 |
| zdroj |
O jejich minulosti nebylo řečeno mnoho. V neznámé době se proslavil akorát Orbert Caswell přezdívaný Černý kentaur, když se na devět let stal lordem velitelem Noční hlídky, než jedné noci zemřel. Septon Jorquen o jeho čase sepsal vyčerpávající, ne příliš zajímavou knihu Kronika Černého kentaura.
Další lord Caswell se zapsal až za vlády Targaryenů, právě ve zlé době, kdy se z jeho Kamenného mostu stal Drsný most. Lidé mu změnili jméno proto, že tehdejší král Maegor I. vedl brutální válku s církví a u Kamenného mostu svedl jednu z bitev. Tak krutou, že prý po skoro sto kilometrů tekla v Klikatici rudá voda. Ovšem nebylo to proti vůli lorda Caswella, ten stál na Maegorově straně.
Však se s ním v roce 43 účastnil i jiné nechvalně proslulé bitvy, u jezera Boží oko. Vedl jednu ze tří armád postupujících proti princi Aegonovi, synovi Maegorova staršího bratra, jemuž Maegor ukradl trůn a korunu. A spolu s Maegorem rozdrtili Aegonovu armádu i Aegona samotného.
Potom se objevili v dalším targaryenském válčení. Za vlády Viseryse I. Targaryena byl lord Caswell, v seriálu Rod draka pojmenovaný Allun Caswell, jeden z mnoha, kdo přísahali hájit zájmy princezny Rhaenyry a poté ji přijmout jako Viserysovu nástupkyni. Zůstal přitom jedním z mála, kteří byli přítomni v Králově přístavišti, když Viserys zemřel a nepostavili se k Rhaenyře zády, zatímco se Viserysova manželka Alicent Hightower a malá rada rozhodly místo princezny korunovat jejího polovičního bratra Aegona.
Za to byl v knize uvězněn, a když odmítl pokleknout před Aegonem II., s plným vědomím, co ho za to čeká, sťat. Jeho hlavu spolu s hlavami několika dalších nabodli na hroty nad městskými branami. V seriálu nejprve poklekl. Váhal, ale jakmile zatkli lorda Merryweathera a lady Fell, nakonec se neodvážil odporovat. Potom se pokusil urychleně opustit Rudou baštu. Což se mu nepodařilo, zajali ho a za pokus o útěk a jako údajného tajného podporovatele Rhaenyry ho pověsili na nádvoří. Ať už skutečně měl v úmyslu zmizet za Rhaenyrou nebo se jen vytratit z města. Tím zatím osud seriálových Caswellů s první řadou končí.
 |
| zdroj |
V knize po sobě nechal vdovu, syny a dceru. Jenomže i jeho dědic byl ještě jen malé dítě, a tak jeho jménem vládla lady Caswell zatímco vojenského velení, když obě strany konfliktu daly najevo, že dojde na válku, se chopil Tom Květina, bastard z Drsného mostu (nebylo řečeno, čí bastard).
Tom samozřejmě stál za černými princezny Rhaenyry jako jeho popravený lord a spolu s obrovskou armádou z poloviny Roviny stanul u řeky Medovíny proti Hightowerům a jejich silám z druhé části Roviny táhnoucím na hlavní město. Měli je tam jako na talíři. Dokonce odřízli Hightowerům vedeným lordem Ormundem ústupovou cestu. Vítězství se zdálo jasné. Dokud se neobjevil Aegonův nejmladší bratr, princ Daeron, na dračici Tessarion a velkou část mužů včetně Toma nespálil. Lady Caswell tak zůstala prakticky bezbranná. Zabarikádovala hrad, odmítla přijmout kohokoli, i rytíře nebo lorda, kdo nebyl z jejího rodu. Jen čekala, jaká hrůza před ní vyvstane.
Dočkala se jednoho večera zhruba v polovině války. Tehdy vypukla na mostě jakási vzpoura, tak vyslala své rytíře, aby rozehnali rozrůstající se dav. Jenže se ukázalo, že důvod srocení byla přítomnost dvouletého prince Maelora, syna Aegona II., a jeho ochránce Rickarda Thornea z Královské gardy na útěku před černými. Dav se tak rozvášnil a tak se začal do krve hádat, co by s „kořistí“ měli udělat, že oba zmasakroval. Maelora roztrhal nebo umačkal. Podle Svědectví královského šaška Hříbečka lady Caswell prohlásila, že je za to všechny proklejí bohové, a nařídila pověsit tři, kteří měly mít na smrti prince podíl – podomka Fiškuse, pradlenu Mlátivou Jívu a majitele koně, na němž se pokusil Rickard uniknout (ačkoli ten byl obviněn neprávem).
Potom poslala Maelorovu hlavu a Rickardovo tělo Rhaenyře, která tehdy obsadila hlavní město a prince hledala, a Maelorovo dračí vejce lordu Ormundovi, obléhajícímu nedaleký Dlouhostůl, v naději, že ho tento diplomatický počin trochu uchlácholí. Marně.
Ormund do Drsného mostu dorazil docela brzy na to. Lady Caswell mu nabídla, že se vzdá, pokud odpřisáhne bezpečí pro ni a její rodinu. Jenže princ Daeron byl zuřivostí bez sebe, nechtěl poskytovat žádné milosti. Naopak rozhodl plenit a pálit městečko, vraždit obyvatele nebo je vytlačovat do řeky, aby se utopili, a lady Caswell pochopila, že je nic neuchrání. Nařídila proto otevřít bránu, a když do ní vjel lord Ormud, stála na střeše strážnice s oprátkou kolem krku. Prosila ho, aby ušetřil její děti, a skočila. Ormund se alespoň rozhodl jejímu poslednímu přání vyhovět, její syny a dceru poslal jako rukojmí do Starého města, ovšem posádku hradu vybil.
 |
| zdroj |
Znovu se pak Caswellové objevili v další válce Targaryenů. V první Blackfyrově rebelii, kde se Daemon Blackfyre, legitimizovaný bastard Aegona IV., snažil přebrat trůn Daeronovi II., legitimnímu synovi Aegona IV. Nebo alespoň to tvrdil ser Kyle. Tehdy Caswellům sloužil a prý během této války zachránil život lordu Armondovi Caswellovi. Také pak vyrobil první dřevěný meč pro jeho syna Joffreyho, když mu byly tři.
I tak zůstal Joffrey neschopný hubeňour, špatný jezdec, ještě horší s dřevcem a jen úplně nevědomky se účastnil pokusu o druhou Blackfyrovu rebelii, když mu bylo dvacet. Účastnil se totiž turnaje v Bělostěnách pořádaného ke svatbě lorda Butterwella a lady Frey, a ten měl sloužit jako záminka a krytí k setkání rebelů a získání prostředků a podpory pro Blackfyry. O tom se ale dozvěděl až ve chvíli, kdy byla konspirace odhalena a zadupána a o moc lépe si nevedl ani v turnaji. Noc před kláním se hodně opil, hned v prvním kole proti Kylovi letěl ze sedla a porazil ho až v napichování kroužků na dřevec.
Naopak ser Cleyton Caswell, zhruba ve stejné době, byl pohledný, schopný mladík, a ucházel se o ruku tehdy čtyřnásobné krásné vdovy Rohanne Webber, lady Příkopce. Jen neúspěšně, protože Rohanne si velmi vybírala, za koho se provdá, a jeho stejně víc zajímaly pozemky než dáma.
A potom už se ke slovu dostal Lorent Caswell. Ještě jako pouhý dědic starého lorda Caswella zapříčinil ošklivý konflikt se zbrojířem Drsného mostu. Ten vykoval krásný meč pro svého syna Rollyho, ale vzal si ho Lorent s tím, že pro Rollyho se víc hodí kladivo. Rolly se rozčílil, vzal ono kladivo a vzteky Lorentovi zlomil obě ruce a půlku žeber. Načež utekl do exilu v Essosu, kde se přidal k žoldácké Zlaté společnosti.
Což pro něj znamenalo velmi zajímavý osud. Dostal se až do úzké skupiny spiklenců, jež v knize vychovává k panování údajného Aegona Targaryena, syna prince Rhaegara, jenž prý nezemřel při plenění Králova přístaviště na konci Robertovy rebelie, ale propašovali ho do Essosu. Na rozdíl od Lorenta, jemného, slabého, neoblíbeného, nedobrého, mladíka se dvěma dcerami, žádným synem, se čtyřmi sestrami, žádným bratrem a tak i mizerným výcvikem, protože páže i panoše dělal otci, ostatní panoši v Drsném mostu se ho při cvičení sotva odvážili dotknout a nikdo jiný tak urozený jako syn lorda tam nebyl.
Není tak asi divu, že Lorent se prakticky řídí tím, co rozkáže jeho současný lenní pán Mace Tyrell. Na začátku války pěti králů po smrti Roberta Baratheona, prvního netargaryenského krále, Mace následoval v podpoře Robertova mladšího bratra Renlyho a v Drsném mostu hostil jeho armádu během pomalého pochodu Rovinou. Uspořádal tam pro ni i velkou pranici, kterou vyhrála Brienne z Tarthu a kam přijela i Catelyn Tully vyjednávat za Seveřany.
A když byl Renly zavražděn a jeho armáda se rozutekla do několika různých směrů k několika různým novým stranám, zůstal ustrašeně doma, jak mohl dosvědčit lord Randyll Tarly. Vrátil se totiž do Drsného mostu pro uložené zásoby a Lorent se před ním zamkl na hradě a odmítl se čehokoli dál účastnit. Nicméně později v Panenském jezírku, které nakonec Randyll spravoval pro Železný trůn, působili i muži s odznakem Caswellů. Tudíž patrně Lorent nakonec opět následoval Tyrelly a prohlásil věrnost Joffreymu Baratheonovi.
Členové rodu Caswellů na začátku ságy:
- lord Lorent Caswell, lord Drsného mostu, Obránce brodů
- dvě dcery Lorenta
- čtyři sestry Lorenta
Žádné komentáře:
Okomentovat