práce napravování škod způsobených Hoarey a navazoval nové vztahy se zbytkem nových Sedmi království. Například dal za ženu jednu svou dceru lordu Quentonu Qoherysovi, jemuž Aegon věnoval Harrenov. Bylo to však už jeho druhé manželství a neměli spolu žádné děti.
Od Aegonovy korunovace byl také blízkým spojencem Železného trůnu a Aegon si ho zvolil jako nového pobočníka, když se Orys Baratheon o pár let později vzdal svého úřadu. Bohužel, o dva roky později zemřela Edmynova manželka při porodu, Edmyn se rozhodl, že ho jeho děti potřebují více než říše, požádal, aby mu umožnili návrat k rodině, a odstoupil.
 |
| zdroj |
A i poté byli Tullyové důležitými spojenci Targaryenů. Třeba když se na ně Aegonův nástupce, král Aenys I., spoléhal během rebelie Harrena Rudého ze Železných ostrovů, jenž se pokoušel povstat v Říčních krajinách. Nebo když podporovali krále Maegora I. proti princi Aegonovi během bitvy u Božího oka. Tehdy si totiž Maegor, Aenysův mladší bratr, přivlastnil po Aenysově smrti Železný trůn, a když se se svým nárokem přihlásil i Aenysův nejstarší syn Aegon, strhla se u jezera Boží oko obrovská bitva, v níž byl pomocí armády a draka zabit jak Aegon, tak jeho drak Rychlostříbro.
Ovšem Maegorova vláda nebyla pro říši příjemná. Maegor rozpoutal krvavou válku s církví, jež se proti němu ozývala nejhlasitěji, a lord Prentys Tully, ženatý s velice zbožnou lady Lucindou Broome, byl, stejně jako jeho předek Edmyn před lety, jedním z prvních, kdo tyrana opustili. Jakmile poslední žijící syn Aenyse I., mladý princ Jaehaerys, vznesl nárok na trůn, pozvedl praporce v jeho jméně a otevřel brány Řekotočí seru Joffreymu Doggetovi, vrchnímu veliteli zakázaných válečníkových synů, jedné z frakcí Bojovníků víry. Tím mu a ostatním jednotkám zbožných rytířů umožnil volný pohyb mezi Říčními a Západními krajinami.
Nakonec se jim takový postup vyplatil. Po Maegorově smrti se Prentys s Lucindou i s Joffreym s poctami účastnili korunovace Jaehaeryse I. ve Starém městě a Prentys byl dokonce povolán, aby sloužil jako lord justiciár a mistr práva po dobu Jaehaerysovy nezletilosti. Jen se na těchto postech ničím nevyznamenal.
Ne, že by se nepokoušel. Lucinda požadovala po králi legalizaci Bojovníků víry, jež Maegor postavil mimo zákon, ale to Jaehaerys nemohl dovolit, aby neměl brzy na krku nové nespokojené a ozbrojené církevní činitele. Prentys zase zkoušel církev potěšit tak, že navrhl jako královnu svou švagrovou, velice zbožnou Ellu Broome, nicméně Jaehaerys požadavky opět nevyslyšel. Místo toho si v tajnosti na Dračím kameni vzal svou milovanou sestru, Alysanne Targaryen.
Tato svatba rozčílila nemálo lordů, mezi nimi i prominentního Rogara Baratheona, který se rovnou chystal mladého krále pěkně ostře konfrontovat. Prentys ale byl názoru, že Jaehaerys prostě může zavřít brány a situaci vyeskalovat. Jaehaerysova matka proto nakonec na Dračí kámen vyslala Lucindu a další „moudré ženy“, aby se chopily Alysanniny domácnosti, a zároveň, aby dělaly Rogarovi špionky.
Tím ale nekončily rozmíšky mezi Rogarem a králem, ani mezi Rogarem a Prentysem. Rogar nakonec naznačoval, zda by s ohledem na jeho nepřítomnost neměli takového krále odmítnout a Prentys ho obvinil z pokusu uzurpovat trůn. Což nebyla tak docela pravda, Rogar na něj jen chtěl dosadit mladou a poddajnou Jaehaerysovu neteř Aereu. To ovšem malá rada zamítla a naopak požadovala jeho rezignaci. Navíc se brzy na to král konečně v hlavním městě ukázal.
A když potom dospěl, propustil Prentyse stejně jako většinu dosavadních lordů ze svých služeb a dosadil nové, načež se Prentys i s Lucindou vrátili domů. Zůstali však přáteli a pouze pro nevýznamné působení na jeho postu o Prentysovi nikdo neuvažoval jako o novém pobočníkovi, když ten původní rezignoval. Však Jaehaerys navštívil Prentyse v Řekotočí, Prentys se účastnil turnaje k desátému výročí Jaehaerysovy korunovace a s trůnem udržoval dobré vztahy až do chvíle, kdy zemřel na třesavku pouhý den od Lucindy.
Tullyové na dračím bále
Určitou komplikaci vnesli Targaryeni mezi Tullye až během Tance draků, občanské války mezi polovičními sourozenci Rhaenyrou a Aegonem II. o Železný trůn. Lord Grover Tully byl tehdy upoutaný na lůžko a tak tvrdohlavý jako starý. Na velkém koncilu, kde lordi po Jaehaerysovi zvolili králem Viseryse I., podporoval Viseryse, domnívaje se, že by se měla dát přednost právům mužského dědice oproti Laenorovi Velaryonovi, jenž je odvozoval skrze svou matku. Chtěl proto i nyní podpořit Aegona II. navzdory tomu, že se jeho syn kdysi Rhaenyře dvořil. Jenže už nedokázal svou vůli prosadit a jeho vnuk, ser Elmo, raději nechával jejich meče v Řekotočí, protože se bál vzteku a draků obou stran. Však to byl váhavý a pragmatický muž.
Grovera takový přístup doháněl k zuřivosti, ale nemohl udělat moc. A potom se v Řekotočí objevil ser Addam Velaryon, jenž sháněl muže pro Rhaenyru. Elmo se k němu připojil do vítězství v druhé bitvě o městečko Tumbleton a brzy na to se stal i lordem, protože Grover zemřel. Podle spekulací královského šaška Hříbečka ho trefila mrtvice z Elmových činů.
 |
| zdroj |
K moci se tak dostal Elmův nejstarší devatenáctiletý syn Kermit a převzal po něm i velení pochodu proti Borrosovi. Byl to statečný vojevůdce, divoký a tvrdohlavý, chtěl se osvědčit, podle velmistra Gyldayna byl i dost pyšný, nicméně jeho velení vyneslo Tullye na vrchol. Stejně jako jeho otec podporoval Rhaenyru, tedy v té době už jejího posledního syna Aegona Mladšího, a nakonec se střetl s Borrosovou armádou v bitvě o Královskou cestu, poslední bitvě války.
Měl docela štěstí. Borros své protivníky podcenil, když zjistil, že jim velí mladý Kermit, ještě mladší Benjicot Blackwood, jeho teta Alysanne a ovdovělá Sabitha Frey. Jeho armáda tak došla porážky. Kermit se střetl přímo s Borrosem a žádal, aby se vzdal. Borros proti němu vyrazil, Kermit popadl svůj řemdih a zabil ho. Pak pokračovali ke Královu přístavišti, kde se Aegon II. velice bál, co se bude dít, až projdou branou a až se ukáže i neústupný lord Cregan Stark rovněž stojící od začátku na straně Rhaenyry. Jeho matka Alicent Hightower proto navrhla, aby usekl ucho Aegona Mladšího a poslal ho Kermitovi, ale než král stihl jakkoli zareagovat, byl otráven.
Místo Aegona II. Kermita s armádou přivítali lord Corlys Velaryon a Aegon Mladší. Kermit a jeho vazalové prohlásili Aegona jejich králem a Kermitovi, Benovi a Kermitovu mladšímu bratrovi Oscarovi, nyní už nerozlučné trojce, se začalo říkat Mládenci. Akorát nebyla nerozlučná navždy. Oscar si vysloužil rytířské ostruhy ještě v bitvě, když zabil na Královské cestě tři muže, ale pár let po konci války založil žoldáckou společnost Lamači bouří, opustil své přátele i domov a odcestoval do Svobodných měst, kde je po žoldácích vždy velká sháňka.
Jenže pak se doopravdy objevil i Cregan se svým názorem na nynější uspořádání věcí. Kermit měl třeba za to, že není moudré ve válce pokračovat, ale Cregan chtěl zaútočit na Casterlyovu skálu, Vysokou věž a Bouřlivý konec. Kermit protestoval, jenže ho přehlasovali a jemu nezbylo, než souhlasit s útokem. Naštěstí Hightowerové, Lannisterové a Barahteoni včas přijali nabídku míru, kterou jim zaslal Corlys, a když do města dorazila i lady Jeyne Arryn se stejným názorem jako Kermit, Cregan na útocích přestal trvat, raději se soustředil na to, aby našel a potrestal vrahy Aegona II.
Potom se zdálo, že by Kermit mohl kráčet ve stopách svého předka Prentyse Tullyho. Aegon III. byl nezletilý, a tak za něj měla vládnout rada regentů. Akorát Kermit byl jako kandidát vyloučen kvůli svému věku a po Aegonově korunovaci se vrátil do Řekotočí. Prý ho to však neurazilo, dál se o dění na královském dvoře živě zajímal. Byl třeba zvažován jako potenciální manžel pro lady Baelu Targaryen, královu poloviční sestru, a vložil se i do plánování králových vdavek. Zásadně protestoval proti, podle něj opovážlivému, plánu pobočníka Unwina Peaka provdat za krále jeho dceru Myrielle Peake. Situace s Unwinovou neutuchající snahou na jedné a snahou ostatních Unwina zarazit na druhé straně dokonce vygradovala tak, že se místo pobočníka uvolnilo, a tentokrát už zvažovali i Kermita. Jen byl nakonec pořád ještě příliš mladý.
I během Blackfyrových rebelií rod Tullyů od lorda Medgara dál jednoznačně podporoval Targaryeny proti legitimizovanému bastardovi Daemonu Blackfyrovi, jenž se chtěl dostat na Železný trůn, a jeho potomkům. Vzhledem k pozici jejich panství a zranitelnosti uprostřed krajin protkaných řekami bez přirozené obrany, jakou měli například Seveřané, Dornové nebo lidé Údolí Arryn, totiž vždy hledali mocné spojence, a zůstat na straně králů byla přirozená volba.
A že mocné spojence a pomoc často potřebovali. Třeba hned lord Medgar předčasně zemřel a nechal po sobě teprve osmiletého dědice. Mimo věku navíc spousta lidí jeho pozici zpochybňovala proto, že byl jako dítě především v péči žen a nemohl řešit nepříjemné problémy, které se náhle vynořily. Především šlo o obnovu starého sporu mezi rody Blackwoodů a Brackenů. Tehdy totiž umíral lord Bracken a jeho útočný, hašteřivý dědic ser Otho už před pár lety zabil při turnaji lorda Quentyna Blackwooda, což na obou stranách vyvolávalo vášně. A Řekotočí mlčelo. Stejně jako se nikdo neukázal na svatbě vazalů Řekotočí, lorda Ambrose Butterwella a lady Frey, což ale nakonec bylo dobře – svatba byla záminkou k pokusu o druhou Blackfyrovu rebelii.
Pokud byla dcerou tohoto lorda lady Celia Tully, to zatím není úplně jasné, pokusil se později alespoň posílit svou pozici, když ji zasnoubil s princem Jaehaerysem, mladším synem Aegona V. Jenže Jaehaerys o tři roky později zásnuby zhatil, potají si vzal svou lásku, vlastní sestru Shaeru. Ovšem nevíme jistě, jestli nebyla Celia dcerou až jeho nástupce, a tak i sestrou Hostera a Bryndena Tullyů ze současné generace.
Hoster Tully býval vysoký fešák s hnědými vlasy a modrýma očima, vždy byl pyšný, netrpělivý, věrně následoval víru v Sedm a často cestoval. Nevyhýbal se ani bojům, do nichž jezdil ve stříbrné plátové zbroji s chocholkou na své válečné přilbici v podobě stříbrobronzového pstruha, takže on i jeho stejně tak schopný mladší bratr Brynden byli brzy pasování na rytíře po své společné službě u lorda Darryho. Tak oba vyjeli třeba do války devítigrošových králů, poslední Blackfyrovy rebelie, kde se Hoster spřátelil s lordem Baelišem a později souhlasil s opatrovnictvím jeho syna Petyra, a kde Brynden zase získal velkou válečnickou slávu.
Po smrti jejich otce, která Hostera dost zasáhla, takže se třeba napoprvé nedokázal trefit, když měl šípem zapálit jeho pohřební člun, Hoster zdědil Řekotočí. Jako lenní pán pak začal dojednávat zásnuby Bryndena s lady Bethany Redwyne, což Brynden zásadně odmítl a započal desítky let dlouhý spor mezi bratry. Brynden totiž odmítal jakoukoli svatbu. Jen Hoster se oženil s lady Minisou Whent, která mu porodila celkem čtyři syny a dvě dcery. Bohužel, jen Catelyn, Lysa a Edmure přežili do dospělosti. Když nejprve zemřeli dva nejstarší, Hoster začal jako svou dědičku vychovávat Catelyn, a když Minisa k Hosterově velkému zármutku zemřela při porodu šestého (mrtvého) dítěte, spoléhal na Catelyn se správou Řekotočí dál.
Prý byla celkově Hosterovým oblíbeným dítětem, často mu čítávala, někdy ho doprovázela na cestách, měla jeho velkou důvěru a i značné politické vzdělání. Také jí smluvil zásnuby s Brandonem Starkem, dědicem Zimohradu. Zatímco Lysa měla v domácím životě větší smůlu. Zamilovala se do Hosterova svěřence Petyra Baeliše, jenž byl ale zakoukaný do Catelyn, která jeho city neopětovala. Byla jím natolik poblázněná, že s ním přišla jeden večer, kdy se Petyr příliš opil, o panenství. To sice zatím nikdo nevěděl, ani Petyr si to nepamatoval, a tak se Hoster snažil najít vhodného ženicha i pro ni, nicméně bezvýsledně. Vyhlédl si Jaimeho Lannistera, hostil ho v Řekotočí (Jaimeho mnohem víc než Lysa zajímaly Bryndenovy historky), a Jaimeho otec Tywin dokonce chtěl vyjednávat o věnu. Jenže potom se Jaime stal členem Královské gardy. A když jako náhradu Lannisterové nabídli postiženého Tyriona, Hoster odmítl, požadoval „celého muže“.
Situace se pak zhoršila ještě víc, když Řekotočí navštívil Catelynin snoubenec Brandon. Tehdy ho Petyr vyzval na souboj o její ruku, Brandon snadno vyhrál a Petyra velmi těžce zranil. Trvalo mu čtrnáct dní, než se alespoň dostal ze spárů smrti. Ve starostlivé péči Lysy, která s ním tentokrát počala dítě. Což už bylo na Hostera příliš. Nekompromisně poslal Petyra zpět do Údolí a razantně odmítl Lysiny prosby o svatbu s „málo urozeným“ vyhnancem. Aby vše utajil, podstrčil jí měsíční čaj, Lysa potratila a měla takové komplikace, že ji to téměř stálo život.
Poněkud lepší vztah měl s Hosterovými dětmi Brynden. Umí být totiž vlídný a trpělivý, vždy je rád vyslechnul a nebojí se dávat upřímné rady. Když byl třeba Hoster moc zaneprázdněný a Minisa už příliš nemocná, děti za ním často chodily se svými trably a zážitky. Nebo když třeba Petyr odpadl opilostí oné osudné noci, Brynden ho odnesl pryč, aby ho v takovém stavu neviděl Hoster. S ním už byl ale na kordy téměř po zbytek života. Jednou, když bylo Catelyn osm, se třeba hodně pohádali a Hoster nazval Bryndena černou kozou v Tullyovském stádě. Na to mu Brynden odvětil, že jejich znakem je pstruh, takže je spíš černá ryba. Což Hostera rozčílilo, zatímco Bryndena inspirovalo k tomu, aby si zvolil osobní znak černé ryby a přijal ji i jako svou přezdívku.
Dvě svatby a jedna rebelie
Navzdory rozporům mezi Hosterem a Bryndenem a Lysinu neštěstí, dynastická situace Tullyů nevypadala špatně. Zásnubami Catelyn s Brandonem se stali součástí velkého šlechtického bloku se Starky a Baratheony propojeného dohodnutými sňatky a Hoster nepochybně doufal, že Lyse i svému tehdy ještě malému dědici Edmurovi zajistí dobrou budoucnost.
Těsně před svatbou Catelyn a Brandona však zmizela Brandonova sestra Lyanna s princem Rhaegarem Targaryenem. Brandon ve své prudké povaze místo do Řekotočí za snoubenkou vyrazil s několika dalšími muži proti Rhaegarovi do Králova přístaviště, kde byli všichni uvězněni a jejich otcové sezváni, aby se zodpovídali ze zločinů svých dětí. A když dorazil lord Rickard a zvolil si rozsouzení v souboji, čekala ho i s Brandonem smrt. Následně si Aerys II. vyžádal hlavy Brandonova mladšího bratra Neda a Roberta Baratheona, což vedlo ke svolání armády jejich opatrovníka Jona Arryna, armády Severu a armády Bouřlivých krajin Baratheonů a započalo rebelii proti Targaryenům známou jako válka Uchvatitele.
 |
| zdroj |
Jen Bryndena opět situace úplně nepotěšila. Věděl, že Lysa nebude se starým manželem šťastná. Tak během svatební hostiny oznámil, že přijal službu v Údolí, aby jí mohl být na blízku. Hoster to vzal jako osobní urážku, zapřel Bryndena a nevyslovil jeho jméno celé roky. Zatímco z Bryndena po válce Jon Arryn udělal Rytíře brány, velitele Krvavé brány střežící Údolí Arryn. Pouze v seriálu pravděpodobně zůstával v Řekotočí.
V Řekotočí zůstával i Hoster i během rebelie, kdy se především staral o své vazaly stále věrné Targaryenům. Například vyvraždil minimálně jednu vesnici rodu Goodbrooků a rozhodně neutužil vztahy s rodem Freyů. Ti se nepostavili za rebely až do jejich vítězství v rozhodující bitvě na Trojzubci, kde Robert zabil prince Rhaegara. Teprve tehdy vyjeli do boje, už prakticky zbytečně, a od té doby Hoster lordu Walderovi Freyovi přezdívá Zpozdilý, odmítl se účastnit jeho svateb a odmítl i návrh na zásnuby Edmura s Walderovou dcerou. Na druhou stranu jednou pozval do Řekotočí princeznu Arianne Martell, dědičku Dorne, aby se s Edmurem seznámila. Akorát tento pokus zase zhatil Ariannin otec, o takový sňatek nestál.
Tullyové dnes
Hned po rebelii Catelyn a Lysa odjely na hrady svých manželů. Catelyn se usadila na Zimohradu, kam po dvouletých bojích dorazila už s malým Robbem Starkem, a během let porodila ve šťastném manželství s Nedem další čtyři děti. Lysa se nejprve usadila v Údolí Arryn, poté, co se její manžel stal pobočníkem nového krále Roberta, se k němu připojila v Králově přístavišti, a porodila mu jediného syna Roberta (v seriálu Robina). Jejich manželství navíc vůbec nefungovalo, především kvůli značnému věkovému rozdílu, Lysině nemožnosti donosit další děti a touze po velké rodině, a proto začalo chátrat jak její zdraví, tak rozum.
Zůstávala ovšem v kontaktu s Petyrem Baelišem a přesvědčila svého manžela, aby z něj udělal správce královské pokladny, aby k němu byla blíž. V následujících letech se také stala závislou na malém rozmazlovaném Robertovi a naprosto se odcizila zbytku rodiny. Jen jednou se viděla se svou sestrou, a když Jon Arryn zemřel, opustila hlavní město a opevnila se v Orlím hnízdě bez kontaktu s kýmkoli.
Lord Hoster na tom nebyl o mnoho lépe, jen se u něj místo nemoci ducha projevilo onemocnění těla, patrně rakovina zažívacího ústrojí. Zůstal upoután na lůžko a jeho povinnosti převzal Edmure. Nicméně se oba snažili, aby rozsah Hosterovy nemoci zůstal pro veřejnost utajen. Hoster dokonce Edmurovi zakázal napsat o tom Catelyn.
Edmure ostatně nebyl špatný muž, skutečně se snažil dělat pro otce a svůj rod to nejlepší. Rudohnědé vlasy, zrzavé vousy, tmavě modré, veselé oči, měl rád zábavu, pěkné dívky, jen zpěváky ne. Podle Catelyn se jednou zpěvák vyspal s dívkou, která se mu líbila. Podle zpěváka Toma Sedmy se naopak jednou Edmure příliš opil, takže se nezmohl na víc než dívku zklamat, a Tom o tom složil píseň o schlíplé rybě, která Edmura pobouřila. Nicméně svým vazalům je Edmure dobrým přítelem. Býval to i přítel Petyra Baeliše a dal mu přezdívku Malíček, ale když dělal panoše Brandonovi při jeho souboji s Petyrem, navždy je to rozkmotřilo. Má také dobré srdce a záleží mu na jeho poddaných.
Proto se chtěl pomstít, když Říční krajiny napadli zbojníci pod velením Gregora Cleganea na rozkaz Tywina Lannistera po Catelyniném zetčení Tyriona Lannistera na začátku příběhu. Akorát Hoster trval na tom, že mají věc přednést královi, aby nemohl Tywin předstírat, že protiútok proti němu nebyl vyprovokovaný. A tak také udělali, jenže až nepříjemně brzy poté, kdy delegace z Říčních krajin dorazila ke dvoru, král zemřel. Boje v Říčních krajinách zintenzivněly, Sever vystoupil v otevřené rebelii a Tullyové, kteří nový režim zosobněný Joffreym I. Baratheonem a Lannistery nemohli podporovat, se ocitli na seznamu zrádců.
Catelyn mezitím se svým zajatcem dorazila do Údolí, kde stále sloužil Brynden. A když ten slyšel o útocích Lannisterů na svůj domov, pohádal se s Lysou, jelikož odmítla Řekotočí poslat pomoc, odstoupil ze svého postu a s Catelyn se po soudu Tyriona vydal do Bílého přístavu a do Kailinské držby, kde se setkal s mladým Robbem Starkem a jeho připravenou armádou. Stal se pak součástí jeho válečné rady a velel jeho zvědům, v čemž měl velký úspěch.
Brzy se také doslechl, co potkalo jeho synovce. Když totiž Jaime Lannister shromáždil vojsko v Casterlyově skále, poslal Edmure některé své lordy chránit horský průsmyk na hranicích a své síly rozložil po velkém prostoru. Načež je Tywin Lannister docela snadno jednoho po druhém porazil, Jaime rozdrtil jednotky v průsmyku a zajal Edmura pod hradbami Řekotočí.
Tou dobou už však pochodoval Robb Stark se Seveřany a některými říčními lordy včetně Bryndena na jih, porazil Lannistery v Šeptajícím lese a v bitvě táborů u Řekotočí, zajal Jaimeho a Tytos Blackwood zachránil Edmura ze zajetí. A nejen to, po drtivém vítězství a návratu všech Tullyů kromě Lysy domů se Hoster s Bryndenem konečně setkal a po dlouhých letech se víceméně udobřili. I když tehdy už Hoster jen málo věděl, co vlastně říká. Neorientoval se, čím dál více si pletl lidi kolem sebe a musel být neustále pod vlivem makového mléka a snového vína.
A protože Brynden byl se svými zkušenostmi neocenitelným přínosem pro Robbovu válku, vyjel s ním v knize krátce na to do Západních krajin (v seriálu se zdržovali především v Říčních krajinách) a obranu Rudého bodce a Řekotočí vedl Edmure. Jenž poněkud velikášsky neodhadl situaci. Cítil se silně, rudou kometu, která se objevila na obloze, považoval za předzvěst vítězství Řekotočí, dokonce přesvědčil Robba, tehdy už korunovaného králem Severu a Trojzubce, aby nechal říční lordy vrátit se do jejich zemí. Nebo do Řekotočí přijal vyděšené uprchlíky, když jim Tywin pálil vesnice, bez ohledu na ubývající hradní zásoby.
A bohužel si začal pomýšlet na přímou porážku Tywina. Když proto Seveřané obsadili rozcestí, nejdůležitější brod přes Trojzubec, poslal část armády dobýt Harrenov od Lannisterů a věřil, že tak Tywina sevře mezi Harrenovem a Řekotočím. Harrenov nepřátelé skutečně ztratili, nahnal je k Rudému bodci, který za velkých ztrát v řadách Lannisterů uhájil, a povedlo se mu zahnat na útěk dokonce i Gregora Cleganea, což jeho poddaní oslavovali. Jenomže tehdy se pro Tullye začala karta nečekaně otáčet.
V Řekotočí mezitím zuřilo drama kolem Catelyn, která potají propustila zajatého Jaimeho, aby ho vyměnila za své dcery, kvůli čemuž ji jako faktickou zrádkyni uvěznili v komnatách Hostera. Ten už ji ale moc nepoznával, v deliriu často mluvil o Lyse, nevědomky se Catelyn přiznal, že Lysu kdysi donutil k potratu a zjevně se tím velmi trápil. Až nakonec zemřel.
Těsně předtím se ještě stihli vrátit Robb s Bryndenem a ti ukázali další důvod, proč bylo dosavadní vítězné tažení jen zdánlivé. Robb totiž uložil Edmurovi držet Řekotočí, ale nesdělil mu zbytek plánu – vylákat Tywina na západ pleněním Západních krajin a tam ho odříznout od únikové cesty. Tím, že Edmure vytáhl Tywina do bitvy o brody, odložil Tywinův ústup na západ a nechal mu dost času, aby ho zastihly zprávy o útoku Stannise Baratheona na hlavní město, a tak ho přiměly otočit se místo toho na jih. Kde Stannisovou porážkou situaci Starků a Tullyů výrazně zkomplikoval.
 |
| zdroj |
Není proto divu, že otcova smrt a zničení šance na vítězství z Edmura udělaly mrzouta a že na jeho pohřbu třikrát minul, když se snažil šípem zapálit otcův pohřební člun. Nakonec ale souhlasil s Bryndenovou radou, že když Freyové vypověděli spojenectví Robbovi po jeho svatbě s Jeyne Westerling (v seriálu s Talisou Maegyr) místo s lady Frey, trochu vše snad napraví, pokud si sám vezme jednu z dcer Waldera Frey, Roslin.
Akorát Brynden už na svatbu neodjel. Zůstal jako nově jmenovaný strážce jižních mokřad v Řekotočí, kde plánoval znovuzískávání Severu od Železných. Ti využili Robbova válečného tažení a vpadli do jeho zemí. A měl za úkol ochranu Robbovy královny Jeyne, jež rovněž do Dvojčat neodjela a tím si na rozdíl od seriálové Talisy zachránila život (v seriálu spolu s Talisou na svatbu odjel i Brynden, nicméně se z ní vytratil a pravděpodobně se nakonec vrátil do Řekotočí).
Jen k žádnému návratu na Sever vůbec nedošlo. Edmure si skutečně vzal za ženu Roslin Frey, a když se s ní jal završovat manželství, Freyové a Boltonové zaútočili na svatební hosty, zabili Catelyn, Robba, mnoho dalších a Edmura zajali. Navíc ho i Bryndena Železný trůn zbavil práv a titulů a Řekotočí přislíbil seru Edmynu Freyovi. Tullyové zkrátka měli být vyřízeni.
Brynden se ovšem nehodlal vzdát. Přijal pozici kastelána a Řekotočí dál hájil ve jméně mrtvého Robba. Vyhnal z něj Edmurovy uprchlíky, vyčistil okolí, aby jeho nepřátelé nemohli shánět zásoby, odmítal vyjednávat. Freyové se ho tedy pokoušeli donutit ke kapitulaci a vydání Jeyne tím, že hrad začali obléhat, vystavěli před ním šibenici, dovedli k ní Edmura v řetězech a vyhrožovali, že ho oběsí. Akorát ho pod šibenicí nechávali stát každý den docela dlouhou dobu, tudíž zjevně úplně nechtěli hrozbu splnit a Brynden neustupoval. Když za ním vyjel ser Ryman Frey, střelil jeho koně šípem. Když před bránu předstoupil Jaime Lannister, Bryndena zajímalo jen, proč nevrátil Catelyniny dcery a jak vypadá jeho useknutá ruka. Odmítl i možnost zachovat si život a odejít na Zeď, prý tam velí Jon Sníh, jemuž Catelyn nevěřila a podle Bryndena mu k pozici určitě pomohli Lannisterové.
Až nakonec Jaime využil Edmura jinak. Zjistil, že Roslin má Edmura upřímně ráda a je s ním těhotná. Takže si ho předvolal, oznámil mu, že pokud přiměje posádku hradu vzdát se, budou ušetřeni a on s rodinou budou žít v Casterlyově skále jako rukojmí, pokud Edmure nebude chtít raději k Noční hlídce. Nebo že pošle do marného útoku na smrt říční lordy a Roslinino dítě rovnou katapultem.
Zděšený Edmure tedy vyrazil do hradu a skutečně otevřel brány Freyům. Jen aby Jaime následující ráno zjistil, že ještě předtím nechal nadzvednout Vodní bránu, aby Brynden mohl podplavat a nepozorovaně utéct. Zatímco v seriálu si zvolil smrt v souboji. Řekotočí tak prozatím připadlo Edmynu Freyovi, Edmure je s ozbrojenou eskortou a rodem Westerlingů na cestě do Casterlyovy skály, kde se k němu po porodu má připojit i Roslyn, a Brynden je psancem. Od něhož zatím všichni očekávají, že na konvoj mířící do Skály může zaútočit, proto mají vojáci rozkaz zastřelit Edmura i Jeyne, pokud by se snažili utéct.
V seriálu, kde už byl příběh završen a Lannisterové svrženi, se Edmure vrátil na své právoplatné místo jako lord Řekotočí, nejspíš dál se svou manželkou Roslin. Ale jestli k tomu vůbec dostane šanci i v knize, je zatím ve hvězdách. Oprátka, byť už ne doslova, nad ním visí stále.
 |
| Edmure Tully zdroj |
Členové rodu Tullyů na začátku ságy:
- lord Hoster Tully, lord Řekotočí, lenní pán Říčních krajin
- lady Catelyn Tully, nejstarší dcera Hostera a Minisy Whent, manželka lorda Eddarda Starka, lady Zimohradu, matka Robba, Sansy, Aryi, Brana a Rickona
- lady Lysa Tully, dcera Hostera a Minisy Whent, manželka lorda Jona Arryna, lady Orlího hnízda, později regentka Údolí, matka Roberta (v seriálu Robina)
- ser Edmure Tully, jediný syn a dědic Hostera a Minisy Whent, později lord Řekotočí
- lady Roslin Frey, manželka Edmura
- ser Brynden Tully, přezdívaný Černá ryba, mladší bratr Hostera, rytíř Krvavé brány, později strážce jižních mokřad a kastelán Řekotočí
Žádné komentáře:
Okomentovat