Historie vlády Targaryenů 7: Urození bastardi a král, jenž třímal Meč

Po smrti nehodného a hanebného krále Aegona IV. Targaryena se konečně pro říši vzedmula naděje v podobě jeho jediného legitimního syna Daerona, korunovaného jako Daeron II. a přezdívaného Dobrý a kvůli narážkám na jeho údajný původ a falešnému obviňování jeho matky z cizoložství i Z nevěry zrozený. Věrný byl ale spíš prvnímu přídomku, protože šlo o důstojného muže a krále s laskavým a přemýšlivým obličejem, hubenou postavou, avšak odhodlanou náturou. Nebyl bojovníkem, spíš učencem, rád se obklopoval mistry a jinými vzdělanci a jediným jeho společným rysem s otcem byl trůn a dračí koruna z červeného zlata, již se rozhodl nosit i on, aby smetl nejistotu ohledně svého otcovství.

Nevyřídil tím ale všechny pozůstatky otcových činů. Ještě jako princ Dračího kamene utekl z otcova dvora na Dračí kámen, kde trávil léta ve společnosti své manželky a dětí Baelora, Aeryse, Rhaegela a Maekara, odloučeně od dekadence dvora v Králově přístavišti, a prakticky se tak z odstupu přesvědčil, jak nemá vypadat král. A když pak Aegon IV. zemřel, Daeron okamžitě vyrazil do hlavního města, přijal korunu a musel začít pracovat na urovnání všeho, co jeho otec úspěšně ničil, úplně od začátku.

zdroj

Nejprve vyměnil všechny členy malé rady za vlastní loajální muže, moudré a schopné rádce, a ke dvoru místo dosavadních patolízalů a chtivých bezskrupulózních šlechticů povolal mnoho Dornů s úkolem okořenit Rudou baštu cizí kulturou, s čímž ovšem ne všichni ostatní souhlasili. Během následujícího roku také pročistil Městskou hlídku Králova přístaviště od zkorumpovaných členů, snažil se stabilizovat téměř rozvrácenou říši a na bedrech mu též spočívala tíže starostí o Dorne. Jeho poměrně šťastné manželství s Myriah Martell, které bylo uzavřeno jako záruka míru s Dorne, znamenalo, že dornská princezna byla nyní královnou Sedmi království a Daeron proto začal vyjednávat se svým švagrem, princem Maronem, o sjednocení Dorne a říše.

Nad hlavou mu ale stále viselo poslední Aegonovo legitimizační rozhodnutí, které nemohl zrušit. Musel tak být opatrný a pamatovat i na své poloviční sourozence, s nimiž raději zacházel čestně a dále jim poskytoval stejný luxus jako Aegon, jinak by se mohli začít bouřit. Přesto se ale čtveřice urozených bastardů ukázala jako největší nebezpečí pro vládu jak jeho, tak jeho nástupců.

Nejmladší z nich, Shiera Hvězda moře, slavná pro svou krásu, byla svůdnicí s dlouhými stříbrozlatými vlasy a obličejem ve tvaru srdce a měla různě barevné oči – jedno modré a jedno zelené, což prý jen podtrhovalo její zajímavost. Měla též ráda slonovinu, krajky a stříbrné prvky v oblečení, ale nikdy nenosila zlato, které považovala za příliš vulgární. Vlastnila třeba slavný těžký náhrdelník vykládaný safíry a smaragdy, jenž ladil s jejíma neobvyklýma očima. Stejně tak ale zářila i její inteligence. Byla velkým čtenářem už od raného věku, mluvila spoustou jazyků a starala se o velkou knihovnu. Údajně také ovládala temná umění jako její matka Serenei, též se měla podle šepotů u dvora koupat v krvi panen, aby si udržela krásu, a svého vzhledu a důvtipu dokázala brilantně využít k získávání mužů, což způsobovalo mnoho problémů. A výrazně to zasáhlo i do vztahu jejích bratrů a následující války.

Shiera se sice nikdy neprovdala, přesto měla mnoho milenců, kteří pro ni nesčetněkrát bojovali nebo se dokonce zabíjeli, když opadl její zájem. Nejoddanějším nápadníkem byl její poloviční bratr Brynden Řeka, jenž ji opakovaně, údajně půlstokrát, žádal o ruku. Ona nikdy nabídku nepřijala, ovšem ochotně s ním sdílela lože a bavila se tím, že na ni žárlil, když jako svobodná žena koketovala s jinými, především s druhým poloviční bratrem Aegorem Řekou. To značně prohloubilo nenávist mezi sourozenci a někteří tvrdí, že právě kvůli tomu Sedm království krvácelo.

Aegor Řeka, později přezdívaný Hořkoocel, byl totiž známý rytíř a válečník s rudým hřebcem rodu Brackenů za svou matku s černými dračími křídly za rod Blackfyrů na zlatém poli ve znaku a podle toho také vypadal a jednal. Byl vysoký, dobře stavěný, mrštný, a protože Targaryenem byl pouze jeho otec, měl fialové oči, ale černé vlasy. Zato se nikdy nesmál, celý život zůstal zatrpklý a zvláštní odpor, jenž se ještě prohloubil, když ho Shiera odmítla, choval k Bryndenovi a jeho matce, Melisse Blackwood, jako každý jiný Bracken. Navíc byl na rozdíl od Bryndena po vyhnání Brackenů z Králova přístaviště vychováván mimo město v Kamenném plotu a jediná satisfakce, jíž se po letech dočkal, byl souhlas se sňatkem jeho neteře Cally Blackfyre.

Brynden Řeka zato nemohl být odlišnější. Měl jako znak bílého draka s rudýma očima chrlícího rudý plamen na černém poli, protože sám byl s mléčně bílou kůží, dlouhými bílými vlasy a rudýma očima albín. Na pravé tváři měl vínově rudé znaménko sahající od hrdla až na tvář, pročež se mu přezdívalo Krvevran – říkalo se, že připomíná havrana utopeného v krvi. Ačkoli mnozí toho názoru nebyli a třeba rytíř Duncan Vysoký si myslel, že připomíná prostě kaňku. Nebyl ani vysoký nebo svalnatý, spíš vyzáblý, měl svou temnou stránku a zlověstnou pověst jako čaroděj a velmi inteligentní mistr našeptávačů. K tomu nosil barvy temnoty a kouře – tmavě šedou a černou, jeho kůže byla citlivá na světlo, takže většinou měl plášť a kápi, a i v boji preferoval vzdálenost, tudíž se stal odborníkem na lukostřelbu.

A největší klín mezi něj a Hořkoocel kromě Shiery vrazily i skutečnosti, že se také narodil v Králově přístavišti, ale mohl zůstat u dvora i poté, co krále přestala jeho matka zajímat a nahradila ji jiná milenka, že i přes oblibu v dlouhém luku z čarostromu disponoval Visenyiným mečem z valyrijské oceli, Temnou sestrou, a především, že zřetelně stranil jedinému manželskému sourozenci Daeronovi.

Úplně nejnebezpečnějším se ale ukázal nejstarší urozený bastard, Daemon Vodský, později Daemon Blackfyre, přezdívaný Černý drak, Král, jenž třímal Meč a Uchazeč. Malý postrach Rudé bašty vyrostl ve vysokého muže s širokými rameny, svalnatými pažemi a plochým břichem a jako Targaryen z obou stran měl všechny znaky jejich rodu, tedy tmavě fialové oči, stříbrozlaté dlouhé vlasy a téměř nadlidskou krásu. Zkrátka každým coulem valyrijský bojovník, mnohými označován jako znovuzrozený Aegon Dobyvatel. I jeho brnění bylo zdobené a drahé, celé z černých a rudých plátů, a jeho bitevní přilbice měla jako nepřehlédnutelný poznávací znak ocelová dračí křídla. A že je nenechal moc často spát. Ovládal všechny zbraně užívané v bitvách a když třímal otcův Blackfyre, vypadal jako sám Válečník. Vyhrával proto snadno boje, přátelství i ženy a nakonec se rozhodl získat mnohem víc.

Uchazečův vzestup

Daemon byl už dlouho zasnouben s dcerou tyrošského archona a po smrti Aegona Daeron II. souhlasil, že vyplatí slíbené věno, aby k sňatku došlo. Daemon totiž údajně nejdřív příliš nadšení neprojevoval, protože miloval princeznu Daenerys, Daeronovu mladší sestru, a jeho city měly být opětované, ale podle Dorana Martella si Daeron uvědomoval, že prospěch tisíců je přednější než prospěch dvou. Navíc o této údajné romanci dodnes panují značné pochyby. A nakonec se ve svých čtrnácti letech i Daemon rozhodl nepošpinit poslední zbytky otcovy cti nedodržením dohody, souhlasil a jako svatební dar od Daerona získal vlastní zemi u Černovody, na níž si mohl postavit pevnost a vybudovat opravdový rod Blackfyrů. Někteří říkají, že to nový král udělal, aby potvrdil jeho legitimitu a zajistil si přízeň urozených bastardů, jiní, že byl prostě hodný a spravedlivý. Ale jakýkoli úmysl byl ten skutečný, jeho úsilí se nakonec ukázalo marným.

zdroj

Daemon možností využil a na novém domově začal pracovat. Udělal to, co mezi urozenými bastardy nebylo neobvyklé, tedy že si přisvojil znak Targaryenů s obrácenými barvami – černého draka na rudém poli, a zvolil si nové rodové jméno po slavném meči Aegona Dobyvatele, jenž dostal od otce. Vznikla tak vedlejší větev rodu Targaryenů s neznámým mottem, avšak velmi známým vzhledem. Stejně jako Targaryeni měli i Blackfyrové platinově blonďaté vlasy, fialové oči a vyskytovala se mezi nimi schopnost předvídání ve snech. Jeho manželství též bylo spokojené, velmi bohaté a plodné. Během let mu přineslo sedm synů a několik dcer, takže dlouho neměl důvod rebelovat a vypadalo to, že problémy budou přinášet pouze šarvátky jeho bastardích bratrů kvůli jejich bastardí sestře. Ale nakonec došlo k zásadnímu zlomu, o němž se dá říct, že byl jiskrou první Blackfyrovy rebelie. 

Po dvou letech vyjednávání byla konečně sjednána dohoda o připojení Dorne k Sedmi královstvím. Princ Maron Martell souhlasil, že sňatkem s královou sestrou Daenerys spojí obě říše, a o rok později přísahal věrnost Železnému trůnu. Poklekl před svým novým králem, složil mu k nohám vládu nad Dorne, Daeron mu přikázal povstat, čímž jeho přísahu přijal, a společně odešli do Velkého Baerlorova septa, kde před sochu krále Baelora I. položili zlatý věnec. Daeron pak prohlásil „Baelore, tvá práce je hotova“ a konečně se sjednotilo celé Západozemí jižně od Zdi, dvě stě let od chvíle, kdy po tom poprvé zatoužil Aegon Dobyvatel.

Na oslavu pak Daeron položil základy Létohradu, nového paláce v Dornských mokřadách u hranice s Dorne, jen lehce opevněného jako důkaz důvěry, a uvedl v život několik privilegií pro Dorne, která měla zajistit, že se nepokusí znovu rebelovat, jako se stalo v minulosti, když bylo dobyto silou. Mezi ně nepochybně patřila nezraněná hrdost, když od těch dob Dornové rádi říkají, že se je ani drakům nepodařilo přinutit pokleknout a jejich spojenectví získali až v posteli, ale důležitější byla širší práva, kterými disponovali na rozdíl od jiných velkých rodů. Čelní představitel Dorne si například mohl ponechat titul princ i vlastní zákony a mohl vybírat daně pro trůn s menší kontrolou z Králova přístaviště, než měli ostatní správci. Nicméně to způsobilo nelibost mnoha lordů a přesvědčení, že má Dorne na krále až příliš velký vliv. 

K tomu ve vzduchu stále visely pověsti o tom, že Daemon Blackfyre miloval princeznu Daenerys a ona jeho, že mu byla neformálně slíbena Aegonem IV. vedle Rohanne z Tyroše a že mu byla Daeronem upřena. Tudíž že by ji měl získat zpátky, což by nejeden lord upřednostňoval před spojením s Martelly. To měla být hlavně podle bardů příčina budoucích bojů. Pravda to být mohla, ale spíš ne. Daemon byl přítomen na Daenerysině svatbě, účastnil se i turnaje pořádaného při té příležitosti, a přestože při něm prohrál, když ho ze sedla vyhodil králův dědic Baelor, jemuž se od té doby říkalo Kopílam, neprojevil žádnou nevoli nebo vztek ani tehdy ani celých dalších osm let.

Jednoznačnou příčinou rebelie tedy bylo připojení Dorne k říši a příčinou, proč vypukla pod křídly Daemona, byl jeho odpor ke statusu bastarda, ač legitimizovaného, a stále přibývající množství rádců, jež mu podsouvali, aby konečně uplatnil nárok na trůn. Nejvýraznější hlas mezi nimi měl jeho poloviční bratr Aegor Řeka a jeho přítel ser Quentyn Kulový blesk Ball. Začali znovu přiživovat povídačky, že král Daeron II. není syn Aegona IV., a že když byl Daemon legitimizován a navíc Targaryen z obou stran, je logickou náhradou, lepším mužem a lepším králem.

Čím dál víc lordů z Dornských mokřad také přestávalo důvěřovat Daeronovi, zvlášť když jeho nejstarší syn a dědic Baelor zdědil po matce dornský vzhled a vypadal víc jako Martell než Targaryen. Začalo se jim stýskat po starých časech, kdy se místo dohadování s Dorny válčilo, lidé se tak obraceli k Daemonovi, přitažlivému a silnému válečníkovi popisovanému jako bůh mezi smrtelníky, a začali se ptát.

Aegon IV. nenáviděl Dorny, bojoval proti nim a lordi prosperující z takových bojů a sdílející tentýž názor hleděli na nový mír se zděšením. Proč to král dovolil? Proč Aegonův vlastní syn provedl tak zásadní změnu? Proč dal přednost cizákům před zájmy vlastního rodu a svých lordů? Proč se obklopuje volnomyšlenkářskou a neznámou kulturou nepřátel? Je to vůbec skutečný králův potomek? Vyhledali proto Daemona, protože v něm viděli naději na návrat ke „starým pořádkům“ a muže, který Dorny zatlačí, kam podle nich patří. Osm let se shromažďovali v jeho jméně, sdíleli svou nenávist a tlačili ho k akci, a pak se hráz konečně protrhla a plíživě připravovaná rebelie propukla naplno.