 |
| zdroj |
Jak moc aktivní ale byli v dornské politice nebo jaké vztahy udržovali s jinými královstvími v Západozemí, pokud vůbec, není po dlouhá léta známo. Výrazněji se do historie zapsali až v době Nymeriiny války. Princezna Nymeria od Rhoyne tehdy po porážce rhoynské armády valyrijskými dračími pány zhruba před tisíci lety přivedla přeživší Rhoyny pod svou vládou po letech cestování k ústí Zelenokrvavice v zemích lorda Morse Martella z Písečné lodě, který byl utlačován mocnými dornskými králi Yronwoody.
Nymeria, která už neměla po mnoha pokusech a dlouhém cestování kam jinam jít, se rozhodla s Morsem spojit a výměnou za to, že přijme její lid, mu pomoci. V den, kdy se za něj provdala, tak založili nový rod Nymeros Martell, Nymeria spálila svou flotilu, aby dala najevo, že Rhoynové už z Dorne neodejdou, Morsův lid mezi sebe postupně přijal rhoynské uprchlíky a Nymeria prohlásila Morse princem Dorne podle rhoynské vladařské titulatury. Aby se však tato prohlášení stala praktickou skutečností, bylo třeba přimět Dorne podřídit se jim. A tažení Nymerie a Morse známé jako Nymeriina válka mohlo začít.
Zabralo roky, protože museli porazit mnoho místních lordů a králů, k čemuž nakonec získali podporu Fowlerů, Tolandů, Dayneů a právě i Ullerů. Devět let válčili s největším oponentem, králem Yorickem V. Yronwoodem, a přestože Yorick nakonec Morse zabil, Nymeria nepolevila, po dalších dvou letech ho porazila a pak ho s dalšími pěti původními králi z regionu poslala na Zeď. A poté, což je pro Ullery vůbec nejdůležitější, se provdala za lorda Ullera, po jehož smrti si vzala ještě sera Davose Daynea. Ale protože mezi nové zvyky implementované pod její taktovkou v již sjednoceném Dorne patřilo i zavedení absolutní primogenitury, vláda zůstala v rukou rodu Nymeros Martell, konkrétně v rukou nejstarší Nymeriiny a Morsovy dcery.
Tak to zůstalo i v dobách, kdy se Západozemí měnilo od základů, když se ho rozhodl dobýt Aegon Targaryen. Jeho pokusy získat Dorne, byť drastické a krvavé, totiž byly neúspěšné. Princezna Meria Martell odmítla mírové připojení k říši a následně dornští lordi nehodlali dát Targyrenům možnost cokoli dobýt. A to včetně Ullerů.
K jejich pevnosti se totiž během první Dornské války dostal se svou armádou lord Harlen Tyrell a zjistil, že než aby se mu postavili, utekli i s lordem Uthorem v čele. Pevnost tak zabral, a když stejnou strategii zvolili i ostatní urození, již podruhé za sebou, Aegon I. rozhodl, že Dorne k říši připojí, i když není nikdo, kdo by mu ho odevzdal. Pak lorda Harlena pověřil úkolem potlačovat pouštní rebelie a prosazovat nadvládu Targaryenů. Načež Harlen, nepochybně rukou Ullerů, i s celou svou armádou beze stopy zmizeli, jakmile z Peklolesa vytáhli paty.
Obdobně dopadli i ostatní dobyvatelé, takže Aegon vypálil všechny dornské hrady, které zůstaly v opozici. Na to Dornové zapálili polovinu Deštného lesa na Mysu hněvu, což vedlo Aegona k další ohnivé odpovědi. Dornové tehdy vyrazili ve velkých počtech proti Bouřlivým zemím a Rovině, takže Targaryeni vyrazili potřetí a znovu podpálili mnoho slabě hlídaných dornských pevností, včetně Peklolesa. Jenže tam se přepočítali. Proti Peklolesu vyrazila královna Rhaenys Targaryen na své dračici Meraxes. A tamější obránci trefili draka šípem ze škorpionu přímo do oka, takže se Mraxes zřítila k zemi, rozdrtila nejvyšší věž Peklolesa, část hradeb a údajně i Rhaenys samotnou.
Aegon pak v následujících dvou letech hněvu vypálil každou dornskou pevnost alespoň jednou, tedy kromě Slunečního oštěpu, aby ostatní poštval proti Martellům, vypsal odměny na hlavy donrských lordů, ale ani tehdy nepochodil. Několik dornských šlechticů bylo skutečně zavražděno, dokonce čtyři po sobě následující lordi Ullerové, přičemž Uthor byl nejspíš první z nich. Ale téměř nikdo se nedostal tak daleko, aby si mohl přijít o odměnu, i Aegon byl opakovaně napadán, a teprve když princezna Meria zemřela, její vnučka Deria dorazila do Králova přístaviště vyjednat mír. A ač se neví, co bylo v dopisu pro Aegona, který ho tak jednoznačně přesvědčil zanechat válčení, říká se, že to mohla být zpráva, že jeho milovaná Rhaenys žije a je mučena v Peklolese. Královnino tělo ale trůn nikdy nezískal zpátky, a co se s ním stalo, ať už v Peklolese zemřela hned nebo až v mukách, není jisté.
Od té doby Ullerové nadále zůstávali věrnými spojenci Martellů, spolu s nimi jim odolávali ještě několik následujících generací, než se Dorne připojilo k Sedmi královstvím sňatkem prince Daerona II. a princezny Myriah Martell, a spolu s nimi nesou velkou nelibost nad novými vládci říše vzešlými z Robertovy rebelie.
V současné době hlavně proto, že dlouholetou milenkou prince Oberyna Martella a matkou čtyř jeho nejmladších dcer (v seriálu Tyene Písek), je Ellaria Písek, nemanželská dcera lorda Harmena Ullera, a nejen skrze ní udržují Ullerové se svými lenními pány úzké styky. Harmen, jak je v Dorne zvykem, se svým bastardem zachází dobře a vychází i s Oberynem. On a jeho bratr Ulwyck ho například i s Ellariou doprovázeli na královskou svatbu Joffreyho Baratheona a Margaery Tyrell.
Nebo v knize plánovala dědička Dorne, princezna Arianne Martell, korunovat Myrcellu Baratheon královnou, aby tím ještě víc rozeštvala Lannistery a podkopala stabilitu Železného trůnu. Tvrdila, že ideálním místem pro rozpoutání této konspirace je Pekloles, protože Ullerové se k ní pro jejich vztah k Oberynovi určitě připojí.
V seriálu zase naopak Ellaria ukázala odlišnou osobnost a držela se spíše šílenosti Ullerů, když se rozhodla pomstít vlažnou reakci na smrt Oberyna tak, že vyvraždí zbytek jeho rodiny.
Členové rodu Ullerů na začátku ságy:
- lord Harmen Uller, lord Peklolesa
- Ellaria Písek, bastard Harmena, milenka prince Oberyna Martella, matka Elii, Obelly, Dorey a Lorezy Písek, v seriálu matka Tyene Písek
- ser Ulwyck Uller, bratr Harmena
Žádné komentáře:
Okomentovat