Rod Fell

zdroj

Šlechtický rod Fellů sídlí ve Felwoodu v severních Bouřlivých krajinách u jižního okraje Královského lesa a ve znaku by měli mít bílý srpek měsíce na černé obloze nad zelenými stromy. Je to rod Andalů nebo Prvních lidí, takže to bývali poddaní bouřlivých králů Durrandonů. Pro ně se také během dobývání Západozemí Aegonem Dobyvatelem snažili zastavit armádu Oryse Baratheona a Rhaenys Targaryen, která chtěla skrz Královský les dosáhnout Bouřlivého konce. Lordi Fell, Errol a Buckler přepadali armádu, u řekly Klidnoproudé způsobili určité ztráty, a potom se schovali v Královském lese – ale Rhaenys nechala svou dračici Meraxes, aby les podpálila, a král Argilak Durrandon nakonec vyjel do přímého střetu a padl. Takže se před dobytím neubránili, naopak se stali Orysovými vazaly.

Brzy poté se rozpoutala první dornská válka, když se Aegon snažil dobýt i jižní sousedy nové říše. Během ní došlo k mnoha střetům mezi Dorny a Targaryeny a také mnoha nájezdům Dornů na sousední regiony, včetně Bouřlivých krajin. Lorda Fella tehdy například udusili v nevěstinci dornští asasíni.

Trochu úspěšnější roli měli Fellové o více než sto let později. Na konci vlády Viseryse I. a na začátku tance draků, občanské války mezi jeho dětmi Rhaenyrou a Aegonem II., vlastně když se teprve rozpoutával, vládla Felwoodu lady, podle roleplay hry Blood of Dragons, kterou schválil autor, ale která není zcela kanonická, Alora Fell, matka sera Willise (zatímco z kánonu není známo, jak byla příbuzná s Willisem). Její osud byl sice tragický, ovšem Willis leccos dokázal.

Lady Fell v době smrti Viseryse přebývala v Rudé baště. Takže když se příznivci Aegona rozhodli jednat a navzdory Viserysovu přání ho korunovat, museli zajistit všechny podporovatele Rhaenyry. Šlechtice v Rudé baště nutili zvolit si, jestli budou přísahat věrnost Aegonovi, nebo budou čelit popravě. Lady Fell nechtěla porušit přísahu, kterou složila před lety Viserysovi o tom, že jako jeho dědičku uznává Rhaenyru. Nebyla jediná. Všechny takové potom zatkli, zavřeli do sklepení Rudé bašty a později popravili. Lady Fell sťali a její hlavu a hlavy několika dalších umístili na bodce nad městskými branami. 

Naproti tomu ser Willis Fell byl už za Viseryse členem královské gardy a rozhodl se přidat k Aegonovi, respektive zůstat gardistou v Rudé baště, což znamenalo být na Aegonově straně, prakticky okamžitě. A také mu dobře posloužil. Když totiž zhruba v půlce války zamířila ke Královu přístavišti se svými draky Rhaenyra, chtěli Aegona a jeho děti dostat do bezpečí. Každého jinam a nikdo nevěděl, kam míří ti ostatní, aby se zvýšila šance na jejich utajení. Každý také samozřejmě dostal doprovod. Willis se měl postarat o to, že se malá princezna Jaehaera dostane do Bouřlivého konce. 

Když pak Rhaenyra město dobyla, všimla si, že její protivníci a několik rytířů chybí. Nabízela odměny za informace o nich, vyslala inkvizitora, aby je vypátral, ale marně. Alespoň ve Willisově případě, protože bezpečně Jaehaeru dopravil do cíle a zůstal s ní v Bouřlivém konci až do konce války, na rozdíl od sera Rickarda Thornea, kterého i s Jaehaeřiným bratrem odhalili na cestě do Roviny a zabili. 

Když válka skončila a zemřeli oba válčící sourozenci, dostal Willis za úkol doprovodit Jaehaeru a tři dcery padlého lorda Borrose Baratheona do Králova přístaviště na korunovaci zbrusu nového krále Aegona III. A nakonec i převzít si svou novou funkci. Brzy na to totiž dětský král povýšil Willise na lorda velitele své královské gardy, protože to byl jediný přeživší gardista Viseryse.

Dokud byl Aegon III. nezletilý a vládli za něj regenti, Willis se také účastnil jejich jednání a jednání malé rady. I jednání o tom, jak vyřešit otázku nástupnictví, dokud nebude Aegon dost starý, aby počal vlastní potomky. Byl pro, aby se Aegonovou dočasnou dědičkou stala lady Rhaena, dcera prince Daemona a tak králova poloviční sestra. Sice byla mladší než její dvojče Baela, ale měla draka a byla poslušnější. A když Baela prokázala svou obávanou neovladatelnost, tedy provdala se za svého příbuzného legitimizovaného lorda Alyna Velaryona bez schválení rady regentů, potvrdil si svůj názor. Nelíbil se mu Alynův nelegitimní původ, ani jednání bez posvěcení trůnem. I regenti se tak podvolili. Willis už však bohužel neviděl, jestli se Rhaena prokázala lepší dědičkou a jak dlouho tuto pozici zastávala. Do hlavního města dorazila epidemie zimní horečky řádící i ve zbytku říše a Willis jí podlehl. 

Dál se v historii zapsal třeba ser Thurgood Fell, který se účastnil nechvalně proslulého turnaje na Jasanobrodské lučině, kde zemřel v soudu sedmi po nešťastném konfliktu rytíře Dunka se samolibým princem Aerionem dědic trůnu princ Baelor. A po něm především lord Felwoodu za Robertovy rebelie. 

Když se totiž na začátku Robertovy rebelie Robert Baratheon jako lord Bouřlivého konce vrátil domů z Údolí svolat vazaly proti králi Aerysovi II., lord Fell byl jedním z těch, kdo zůstali Aerysovi věrní. Spolu s lordy Grandisonem a Cafferenem plánoval spojit síly, setkat se s jejich armádami u trosek Létohradu, přemoci Roberta a přinést Aerysovi jeho hlavu. Jenže Robert se o jejich plánu dozvěděl.

S vlastními vojáky k Létohradu dorazil jako první a v jediném dni vyhrál tři bitvy proti všem třem lordům tak, jak po sobě přicházeli. Grandisona, Cafferena a syna lorda Fella přezdívaného Stříbrosekera zajal, lorda Fella zabil v souboji. Pak se i se zajatci vrátil do Bouřlivého konce. Jeho mladší bratr Stannis mu radil, aby je nechal v žaláři, protože ho určitě zradí. Robert je místo toho všechny přesvědčil, aby se přidali k rebelům, bojovali pro něj a umírali. 

Jen není známo jestli byl tehdy Stříbrosekera dědic Felwoodu a jestli a kdy zemřel. Pokud nebyl dědicem, může stále žít, jelikož během ságy byl lordem Felwoodu Harwood Fell, vnuk lorda zabitého u Létohradu, a nebylo řečeno, zda jde o syna nebo synovce Stříbrosekery. Každopádně Harwood na rozdíl od svého děda a podobně jako Stříbrosekera Roberta obdivoval pro jeho válečnou zdatnost a zůstal Baratheonům pevně věrný. 

Během války pěti králů po Robertově smrti se postavil za Stannise a vyplul s ním po jeho porážce u Králova přístaviště i za Zeď proti divokým. Na druhou stranu se stal zaníceným vyznavačem R’hllora, pevným podporovatelem rovněž zanícené vyznavačky Stannisovy ženy Selyse, tedy patří mezi královniny muže věrné více jí než Stannisovi. Po porážce divoké armády Mance Nájezdníka rovněž doprovázel Stannise na pochodu na Zimohrad, když se Stannis snažil získat Sever zpět od Boltonů.

Byl to ale těžký pochod, přišla zima, zimní bouře, a když se pod muži prolomil led, Harwood se snažil zachránit tři vozky a čtyři koně, kteří propadli do vody. Akorát tam spadl sám a ač ho jeho rytíři zachránili před utopením, brzy zemřel na horečku. Kdo po něm vládne Felwoodu není známo, nebylo řečeno, jestli má děti nebo jestli by to stále mohl být Stříbrosekera.

Členové rodu Fellů na začátku ságy:

• lord Harwood Fell, lord Felwoodu
• ser Fell, přezdívaný Stříbrosekera