Noční hlídka

zdroj

Noční hlídka (Night's Watch) je ozbrojené bratrstvo strážící Zeď, vysokou ledovou stavbu přes celou šíři kontinentu, oddělující od Sedmi království divoké země na vzdáleném severu. Podle pověstí vznikla před 8 000 lety po Dlouhé noci, zimy trvající déle než generaci, kdy celé Západozemí kromě mrazů a temnoty sužovali i Jiní (bílí chodci). Ti měli být nakonec poraženi, zahnáni do Zemí věčné zimy a za pomoci legendárního Brandona Stavitele a kouzelných dětí lesa vyrostla Zeď, již se první muži bratrstva zavázali hlídat a zabránit tak návratu Jiných a i pronikání ostatního možného nebezpečí na jih. Jen jak čas plynul a na Jiné se zapomnělo, mnozí je dokonce už mají jen za pověst, stali se tímto nebezpečím lidé, kteří za Zdí zůstali žít - divocí. 

Po svém založení tedy byla Noční hlídka považována za čestný řád s důležitým úkolem, do něhož se přidávali urození páni a bojovníci, jejichž štíty s rodovými znaky visely v sále na Černém hradě. Postupně se rozrůstala natolik, že si vytvořili i vlastní hierarchii a tři skupiny členů – průzkumníky, stavitele a majordomy. Každá z těchto skupin podléhá svému představenému – Prvnímu průzkumníkovi, Prvnímu staviteli a Prvnímu majordomovi, a nad nimi stojí lord velitel Noční hlídky.

Průzkumníky tvoří bojovníci hlídky. Všichni bratři v černém sice musí ovládat boj s mečem, protože obrana je jejich hlavní úkol, ale průzkumníci se vydávají na výpravy na sever za Zeď kvůli stopování pohybu divokých a případných jejich nebo jiných hrozeb. Stavitelé mají za úkol sledovat stav Zdi a staveb kolem ní, opravovat je, udržovat a v dobách, kdy byl počet členů dostatečně vysoký, Zeď i zvyšovali. Majordomové pak zajišťují každodenní potřeby, jako je vaření, lov, péče o oblečení a výbavu a obstarávání koní a havranů. Proto jich je také nejvíc. Navíc měl původně každý hrad Noční hlídky (a dosud každý obsazený hrad má) svého mistra stojícího mimo tyto skupiny, a ten se staral především o komunikaci se zbytkem světa, informace, zdravotní péči a radil velitelům, jako v každém jiném sídle.

Zajímavostí je, že ač jsou životní podmínky černých bratrů velmi těžké a jejich přísaha jim zapovídá jakýkoli jiný život než Zeď, jsou jednou z nejdemokratič­tějších institucí feudálního Západozemí. V jejich řadách by alespoň oficiálně neměl být důležitý původ nebo minulost, budoucnost závisí na skutečných schopnostech a dokonce dochází k volbám na post lorda velitele. Ten, stejně jako ostatní bratři Noční hlídky, slouží na svém postu do konce života, a když jeho stráž skončí (ať už smrtí, zběhnutím nebo neschopností dál velet), jsou navrhováni jednotliví kandidáti, kteří se pak se volí. V seriálu to probíhá pomocí speciálních placek nasouvaných na tyče, v knize vhazováním podobných značek do nádoby. Je přitom možné nechat se při volbě zastoupit a volba může trvat i několik dní a může se opakovat, pokud výsledek není dost jednoznačný, jak se v knize také stalo. Zkrátka, dokud nevyjde jasný vítěz.

Toto je výhodné nejen pro členy, ale i pro všechny, kdo se jimi teprve chtějí stát. Mají tedy alespoň nějakou naději na postup ve společenském žebříčku, a to i když doma by třeba nemohli vytáhnout paty z chudé farmy. Na kterou musí na druhou stranu zapomenout. Jakmile na sebe totiž muž obleče černou, přestávají se na něj vztahovat zákony Západozemí, jsou mu odpuštěny všechny minulé hříchy a má relativně jistý pravidelný přísun jídla a střechu nad hlavou pod podmínkou, že Zeď nikdy neopustí. Proto se postupem času nepřidávali jen členové urozených rodin toužící po dobrodružství nebo ti bez vyhlídky na vlastní lordství, ale i chudí, kteří neměli lepší možnosti, bastardi v touze vyjít ze stínu svého původu, a kriminálníci jako zloději, vrazi a násilníci, pro něž je Noční hlídka často lepší, než ztráta ruky, mužství nebo života. K jejich rekrutování proto pravidelně vyjíždí určení bratři označovaní jako putující vrány. Ti jezdí po městech a hradech, přibírají dobrovolníky a procházejí kobky.

Trend výměny trestu nebo mizerného života za službu na Zdi s sebou však začal brzy přinášet spoustu negativních následků. Čím víc trestanců se přidalo k vránám, jak hlídce přezdívají divocí, tím méně vážnosti po říši hlídka požívala. A čím méně vážnosti požívala, tím víc se v očích lordů i poddaných stávala vyvrhely a ignorovanou sbírkou odpadu ze všech koutů země, prakticky úplně na ni zanevřeli schopní nebo urození muži z jihu a jen několik severských rodů udržuje tradici, kdy se alespoň jeden z nich, jako Benjen Stark, dobrovolně zaváže přísahou. Ostatní jen z donucení, jako například Samwell Tarly.

Tím zároveň začal počet mužů výrazně klesat a v době vlády Roberta Baratheona už si hlídka musela poradit s méně než tisícem bratrů, většinou starých mužů či nezkušených chlapců. S výpravou Jeora Mormonta za Zeď a bitvou s divokými pak počet klesl k šesti stům a v seriálu jich jen na Černém hradě zůstalo pouhých padesát. Ještě méně, než kolik je minimálně třeba k udržení posledních strážních hradů, bez kterých může celý řád rovnou skončit.

Hradů podél Zdi je k tomu celkem devatenáct a původně byly obydleny všechny - jen ne najednou, stavěly se totiž v různých obdobích. Hlídky z nich tak mohly cestovat po vrcholku Zdi, mít přehled o dění po celé její délce a snáz ji zvyšovat a opravovat. Každý z nich měl i vlastní tunel na druhou stranu, takže ani nebylo nutné vždy v nevyzpytatelném počasí hledat cestu zpět k jedinému hradu.

Nyní jsou osídlené pouze tři – Černý hrad, původně hlavní sídlo pro urozené bratry, Stínová věž a Východní hlídka u moře. Ostatní jsou prakticky v neobyvatelném stavu a jejich tunely jsou zapečetěné, i když na rozkaz krále Stannise Baratheona v knihách začíná probíhat alespoň částečná obnova za pomoci jeho mužů a divokých. Železný trůn totiž jinak Zeď nezajímá a ostatní králové vytrvale ignorují veškeré prosby o rekruty.

Kromě hradů jsou pak jediné další pozemky náležející hlídce dva Dary – Brandonův a Nový. Jde o území jižně od Zdi darované hlídce Brandonem Stavitelem jako zdroj zásob a daní a později zdvojnásobené v době vlády Targaryenů královnou Alysanne. Nejde proto v podstatě o část Severu, ale o zvláštní, administrativně samostatné území Noční hlídky, nyní jen zřídka osídlené vesnicemi jako Moleovo městečko/Krtinec.

Proč je ale na členy tak různě a často až s posměchem nahlíženo a proč má být služba adekvátní náhradou kata? Jen pro studené prostředí bez žen? Je to především kvůli přísaze, jakou každý rekrut skládá. Ti, kdo se přidali dobrovolně, mají až do jejího složení v septu nebo v háji s čarostromy možnost odejít, jinak jsou doživotně vázáni ke Zdi a zříkají se manželství, rodiny, zemí i titulů včetně dědičných práv. Nicméně mohou v určitých případech se svolením navštěvovat své příbuzné, nebo přijmout návštěvu na Zdi. Jakýkoli jiný pokus odejít se trestá smrtí, ať už dotyčného polapí jeho řád nebo kdokoli jiný na jihu. Fakticky samozřejmě dochází k tajným cestám do nevěstince v Moleově městečku/Krtinci, ale ty se tolerují leda pokud nepřesáhnou jednu noc a proto, že bez tohoto vyžití by nakonec na Zdi moc lidí nezůstalo. 

Jedinými známými bratry, kterým se podařilo opustit Zeď a nedojít k brzké popravě, jsou Mance Nájezdník, který se stal králem za Zdí, a Noční král, třináctý lord velitel, jenž se měl údajně zamilovat do Jiné, vzít si ji, prohlásit se králem, zotročit hlídku, přinášet Jiným oběti a sejít až spojenou silou divokých a Starků. Ostatní jsou stále vázáni stráží, která neskončí do jejich smrti.

zdroj

"Noc se přikrádá a moje stráž začíná. Neskončí až do mé smrti. Nepojmu za manželku žádnou ženu, nebudu vlastnit žádnou půdu, nezplodím žádné děti. Nebudu nosit korunu a nezískám slávu. Budu žít a zemřu na svém stanovišti. Jsem meč v temnotě. Jsem strážce na zdech. Jsem oheň, který hoří ve tmě, světlo, které přináší úsvit, roh, který probouzí spící, štít, který chrání říše lidí. Svěřuji svůj život a čest Noční hlídce, pro tuto noc a pro všechny noci, které přijdou."