Nekorunovaní Targaryeni 34: Jaehaera Targaryen

Princezna Jaehaera Targaryen (v prvním návrhu rodokmenu znělo její jméno nejspíš Maelyra) se narodila v roce 123 po dobytí Západozemí Targaryeny, tedy v roce jejich svatby princi Aegonovi a jeho sestře a manželce princezně Helaeně jako jejich jediná dcera (v seriálu Rod draka byla o dva roky mladší i navzdory posunutí letopočtu). Pojmenovali ji po dědečkovi jejího dědečka Viseryse I., králi Jaehaerysovi I., stejně jako její dvojče Jaehaeryse. 

zdroj

V královské rodině tehdy měla děti jen její teta a Viserysova zvolená dědička Rhaenyra. Tudíž její rodiče a rodina její babičky Alicent Hightower nadšeně ohlašovali, že i teprve šestnáctiletý Aegon (Helaena byla ještě o dva roky mladší) už má vlastní dědice. Byť se za Jaehaeru i trochu styděli. Narodila se maličká, neprospívala moc dobře, rostla pomalu, neplakala, nesmála se, ani se nechovala, jako normální děti, a čím byla starší, tím víc bylo znát, jak neprojevuje emoce. A nakonec ji popisovali převážně jako milou prosťačku. Na druhou stranu ukázala, že stále patří do rodu Targaryenů – do kolébky jí dali dračí vejce, to se vylíhlo a Jaehaera se začala sbližovat s drakem, jehož pojmenovala Morghul, ve vznešené valyrijštině smrt. 

Ten samý rok jí také přibyli dva poloviční sourozenci, jen se s nimi rozhodně nesměla znát. Její otec přivedl do jiného stavu prostitutku v Hedvábné uličce, která mu porodila syna, a komornou své matky, která porodila děvče, přičemž ani jedno z dětí Aegon neuznal. A o čtyři roky později se Jaehaera dočkala i dalšího oficiálního bratra, prince Maelora (v seriálu jeho postavu vynechali). 

Když jí pak bylo pět, necelých šest, třetí den třetího měsíce roku 129 ji matka se sourozenci vzala jako často před spaním navštívit dědečka Viseryse. Ten jim nadšeně vyprávěl smyšlený příběh, jak král Jaehaerys I. odletěl za Zeď a na svém drakovi bojoval s divokými, obry a nemrtvými. Akorát později téže noci Viserys zemřel (v seriálu zemřel po rodinné večeři, které se neúčastnily nejmladší děti, a jeho zdraví mu neumožňovalo jejich návštěvy a vyprávění příběhů). 

Z mnoha až k poslední

Alicent a zastánci muže na trůně na to korunovali jejího otce Aegonem II. navzdory Viserysovu přání, aby se královnou stala Rhaenyra. Rhaenyra si samozřejmě takový zásah do práv nenechala líbit. Její rodina a podporovatelé korunovali ji na Dračím kameni, vše vyústilo ve válku známou později jako tanec draků a na Jaehaeru, byť se vyhnula drastickému válečnému násilí, měla hluboký dopad.

Ještě před propuknutím bojů Jaehaeřin strýc Aemond vyrazil shánět podporu do Bouřlivého konce, kde se střetl s Rhaenyřiným synem Lucerysem. A při jejich potyčce vyvolané předchozími spory a nepřátelstvím ho zabil. To Rhaenyru zdrtilo a její manžel Daemon, zároveň Jaehaeřin prastrýc, vyhlásil pomstu. Slíbil jí syna za syna. Nikoho jiného než Jaehaeřino dvojče. 

Nějaký čas na to, stále ještě toho roku, se dva muži známí jen jako řezník a bývalý seržant městské hlídky (v seriálu stále aktivní) Krev (také Krvař) a krysař Sýr (také Syreček) vplížili do komnaty královny vdovy Alicent v Pobočníkově věži, kam se po smrti Viseryse přestěhovala. Znali Helaenin zvyk brát své děti při západu slunce za matkou, než půjdou do postele. Zabili Alicentinu komornou, svázali Alicent, a když Helaena vešla s dětmi, Krev zatarasil dveře, zabil Helaenina strážného a Sýr popadl Maelora. Řekl pak Helaeně, že jsou vymahači dluhů, a zeptal se, kterého ze svých synů si přeje ztratit. 

Královna nabízela sebe. Odmítli. Musí být syn. Když panikařila, nedokázala rozhodnout, Sýr na ni tlačil, ať se rozhodne, než se Krev začne nudit a znásilní Jaehaeru. Také hrozili, že zabijí všechny. Plačící Helaena tedy konečně zvolila dvouletého Maelora. Sýr mu řekl, že ho maminka chce mrtvého, poté se ušklíbl na Krve. Ten usekl hlavu Jaehaerysovi. Posléze ji popadli a utekli, aniž by ublížili ještě někomu jinému.

Pouze v seriálu nebyl zamýšlený cíl Jaehaerys a oba vrahy sjednal osobně Daemon, zatímco v předloze je zprostředkoval přes svou bývalou milenku Mysarii, která znala městské podsvětí. Poslal je zabít přímo Aemonda, ale měla stačit i krev jiného prince, pokud by Aemonda nenašli. Oba se tak vplížili do Rudé bašty, jenže mezi královskými komnatami neuměli najít cestu a nevěděli, které komnaty jsou čí, až narazili na ložnici Aegonových dětí, kde pod dozorem Helaeny spali Jaehaerys a Jaehaera. 

Protože si v seriálovém věku čtyř let byla dvojčata nerozeznatelně podobná, nutili ji prozradit, kdo z nich je chlapec. Helaena jim nabídla svůj drahý náhrdelník, který sice vzali, ale nestačilo jim to. Konečně ji přiměli ukázat na Jaehaeryse, a protože Daemon požadoval hlavu jako důkaz k vyplacení druhé části slíbené odměny, jali se ji odřezat. Zatímco Helaena popadla do náruče Jaehaeru a utekla do matčiných komnat.

zdroj

Helaena pak propadla do hlubokých depresí a šílenství, odmítala jíst, koupat se, opouštět své komnaty, starat se o děti, nedokázala vystát přítomnost Maelora (v seriálu měla smrt na Helaenu výrazně menší dopad a byla schopná fungovat jako obvykle). Aegon se začal každou noc opíjet. Novým dědicem se stal Maelor a druhou v pořadí patrně právě Jaehaera, ač nárok žen na Železný trůn byl vždy rozporný (v seriálu její nároky pominuli ve prospěch jejího strýce Aemonda). A ač v seriálu se ještě některé postavy částečně vykrucovaly při pokusech najít cestu k míru, pro většinu už nešlo před plnokrevnou válkou ustoupit.

Jaehaera její první část prožila v Králově přístavišti v péči své babičky. Jenže v roce 130 se nad městem objevily Rhaenyřini draci ve chvíli, kdy většina posádky města a především bojeschopní draci jejího otce bojovali v jiných částech říše. Město nevyhnutelně muselo padnout. Mistr našeptavačů Larys Strong tak zajistil, aby se král a dědicové trůnu bezpečně dostali pryč, každý na jiné místo, aby zvýšil jejich šance na přežití (v seriálu osobně odvezl pouze Aegona dřív, než se Rhaenyra rozhodla město napadnout). Vyvedl je tajnými chodbami z Maegorovy pevnosti, o nichž nikdo jiný nevěděl, a Jaehaeru svěřil gardistovi seru Willisi Fellovi, jenž přísahal, že ji dopraví do Bouřlivého konce lordu Borrosovi Baratheonovi. Což se mu také podařilo. 

Rhaenyra tak nikdy nezjistila, jak a kam Jaehaera zmizela, ani přes vypsané vysoké odměny či skupinky královských vyšetřovatelů, jež měli všechny najít a potrestat kohokoli, kdo jim pomohl. Jaehaera zůstala v bezpečí Bouřlivého konce celý zbytek války a zpátky domů se vrátila v roce 131 spolu s delegací dam z rodu Baratheonů poté, co oba válčící sourozenci, Rhaenyra i Aegon II., zemřeli a říše začala nastolovat nové pořádky. 

Vrátila se však do neutěšené situace. Její rodiče byli po smrti – Aegon z rukou travičů, Helaena spáchala sebevraždu. I Maelora zavraždili během jejich útěku z hlavního města. Padli její strýcové, téměř celá rodina její tety, ve městě nezbyl dokonce žádný drak včetně Morghula. Jen jedenáctiletý (v seriálu mladší) Rhaenyřin syn Aegon, jehož na to konto korunovali Aegonem III. Tehdy osmiletá Jaehaera tak byla poslední Targaryen ze strany Aegona II. A jako součást mírových smluv se stala Aegonovou nevěstou. Byť s ohledem na jejich věk sňatek nikdy nezavršili. Nestihli to. 

Smutná královnička

Většině říše přišel takový sňatek jako rozumné politické řešení. Ne všem. Jaehaeřina babička Alicent, jež válku přežila pod dohledem v Rudé baště, byla silně proti a nezúčastnila se obřadu. Dokonce jednou vyděsila Jaehaeru radou, aby Aegonovi podřízla hrdlo, až bude spát. A nejvíc jí trpěli samozřejmě Aegon a Jaehaera. Oba byli válkou a vražděním v rodině neskutečně traumatizovaní. 

Nebyl to jen věk, co jim bránilo plnit své královské povinnosti. Byť si měšťané připomínali její velkolepou svatbu, na níž se snažila vypadat statečně a krásně, nebyla jim jako nová královna lhostejná, Jaehaera se často ukrývala ve svých komnatách a k jejím dosavadním poruchám se přidaly další. Byla plačtivá, ustrašená, samotářská, stále považovaná za prostoduchou. Jen ve společnosti dobře známých služebných a dam (někdy si si ní s panenkami třeba hrála malá Falena Stokeworth, která se po válce dostala ke dvoru), koťat a panenek se zdála spokojenější. A Aegon se stal zasmušilým, melancholickým, bez zájmu o společnost, figurkou lordů, regentů a malé rady. 

Dva roky po svatbě, v roce 133, v pouhých deseti letech pak Jaehaera tento krušný život završila. Oficiálně spáchala sebevraždu, když skočila z okna jako její matka a nabodla se na hroty v příkopu kolem Maegorovy pevnosti. Nebyla to rychlá a už vůbec ne bezbolestná smrt. Jaehaera trpěla agonickou půlhodinu, než konečně podlehla svým zraněním. A spolu s ní zanikla i celá královská rodová linie krále Viseryse I. a jeho druhé manželky Alicent Hightower. 

Nebylo nicméně jasné, co ji zrovna v tu dobu k sebevraždě dohnalo. Zda se po pár letech deprese rozhodla vše ukončit. Zda byl poslední kapkou potrat Aegonovy poloviční sestry Rhaeny, který Jaehaeru rozrušil. Podle některých to mohla být žárlivost na těhotenství jeho další poloviční sestry Baely. Podle dalších milovala Aegona, ale on si jí vůbec nevšímal. A spousta hlasů provolávala vraždu. 

Existovala hromada podezřelých, byť většina založená na domněnkách. Jako Aegon, jenž měl dát příkaz gardistovi u královniny komnaty, neboť měl dost jejího pláče, chtěl novou ženu a pomstu Aegonovi II. Přece jen mu bylo třináct a zájem neměl o nikoho. Lady Cassandra Baratheon, Jaehaeřina společnice, kterou těsně před koncem války zasnoubili s Aegonem II., předtím možná s Aemondem, těžce snášela zklamání, po narození bratra už ani nebyla dědičkou Bouřlivého konce a vadilo jí pečovat o ufňukanou Jaehaeru, již ze všeho vinila. Komorná, která Jaehaeře ukradla dvě panenky a perlový náhrdelník, nebo páže, které ji před rokem polilo polévkou a zbili ho za to – oba po výslechu prohlásili za nevinné, akorát chlapec tam zemřel a dívka přišla o ruku. Septa kvůli slovům, jak by Jeahaera neměla mít děti, protože prostoduché ženy rodí prostoduché syny. Ani tu se po odtažení do cel nepodařilo usvědčit. Někteří si vzpomněli na pověsti o záhadné smrti Maegora Krutého, v nichž figuroval kdosi bloumající po tajných chodbách. Nic neznělo věrohodně.

Zůstal jediný možný strůjce Jaehaeřiny smrti, tehdejší pobočník lord Unwin Peake, někdejší příznivce Aegona II. Netajil se starostmi o nástupnictví. Aegon neměl děti ani dostupné sourozence, zjevně se na tom v manželství s Jaehaerou nemělo nic změnit. Takže jako jeho dědičky přicházely v úvahu jeho jen poloviční sestry Rhaena a Baela, což Unwin nehodlal připustit. Pak jejich případné děti. Rhaena potratila, ovšem Baela byla těhotná. A Unwin nehodlal připustit ani to, že na trůn usedne její syn, protože ji i jejího manžela Alyna Velaryona nesnášel. Tudíž se snadno mohl rozhodnout přimět Aegona, aby si dědice opatřil, jen s jinou královnou než Jaehaerou. 

K tomu měl skvělou příležitost – v noci Jaehaeřiny smrti hlídal její komnatu se Mervyn Květina, jeho nemanželský bratr. Sice i podle nejoplzlejších členů dvora by sám vraždil něžnějším způsobem, jenže také mohl umožnit, aby do komnaty vstoupil někdo, kdo rozpaky trpět nebude. Třeba bezohledný kapitán Unwinovy osobní stráže. Což by stále zůstávalo jen jedním z dohadů, kdyby pouhých sedmí dní po zpopelnění Jaehaery Unwin nepřišel za Aegonem se sdělením, že pro dobro říše musí ukončit truchlení a znovu se oženit, k čemuž už mu dokonce vybral královnu – svou vlastní dceru. Díky nátlaku ostatních lordů nakonec svatba s lady Peake neproběhla, nicméně jím dosazení dvořané a úředníci se následně ještě podíleli na několika vážných spiknutích. Tudíž je nanejvýš pravděpodobné, že smutný život smutného dítěte tragicky završily právě ambice muže, jenž dokonce kdysi přísahal věrnost jejímu otci.