Drak

Draci (Dragons) jsou ve zkratce obrovští létající plazi schopní chrlit oheň a mají mít silnou vazbu na magii. Přestože se tedy řadí k nadpřirozeným tvorům, kteří v našem světě spadají do říše legend a v Západozemí i Essosu jsou též spojováni s kouzly, nepatří tam k těm, u nichž mnoho lidí nevěří, že existovali. O reálnosti draků totiž nikdo nepochybuje.

zdroj

Jsou to plazi s dlouhými hadovitými těly, dlouhými krky a ocasy a mají čtyři končetiny – dvě zadní nohy a dvě přední s velmi dlouhými prsty, mezi nimiž jsou kožnaté blány fungující jako křídla, jako například u netopýrů. Obecně se ve světě fantasy takový typ nazývá wyvern a drak obvykle mívá šest končetin – vyvinuté přední nohy a křídla navíc. Ve světě Písně ledu a ohně je toto ale špatné zobrazení, někdy jej používají umělci vycházející po vymření draků ze zkreslených popisů, a wyvern je tu příbuzný draků s trochu odlišným vzhledem, nedýchající oheň a žijící na kontinentu Sothoryos.

Draci dále mají ostnatý hřeben pokrývající jejich hřbet od hlavy až k ocasu. Největší ostny mají kolem hlavy a čelisti a u některých se mohou vyvinout ty nejmohutnější do rohů. Dospělí pak mají i dalších několik řad trnovitých výrůstků, které jsou v případě rozrušení schopni vztyčit a působit tak mohutněji (mnoho savců dělá něco podobného se srstí), a zuby a drápy dlouhé a ostré jako meče.

To především proto, že všichni draci jsou masožravci a živí se výhradně masem. Ale ne jako jiní dravci syrovým, nýbrž upečeným svým horkým dechem, v případě mláďat upečeným rodiči či chovateli. Už ale nezáleží na tom, o jaký druh masa jde. Jsou schopni pozřít všechno od ovcí po ryby, jsou známy případy, kdy v bitvách pojídali padlé koně i muže, a ti největší dokázali spolknout živého koně v celku, a tak jim příliš nezáleželo na tom, co za kořist proti nim kráčí. I když nejraději mají údajně ovce.

Přes tyto nebezpečné a smrtící znaky jde ale o krásné a majestátní tvory. Barva jejich šupin může být prakticky jakákoli a z historie jsou známi draci černí, stříbrní, červení, zlatí, bílí, zelení nebo i modří, jednobarevní i s primární barvou po těle a sekundárním zbarvením podél hřebenu, rohů a křídel. Takoví jsou i současní draci Daenerys Targaryen – černý Drogon s červenými detaily, zelený Rhaegal s bronzovými detaily a krémově bílý Viserion se zlatými.

Všichni se také vyznačují nejznámějším znakem, a to ohnivým dechem. Dračí oheň je tak horký, že dokáže během chvilky proměnit tělo v popel, roztavit ocel, či zničit kámen. Čím jsou starší, tím navíc dokáží plameny chrlit delší dobu. Není ale úplně jasné, jak to dokáží. Předpokládá se, že vylučují určité chemikálie ze dvou trubic v zadní části hrdla, a když se tyto látky po vychrlení setkají, nastane intenzivní reakce. Tak alespoň byl jejich dech zobrazen v seriálu. Je samotné však nijak neohrozí, protože draci jsou proti ohni odolní, zejména proti tomu vlastnímu, a tak jim nepoškodí žádné orgány ani tlamu. 

Tohle všechno ale dokáží až v pozdějším věku. Nejdřív jsou docela bezbranní a zranitelní. Jako většina plazů se rozmnožují kladením vajec, velkých asi jako hlava dítěte a těžkých jako kámen. Nejsou ale bílá, což je obvyklá barva plazích vajec, ale mají různé barvy a vzory, které obvykle napoví i barvu draka uvnitř. Není přitom snadné zajistit jim podmínky pro vylíhnutí. Mláďata ve vejcích jsou sice schopna udržet se naživu celá desetiletí, možná i staletí, když už se vejce zdají jako zkamenělá, ale umělé líhnutí při chovu lidmi vyžaduje docela velké oběti, pravděpodobně i nějakou formu krvavé magie.

Nezbytně nutné jsou vždycky velmi žhavé plameny a u vajec Daenerys Targaryen se ukázalo, že byla požadována i živá oběť. Pokud je taková oběť nutná vždy, ve volné přírodě by patrně mohlo stačit, když rodič draka upálí svou kořist, ale protože lidé nemají k dispozici dračí oheň, musí být asi jejich oběti mocnější. Další detaily o rozmnožování a líhnutí už pak vůbec známé nejsou a od vymření posledních draků se udržuje pouze několik protichůdných teorií, kdy se diskutuje o podobě dračích hnízd, rolích rodičů a míře péče o mláďata. Zdá se totiž, že draci byli ve volné přírodě spíš samotářští tvorové a nejspíš neměli ani žádnou hierarchii a netvořili sociální skupiny.

Jakmile se ale podaří nechat draka vylíhnout, začnou velmi rychle růst – po vylíhnutí jsou velcí jako kočky, po roce jako malý pes a v pouhých třech letech už jako poník. A to se nikdy nezastaví, protože pokud nejsou trvale umístěni v uzavřeném prostoru, rostou až do smrti, která může nastat po několika staletích. Například největší známý drak Targaryenů, Balerion Černý děs, žil něco přes 200 let a jeho lebka byla velikosti kočáru. Stejně tak se mění i jejich vzhled, kdy se spolu s věkem stávají hrozivějšími a nebezpečnějšími už na pohled a jejich šupiny postupně tvrdnou, takže zatímco v mládí je může ohrozit a zabít i hozený oštěp, v dospělosti už do jejich těla často vůbec nepronikne.

Jsou také spojováni s magií, převážně proto, že ve Valyrii, jejich původním domově, se po jejich nálezu magie značně rozšířila a byla využita k jejich ovládnutí. Po jejich vyhynutí naopak mizela ze světa, dokud se po vylíhnutí draků Daenerys znovu nezačala vracet. Sami ale žádné magické jevy neprovozují, nejsou ani pomůckou k rituálům, a pro lidi se stali užitečnými teprve ve chvíli, kdy se Valyrijci naučili využívat je k výrobě valyrijské oceli (ač je to jen spekulace), létat na nich a používat je v boji.

Draci totiž sice nemůžou být domestikovaní, ale při správné technice zahrnující kouzla, speciální dračí rohy a biče, je lze zkrotit. Jsou inteligentní zhruba jako kůň nebo pes, čehož využil například rod Targaryenů. Při dobývání Západozemí Aegon I. Targaryen a jeho dvě sestry létali na dracích a pálili celé armády všech, kteří se jim rozhodli postavit, a i po sjednocení území do říše Sedmi království si je ponechávali a chovali v Dračím doupěti v Králově přístavišti. Už to ale byla určitá předzvěst jejich konce po velmi velkolepém počátku.

zdroj

Před 5 000 lety našli lidé z Valyrijských svobodných držav na poloostrově Valyrie v sopečném pásmu Čtrnáct ohňů draky (i když legendy jejich původ posouvají i jinam – lidé Ašaje věří, že draci pochází ze Stínozemí u Ašaje, Qarthéňané zase, že z druhého Měsíce, který pukl a draci z něj vyletěli), postupně se naučili je krotit a létat na nich a začali s nimi dobývat západ a jih konetinentu Essos. Vybudovali tak ohromnou říši, jejíž vliv dosahoval od západního pobřeží až k Zálivu otrokářů.

Po tisících letech takového života, přibližně sto let před započetím dobývání Západozemí, došlo k události nazvané zkáza Valyrie, pravděpodobně výbuchu sopek posíleném o velké množství ve Valyrii používané magie. Všichni draci tehdy pomřeli (většina přímo ve Valyrii, ti, kteří se tou dobou nacházeli v jejích koloniích, často rukou místních) až na poslední, s nimiž Targaryeni už předtím uprchli přes Úzké moře. Těch bylo celkem pět. Během následujícího století sice čtyři z nich zemřeli, ale na Dračím kameni, kde se Targaryeni usídlili, se vylíhly další dvě dračice. A díky nim po další století a půl přežívala malá dračí populace v okolí tohoto ostrova. Jenže po vzniku Sedmi království bylo nutné zajistit bezpečí královských poddaných a většina draků byla držena v zajetí na ostrově a v Králově přístavišti. Pravděpodobně proto začali degenerovat a umírat, jejich líhnutí bylo stále obtížnější a vzácnější a století a půl po nástupu targaryenské královské linie vymřeli úplně. 

Z těch, o kterých se dochovaly záznamy, to byli:

• Arrax - drak prince Luceryse Velaryona, vylíhnutý za vlády Viseryse I., zabit na začátku tance draků i s jezdcem
• Balerion zvaný Černý děs - drak Aegona I., Maegora I., princezny Aerey, prince Viseryse, vylíhnutý ve Valyrii, zemřel stářím za vlády Jaehaeryse I. 
• Bouřkový mrak - drak prince Aegona Mladšího, vylíhnutý za vlády Viseryse I., zabit v tanci draků
• Caraxes zvaný Krvavý had - drak prince Aemona, prince Daemona, zabit i s jezdcem během tance draků 
• Kanibal - divoký drak bez jezdce, jeho osud není znám
• Kouřomoř - drak sera Laenora Velaryona, Addama Velaryona, zabit i s jezdcem v tanci draků
• Meleys zvaná Rudá královna - dračice princezny Alyssy, princezny Rhaenys, zabita i s jezdkyní během tance draků
• Meraxes - dračice královny Rhaenys, vylíhnutá na Dračím kameni před dobytím Západozemí, zabita u Peklolesa i s jezdkyní během první dornské války
• Měsíční tanečnice - dračice lady Baely, vylíhnutá krátce před tancem draků, zabita během tance draků
• Morghul - drak princezny Jaehaery, vylíhnutý za vlády Viseryse I., zabit při vpádu do Dračího doupěte během tance draků
• Ranní světlo - dračice lady Rhaeny, vylíhnutá během tance draků, zemřela někdy po tanci draků
• Rychlostříbro - drak krále Aenyse I., prince Aegona, vylíhnutý za vlády Aegona I., zabit i s jezdcem v bitvě proti Maegorovi
• Shyrkos - dračice prince Jaehaeryse, vylíhnutá za vlády Viseryse I., zabita při vpádu do Dračího doupěte během tance draků
• Sluncežár zvaný Zlatý - drak krále Aegona II., vylíhnutý za vlády Viseryse I., zemřel na konci tance draků kvůli předchozím vážným zraněním
• Snožár - dračice princezny Rhaeny, královny Helaeny, vylíhnutá za vlády Aegona I., zabita při vpádu do Dračího doupěte během tance draků
• Stříbrokřídlá - dračice královny Alysanne, Ulfa Bílého, vylíhnutá za vlády Aegona I., zemřela věkem po tanci draků v doupěti na Rudém jezeře
• Syrax - dračice královny Raenyry, vylíhnutá za vlády Jaehaerys I., zabita během povstání v Králově přístavišti po vpádu do Dračího doupěte během tance draků
• Šedý duch - divoký drak bez jezdce, zabit během tance draků Sluncežárem
• Terrax - dračice lady Jaenaery Belaerys z doby před zkázou Valyrie, zemřela nejpozději při zkáze Valyrie
• Tessarion zvaná Modrá královna - dračice prince Daerona, vylíhnutá za vlády Viseryse I., zabita během tance draků
• Tyraxes - drak prince Joffreyho Velaryona, vylíhnutý za vlády Viseryse I., zabit během povstání v Králově přístavišti po vpádu do Dračího doupěte během tance draků
• Vermax - drak prince Jacaeryse Velaryona, vylíhnutý za vlády Viseryse I., zabit během tance draků
• Vermithor zvaný Bronzová fúrie - drak krále Jaehaeryse I., Hugha Kladiva, vylíhnutý za vlády Aegona I., zabit během tance draků
• Vhagar - dračice královny Visenyi, prince Baelona, lady Laeny Velaryon, prince Aemonda, vylíhnutá před dobytím Západozemí, zabita i s jezdcem během tance draků
• Zloděj ovcí - původně divoký drak, později drak dívky Kopřivy, zemřel neznámo kdy po tanci draků, nejspíš v Měsíčních horách
• nepojmenovaný poslední drak - vylíhnutý za vlády Aegona III., zemřel jako malý a nemocný krátce poté

Nyní po nich zbývá už jen devatenáct lebek ve sklepení Rudé bašty v Králově přístavišti. Původně zdobily trůní sál, ale Robert Baratheon je nechal po porážce Targaryenů v Robertově rebelii odstranit, jelikož nenáviděl vše související s Targaryeny, a pouze Joffrey Baratheon uvažoval, že by je vrátil na místo. Sice patřily nepřátelům, ale podle něj ukazovaly sílu starých králů. Teprve až Daenerys Targaryen se podařilo téměř po 200 letech na pohřební hranici khala Droga přivést k životu tři darovaná vejce, a tak možná založit novou generaci. Alespoň v knize, když v seriálu o dva ze tří draků přišla a navzdory tomu, že se někteří domnívají, že draci mohou měnit své pohlaví v závislosti na aktuální potřebě, nebylo naznačeno, že by pro kladení oplodněných vajec stále nebyli potřeba alespoň dva.