zdroj |
Tento řád totiž začal vznikat v době Prvních lidí setkáváním a podporou učenců. To měl údajně zajistit Urrigon, syn krále Uthora a Maris, bájné dcery Gartha Zelenorukého, a jeho bratr princ Peremore Pokřivený. Peremore se totiž narodil znetvořený, ale toužil poznávat svět a získávat vědomosti, takže se obklopil učenci, knězi a čaroději, které zval ze všech koutů světa, a když zemřel, věnoval jim jeho bratr část území u Medovíny. Tam jim umožnil pokračovat ve výzkumech, později získali právo rozšiřovat své učení, z čehož se postupně vyvinula formalizovaná služba poskytovaná všem lordům v Sedmi královstvích.
Rovněž to znamenalo základy pro vybudování Citadely, ústředí řádu. To je impozantní stavba na ostrůvcích v Medovíně ve Starém městě, kde probíhá výuka a příprava nováčků. Zároveň jde o budovu zasvěcenou vědomostem s obrovskou knihovnou a domov nejvyšších členů řádu, arcimistrů.
Arcimistři se svou maskou, prstenem a holí z kovu, který odpovídá jejich oboru, jsou vnímáni jako nejvzdělanější osoby říše. Vyučují v Citadele, údajně mají těžký univerzální klíč k Citadele z černého železa a mají právo účastnit se konkláve, což je řídící orgán Citadely, potažmo celého řádu, a i orgán volící velmistra. Toho posílají ke královskému dvoru, aby sloužil celé říši a účastnil se královy malé rady (tedy jde o pozici založenou až po sjednocení Západozemí Targaryeny). Na znamení svého postavení pak velmistr nosí několik propojených mistrovských řetězů s drahokamy, které však místo jeho skutečného studia znázorňují vážené postavení. Z řad arcimistrů je také losem každý rok vybírán majordom pověřený řízením Citadely, což znamená spoustu práce a starostí, a proto tento post většina arcimistrů vidí jako nevděčný úkol odvádějící pozornost od studia.
Pod nimi stojí samotní mistři. Ti jsou po ukončení studia v Citadele přiřazování k jednotlivým hradům a pevnostem (pokud jejich lordi zaplatí Citadele poplatek) a jsou povinni loajalitou k jejich aktuálním lordům jako rádci, léčitelé a informátoři, bez ohledu na to, jak se jejich pozice mění. I když je tedy nějaký hrad dobyt nebo převzat jiným rodem, mistr je povinen sloužit jemu. Proto si ani nenechávají svá příjmení a vzdávají se svých rodin, aby nemohli být nijak využiti v politických hrách a neměli žádné ambice. I když spousta mistrů samozřejmě často zůstává oddaná konkrétním lidem a ne každému urozenému mistrovi se podaří utajit, z jakého rodu pochází. Na druhou stranu jim tato povinnost péče o hrady a jejich lordy zabraňuje poskytovat službu přímo poddaným a ti často věří, že nejsou ani ochotni jim pomáhat.
Nicméně než se vůbec na nějaký hrad dostanou, musí každý novic podstoupit dlouhý výcvik. V něm studuje mnoho oborů jako historie, léčitelství, bylinkářství, péče o havrany, stavitelství, hvězdářství, měření dne a období, pořádají pitvy, studují lidské tělo, vytváří hvězdné mapy, sestavují kalendář výsadby a sklizně. Některé pokusy jako nekromancie nebo vivisekce jsou ale přísně zakázané. A když je úspěšný u následné zkoušky, získá právo ukovat si vždy jeden článek řetězu (nemusí jít o doslovné ukování, prakticky získá článek z kovu, jemuž odpovídá daný předmět).
zdroj |
Jakmile už má alespoň jeden, je označován za akolytu. Ti kromě studia mohou i sloužit občanům Starého města, kteří potřebují, aby jim někdo četl dopisy nebo jim sepsal závěť. A s dostatečným počtem článků řetězu konečně dosáhne titulu mistr. Údajně stačí tolik článků, aby si mohl řetěz navléknout kolem krku. Spolu s tím také musí složit svou přísahu a strávit noc na stráži v temné místnosti s černou svící z dračího skla. Nesmí přitom použít jakoukoli jinou svíčku nebo svítilnu a mnoho mistrů přiznává, že to není tak lehký úkol, jak se zdá, protože když po vymření draků ze světa vymizela magie, žádnou černou svíci už se nikdy zapálit nepodařilo a noc v absolutní tmě, samotě a rozjímání může být poměrně náročná.
Pokud toto všechno zvládne, nerozhodne se ze studií odejít a neporušuje pravidla (tehdy může přijít jako trest domácí vězení nebo i fyzický trest - za krádež v kuchyni je třeba provinilec vsazen do klády a akolyté po něm mohou házet shnilou zeleninu), je mist poslán na nové stanoviště, a do konce života a za všech okolností i ve spánku nosí na znamení služby kolem krku svůj řetěz z různých kovů (přijít o něj ale může, pokud je vyloučen z Citadely za trest). Každý z nich přitom odkazuje na jiný obor. Mezi ně patří stříbro za medicínu, zlato za matematiku a ekonomiku, železo za umění boje, černé železo za práci s havrany, olovo za znalost jedů, měď za historii, elektrum za astrologii, bílá ocel za kovářské umění, ocel za stavitelství, bronz za astronomii a valyrijská ocel za vyšší tajemství (magii, ale většina mistrů se jí nezabývá). Další používané kovy jsou mosaz, cín, platina nebo červené zlato, ale nebylo řečeno, kterým uměním připadají. A téměř žádný mistr stejně nenosí všechny, naopak spousta mistrů může mít více článků z jednoho kovu, jak pronikají hlouběji do zvoleného odvětví.
Nepochybně jde ale o jednu z nejužitečnějších institucí Západozemí, možná i o jednu z velmi nebezpečných. Spousta lordů sice své mistry podceňuje a nejde o žádné hrdiny s mečem, ale nelze přehlédnout, že mají jako první přístup k nejnovějším zprávám a informačním kanálům napříč kontinentem a zajišťují znalosti využitelné k lecčemu. Třeba i takový Oberyn Martell studoval v Citadele a ukul si několik článků mistrovského řetězu za výbornou znalost jedů, nebo existují domněnky, že to byli právě mistři, kdo stál za vyhynutím draků v Západozemí.
Žádné komentáře:
Okomentovat