Baziliščí ostrovy

zdroj

Baziliščími ostrovy (Basilisk Isles) se nazývá souostroví u severozápadního pobřeží Sothoryosu, východně od Letních ostrovů a Naathu. Pojmenované je po bazilišcích, kterých tu kdysi byla hojnost, a život tam je prý mizerný, brutální a často krátký. Je tam horko, vlhko, plno bodavých mušek, písečných blech a krvavočervů, což tamější prostředí činí nezdravým pro lidi i zvířata. Města tam jsou z „bláta a slizu“ a hemží se otroky, otrokáři, gaunery, prostitutkami, lovci a Sothoryi, jimž se říká Pruhovaní lidé.

Všechny ostrovy leží v Letním moři omývajícím jih Západozemí a Essosu a sever Sothoryosu. Je hluboké, teplé a bohaté, jen zrovna na Baziliščích ostrovech rybolov nekvete. U některých ostrovů moře ještě vymlelo zálivy, které zdejší piráti a korzáři používají jako pohodlná kotviště, ale žádný z nich se buď nikdo neobtěžoval pojmenovat, nebo jejich jména alespoň zanést do map. A obdobně je to i s ostrovy. Pojmenované a hodné za zmínku nejsou všechny a zejména v Západozemí se mluví jen o několika.

Ostrov slz

Ostrov slz je největší ostrov východně od Ještěřího mysu v Sothoryosu. Jsou na něm údolí mezi strmými úbočími, černé močály, hrbolaté křemenné kopce a křivé skály bičované větrem.

Ostrov žab

Ostrov žab leží v zálivu severovýchodně od Ostrova slz. Nalézají se tam stopy po jakési prastaré civilizaci, jejímiž potomky by mohli být současní obyvatelé. Mezi ně patří Žabí kámen, podivná, asi dvanáct metrů vysoká socha z mastného černého kamene otesaná do podoby obří ropuchy zlovolného vzezření. Někteří mistři spojují tuto sochu s podobnými atributy Trůnu z mořského kamene na Železných ostrovech, staveb v Ašaji a podobných a nikdo neví s jistotou, kde se vzaly. Na Ostrově žab ale může jít spolu s faktem, že tamější obyvatelé prý mají nepěkné rybí rysy a blány mezi prsty, o jediné památky po zapomenuté rase.

Což souvisí i s legendou dosud živou na souostroví Tři sestry v Kousanci u Údolí, kde tímto „postižením“ s blanami na rukou a nohou trpí někteří lidé, a na Prasklepetu v Korunních zemích, kde se vypráví příběhy o jakýchsi čvachtavcích, šupinatých, rybích humanoidech s mimo jiné blanami mezi prsty.

Ostrov much

Ostrov much je nejzápadnější z ostrovů souostroví a jeden čas byl domovem Bratrstva kostí, bratrstva pirátů a korzárů. Vzhledem k jeho názvu lze asi také předpokládat, že právě tento ostrov je nejvíce postižený bodavými muškami a dalším nepříjemným hmyzem.

Vyjící hora

Vyjící hora je další z ostrovů oblíbených korzáry.

Dráp

Dráp je ostrov ve tvaru zvířecího spáru severně od Ostrova slz a jsou na něm hluboké jeskyně, které korzáři opevnili jako improvizovaná sídla. Často se tam také shromažďují různé nekalé živly na Pláži směny fungující jako trh, a jsou tam prodáváni a vykupováni otroci.

Ostrov lebek

Ostrov lebek je nejsevernější z ostrovů, malý, větrný a neobydlený. Ale ne nedůležitý. Mnoho korzárů z ostrovů rádo zdobí trupy a stěžně svých lodí usekanými hlavami. Jakmile z nich pak uhnije maso, vymění je za čerstvé a staré lebky dovezou na Ostrov lebek jako obětinu jakémusi temnému bohu. Proto je pobřeží ostrova lemováno lebkami, od čehož získal jméno.

Ostrov sekery

Ostrov sekery je nejvýchodnější z ostrovů. Jsou na něm pozůstatky neznámé prastaré civilizace, možná stejné jako na Ostrově žab, a černé pevnosti Xandarra Xhorea, piráta, který se tam na čas usadil.

Osídlení

Nepřekvapivě je na celém souostroví jediné opravdové město, Gogossos, kdysi známé jako Gorgai, rozpadlé město na jihovýchodním pobřeží Ostrova slz. Kromě něj jsou na všech ostrovech jen spousty pirátských doupat a korzářích městeček, která často zanikají a zase se vynořují jinde, přičemž používají pořád dokola stejná jména. Jsou to třeba Přístav rabování, nejslavnější z takových doupat, Chlívek, Škvírka děvky nebo Jelito. Proto nejsou na žádných mapách, bylo by složité udržet o nich aktuální přehled a neustále je překreslovat. A přehled zrovna není ani o historii ostrovů.