Jasanobrod

zdroj

Jasanobrod (Ashford) je sídelní hrad a tržní městečko rodu Ashfordů na poblíž brodu na severním břehu Zvlněného potoka, jednoho z přítoků Klikatice, tedy stojí ve východní Rovině u hranic s Bouřlivými krajinami. Není tak bez značného významu.

Samotný hrad je malý, trojúhelníkový, s kulatou 9 m vysokou věží v každém rohu, mezi nimiž vede silná hradba s cimbuřím, z něhož vlají oranžové zástavy Ashfordů, a jak je v Rovině běžné, je docela bohatě zdobený. Například velká síň s vyvýšenými stupínky je plná vlněných tapisérií zobrazujících ovoce a květiny, byť je stejně jako celý hrad a nádvoří malá. A alespoň za časů sera Duncana Vysokého byla poměrně i tmavá. Také má věžní celu s výhledem na pole, les a městečko, které je půvabné, plné nabílených domů s doškovými střechami. A k panství patří i velká louka, skvělé místo pro turnaje – také se tam odehrál jeden velmi neslavný. 

Ještě předtím ho několikrát navštívil během svých královských cest hned Aegon I. Targaryen, ovšem o necelých 200 let později za vlády Daerona II. se tam ukázala rovnou velká část královské rodiny a prošla tragédií. Lord Ashford tehdy na oslavu třináctého dne jména své dcery pořádal turnaj. Děvče tak bylo královnou lásky a krásy a pět šampionů její titul a čest obhajovalo, zatímco ostatní účastníci stáli proti nim. Pokud někdo z nich šampiona porazil, nastoupil na jeho místo, a po třech dnech klání by aktuální šampioni rozhodli, jestli titul zůstane lady Ashford nebo ho získá jiná dáma. 

Což mělo být díky prostorné a rovné louce u hradu velkolepé. Hned pět severojižních drah pro klání, takže nikomu z účastníků nepražilo slunce do očí, na východní straně kolbiště tribuna s oranžovým baldachýnem, aby před sluncem a deštěm chránila lordy a lady, spousta místa pro přihlížející, spousta stánků, prodejců, zábavy kolem. A účast králových synů s rodinami.

Jenže na turnaj také přijel i potulný rytíř Dunk říkající si Duncan Vysoký, a jeho malý panoš, jenž se mu cestou vloudil do služby (zamlčel mu, že je princem Aegonem, synem královna mladšího syna Maekara, a oholil si hlavu a utekl svému staršímu bratrovi, opilci Daeronovi, aby se dostal k nějakému dobrodružství). Dunkovi se pak mezi všemožnými stánkaři na turnajové lučině zalíbila loutkářka Tanselle, jenže ji napadl Aegonův další bratr Aerion kvůli představení o dracích, Dunk se ji rozhodl chránit, uhodil a nakopl prince s tím, že takové jsou přece rytířské sliby, chránit slabší, a průšvih byl na světě.

Velice pyšný, arogantní Aerion žádal trest. Nakonec se rozhodlo o rozsouzení Sedmi, k posouzení toho, kdo byl v právu. Sázky byly o to vyšší, když Daeron obvinil Dunka z dalšího útoku (aby nepřiznal, že se prostě opil a Aegon mu utekl), a když se na jejich stranu přidal jako šampion jejich otec princ Maekar a na Dunkovu jeho bratr, oblíbený korunní princ Baelor. Nakonec se Dunkovi podařilo přimět v tomto souboji Aeriona a Daerona stáhnout jejich obvinění a prokázat svou nevinnu, nicméně kromě několika dalších vážných zranění a úmrtí nejspíš Maekar zasadil nešťastnou náhodou Baelorovi v chaosu bitvy smrtelnou ránu do hlavy. Tudíž tato událost udělala z turnaje v Jasanobrodu jeden z nejslavnějších a nejdůležitějších turnajů v historii, protože připravila říši o velice slibného dědice a na jeho místo dosadila spoustu problémů.

zdroj

A druhá, podobně zásadní událost, se u Jasanobrodu odehrála o necelých 70 let později na začátku Robertovy rebelie proti Targaryenům. Robert Baratheon tehdy sjednotil své Bouřlivé krajiny na svou stranu rebelů a vytáhl na severozápad k Jasanobrodu, který nejspíš byl, jako většina Roviny, na straně Targaryenů. Není jen úplně jasné, proč zamířil právě tam. Možná se snažil zajistit hranici proti Tyrellům s mnohem větší armádou, a nebo se nechal vylákat lordem Randyllem Tarlym velícím předvoji Tyrellů. Buďto totiž předstíral a nebo to byl skutečný záměr, že táhnou proti Bouřlivému konci (ostatně tam po bitvě skutečně zamířili), a Robert raději než se vypořádávat s obléháním, chtěl zastavit jejich armádu u hranic. 

Zaútočil u Jasanobrodu na předvoj, ten jeho počty ještě převyšovaly. Ovšem Randyll útok vydržel, přemohl Robertovu armádu a donutil ji dát se na ústup na sever dřív, než dorazí hlavní část Roviny – což bylo jediné vítězství, jakého kdo proti Robertovi během rebelie dosáhl (ale ačkoli nejvíce ho zajistil Randyll, lord Mace Tyrell si připsal zásluhy). Na druhou stranu tato porážka právě u Jasanobrodu popohnala Roberta, aby se setkal se svými spojenci a nakonec vytvořil vítěznou frontu.