 |
| zdroj |
Dickon Morrigen například žil v době dobývání Západozemí jako poddaný bouřlivého krále Argilaka Durrandona a rozhodně se za něj postavil, když se odmítl podřídit Targaryenům. Dokonce vedl s bastardem z Černoazylu předvoj Argilakovy armády, když proti Bouřlivému království vyrazila královna Rhaenys s dračicí Meraxes a vojevůdce Orys Baratheon. Účastnili se tak i poslední bitvy – poslední bouře – v níž se tyto armády střetly, ovšem moc dobře nedopadl. Stejně jako Argilak padl, ovšem zatímco Argilak v boji s Orysem, Dickon v Meraxesiných plamenech.
Ser Damon Morrigen pak odporoval přespříštímu králi. Zvali ho Zbožným, byl to oddaný člen Válečníkových snů, jedné ze dvou odnoží ozbrojených Bojovníků víry, stal se dokonce vrchním velitelem Válečníkových synů a vedl kapitulu Králova přístaviště (v seriálu byly obě odnože sloučeny do jediného řádu, tedy vedl Bojovníky víry jako takové). A to v době, kdy se církev a hlavně Bojovníci víry začali vzpouzet targaryenským praktikám a slabému králi Aenysovi I. Nebyl to však ještě Aenys, proti němuž Damon zakročil otevřeně.
Aenys zemřel a jeho teta Visenya se okamžitě vydala pro vlastního syna Maegora, tou dobou v exilu na východě. Na Dračím kameni ho korunovala králem, pak přistáli na Visenyině kopci v hlavním městě, Maegor pozvedl svou zástavu a Visenya vyzvala ty, kteří zpochybňovali jeho právo na vládu, aby dokázali svou pravdu. Aneys měl totiž pět dětí a podle mnohých jeho bratr rozhodně nebyl na řadě. Však i Maegor sám chtěl, aby rozhodly meče, natolik si věřil.
Válečníkovi synové výzvu přijali, Daemon navrhnul soud Sedmi, jako se dělávalo v Andalosu, aby každá strana měla sedm šampionů podle víry v Sedm. A samozřejmě se k němu okamžitě přihlásil dostatek šampionů. Nakonec i Maegor našel své šampiony a skutečně se odehrál výjimečný soud Sedmi. Jenž dopadl katastrofálně. Po brutálním boji v jednu chvíli zůstávali na straně víry jen Damon a ser Willam Poutník, který ale brzy padl, Magor zabil těžce raněného Damona a nakonec zůstal posledním, kdo ze všech čtrnácti přežil. Skoro měsíc v kómatu.
 |
| zdroj |
To ovšem nebyl konec Morrigenů. Damonův synovec ser Gyles rovněž Maegora nemusel. Jakmile se Maegorovi vláda čím dál víc rozpadala pod rukama, objevil se jeho synovec, mladý princ Jaehaerys, pod ochranou lorda Rogara Baratheona, ten se veřejně vyslovil proti Maegorově tyranii a podpořil Jaehaerysův nárok na trůn. A k němu se začali přidávat další šlechtici včetně Gylese.
Po Maegorově smrti se Jaehaerys skutečně chopil trůnu a musel se vypořádat s Maegorovými podporovateli jako jeho královskou gardou. Té dal volbu mezi popravou a Zdí, jeden z nich, ser Harrold Langward, si vyžádal rozsouzení soubojem. Jaehaerys si přál bojovat s ním sám, ale jeho rada mu to zamítla a šampionem trůnu se stal Gyles. Ten Harrolda snadno porazil a Jaehaerys se rozhodl z něj udělat prvního člena své vlastní Královské gardy, rovnou lorda velitele.
Od té doby Gyles krále věrně hlídal a dokonce mu pomohl učinit zcela zásadní věc. Když princezna Alysanne zjistila, že se plánují její zásnuby, informovala Jaehaeryse, protože sami měli jiné plány. Ten nařídil Gylesovi potají odcestovat s ostatními gardisty na Dračí kámen, on s Alysanne později odletěli za nimi a gardisté se tam stali svědky jejich svatby. Ani jeden ovšem nebyl zletilý, takže když se to jejich matka a její nový manžel Rogar Baratheon dozvěděli, připluli, snažili se dostat děti zpátky domů a zrušit svatbu. Gyles a ostatní gardisté jim ale odporovali, že utvořili před mladým králem a novou královnou zeď a hodlali Rogara klidně i zabít, pokud by jeho muži zaútočili. Nakonec tak Jaehaerys po zbytek nezletilosti pobýval s Alysanne na Dračím kameni, Gyles s ostatními gardisty ho tam každé ráno cvičili a sňatek obstál.
Když pak Jaehaerys dospěl, ujal se vlády sám a vyrazil na královské cesty, někdy s Alysanne, někdy bez, Gyles je doprovázel. Byl tak u pokusu o atentát v Panenském jezírku, kde se serem Joffreym Doggettem hlídal lázně, kam zašla královna s jejími dámami. Jen v podstatě nepomohli. Do lázní směly jen ženy, královnu tam napadly septy nesouhlasící s praktikami Targaryenů a jen její dámy i za cenu vážných zranění a jednoho úmrtí ji ubránily. Gyles s Joffreym až potom zabili dvě útočnice a zdrželi třetí.
I potom se snažil královskému páru pomáhat. Když přítelkyně královy sestry Rhaeny ukradla tři dračí vejce a ta se údajně objevila v Braavosu, poslal Jaehaerys svého pobočníka septona Bartha jednat s mořským lordem v Gylesově doprovodu. Nebo musel řešit skandály na královském dvoře. Gardista Ryam Redwyne (jeho a Robina Shawa Gyles osobně vybral do gardy po úmrtí dvou bílých bratrů při epidemii třesavky) zjistil, že jejich další bílý bratr Lucamore Strong porušil své sliby, třikrát se potají oženil a měl se svými ženami šestnáct dětí. Nahlásil ho Gylesovi, ten ho nechal zajmout a předvedl i s jeho ženami a dětmi před krále, po němž žádal, aby Lucamora popravil. Ten s Alysanne však rozhodl Lucamora vykleštit a poslat na Zeď. Nebo skandál princezny Saery, když ji musel dotáhnout před rodiče poté, co nechala své nápadníky a přátele ponižovat královského šaška v nevěstinci a následně na povrch vypluly i ještě horší činy.
Další rytíř Morrigen byl ser Grance, jenž se zúčastnil neslavného turnaje na Jasanobrodské lučině, kde v soudu Sedmi po potyčce prince Aeriona a potulného rytíře Dunka zemřel princ Baelor Targaryen. Ještě před turnajem tam cvičil se serem Steffonem Fossowayem, jenž slíbil být v soudu šampionem Dunka, jen aby ho zradil a přidal se k Aerionovi. A po něm lord Morrigen, jenž měl za vlády Aeryse II. spor o území s lordem Armondem Conningtonem. Jak ho vyřešili není známo, ale nedlouho poté Conningtonové kvůli Robertově rebelii o velkou část území přišli, tudíž si stejně případné vítězství ve sporu moc neužili.
Dalším lordem se stal Lester Morrigen, bezdětný muž, jehož dědicem je jeho mladší bratr ser Richard. Ti i jejich nejmladší bratr ser Guyard po smrti Roberta Baratheona podpořili nárok na trůn, který vznesl jeho nejmladší bratr Renly Baratheon. Guyard zvaný i Guyard Zelený, slavný rytíř, ve vlastních představách zpěvák, se dokonce stal členem Renlyho duhové gardy v zelené barvě a na hostinách při Renlyho tažení Rovinoo zpíval a hrál na harfu. A když Renly rozhodl, že se střetne se svým starším bratrem Stannisem rovněž usilujícím o Železný trůn v poli, žádal velení předvoje (Renly ho však předal lordu veliteli duhové gardy Lorasovi Tyrellovi).
K boji nicméně nedošlo, Renly byl zavražděn a Morrigenové se stejně jako část ostatních rozhodli následovat právě Stannise. Guyard s ním vyrazil vyjednávat s kastelánem Bouřlivého konce o osud hradu Baratheonů. Padla nabídka na rozsouzení soubojem s Guyardem nebo lordem Brycem Caronem, ale Stannis ji odmítl a kastelán byl zavražděn stejně jako Renly. Následně se Guyard konečně dočkal velení předvoje, tentokrát pozemní části Stannisovy armády mířící ke Královu přístavišti. Akorát v bitvě o Královo přístaviště ho nakonec zabil „Renlyho duch“, tedy ser Garlan Tyrell v Renlyho brnění, když se Tyrellové místo Stannise přidali k Lannisterům.
Lester i Richard však zůstali věrní Stannisovi i ve chvíli, kdy rozhodl vydobýt si uznání a titul pomocí říši, tudíž vyrazil na sever proti armádě divokých a na to Boltonů. Lester ho následoval, jestli i Richard, nebylo řečeno. Není to ale vyloučeno, protože v Bouřlivých krajinách přistála žoldácká Zlatá společnost, aby je dobyla pro údajného prince Aegona Targaryena, jenž měl potají přežít konec Targaryenů v Západozemí, odehrál se úspěšný útok na Vranohnízdo a není známo, že by se střetli alespoň s Richardem.
Členové rodu Morrigenů na začátku ságy:
- lord Lester Morrigen, lord Vranohnízda
- ser Richard Morrigen, bratr a dědic Lestera
- ser Guyard Morrigen, zvaný Guyard Zelený
Žádné komentáře:
Okomentovat