zdroj |
Nebylo řečeno, o jak starý rod se jedná, ale Cafferenové se museli objevit nejpozději v době Andalů, protože za vlády Aegona I. Targaryena už byli v Bouřlivých krajinách dlouho zavedení. Konkrétně tehdy se ser Jon Cafferen ženil s dcerou lorda Oakhearta, lady Alys. Bylo to v době první dornské války po dobytí většiny Západozemí Targaryeny, kdy nových Sedm království a Dorne krutě bojovaly mezi sebou.
Během svatby se u Kolouchova ukázal jako nezvaný host dornský lord Wyl z Wylu a zrádný sluha ho s jeho muži vpustil vedlejší brankou do hradu. Wyl pak zabil lorda Oakhearta a většinu hostů, Jona vykastroval, na což se Alys musela dívat, pak ji i její komorné Wylovi muži hromadně znásilnili a prodali myrskému otrokáři. Což se dodnes považuje za nejodpornější čin první dornské války a v Koulouchově stejně jako ve Starém dubu si na Wyla dodnes s hořkostí pamatují.
Potom se Cafferenové výrazněji předvedli až naopak na konci vlády Targaryenů, v době Robertovy rebelie. Lord Cafferen tehdy na počátku zůstal věrný Železnému trůnu a postavil se svému lennímu pánovi Robertovi Baratheonovi, který povstal proti Targaryenům poté, co jeho snoubenka Lyanna Stark zmizela s korunním princem, Aerys II. nechal nespravedlivě popravit mnoho šlechticů včetně lorda Starka a jeho dědice a žádal hlavu Roberta a Neda Starka vlastně jen proto, že se nimi byli příbuzní.
Robert proto v Bouřlivých krajinách svolal své vazaly, ale ne všichni ho poslechli. Lordi Cafferen, Fell a Grandison zůstali při Aerysovi. Dohodli se, že svou sílu spojí u Létohradu v dornských mokřadách do jedné velké armády a zamíří proti Bouřlivému konci Baratheonů a Robertovi. Robert se ovšem dozvěděl o jejich dohodě a chvátal, aby se jim postavil dřív, než ho stihnou obklíčit. Povedlo se mu přitom dorazit k Létohradu jako první a utkal se s armádou každého ze tří lordů, jak postupně přicházely, v jediný den. A všechny tři porazil.
Lord Fell v této potyčce padl, takže jeho dědice, lorda Grandisona a lorda Cafferena zajal. A po chvíli v zajetí všechny tři také přesvědčil, aby se přidali k rebelům a oni s ním ochotně vyrazili na další tažení do Roviny. Robert se pravděpodobně snažil obsadit Ashford v Rovině kousek za západními hranicemi Bouřlivých krajin, aby je zajistil proti Tyrellům s největší armádou v říši, nebo ho tam možná nalákal vojevůdce Randyll Tarly.
Každopádně Robert, jeho stále věrní vazalové i znovu věrní vazalové se s Randyllovým předvojem střetli. Randyll je nečekaně přemohl a donutil k úprku, který byl jejich jedinou možností, pokud nechtěli čekat i na hlavní část masivní armády Tyrellů. A při tom Randyll také zabil lorda Cafferena a poslal jeho hlavu Aerysovi.
Ve skutečnosti ale nešlo o rozhodující bitvu. Ani jedna strana nedošla velkých ztrát, spíš museli změnit strategii. Robert musel utéct do Říčních krajin a Tyrellové měli volnou cestu k obklíčení Bouřlivého konce. Jenže jak se ukázalo, to nakonec byl pro rebely vítězný postup, protože Robert se v Říčních krajinách spojil s Tullyi, Starky a Arryny a rozdrtili královskou armádu, zatímco Tyrellové vysedávali kolem Bouřlivého konce. A navíc to pomohlo i Cafferenům, protože když ti se přidali k Robertovi vlastně ještě na samém začátku rebelie, nečelili žádným sankcím a mělo by jít o stále existující, prosperující rod. Jen se v příběhu zatím neobjevil žádný jeho současný člen.
Žádné komentáře:
Okomentovat