Bílý přístav

zdroj

Bílý přístav (White Harbor) je město na východním pobřeží Severu v ústí řeky Bílého nože v zálivu Kousanec. Je to největší sídlo severně od Šíje, ale přesto nejmenší z pěti měst v Západozemí. A v porovnání s ostatními pěti i nejchudší, ovšem pro Sever jde o hlavní obchodní přístav a přístupovou cestu dál do kontinentu prostřednictvím Bílého nože.

Také představuje dobrý výchozí bod pro rybářské výpravy a je domovem zručných stříbrotepců. V současné době navíc skrývá jedinou skutečnou severskou flotilu po dlouhých letech, protože Sever tradičně už od časů krále Brandona Spalovače lodí nedisponuje významnou námořní silou.

Severu také zprostředkovává kontakt s ostatními kulturami, především s jihem Sedmi království. Díky své lokaci hostí spoustu obchodníků a skutečnost, že jeho vládci Manderlyové sami přišli z jihu, zajišťuje, že v něm sídlí spousta rytířů a následovníků víry v Sedm. A byť je podle Jaimeho Lannistera ve srovnání s Královým přístavištěm jako Tyrion Lannister ve srovnání s Gregorem Cleganem, má proti němu jednu velkou výhodu – je organizovaný a čistý. A to nejen podle standardů Západozemí. Podle tyrošského pašeráka a piráta Rora Uhorise, se kterým se kdysi plavil Davos Mořský, je Staré město cítit po květinách, Lannisport zemitě a čerstvě, Královo přístaviště zase jako nemytá děvka, ale pach Bílého přístavu má být pronikavý a slaný, trochu rybí a docela jako moře. Asi tak, jak by měly vonět mořské panny. 

Má široké, rovné, dlážděné ulice lemované domy z vyběleného kamene se strmými střechami z tmavě šedé břidlice a je chráněný pevnými bílými hradbami, přičemž k městu patří i některé pozemky za nimi. Například Tulení skála, masivní šedozelená skála čnící patnáct metrů nad vodou, korunovaná starou kulatou pevností Prvních lidí. Respektive jejími pozůstatky, což Manderlyům nebrání, aby ji využívali k ochraně města. Dosadili do ní posádku lučištníků a opevnili ji škorpiony a katapulty. A často ji obsazují ještě tuleni, kteří se na Tulení skále vyskytují. Podle Rora platí, že čím více tuleňů námořníci při vyplutí z přístavu uvidí, tím větší budou mít štěstí.

Za hradbami se dále nachází i Vlčí doupě, původní místní pevnost, která nyní slouží jako vězení. Ale protože dříve byla klasicky obydlená, je v ní stále i boží háj. Je přímo u vody zabudovaná do hradeb, kolem ní se pak jako vilejši k hradbám lepí pivovar vyrábějící dobré černé pivo a další domy. Ještě za hradbami je i rybí trh, kde jsou k dostání mořské plody jako síhové, mořští šneci, krabi, mušle, škeble, slanečci, tresky, lososi, humři a mihule, a vnější, větší přístav. Ten je oddělen kilometr a půl dlouhou, devět metrů vysokou přístavní zdí s věžemi po každých jednadevadesáti metrech od vnitřního přístavu, který je menší, avšak nabízí lepší kotviště a větší bezpečí.

zdroj

Ten, stejně jako zbytek města, už se ovšem nachází uvnitř hradeb, skrz které se prochází Tulení bránou. Za ní lze najít třeba Rybonohův dvůr (jeho pravé jméno už nikdo nepoužívá), dlážděné náměstí s fontánou s šest metrů vysokým mořským mužem nazvaným Starý Rybonoh uprostřed. Z něj vede ulička k nevěstincům, je lemován nejrůznějšími stánky v podloubí, kolem něj se nachází Stará mincovna nebo vinný sklep s nejstaršími prostitutkami, nejodpornějším vínem a masovými koláči plnými tlustého a chrupavek, přinejlepším nejedlými a přinejhorším jedovatými, zvaný Líný úhoř.

Dál lze narazit na velké Sněhové septum s klenutou střechou a obklopené vysokými sochami Sedmi, a samozřejmě bílý Nový hrad, sídlo Manderlyů. K němu vede zámecké schodiště, přímá kamenná cesta z Vlčího doupěte, a pod ním ještě i tajný průchod. A že je to cesta, kterou stojí za to absolvovat. Osvětlují ji totiž mramorové mořské panny s miskami hořícího velrybího tuku v rukách a z vršku kopce, kde Nový hrad stojí, je krásný výhled na oba přístavy.

Uvnitř Nového hradu se pak nachází slavná Síň mořského muže, velký sál, kde zasedá dvůr lorda Manderlyho a kde se pořádají hostiny. Jeho zdi, podlaha i strop jsou z dřevěných prken ozdobených mořskými tvory. Jsou na nich namalovaní krabi, škeble, mořské hvězdice, mořské řasy, kosti utopených námořníků, žraloci, úhoři, chobotnice, hejna ryb, strop zdobí staré rybářské sítě a je u něj znázorněna i mořské hladina, po které se plaví lodě. A za lordovým stupínkem zdobí zeď zápasící krakatice a velryba. Vůbec celý zámek nenechá nikoho na pochybách, že Manderlyové se stále hlásí k okázalejšímu jižanskému původu a jsou velmi pyšní na svůj znak, mořského muže s trojzubcem. Však i jejich stráže obvykle třímají v rukách trojzubec.

Téměř nic z uvedeného, ani město samotné, ale není vůbec tak staré jako zbytek Severu, k němuž náleží. Původně v ústí Bílého nože stálo jen Vlčí doupě, hrad, který postavil král Jon Stark poté, co vyhnal nájezdníky, kteří se tam usídlili. Po staletí ho drželi různí Starkové a vedlejší rodové větve Starků jako Greystarkové, po nich pak Flintové, Lockeové, Slateové, Longové, Holtové a Ashwoodové, všichni pověřeni Zimohradem bránit Bílý nůž.

zdroj

Teprve asi mezi lety 1000 až 600 před dobyvačnou válkou Aegona Targaryena došlo k tomu, že lord Lorimar Peake přiměl krále Roviny Parceona III. Gardenera vypovědět rod Manderlyů do exilu. A ti, protože neměli kam jinam se uchýlit, vyrazili na Sever, kde je přijali Starkové spolu s přísahou věrnosti, věnovali jim Vlčí doupě a okolní země a Manderlyové pomocí svého jmění a jižanských zkušeností vybudovali celé město a Nový hrad. A nutno podotknout, že ani neměli důvod rychle se nepostavit na nohy a nezačít opět prosperovat. Po staletí Bílý přístav nespatřil divoké, nikdy ho nenapadli Železní a v dobách, kdy přišli na Sever Manderlyové, už bylo nejspíš dávno i po krvavých válkách s Údolím vedených přes Kousanec, takže se mu vyhnuly i líté boje.

Tak to ostatně zůstalo i později během vlády Targaryenů a až dodnes. Samotné město se nikdy nestalo dějištěm důležitých konfliktů jako třeba Staré město nebo Královo přístaviště. Pouze během tance draků, občanské války vedené mezi Rhaenyrou Targaryen a Aegonem II. o Železný trůn, přicestoval do města princ Jacaerys Velaryon, Rhaenyřin syn, aby přesvědčil severské lordy přidat se na matčinu stranu. Lord Manderly tehdy poslal své syny Medricka a Torrhena na její podporu, ale protože přes Šíji se válka nedostala a jeho synové v ní nepadli, nemusel čelit žádným bolestným ztrátám.

Přesto historie města a ani lidé v něm nejsou nezajímaví. Naopak, jeho minulost vydala na celou knihu mistra Yorricka Oddáni moři aneb Záznam dějin Bílého přístavu od jeho prvopočátků (v ní líčí i krvavé oběti starým bohům, které měly ustat až zhruba před pěti stoletími) a jiný mistr, který ve městě sloužil, mistr Heriston, zase přišel se zajímavou myšlenkou, že za Bílou pustinou, zamrzlou oblastí na severu Chvějivého moře, můžou být teplé letní vody.