 |
| zdroj |
Když o něco později do Dorne dorazila rhoynská princezna Nymeria, provdala se za lorda Morse Martella a rozhodla se s ním dobýt a sjednotit celé Dorne, spojili se Qorgyleové s Yronwoody, tehdy nejmocnějším dornským rodem s vlastní královskou korunou. Jen jim to nebylo mnoho platné, ač jim pomohli vydržet v bojích po dlouhá léta – Nymeria nakonec uspěla a celé Dorne se stalo panstvím Nymeros Martellů.
A po stoletích od Nymeriiny války se navíc zdá, že jsou s Martelly víc než zadobře. Princ Oberyn Martell například pobýval v dětství jako svěřenec v Pískovcokameni. Ser Arron Qorgyle ho doprovázel na svatbu Joffreyho Baratheona v Králově přístavišti. Nebo princezna Arianne Martell v knize věřila, že se k ní přidají k jejímu plánu korunovat Myrcellu Baratheon a zahájit tak válku mezi údajnými nejmladšími Baratheony, a to díky jejich vztahu s jejím rodem.
Jen docela naopak se vyvinuly jejich vztahy s dalšími pány, jež se jim snažili vládnout, s Targaryeny. Qorgyleové stejně jako Dorne dlouho zůstávali mimo jejich vliv, a tak se jich nijak zvlášť nedotkla ani občanská válka Tanec draků zuřící mezi Rhaenyrou Targaryen a Aegonem II. Targaryenem na většině kontinentu. A ani to, že se po jejím konci Železného trůnu ujal mladý Aegon III., který se měl snažit přivést rozpolcenou říši zase dohromady.
Protože byl synem Rhaenyry, oženili ho nejprve s princeznou Jaehaerou Targaryen, dcerou Aegona II. Jenže Jaehaera byla po všech válečných událostech velmi nestabilní dívka a ať už svou rukou nebo rukou cizí, brzy zemřela. Nedlouho poté proto uspořádali bál, kde si měl Aegon III. vybrat novou nevěstu. A jednou z těch, které mu představili, byla i lady Moriah Qorgyle. Podle arcimistra Gyldaina byla nejsmělejší ze všech dívek, protože krále vyzvala, aby sestoupil z trůnu a políbil ji – což ovšem Aegon neudělal, ani si ji nevybral. Místo ní si nakonec vzal svou sestřenici Daeneru Velaryon a měl s ní pět dětí. A když zemřel, korunu po něm zdědil jeho nejstarší syn, mladý a smělý Daeron I. Což teprve vedlo ke střetu Targaryenů s Qorgyley.
Daeron se totiž rozhodl dobýt Dorne. Mimo další se k němu přidali i Tyrellové s rovněž mladým a smělým lordem Lyonelem v čele. Ten úspěšně provedl část armády skrz Princův průsmyk a nakonec se i Daeron dostal až do Slunečního oštěpu a prohlásil se za vítězného dobyvatele. Brzy na to se vrátil zpět do hlavního města a právě lorda Lyonela nechal spravovat Dorne. Měl dohlížet na mír v tamějším kraji a vynucovat poslušnost.
Jenže Dornové při Daeronově dobývání zkusili stejnou taktiku, která se jim vyplatila už při pokusu Aegona I. Dobyvatele. Schopní válečníci se poschovávali po poušti a rychlými výpady z úkrytů oslabovali cizí armády. Ti, kdo zůstali v pevnostech, zase neustávali se vzdorem, a tak Lyonel cestoval z pevnosti do pevnosti, aby je chytal a udržel Dorny na kolenou. Pár dní se zdálo, že to docela funguje. Dokonce i lord Qorgyle pomohl Lyonelovi potlačit jednoho z nejslavnějších rebelů.
Jenže ani lord Qorgyle nehodlal být věrný novým pánům moc dlouho. Bylo dobře známo, že Lyonel při svých cestách rád zabírá lordské ložnice pro sebe a zneužívá nucené pohostinnosti. Jednou to udělal i v Pískovcokameni, kde se uložil do postele s těžkým, sametovým baldachýnem. Zatáhl přitom za zvonek, aby přivolal služebnou, načež se baldachýn rozevřel a spadla na něj stovka rudých škorpionů.
Podle Rudých písků mistra Garetha to celé byl plán lorda Qorgylea. Není jen jisté, zda se cítil nedoceněný za svou pomoc v boji proti rebelům, nebo s Lyonelem manipuloval od začátku a vždycky měl v úmyslu se ho zbavit. V každém případě tato vražda rozpoutal mnohem větší rebelii a do čtrnácti dnů vláda Targaryenů v Dorne prakticky skončila. Až dokud se ke zbytku říše nepřidalo mírovou cestou sňatkem princezny Myriah Martell s Daeronem II. a jeho sestrou Daenerys s princem Maronem Martellem.
Bylo by ovšem chybou si myslet, že vliv Qorgyleů a jejich činy se tak omezují pouze na domácí Dorne. Například 996. lordem velitelem Noční hlídky byl lord Qorgyle. Neví se, proč se k Noční hlídce přidal, ale udělal to už velmi dávno, ještě před serem Denysem Mallisterem, přičemž ten už třiatřicet let velí Stínové věži. Za doby jeho velení se přitom ještě snažil udržovat Noční hlídku v provozuschopném stavu. Každý třetí den posílal hlídky na východ do Východní hlídky u moře a každý druhý den na západ do Stínové věže. A jednou dokonce navštívil Zimohrad s tuctem mužů, mezi nimi i Mancem (budoucím) Nájezdníkem, a setkal se s lordem Eddardem Starkem. A když v roce 288 zemřel, byl na jeho místo zvolen Jeor Mormont.
Známí členové rodu Qorgyleů na začátku ságy:
- lord Quentyn Qorgyle, lord Pískovcokamene
- ser Guilian Qorgyle, starší syn a dědic Quentyna
- ser Arron Qorgyle, syn Quentyna
Žádné komentáře:
Okomentovat