Nekorunovaní Targaryeni 41: Daenerys Targaryen

Princezna Daenerys Targaryen se narodila v roce 172 po dobytí Západozemí Targaryeny již králi Aegonovi IV. a jeho sestře a manželce Naerys jako jejich druhé přeživší dítě (podle seriálové verze knihy Rodokmeny a historie významných dynastií Sedmi království v roce 182, což ale příliš neodpovídá knižnímu věku jejích rodičů).

Měla ještě o devatenáct let staršího bratra Daerona (a už také rovnou synovce) a skoro i dvojče, jenže to se narodilo mrtvé a při porodu téměř zemřela i její matka. A k tomu už i spoustu polovičních nelegitimních sourozenců – její otec měl bastardy s princeznou Daenou Targaryen, se svými milenkami Megette, Bellegere Otherys, Barbou Bracken, Melissou Blackwood, o několik let později se narodil ještě bastard i Serenei z Lysu. Ale o jejím vztahu k nikomu z nich, ani k jejím rodičům, nebylo nic řečeno. Stejně jako její postoj ke ztrátě otce v pouhých dvanácti letech a ztrátě matky ještě před ním. Stejně tak není vůbec známo, zda měla nějaký vztah se sestřenicemi svých rodičů Daenou, Rhaenou a Elaenou a se svými ostatními synovci, kteří se narodili po ní.

Příběhy pouze mluví o tom, jak se do ní měl zamilovat Aegonův nejstarší bastard Daemon Blackfyre, syn princezny Daeny. Některé dokonce o jejich vzájemné lásce a zaslíbení Daenerys jejich otcem. Na druhou stranu jsou ovšem silné důkazy i pro opak. Pokud mezi nimi vůbec existovaly bližší vazby, rozhodně nebyly tak silné, jak si je rádi malují zpěváci a Daemonovi podporovatelé.

V roce 186 totiž její bratr a tehdy už král Daeron II. dojednal zásnuby Daenerys se svým švagrem, princem Maronem Martellem jako součást dohody o připojení Dorne k Sedmi královstvím. A o rok později proběhla v Králově přístavišti svatba. Byla to velká událost. Po obřadu Daeron II. a Maron vzdali čest soše Baelora I. u Velkého Baelorova septa pro mír, který kdysi zajistil mezi Sedmi královstvími a Dorne (a který stvrdil sňatkem Daerona a Maronovy sestry) a na oslavu uspořádali turnaj. Kde Daenerysin nejstarší synovec Baelor získal přízvisko Kopílam, když porazil schopného Daemona Blackfyra a turnaj vyhrál. Jen v seriálu patrně i k tomu došlo o 10 let později a bez návštěvy Baelorovy sochy, protože podle seriálové knihy Rodokmeny a historie významných dynastií Sedmi království se měla Daenerys vdávat ve zhruba 17 v roce 199 na Dračím kameni.

zdroj

Každopádně po svatbě odjela s Maronem do Dorne, kde Maron své nové nevěstě nechal postavit soukromý palác Vodní zahrady. Krásný palác z růžového mramoru s bazény, fontánami a stromy, které ji štítily před dornským žárem. Měli spolu i několik dětí, Daenerys s nimi právě často trávila čas ve Vodních zahradách, kde si hrály v bazéncích a fontánách spolu s dětmi urozených. A jednou, když bylo obzvláště horko, se Daenerys smilovala nad dětmi služebnictva a stráží. Dovolila jim vrhnout se do vody k ostatním. Čímž začala tradici, která se v Dorne dodnes udržuje, že si tam ve Vodních zahradách pospolu ve vodě hrají děti všech společenských postavení.

Jak totiž sledovala, jak spolu dovádí, uvědomila si, že na pohled nerozezná urozené od neurozených. Všechny tam řádily nahé, nevinné a zranitelné a všechny potřebovaly a zasloužily si totéž. Život, lásku a ochranu. Tak řekla svému nejstaršímu synovi, Maronovu dědici, aby se také podíval na děti ve Vodních zahradách a pochopil, jak to oni tvoří Dorne, a pamatoval si to ve všem, co dělá. I tato slova se patrně stala tradicí předávanou z prince a princezen na dědice dodnes, jelikož stejným pravidlem – moudrý princ ví, kdy nevést válku, kterou nemůže vyhrát, právě proto, že jsou to děti, které za ni platí, se řídí současný vládce Dorne, jemuž to prý řekla jeho matka.

Zkrátka byla Daenerys zejména v Dorne velice oblíbená, byť nebylo řečeno, kolik konkrétně měla dětí, jak sama tam byla šťastná a kdy zemřela, a její portrét od jejích dob visí ve Slunečním oštěpu, hlavním sídle Martellů. A byla po ní po dalším století pojmenovaná i Daenerys Targaryen, dcera Aeryse II. a Rhaelly. V sáze se jí proto často říká první Daenerys, aby ji odlišili, ale protože později v knize Oheň a krev autor přidal ještě malou Daenerys Jaehaerysovi I., jedná se ve skutečnosti o druhou Daenerys.

Jen v seriálové verzi se nic z toho nemohlo udát. Tam Daenerys zemřela v pouhých dvaceti letech tři roky po svatbě, patrně při porodu, přičemž její dítě se narodilo mrtvé. Ale ještě předtím stihla mít s Maronem alespoň jedno dítě, chromého syna, jemuž Daeron II. nechal vyrobit vozík.

Největší kontroverze tak stále panovala kolem jejího údajného vztahu s jejím polovičním nemanželským bratrem Daemonem. Podle oblíbené verze jeho podporovatelů rozpoutal Daemon první Blackfyrovu rebelie v roce 196 (podle seriálové posloupnosti tedy ještě před svatbou Daenerys) i pro to, jak mu Daeron II. Daenerys upřel. Jenže jeho samotného oženili tři roky před Daenerys, Daemon měl se svou ženou spoustu dětí a v knize celých osm let od Daenerysiny svatby do rebelie žádné nároky ani křivdy nenamítal. Ani neexistuje záznam, že by Daenerys „nenaplněného slibu manželství“, pokud vůbec bylo kdy přislíbeno, želela. Stejně jako neexistuje zmínka o jejím úmrtí před touto rebelií, naopak ti, kdo pochybují o pravdivosti tohoto příběhu, namítají, jak neexistuje zmínka ani o tom, zda Daenerys Daemona oplakávala. Z čehož právě vyplývá patrně výrazně odlišný osud její seriálové a knižní verze.

Autor sice naznačil možné city, respektive že přestože se milovali, Daeron se více zajímal o záležitosti státu než lásky a o realizaci připojení Dorne, a proto zaslíbil Daenerys Maronovi raději než bastardímu bratrovi, s nímž měl nějaké konflikty a k němuž až příliš mnoho lidí vzhlíželo jako vhodnějšímu adeptovi na korunu, a to měla být pro Daemona poslední kapkou. Nicméně stejně tak logické je i to, že je to jen příběh, jaký měl Daemonovi a jeho boji o trůn dodat více legitimity.