Rod Manwoody

zdroj

Rod Manwoody je velmi starý šlechtický rod z Dorne. Sídlí v Králohrobu zhruba v polovině Princova průsmyku, kde stráží přístup do Dorne z Bouřlivých krajin. Ve znaku má bílou lebku korunovanou zlatou korunou na černém poli, jeho slova nejsou známa, ale znak a jméno jeho sídla má docela známý příběh. Zakladatel rodu Manwoodyů kdysi zabil krále Roviny a byl na tento čin tak hrdý a dostal ho tak vysoko, že ho takto zvěčnil. 

Není ani jasné, kterému území tehdy jako králové přesně vládli. Dost možná se co do velikosti měnilo. Jen Albin Manwoody, problematický šílenec, měl vládnout zhruba 700 let před dobytím Západozemí Targaryeny celým Rudým horám. 

Tehdy však také do Dorne dorazili Rhoynové. Princezna Nymeria je tam dovedla na útěku před Valyrijci. Spojila se tehdy   málo významným lordem Morsem Martellem, vzala si ho, prohlásila ho princem Dorne, a aby měla jistotu, že je z Dorne nevyženou, pustili se do sjednocování. To jim zabralo zhruba jedenáct let (poslední dva roky války po Morsově smrti), protože ač měli své podporovatele, mnoho rodů stálo proti nim. Nicméně nakonec Nymeria zvítězila a poslala šest nepřátelských králů na Zeď. Yoricka Yronwooda, Voriana Daynea, Garrisona Fowlera, Lucifera Drylanda, Benedicta Blackmonta a ve zlatých okovech i Albina Manwoodyho.

Další Manwoody se pak proslavil v době dalšího sjednocování. Ser Michael Manwoody, kultivovaný, velmi vzdělaný a chytrý, studoval jako mladík v Citadele a stal se součástí dvora královny Myriah Martell za vlády jejího manžela Daerona II. Targaryena. Ten touto svatbou a poté svatbou své sestry s bratrem Myriah konečně připojil Dorne k Sedmi královstvím a nejen Michaelovi se otevřela cesta do Králova přístaviště. 

Michael se k tomu stal královým blízkým důvěrníkem a rádcem. Několikrát ho poslali i do Braavosu vyjednávat se Železnou bankou za trůn. Existují i dopisy mezi ním a držiteli klíčů banky. Akorát, ačkoli je podepsal Michael a připojil svůj znak, písmo rozhodně není jeho. Nejvíc ze všech se podobá princezně Elaeně Targaryen, sestřenici králova otce, Aegona IV. 

Elaena se, po smrti prvního manžela, starého Ossifera Plumma, jenž zemřel o svatební noci (a stihl ji přivést do jiného stavu, ačkoli se svatby účastnil i chlípný Aegon IV. a nikdo raději o podrobnostech nemluví), provdala za lorda Ronnela Penrose, s nímž měla čtyři děti. Byl to správce královské pokladny – ale bylo široce známo, že ve skutečnosti jeho práci odvádí Elaena, protože to s penězi dobře uměla, na rozdíl od Ronnela, který to s čísly neuměl skoro vůbec. I králi to moc vyhovovalo. A když zemřel i Ronnel, vybrala si právě Michaela.

Elaena tvrdila, že se do něj zamilovala pro jeho vášeň pro hudbu, ne nutně pro jeho vysokou inteligenci, a Michael jí také často hrál na harfu. Oba k tomu zůstali u dvora a oba mohli být dál vlivnými rádci. Neměli spolu ale děti a Michael nakonec zemřel také dřív než ona. Eleana pak přikázala, aby na jeho posmrtné podobizně držel harfu místo meče a ostruh, jak se obvykle dělalo u rytířů, protože to ho vystihovalo nejvíc.

A další Manwoodyové se ukázali až v současnosti. Lord Dagos se svým bratrem serem Mylesem a syny Morsem a Dickonem doprovázeli prince Oberyna Martella do Králova přístaviště na svatbu krále Joffreyho Baratheona s Margaery Tyrell. 

Dagos tak byl i u osudového rozsouzení soubojem po vraždě Joffreyho, kdy se Oberyn utkal jako šampion obviněného Tyriona Lannistera s Gregorem Cleganem. Pomohl mu obléci zbroj a patrně věděl, že Oberyn otrávil ostří svého oštěpu. Akorát Oberyn i tak prohrál. A Dagos to nehodlal Lannisterům odpustit. Později na hostině ve Slunečním oštěpu, kam v knize gardista ser Balon Swann doručil lebku Gregora, odmítl připít na zdraví krále Tommena Baratheona a na (byť jen na oko) zažehnání sporů mezi královstvími. 

Členové rodu Manwoodyů na začátku ságy:

• lord Dagos Manwoody, lord Králohrobu
• Mors Mandwoody, nejstarší syn a dědic Dagose
• Dickon Manwoody, syn Dagose
• ser Myles Manwoody, bratr Dagose