 |
| zdroj |
Patří ale patrně k méně významným a jak přesně vypadá a zda stále funguje jejich tíhnutí k náboženství, není moc jasné, protože se někteří jeho členové více zapsali až v době vlády Targaryenů. Třeba lord George Graceford, podle královského šaška Hříbečka krutý, ne moc chytrý, se stejně jako část Roviny v době tance draků, občanské války o Železný trůn mezi Aegonem II. a jeho poloviční sestrou Rhaenyrou přidal na stranu zelených Aegona.
S armádou Aegonových hlavních podporovatelů Hightowerů vytáhl směrem ke Královu přístavišti, ale byl to velice pomalý postup, který se úplně zastavil u tržního městečka Tumbleton. Tam by byli zelení rozdrceni, nebýt zrady dvou neurozených Rhaenyřiných dračích jezdců Ulfa a Hugha. Ti pro ni na dracích Vermithorovi a Stříbrokřídlé vyrazili právě k Tumbletonu, aby ho před zelenými ochránili, jenže během bitvy přešli k zeleným. Ti díky nim vyhráli, vyplenili město, získali novou základnu, ovšem také se zasekli a neustále přicházeli o muže kvůli nemocem a dezercím.
V bojích přišli i o velení, do jejich čela se dostal neefektivní ser Hobert Hightower a nikdo nedokázal prosadit rozhodnutí, co udělat dál. Někteří chtěli pokračovat v tažení, další počkat na posily (ačkoli nebylo jisté, že nějaké vůbec přichází), další se vrátit kvůli nedostatku zásob, hlavně Hobert, a Ulf a Hugh nechtěli dělat nic, naopak stále stupňovali své čím dál ohavnější chování a absurdnější požadavky. Lepší hrady, lepší pozice, Hugh chtěl dokonce být králem, získal si podporovatele, a dostal se do konfliktu s Aegonovým nejmladším bratrem Daeronem.
Zdráhavý Hobert a naopak ambiciozní Unwin Peake proto svolali jedenáct dalších důvěryhodných lordů a rytířů včetně lorda George do sklepa hostince Krvaví ježci (od toho se spiklencům začalo říkat Ježci), aby se rozhodli, jak se dvěma evidentně nebezpečnými zrádci naložit. Respektive museli se jich zbavit, to bylo všem jasné, jen bylo třeba najít způsob. S opilcem Ulfem to podle nich mohlo být snadné, jenže velký, silný Hugh měl své poskoky a oba měli draky. Nakonec se usnesli zabít oba ještě v Tumbletonu, než se pohnou kamkoli dál, a přisvojit si jejich draky (jen se nedochovalo, jak to chtěli udělat). Unwin to dokonce chtěl provést formálně, připravil příkazy k popravě, nechali je stvrdit princem Daeronem, a o dva dny později měli akci spustit.
Akorát to nestihli. Další Rhaenyřin dračí jezdec Addam chtěl dokázat, že není zrádný jako Ulf a Hugh, po Říčních krajinách posbíral zbývající bojeschopné muže a vytáhl proti Tumbletonu. V den, kdy měla proběhnout „poprava“, tak místo toho proběhla bitva. Říční lordi zelené překvapili, Addamův drak pálil tábory u města i budovy ve městě, i Hugh se chtěl k boji připojit, čehož využili Ježci a v chaosu ho zabili. Jenže vedle toho jich padla tisícovka, zatímco Addam přišel jen asi o stovku mužů, než se jeho černí museli i přes vítězství stáhnout kvůli nemožnosti zbytek zelených ve městě obléhat, a mezi oběťmi zelených se počítali i všichni Ježci kromě čtyř – Hoberta, Unwina, Victora Risleyho a George. Zato Ulf bitvu prospal a Hobert ho za cenu vlastního života otrávil až další den. Což už nebylo vítězstvím pro nikoho, zelení z Tumbletonu nemohli vyrazit dál, neměli na to muže ani výbavu, a tak se nakonec vrátili zpátky do jižní Roviny, jak si přál Hobert.
Teprve po válce se pro ně, tedy pro zbývající Ježky, štěstí obrátilo. Na trůn se dostal nezletilý Aegon III. jako poslední dostupný mužský potomek Targaryenů a Unwin se stal jeho pobočníkem. Victora i George počítal za své stoupence, takže z George udělal lorda zpovědníka – vykonavatele tortury. Dost zvláštního. Pdle Hříbečka si George začal s Unwinovou ovdovělou tetou Clarice Osgrey, správkyní domácnosti nejprve malé královny Jaehaery a poté královny Daenaery Velaryon, a prý ji vzrušovalo mučení, takže někdy Georgovi ve sklepení asistovala při práci.
Plné ruce práce měli zejména ve chvíli, kdy se někdo pokusil královnu Daenaeru otrávit. To už pobočníkem nebyl Unwin, odstoupil kvůli silným neshodám s Aegonovými regenty a kvůli urážce, kterou vůči němu mělo být, že si Aegon jako novou královnu místo jeho dcery vybral právě Daenaeru. George ale na své pozici zůstal a do sklepení mu poslali tucet kuchařů, pekařů, kuchtíků a služebných a na mučení se sedm z nich přiznalo, že chtěli otrávit Aegona III. Ovšem každý popisoval jiné otrávené jídlo a jiný zdroj jedu, a tak nový pobočník tato přiznání odmítl.
Skutečný travič se navíc nenašel. Nedlouho poté totiž na královském dvoře zesílily politické boje mezi dvořany a příbuznými lysénské manželky Aegonova mladšího bratra, které vyústily ve spoustu falešných a polopravdivých obviněný ze zrad. George tak měl znovu dostatek práce, tentokrát dokonce mučil samotného pobočníka obviněného ze zrady, který se mu přiznal, že se účastnil spiknutí s cílem zavraždit krále (samozřejmě pořádně zřízený a před svědky to prohlásil teprve tehdy, když ho George píchnul dýkou). Jenže Aegon viděl jeho stav, začal mu klást svérázné otázky, po nichž se přiznal, že se plánů účastnil dokonce Aegon sám, že on zabil už i Viseryse I. a odstartoval tak tanec draků, a všechna jeho tvrzení musela být považovaná za nespolehlivá. Což George velmi podráždilo. A ještě víc královo nařízení, aby naopak zatkli George, protože to on spáchal zradu, když donutil pobočníka falešně se přiznat.
Což byl přineslo průlom. Georgovi, navzdory nebo možná kvůli jeho práci, stačilo jen ukázat mučící nástroje a hned prozradil skutečné konspirátory plánující zbavit se jak lysénských Rogareů tak krále. Jmenoval dokonce spoustu Unwinových přívrženců u dvora. A bývalý velitel Unwinovy osobní stráže označil i George, takže skuteční spiklenci byli odhaleni. Georgův soud pak byl jedním ze tří soudů zrádců, jehož se král zúčastnil, a skončil odsouzením. Jen si místo popravy George zvolil Noční hlídku.
Poté už jsou záznamy o Gracefordech opět sporadické. Třeba ser Harys Graceford se účastnil nechvalně proslulého turnaje na Jasanobrodské lučině za vlády Daerona II. při němž nešťastně zemřel korunní princ Baelor, ale patrně se v něm sám nijak nevyznamenal.
Nebo v době války pěti králů po smrti Roberta Baratheona stanula v čele rodu lady Alyce Graceford. Ta přijela poté, co se s Lannistery spojili Tyrellové a porazili jednoho z následných samozvaných králů, Stannise Baratheona, do Králova přístaviště jako doprovod Margaery Tyrell, nové snoubenky prince Joffreyho. Byla tehdy těhotná, byť nebylo řečeno, kdo je jejím manželem, trávila spoustu času s Margaery a jejími dámami, před její svatbou i se Sansou Stark. Posléze se účastnila pohřbu Tywina Lannistera, kde žádala Cersei Lannister o svolení pojmenovat své dítě Tywin nebo Lanna, a ačkoli Cersei už otravovali lidé žádající o svolení pojmenovat děti po jejím otci, s předstíranou radostí svolila.
Členové rodu Gracefordů na začátku ságy:
- lady Alyce Graceford
Žádné komentáře:
Okomentovat