 |
| zdroj |
Proto i členové rodu mají tendenci být dobře stavění a silní, mívají černé vlasy, bývají hrdí, útoční a rádi si užívají toho, co dokáží vlastními silami získat. Zároveň bývají, především ti, kteří si vyslouží vlastní lodě a posádku, nemilosrdní, vychytralí a krutí. Trochu odlišné od jiných rodů mají i tituly, které drží nebo drželi, a mezi něž spadá král soli a král kamene (což byli kdysi dva spoluvládnoucí králové každého ostrova, kteří volili nejvyššího krále Železných ostrovů), Syn mořských větrů, Lord Žnec ze Štítu místo pouhého označení lord Štítu, lenní pán Železných ostrovů a král Železných ostrovů. A krátce též vydobytý titul princ Zimohradu.
Greyjoyové ve věku hrdinů
Jakožto jeden ze starých rodů existovali Greyjoyové už v době Prvních lidí, kteří dorazili i na Železné ostrovy. Jako svého prapůvodního předka označují Šedého krále, legendární postavu věku hrdinů, který měl vládnout nejen na ostrovech na západě, ale i samotnému moři s korunou z naplaveného dřeva, což byl důkaz, že ho korunoval sám Potopený bůh, jehož Železní vyznávají, a měl si vzít za manželku mořskou pannu. A také jako on hned od začátku i oni slavili při získávání moci a pozice velké úspěchy.
Na Železných ostrovech se ani před sjednocením Západozemí do jediného království totiž neudržovala tradice dědičného královského titulu, ale po smrti starého krále se vždy svolávala královolba, kde si Železní nového volili. A právě Greyjoyové byli při volbách velmi úspěšní a pouze rody Greyironů a Goodbrotherů zaznamenaly víc králů z vlastních řad než oni.
Pod jejich velením pak Železní často podnikali pirátské výpravy a útoky na Sever, Skálu nebo Rovinu, a někteří z nich se odvážili plout i dál, nejen kolem Západozemí, ale i do zemí Essosu a na západ po Moři zapadajícího slunce. Ačkoli z takových výprav se údajně nikdy nikdo, kdo by tam něco objevil, nevrátil.
Byl to například Loron Greyjoy, Starý kraken, který podnikl invazi na pobřeží Severu, zabral si Medvědí ostorv a Mys Krakatic, a až po jeho smrti se podařilo králi Rodriku Starkovi ostrov znovu získat pro Sever. Nebo Balon V. Greyjoy zvaný Studený vítr, který snadno zničil slabou flotilu Severu. Či Theon III. Greyjoy, který se odmítl smířit s oslabováním moci Železných ostrovů a vyrazil proti Gardenerům a Hightowerům, aby je přinutil znovu platit mu daně. Jenom mu to nevyšlo tak, jak si představoval, protože lord Lymond Hightower ho v bitvě zabil a obnovil dočasně zvyk nevolnictví, aby mohl přinutit zajaté Železné dřít na obnově hradeb Starého města.
Greyjoyové po invazi Andalů
I když měla invaze Andalů na většinu Západozemí značný vliv a Železným ostrovům se nevyhnula, Greyjové ani žádné další rody z ostrovů zvláštní změny nedošli. Andalové na ostrovech totiž sice zvítězili, ale železní lordi je nakonec dostali jinak. Přestože nechyběly krvavé boje a mnoho mrtvých jako v jiných královstvích, čile si brali jejich dcery za manželky a obraceli je k vlastnímu bohu a způsobu života, který byl navíc pro některé z drobrodruhů a krvežíznivých mužů lákavý, až u nich andalské tradice až na několik málo septonů vymizely úplně a i Andalové tam přijali starý způsob za svůj. Jen o tom neexistuje mnoho záznamů, protože na ostrovech se nikdy nedařilo učencům a zvyk pořizovat písemné záznamy ponejvíc rozšířili právě církevní řády Andalů, pro něž byly ostrovy nehostinné.
Dál tedy spolu s ostatními námořníky z ostrovů pokračovali i Greyjoyové v napadání a plenění pobřežních pevností a měst a více či méně úspěšné kandidatuře na pozici králů, dokud se ke královskému titulu nedostal rod Hoareů. Ten mnohem víc lnul k tradicím Andalů, zapověděl pirátství, přepadání pevniny, loupení a unášení žen a nevolníků, a tak se museli Železní i s Greyjoyi buď spokojit s vlastní prací, kterou předtím vykonávali jejich zotročení nevolníci, a lordstvím místo královským titulem, nebo se pokusit plavit dál a objevovat nové země a nová bohatství k plundrování.
Zároveň také postupně značně rozšířili vliv Železných, když dobyli území kolem řeky Trojzubce a Hoareové se stali králi ostrovů a řek, ale protože králem už se nikdo nemohl stát volbou, když Hoareové dali přednost dědičnému titulu, Greyjoyové se drželi svého Štítu. A to se ukázalo jako dobrý nápad.
Greyjoyové v éře Targaryenů
Původně se samotným Železným ostrovům dobývání Západozemí Aegonem Dobyvatelem víceméně vyhýbalo, ale vliv na ně a především rod Greyjoyů mělo značný. Tehdejší král Harren Černý Hoare byl totiž i se svým potomstvem upálen draky ve svém novém sídle Harrenově, když Targaryeni dobývali Říční krajiny, a zbývající lordi na ostrovech začali v nastalém chaosu bojovat mezi sebou o to, kdo bude novým králem.
Jejich pře ukončil až o dva roky později přílet Aegona a jejich vlastní neschopnost se mu ubránit. Když totiž kněží selhali v bláznivé snaze přivolat smrtící krakeny, mnoho mužů dobrovolně vstoupilo do moře a zbývající raději před Aegonem poklekli. A právě proto, že se vlastního království vzdali dobrovolně, dovolil jim Aegon obnovit staré zvyky a zvolit si lenního pána, jímž se stal slavný kapitán a lord Žnec ze Štítu Vickon Greyjoy.
Ten se pak ve snaze udržet ostrovy v bezpečí a míru pokoušel držet dál od ostatních velkých rodů a i záležitostí pevniny, nakázal, aby Železní plenili jen vzdálené vody a nedostali se do konfliktu se Sedmi královstvími, dovolil dokonce návrat septonů, pokoušel se na ostrovech obnovit víru v Sedm a svému synovi Gorenovi radil, aby se nesnažil bláznivě stavět proti drakům. Zároveň Targaryeny několik neúrodných, skalnatých a nepříjemných ostrovů přestalo primárně zajímat, takže Železné nechali, aby řešili své vlastní problémy bez jejich zásahu.
Po Vickonově a Aegonově smrti však období klidu skončilo a rozpoutal se řetězec rebelií. Znovu se hned za vlády Gorena Greyjoye, Vickonova syna, Železní uchýlili k Potopenému bohu, vystrnadili septy a septony z ostrovů a mnoho z nich usilovalo o návrat ke starým způsobům (a nezdráhali se to nejen vyžadovat, ale i začít provádět), což zbytek říše příliš neuvítal a i Gorenovi se to nakonec začalo vymykat z rukou.
Například musel zastavit konspiraci s cílem korunovat syna Qhorina Volmarka králem, a pak se objevil muž, jenž tvrdil, že je král Lodos Dvakráte potopený, syn Potopeného boha, jenž během dobývání Západozemí vstoupil do moře poradit se s "otcem" a nyní se vrací pro svou zemi. Což ohrožovalo jak mír v novém království tak pozici Greyjoyů samotných. Goren proto rychle vyrazil na Starý Wyk a Gorena i tisíce jeho následníků tak čekal ocelový konec. Na na důkaz loajality, protože si přece alespoň něco z rad svého otce vzal k srdci, poslal králi Aenysovi Gorenovu hlavu ve sklenici a král mu na oplátku slíbil cokoli, co bude v jeho silách mu darovat. Čehož Goren zneužil, chtěl Železným dokázat, jak ctí Potopeného boha, a vyžádal si povolení k vykázání víry v Sedm z ostrovů. Což Aenys kvůli svému velkolepému slibu nemohl odmítnout.
 |
| zdroj |
Jenže Dalton byl divoký, krutý, od deseti let se účastnil plenitelských výprav a bitev, měl valyrijský meč, který vzal mrtvému korzárovi (po jeho smrti se ale dostal do rodu Harlawů) a nejvíc se proslavil, když se na Kamenoschodech vrhl v pouhých patnácti letech do bitvy za pomstění smrti svého strýce a vynořil se vítězně pokrytý krví z půl tuctu ran. Následující rok pak zemřel i jeho otec, Dalton se chopil jeho trůnu a začal stavět lodě, protože blížící se občanskou válku tušil a docela se na ni i těšil. A podle toho také pro Greyjoye dopadla.
Lord Jason Lannister vyrazil se svou armádou na východ a jeho žena lady Joahnna neměla prostředky na víc než zabarikádovat se v Casterlyově skále a nechat západ Daltonovi na pospas. Dalton tak spálil její flotilu, vyplenil Lannisport, unesl stovky dívek a žen, dobyl Útes a Krásný ostrov a vlastně ho úplně přestalo zajímat, jak se to má s válkou. Začal si totiž na pobřeží vládnout sám, ač si královský titul formálně nepřivlastnil. Na rozdíl od čtyř dcer lorda Farmana, přičemž jejich pátou sestru dal svému bratrovi Veronovi Greyjoyovi. Vedle mnoha dalších solných žen, kterých prý měl mít celkem dvaadvacet a s nimi mnoho solných potomků - které však Železní nepovažují za stejně řádné jako kamenné.
Tak to bylo asi po dva roky, i když na kontinentu válka skončila a po smrti Aegona II. i Rhaenyry obě znesvářené strany uzavřely mír. Regenti nového malého krále Aegona III. proto Daltonovi nakázali, aby své nájezdy zastavil a vrátil se domů, ale Dalton je ignoroval a zůstal ve svém "království" na Krásném ostrově. K tomu je nutné připočíst, že lord Jason byl po smrti, ser Tyland Lannister v nepěkném stavu v hlavním městě a jako jeho největší nepřítel tak zůstávala jen lady Johanna, které se nebál. A vlastně se nebál ani Aegona III. Když slyšel, že pro něj pořádají ples, kde si má vybrat nevěstu, dokonce uvažoval, že pošle jednu ze svých sester, aby se stala jeho další ženou.
Jenže lady Johanna se nechtěla jen tak vzdát. Začala budovat novou flotilu ve jménu jejího malého syna lorda Loreona a neodradilo ji ani, když ji Železní znovu spálili a unesli další stovku žen ze západu. Naopak se jejím mužům podařilo vyhrát od Daltona zpátky Útes a zabít jeho oblíbeného strýce. Na to Johanna poslala zbytky flotily na Krásný ostrov, což sice nepomohlo, protože Dalton jí poslal zpátky hlavy velitelů, ale boj nekončil. Králův pobočník rozhodl poslat proti Daltonovi tvrdí zbraň, Alyna Dubovou pěst Velaryona, mnohem prověřejnějšího námořníka, než byla Johanna.
Dalton proto začal shromažďovat lodě a chtěl na oplátku vyrazit proti Alynově Náplavomarce, proti Štítovým ostrovům, Starému městu i Slunečnímu oštěpu (je tedy patrné, že mu nezáleželo na politických aliancích, protože Sluneční oštěp tehdy neměl s vládou Sedmi království nic společného). Jenže už to nestihl. Brzy poté ho totiž ve spánku podřízla jeho solná žena Tess a skočila do moře. Tím jeho pirátská vláda nad západem skončila, Krásný ostrov povstal v rebelii a budoucnost Greyjoyů stejně jako Železných ostrovů se zase ocitla na ostří nože.
Ve Štítu totiž tehdy žili jen dva Daltonovi solní synové, Toron a Rodrik, jeho tři sestry a několik mocichtivích bratranců. Podle práva, když Dalton neměl kamennou ženu, po něm měl dědit právě Toron, kterému však bylo jen pět a jeho matka neměla naději, že by ji kdokoli přijal jako regenta. Proto ho zajaly jeho tety a zavraždily jeho matku, aby mohly jeho jménem vládnout samy, zatímco bratranci Daltona spolu s Harlawy a Blacktydy provolali vládcem Rodrika. Vedle toho se objevili i další, ne Greyjoyové, kteří se chtěli chopit příležitosti, a tak se boje dostaly i na Štít a trvaly půl roku.
Přesně tolik totiž stačilo lady Johanně, aby obnovila svou flotilu a za pomoci sera Lea Costaynea je na ostrovy vypravila. Lannistery se sice podařilo na Štítu odrazit a tak na trůně zůstal Toron, jenže za velkou cenu. V bitce zemřely dvě jeho tety, mnoho dalších Daltonových příbuzných, dokonce i Veron, pokud nepadl ještě dřív, a také zajali Rodrika. Toho dovezli do Casterlyovy skály a tam ho Johanna nechala vykleštit a udělala z něj šaška.
A ani jeho další nástupci nebyli v péči o Železné ostrovy moc úspěšní. Svatý blázen Alton Greyjoy místo jakékoli politiky například toužil dobýt nové země za Osamělým světlem, ačkoli nikdo nevěděl, jestli takové vůbec existují a nikdy se to nikomu nepodařilo. Torwyn Greyjoy se zase zapletl do Blackfyrových rebelií, kde se krvavou přísahou zavázal významnému rebelovi Hořkooceli, ale když boje propukly, zradil ho nepřátelům. A ani Loron Greyjoy nebyl znám pro udatné či moudré činy. Proslavil se jako bard a prý měl velké a tragické přátelství se serem Desmondem Mallisterem.
A pak nastoupil lord Dagon Greyjoy, který znovu pořádal nájezdy na pobřeží Moře zapadajícího slunce, útočil na Stromovinu, vypálil vesnici Malý Dosk, vyplenil Krásný ostrov, unášel ženy, ohrožoval Sever a nutil Lannistery budovat nové lodě. Až ho nakonec spojené síly Starků a Lannisterů vytlačily zpět na ostrovy neschopného ubránit se královské síle, nejspíš smíření s tím, že toto bude jejich úděl tak dlouho, dokud budou Železné ostrovy stát.
Greyjoyové v Robertově a Balonově rebelii
Teprve lord Quellon Greyjoy, jeden z nejmoudřejších Greyjoyů, se pokoušel život Železných reformovat a sblížit je s pevninou. Například tím, že zapověděl plenění a nevolnictví, odrazoval od pořizování solných žen (které nebyly víc než zajatkyně a jejich "manželství" bylo vnímané jako podřadné), naopak podporoval sňatky s rody z pevniny a přivedl na Železné ostrovy mistry. Jeho zdraví v době Robertovy rebelie proti Targaryenům už však nebylo příliš pevné, a když ho jeho nejstarší syn přesvědčil, aby se přidal do bojů k rebelům, vedl flotilu padesáti lodí v útoku proti Rovině, což ho stálo život. Alespoň ale mohly Železné ostrovy a Greyjoyové tvrdit, že se rovněž postavili Targaryenům a jsou věrnými vazaly nového krále Roberta Baratheona.
Neměl navíc ani příliš štěstí ohledně svých potomků, protože se svou první ženou, lady Stonetree, měl tři syny, Harlona, Quentona a Donela, z nichž se žádný nedožil dospělosti, s druhou, lady Sunderly, Balona, Eurona, Victariona, Aerona a Urrigona, jenž se také dospělosti nedočkal kvůli infekci po zranění utrženém při prstovém tanci se sekyrkou (a rozzuřený Balon se postaral o to, aby nepříjemný osud zasáhl i jeho matku a mistra, jenž se o něj staral), a s třetí, lady Piper, Robina, který též zemřel jako dítě.
Po něm proto převzal titul lorda Železných ostrovů Balon, který ale odmítal otcovy reformy a toužil po návratu ke starým způsobům. Nejprve tedy sice vypadal jako vazal Roberta, ale o několik let později vybudoval železnou flotilu a rozpoutal vlastní rebelii proti trůnu, když se prohlásil za krále Železných ostrovů po vzoru svých předků.
 |
| zdroj |
Ale přestože vedl několik úspěšných útoků jako bylo vypálení lannisterské flotily, byl poražen. Jeho vlastní flotila pod velením jeho bratra Victariona shořela, jeho nejstarší synové Rodrik a Maron padli a po útoku Roberta Baratheona, Neda Starka a jejich vazalů (slavný vpád do Štítu, jehož se v čelní linii účastnil Jorah Mormont, jenž si za něj vysloužil rytířství, a Thoros z Myru s ohnivým mečem) byl donucen pokleknout, přísahat věrnost a odevzdat svého posledního syna Theona Nedovi jako rukojmí.
Greyjoyové dnes
Po porážce jejich vlastní rebelie pak trpěl rod Greyjoyů víc, než kdy dřív. S jediným žijícím synem na pevnině, jíž pohrdal, a v péči lordů, jejichž životnímu stylu se vysmíval, se musel Balon soustředit na dceru Ašu (v seriálu přejmenovaná na Yaru) jako svého nástupce, přestože Potopený bůh prý ženu jako vládkyni neuznává. Jenže nad Theonem on prakticky zlomil hůl. Theon vyrůstal na Zimohradu jako rukojmí a do konce života zůstal rozpolcen, zda je více Železným nebo Starkem. Také byl nucen vyhnat bratra Eurona do exilu, když znásilnil solnou ženu Victariona, takže zatímco Victarion kvůli své hrdosti zneuctěnou ženu ubil, Euron se svou lodí plnou otroků s vyříznutým jazykem plenil vzdálené země po celém světě, nevítaný na ostrovech, dokud Balon žil. A musel strpět obrácení posledního bratra Aerona na fanatickou víru, když byl smeten z paluby lodě během bitvy, ale přežil, stejně jako zajetí Lannistery, prošel duchovní obrodou a stal se potopeným mužem, knězem Potopeného boha.
Po vypuknutí války pěti králů rozpoutané původně mezi Lannistery a Starky se proto Balon znovu pokusil nabýt ztracenou slávu. Využil toho, že Theon vyjel do války spolu s Robbem Starkem a ten ho pověřil vyjednáváním s otcem o spojenectví. Přiměl totiž Theona, aby Starky zapověděl, ještě jednou se prohlásil králem Železných ostrovů a své děti pověřil pleněním Severu. Theon měl pořádat nájezdy na Kamenité pobřeží, zatímco Aša se vydala napadnout některé pobřežní pevnosti. Úspěšně například obsadila Pahorek v hlubokém lese Gloverů. Theonovi ale jeho úkol nestačil, chtěl se prokázat jako princ a pravý dědic svého otce, a proto se rozhodl s minimální posádkou a proti otcovým příkazům a proti přání Aerona, jenž ho doprovázel, zaútočit na Zimohrad.
Zimohrad získal, jenže si proti sobě poštval celý Sever, zvláště, když mu proklouzli zajatí Rickon a Bran Starkové a on, aby neztratil tvář, na radu Ramsayho Sněha, o němž tehdy ještě netušil, kdo doopravdy je, (v seriálu zatím bez jeho přítomnosti) zabil a znetvořil dva jiné chlapce a tvrdil, že uprchlíky našel a popravil. Aša se pak neúspěšně snažila Theona přesvědčit, aby velký hrad opustil a vrátil se k moři, protože se proti němu chystá opozice, jenže Theon se nechtěl vzdát. Ocitl se proto po rychlém zrádcem Ramsayho útoku v zajetí Boltonů, protože Ramsay byl ve skutečnosti zvrácený bastard Roose Boltona, a byl brutálně mučen, dokud Ramsay nezlomil jeho ducha a neudělal si z něj sluhu pro své zvrácené pobavení. Kromě toho ho také přinutil přesvědčit Železnou posádku Kailinské držby, aby se vzdali pod příslibem návratu domů, jen aby je posléze stáhl z kůže, nebo předat mu jako nevěstu Aryu Stark (v seriálu Sansu), kterou mu poslali Lannisterové, když Starky vyhladili na rudé svatbě. Jen Theon ale poznal, že to není pravá Arya, ale Jeyne Poole, dcera bývalého majordoma Zimohradu. I po svatbě, která měla Boltonům zaručit pevnou nadvládu nad Severem, pokračovalo jeho týrání, dokud uprostřed neustále se zhoršující zimy nedostal Theon příležitost k útěku i s Jeyne.
Aša měla původně větší štěstí. Vrátila se i se zajatci z Pahorku na Železné ostrovy a zúčastnila se tam královolby poté, co Balon nečekaně zemřel. Jenže nebyla zvolena, stejně jako neuspěl Victarion ani ostatní uchazeči, a kapitáni si vybrali jejího strýce Eurona, jenž se náhle vrátil z exilu. Utekla proto zpět na Sever a teprve tehdy se situace doopravdy otočila. Stannis Baratheon se totiž rozhodl si po smrti svého bratra Roberta Baratheona vydobýt královskou korunu záchranou říše a vyjel proti Boltonům a Železným na Severu. Porazil Ašinu posádku v Pahorku, Ašu zajal a ona později zjistila, že náhodou zajal i Theona a Jeyne, o níž všichni stále věřili, že je Aryou. A že se rozhodl vyrazit přímo proti Zimohradu. Jejich další osud je tak v knize poměrně nejistý.
Zato v seriálu se ukázalo, že žádné snažení ovoce žádnému Greyjoyovi nepřineslo. Tam Balona zavraždil jeho bratr Euron (v knize se o jeho účasti na Balonově smrti jen spekuluje), který byl jako v knize zvolen novým králem Železných ostrovů. Jenže zatímco v knize vyrazil proti Štítovým ostrovům, svého bratra Victariona poslal pro Daenerys Targaryen a jeho další osud není znám, v seriálu se snažil zabít Theona a Ašu/Yaru. Ty totiž nikdy nezajal Stannis. Theonovi se podařilo i se Sansou dorazit na Zeď, odtamtud vyrazil k pobřeží, znovu se shledal s Yarou, a když neuspěli na královolbě, sebrali Euronovi většinu flotily a vypluli za Daenerys Targaryen.
Euron se tak spojil s Cersei Lannister, porazil pro ni flotilu Daenerys, když se dostala až k Západozemí s úmyslem usednout na Železný trůn, zajal pro ni Ellariu Písek a její dceru, pro sebe Yaru, než ji Theon dokázal zachránit z jeho lodi, a nakonec padl při útoku Daenerys na Královo přístaviště. A protože Theon padl při bitvě s Jinými (bílými chodci), ostrovy připadly Yaře a nezdá se, že by jejich poslední rebelantské kroky kromě ní přinesly cokoli nového nebo dobrého.
 |
| Balon Greyjoy zdroj |
Členové rodu Greyjoyů na začátku ságy:
- Balon Greyjoy, lord Žnec ze Štítu, Syn mořského větru lord Železných ostrovů, samozvaný král Železných ostrovů, král Ostrovů a Severu, král Soli a kamene, kapitán Velkého krakena, zvaný Odvážný, Požehnaný, Dvakrát korunovaný, Mořský král, Král kraken, Železný král
- královna Alannys Harlaw, manželka Balona
- Aša Greyjoy (v seriálu Yara), dcera Balona a Alannys, kapitánka Černého větru
- Theon Greyjoy, syn Balona a Alannys, přezdívaný Theon Převlékač a později Smraďoch, samozvaný princ Zimohradu
- Euron Greyjoy, přezdívaný Vraní oko, kapitán Tichosti, později král Železných ostrovů
- několik nejmenovaných bastardů Eurona
- Victarion Greyjoy, kapitán železné flotily a lodě Železné vítězství
- Aeron Greyjoy, zvaný Mokrovlas, kněz Potopeného boha
Žádné komentáře:
Okomentovat