 |
| zdroj |
Nechvalně se proslavila na rozdíl od svých sourozenců hlavně Coryanne Wylde, dcera lorda Morgana Wyldea. Ve třinácti letech se spustila s „hrubým hochem“ ze stájí, mistr z Deštného domu ho popsal jako třicetileté poďobané, velice obdařené budižkničmu, podle dalších zdrojů byl pohledný a jejího věku, a otěhotněla. Lord Morgan za to dotyčného vykleštil a poslal na Zeď a Coryanne dal domácího vězení, během něhož porodila nemanželského syna. Toho dali do výchovy majordoma Bouřlivého konce a jen málo lidí mimo Deštný dům o tom vědělo, tudíž měla mít ještě naději na dobrou budoucnost.
O dva roky později ji dokonce povolali do Králova přístaviště. Královna regentka Alyssa Velaryon vybírala septy a mladé šlechtičny do domácnosti její dcery princezny Alysanne na Dračím kameni a Coryanne zvolili jako zástupkyni Bouřlivých krajin. Když přiletěl havran s touto nabídkou, matka prý nakázala Coryanne, aby všechny nechala při tom, že je stále panna, a nikomu neříkala o svém dítěti. K tomu měla ještě další tajné instrukce. Alysanne se totiž na Dračím kameni potají provdala za svého bratra, nezletilého krále Jaehaeryse I., a Alyssa s Rogarem vedle zajištění jejich domácnosti chtěli tuto zatím nezavršenou svatbu zrušit, aby oba mohli spojit s dalšími rody. Úkolem dam včetně Coryanne tak prý bylo přesvědčit Alysanne, aby ustoupila.
Další osudy Coryanne jsou už neznámé kromě skutečnosti, že působila na Dračím kameni a poté zmizela do Essosu. Až o čtyřicet let později se objevila erotická knížka většinou zvaná Varování mladým dívkám, jejíž autorství se připisuje Coryanne. Jenže i kdyby ji skutečně napsala, dochovalo se hned několik verzí, jelikož se stala velice oblíbeným čtivem, ale poněkud sprostým, tudíž ji místo mistrů a septonů přepisovali ještě méně spolehliví autoři jako odvržení zpustlí septoni, odpadlíci z Citadely a kejklíři, kteří si, jak je známo, rádi mnohé přidávají. Všechny mají podtitul Varování mladým dívkám, hlavní názvy zní Hříchy těla, Vysoko a nízko, Příběh zpustlice, Lidská zkaženost, přičemž Hříchy těla a Vysoko a nízko jsou starší a kratší, zbylé novější a podrobnější.
Podle všech verzí existoval ještě jeden důvod, proč na Dračí kámen poslali zrovna Coryanne. Rogar nebo jeho bratr ser Borys, na tom se verze neshodují, ji prý instruovali, aby krále svedla a mladé novomanžele rozeštvala. Podle Příběhu zpustlice si ji navíc Rogar vyzkoušel, podle jiných ji „jen“ důkladně prohlédl. A neshodují se ani na tom, co se mělo stát na Dračím kameni. Podle Příběhu zpustlice svedla krále i všech sedm rytířů jeho Královské gardy. Podle Vysoko a nízko měla poměr s Jaehaerysem i Alysanne najednou. Podle Hříchů těla začala oba respektovat a místo snahy rozvrátit jim manželství Jaehaeryse učila, jak potěšit ženu, aby byl připravený své manželství završit. Přičemž někteří učenci považují nanejvýš Hříchy těla aspoň za trochu věrohodné, ovšem velmistr Gyldayn zpochybňuje pravdivost všech.
Faktem zůstává pouze to, že v polovině toho samého roku Coryanne utekla se ženatým serem Howardem Bullockem, mladším synem velitele posádky Dračího kamene, a i z dalších důvodů Rogarův plán zrušit Jaehaerysovo manželství nevyšel. Rybářská bárka je převezla z ostrova na Náplavomarku, kde se nalodili na loď do Pentosu, a pak se dostali do Svárlivých zemí. Tam se Howard přidal k žoldákům ze Svobodného spolku a díky příběhům, jaké vyprávěli ostatním žoldákům a magistrům v Pentosu, se patrně rozšířily droby o Jaehaerysovi a Alysanne za Úzké moře. Jenže už o tři roky později zemřel v Myru po pádu z koně po opilé noci a Coryanne zůstala bez prostředků.
Od té doby už nelze doložit, co jsou její skutečné zážitky, kdo věří v Coryannino autorství, může vycházet jen z Varování mladým dívkám. Tam se píše o životu ve hříchu, utrpení a otroctví, popisuje hlavně erotická dobrodružství údajné Coryanne v Západozemí a Essosu. Podle této knihy byla komornou královny, milenkou mladého rytíře, táborovou holka ve Svárlivých zemích, což by stále odpovídalo realitě, ale potom kdo ví. Prý hospodskou děvečkou v Myru, kejklířkou v Tyroši, hračkou královny korzárů na Baziliščích ostrovech, otrokyní ve Volantisu, kde ji potetovali jak otrokům dělají a do bradavek jí zasadili kroužky, komornou čaroděje v Qarthu a paní domu rozkoše v Lysu, než se na konci života kála ze svých hříchů, stala se septou ve Hvězdném septu ve Starém městě a sepsala svůj příběh jako varování.
Arcimistr Gyldayn tuto knihu dokonce použil jako jeden ze zdrojů pro svůj historický spis Oheň a krev a snažil se zjistit, proč se zostuzená dcera méně významných šlechticů stala dvorní dámou královny Alysanne, když bylo k dispozici tolik jiných. Mnoho historiků se ostatně ptalo na totéž. Nikdo nepřišel na uvěřitelné vysvětlení, a tak Gyldayn došel k závěru, že část Varování mladým dívkám je pravda, Rogar by věděl o Coryannině dítěti, a proto ji mohl pověřit, aby krále svedla. Ale autorství spisu je vysoce pochybné.
O necelých sto let později za vlády Jaehaerysova vnuka Viseryse I. se zase vyznamenal lord Jasper Wylde. I on si připsal trochu oplzlou proslulost – poddaní mu říkali Železná hůl, podle septona Eustace kvůli jeho neústupnost v právních záležitostech, podle královského šaška Hříbečka pro tvrdost jeho údu, jelikož měl devětadvacet dětí se čtyřmi manželkami, než ta poslední zemřela vyčerpáním. Především však byl Viserysovým mistrem práva a měl nemalý vliv na sled událostí po jeho smrti.
 |
| zdroj |
V seriálu Rod draka ještě před Viserysovou smrtí vystupoval proti jeho zvolené dědičce Rhaenyře, když už Viserys sám nebyl schopen vládnout a vše za něj zařizovali jeho manželka a pobočník (v knize vládl i nemocný). Měl například poznámky k tomu, že není zrovna jednoznačné dědictví Náplavomarky, protože malý Lucerys Velaryon byl podle klepů Rhaenyřin bastard, nikoli sin Laenora Velaryona a dosavadní lord Corlys se nevyjádřil o svém nástupci. A v obou verzích měl podobně rigidní pohled i na dědění Železného trůnu.
Když Viserys I. zemřel ve spánku, povolali ho k plánování nástupu Aegona II. místo princezny Rhaenyry. Ukázalo se, že už nějakou dobu existuje spiknutí s cílem korunovat Aegona a Jasper sám byl pro tento postup. Připomněl i velký koncil, kde Viseryse zvolili nástupcem Jaehaeryse namísto princezny Rhaenys a její linie, a i fakt, že Jaehaerys zvolil prince Baelona jako svého dědice místo Baelonovy neteře Rhaenys (než Baelon předčasně zemřel). Tedy evidentně existuje precedent pro mužské potomky. Také měl mluvit o andalských tradicích, podle kterých mají práva syna přednost před dcerou. A ty, kteří nebudou ochotni před Aegonem pokleknout, chtěl popravit jako zrádce. V seriálu k tomu uvěřil, že Viserys těsně před smrtí změnil názor, ačkoli už předtím s ostatními členy malé rady plánoval nástup Aegona, a podporoval plán zabít Rhaenyru a její rodinu. Což odmítla královna vdova Alicent a vyhrožovala mu zbavením funkce a Zdí, jestli tak učiní.
Mistrem práva tak zůstal i po dobu, kdy Aegon II. vládl z Králova přístaviště. V seriálu i tehdy dokládal, že mu záleží na zákonech a faktech. Upozorňoval například, jak diplomacie už sotva spraví konflikt mezi princi Aemondem a Lucerysem, jenž vyústil v Lucerysovu smrt. Nebo chtěl s určitostí vyšetřit, jestli má Rhaenyra skutečně něco společného s vraždou Aegonova syna (kterou na oplátku zosnoval její manžel Daemon), než ji označí za viníka. Nebo bitvu u hořícího mlýnu mezi Blackwoody a Brackeny nechtěl vnímat jako první bitvu hrozící války, podle něj se tyto rody se staletí dlouhými spory akorát snažily využít napětí ve svůj prospěch a znepřátelené strany u dvora jako své krytí. Aegon měl jiný názor, podle něj na tom nesešlo, jelikož všichni ostatní budou považovat tuto bitvu za akt války, a Jasper ani neměl žádné řešení. Na návrh poslat havrana jejich lennímu pánovi Groverovi Tullymu, aby si vazaly uklidnil, odvětil, že Grover je starý a nemá žádnou kontrolu. Raději navrhoval přikázat Ormundovi Hightowerovi přivést armádu Roviny a jeho svěřence prince Daerona s drakem. Tyland Lannister však prosadil, že jeho bratr Jason ji shromáždí rychleji.
Ostatně už šlo o období, kdy ho Targaryeni příliš neposlouchali ani v knize. Když třeba po bitvě u Havranova hřadu znovu radil Aemondovi, aby povolal Ormunda a Daerona, Aemonda nezajímala Jasperova opatrnost a raději zamířil k Harrenovu, kde se chtěl utkat s Daemonem. Dál nicméně sloužil v malé radě, a to až do chvíle, kdy Rhaenyra využila Aegonova vážného zranění od Havranova hřadu a Aemondova odletu na Harrenov a město dobyla. Stejně jako ostatní přítomné šlechtice na Aegonově straně Jaspera zatkla a poté jich několik popravila za zradu – Jasper byl druhý, kdo přišel o hlavu, po Ottovi Hightowerovi. Jeho poslední slova byla prohlášením jeho přesvědčení o andalské tradici synů dědících před dcerami, jak podle něj potvrdil i velký koncil.
V seriálu ovšem ještě předtím konfrontoval královnu vdovu Alicent. Ta se potají dohodla s Rhaenyrou, že jí pomůže získat město, pokud bude moci s dcerou a vnučkou utéct. Když se právě k tomu připravovala, vstoupil Jasper do jejích komnat, odhalil povědomí o její staré aféře s gardistou Cristonem Colem a označil ji za zrádkyni. Poté se ji pokusil znásilnit, ale velmistr Orwyle venku slyšel hluk, vtrhnul dovnitř se strážemi a Jaspera přikázal zatknout. Následně ho po dobytí města Daemon našel v černých celách (stejně jako Ottu, jehož tam z nějakého důvodu zavřel mistr našeptavačů Larys Strong). Oba předvedl před Rhaenyru, která Ottovi usekla hlavu a Daemon poté Jasperovi. Jeho poslední slova měla patřit jeho rodině, akorát Daemon je nenechal doříct.
Jeho rod se nicméně následné války nezúčastnil, protože Bouřlivé krajiny se téměř až do konce držely stranou, a do širšího dění se Wyldeové dostali až o zhruba sedmdesát let později. Za vlády Daerona II. získal pozici v jeho královské gardě ser Willem Wylde a to přineslo vážný problém. Daeron buď nevěděl nebo úmyslně ignoroval, že jeho otec slíbil toto místo zbrojmistrovi Rudé bašty seru Quentynu Ballovi. Quentyna tento vývoj natolik urazil, že byl jedním ze zásadních důvodů, proč se nakonec postavil proti Daeronovi, stal se podporovatelem jeho polovičního bratra Daemona Blackfyra a jedním z čelních hybatelů jeho rebelie.
Jejich rebelie nicméně nebyla úspěšná, Quentyn v ní padl a ser Willem dál sloužil. Se dvěma dalšími gardisty třeba doprovázel prince Targaryeny několik let po rebelii na turnaj na Jasanobrodské lučině, kde došlo ke konfliktu potulného rytíře Dunka a prince Aeriona kvůli loutkářům. Navíc s Dunkem utekl malý princ Aegon v přestrojení za chasníka a opilý princ Daeron, který ho měl hlídat, se vymlouval, že ho Dunk unesl. Aerion si tak vyžádal soud Sedmi, aby se rozhodlo, jestli byl Dunk oprávněn se s ním porvat a chránit napadené loutkáře, a jestli někoho unesl, a protože mezi žalobci byli princové (Aerion, Daeron a jejich otec Maekar), na jejich straně stanuli i gardisté včetně Willema. Naštěstí pro ně nikdo ze žalobců nezemřel, na rozdíl od tří obhájců Dunka (včetně korunního prince Baelora), akorát Willema odnášeli z bojiště v bezvědomí. Turnaje se k tomu účastnil i ser Criston Wylde, ale nikde není uvedeno, že by se vyznamenal.
 |
| zdroj |
Zato se vyznamenal, jen vůbec ne dobře, ser Gawen Wylde. To byl zbrojmistr Bouřlivého konce na konci éry Targaryenů, tudíž pobýval na hradě, když se jeho lenní pán Robert, Starkové, Arrynové a Tullyové postavili Železného trůnu a Bouřlivý konec oblehla armáda Roviny. Posádka velmi dlouho hladověla, když byla situace nejhorší, Gawen a tři rytíři se pokusili vyplížit vedlejší brankou a vzdát se. Bohužel pro ně je chytili. Stannis Baratheon spravující hrad je nařídil katapultovat z hradeb, když tak moc chtěli pryč, naštěstí, když už je připevňovali na katapulty, mistr Cressen navrhnul, aby je nezabíjeli takovým způsobem, protože jim zbývá jen velice málo jídla a není třeba plýtvat dobrým masem. Všechny čtyři proto poslali do cel, kde Gawen zemřel krátce předtím, než se do hradu dostal pašerák Davos se zásobami.
Možná ještě tehdy žila i lady Tyana Wylde, manželka sera Aenyse Freye, jednoho z vnuků lorda Waldera Freye. Měla s ním syny Aegona a Rhaegara a zemřela při porodu. Nejspíš však právě ještě za vlády Targaryenů, neboť Rhaegar sám už je ženatý a má tři děti.
Opravdovou zkouškou pro Wyldy se nicméně stala až situace po smrti Roberta Baratheona. Tedy pro sera Gladdena Wyldea ještě těsně předtím. Lord Eddard Stark jako Robertův pobočník zařadil Gladdena do jednotky, která měla v Říčních krajinách dopadnout Gregora Cleganea a přivést ho před trůn za jeho brutální řádění po vesnicích (prováděné na pokyn lorda Tywina Lannistera, čímž se rozpoutávala válka pěti králů). Jenže tuto jednotku přepadli a Gladden padl.
Po Robertově smrti se pak situace zkomplikovala i pro ostatní Wyldy. Tehdy se novým králem Sedmi království prohlásili oba Robertovi bratři. Lord Casper Wylde se rozhodl nejprve podpořit Renlyho, po jeho vraždě Stannise, jeho opatrný, starý, už celkem mrtvolný strýc ser Ormund měl stát při Stannisovi od začátku, přes neúspěch v bitvě o Černovodu proti Lannisterům, i po cestě na Sever. Jen tam začal mít značné problémy. Po porážce armády divokých se Stannis rozhodl posbírat po Severu podporu a vyhnat Boltony a Železné. Kvůli přicházející zimě se ale čím dál víc horšilo počasí, Stannisův postup se zpomalil, jeho lidé trpěli a Ormund je nyní žhavý kandidát v sázkách zbrojnošů na toho, kdo jako další odpadne zimou a nedostatkem.
Na druhou stranu se snaží nevzdávat. Když se například zastavili v zasněžené domkářské vesničce a diskutovali o dalším postupu, navrhoval, aby tam vyčkali, až přestane sněžit, protože takto mají alespoň nějaký úkryt před vánicemi a v blízkém jezeře mohou rybařit.
A o moc lépe se nemůže dařit ani Casperovi nebo seru Jonovi Wyldeovi, jeho manželce Elyaně Vypren a jejich čtyřletému Rickardovi. Pravděpodobně totiž zůstali v Deštném domě a čelí něčemu, co nečekali. V Essosu se objevil chlapec, který tvrdí, že je potají přeživším synem prince Rhaegara Targaryena, a za sebou má Zlatou společnost žoldáků, s níž vyrazil proti Bouřlivým krajinám. Jejich flotila je kvůli bouři rozptýlená, takže nemají plné počty, ale i tak jich je dostatek, aby mohli podniknout tři souběžné úspěšné útoky, jeden z nich pod velením sera Laswella Peaka právě na Deštný dům.
Členové rodu Wyldeů na začátku ságy:
- lord Casper Wylde, lord Deštného domu
- ser Ormund Wylde, strýc Caspera
S neznámými příbuzenskými vztahy:
- ser Gladden Wylde
- ser Jon Wylde
- lady Elyana Vypren, manželka Jona
- Rickard Wylde, syn Jona a Elyany
Žádné komentáře:
Okomentovat