Rod Blackwood

zdroj

Blackwoodové jsou velice starý rod sídlící v Říčních krajinách a jedni z hlavních vazalů Tullyů. Mají však delší a bohatší historii než Tullyové sami, a to nejen od jejich příchodu do údolí u Červeného bodce Trojzubce. Už ve věku hrdinů vládli jako králové s bílým čarostromem na černém pozadí olemovaném hejnem havranů na červeném (v seriálu bez černého štítu, takže zůstal bílý čarostrom na rudém pozadí).

I jejich současné sídlo je spjaté s havrany a čarostromem, neboť se jmenuje Havranostrom, nynější lord Tytos Blackwood nosí velkolepý plášť z havraního peří a jen málo lidí nezná ohromný čarostrom Blackwoodů. Je sice už mrtvý (údajně otrávený jejich nepřáteli Brackeny), ale každý večer láká k nocování nesčetně havranů. A také slouží jako místo posledního odpočinku pro všechny Blackwoody, kteří nejsou pohřbeni ve vesnici Kamenné mohyly.

Blackwoodové ve věku hrdinů

Tyto jejich tradice a spojení nepřekvapivě pochází z dávné minulosti věku hrdinů a Prvních lidí, kdy se Blackwoodové objevili poprvé. Tehdy měli podle příběhů i překladu run mistra Barnebyho vládnout většině Vlčího lesa na Severu do doby, než je králové Zimy Starkové vyhnali. Odebrali se proto do centrálního Západozemí, kde si založili nové království, a právě odtamtud pochází i jejich hořký svár se sousedy Brackeny, kteří si také říkali králové. Respektive podle Blackwoodů to byli malí lordi a chovatelé koní, kteří si najali žoldáky, aby usurpovali Blackwoody, což se mělo stát asi pět set, nebo, podle Pravé historie, rovnou tisíc let před příchodem Andalů. Sice potom mnohokrát uzavřeli mír, někdy ho dokonce stvrdili i sňatky, ale nakonec začal jejich spor vždy nanovo a dodnes se oba rody dohadují o svou pravdu i o mnohá území.

Blackwoodové proti Andalům

Když do Západozemí vtrhli Andalové, podmanili si nejprve Údolí a odtamtud vyrazili proti proudu Trojzubce do srdce kontinentu. Tehdejší říční lordi a králové se s jejich nadvládou nechtěli jen tak smířit, a tak se i Blackwoodové a Brackenové spojili, aby se jim postavili. Dočkali se ale porážky v bitvě na Hořké řece a opět se rozhořela jejich nenávist, protože Brackenové raději konvertovali k andalské víře v Sedm a Blackwoodové se rozhodli ponechat si staré bohy jako jeden z mála rodů jižně od Šíje. A možná proto také mělo dojít k otravě čarostromu v Havranostromu.

K dalšímu nečekanému spojení pak došlo až ve chvíli, kdy se narodil Benedict Řeka, bastard s krví obou rodů. Jako chlapec nebyl moc oblíbený, avšak stal se skvělým rytířem Benedictem Smělým a projevil ještě vyšší ambice. Podle mistra Yandela se za něj postavili Brackeni i Blackwoodové, on postupně porazil všechny tehdejší krále a velké lordy Trojzubce a sám se nechat korunovat. A během třiadvacetileté vlády rozšířil svou říši až k Panenskému jezírku a k Šíji a pro tři následující století založil rod Justmanů (z jeho dalšího přízviska Spravedlivý – Just).

Po smrti krále Bernarra II. Justmana však skončila Benedictova linie a centrální Západozemí se na sto let ocitlo ve válce a honu lordů za uvolněnou korunou. Mezi nimi přitom nesměli chybět ani Blackwoodové, žhaví kandidáti na vítězství. Vlády nad Trojzubcem se totiž nakonec ujal rod Teagů, jenže přišel s nešťastný nápadem zakázat vyznávaní starých bohů. Tím proti sobě poštval značnou část poddaných a právě lord Roderick Blackwood povstal mezi prvními v rebelii. Neměl však dostatečné počty a téměř ho rozdrtili Bojovníci víry, takže požádal o pomoc svého zetě, bouřlivého krále Arlana III. Durrandona.

Arlan se do bojů ihned připojil s úmyslem ustavit jako krále Rodericka a také pro něj v bitvě šesti králů vyhrál. Jenže v ní padl i Roderick a zanechal po sobě teprve osmiletého dědice. Arlan přitom neměl mnoho důvěry v Roderickovy bratry, takže navrhl, aby se královnou stala Roderickova dcera Shiera Blackwood, manželka Arlanova syna. Jenže říční lordi zásadně odmítli mít v čele ženu, a tak Arlan přidal Trojzubec do Bouřlivého království.

Ani s tím však nebyli říční lordi spokojeni. Někteří z nich o další asi tři století později ochotně pomohli králi Harwynu Hoaremu ze Železných ostrovů napadnout Arlanovo království v naivní naději, že je osvobodí. Blackwoodové se přirozeně vzhledem k příbuzenství s Durrandony Železným postavili s lady Agnes Blackwood v čele. Ta se spojila s lordem Tommenem Tullym a vyrazila proti vetřelcům, jenže přišla další zrada Brackenů – Lothar Bracken zaútočil na jejich armádu z týlu a dotáhl ji i její dva syny přímo Harwynovi.

Harwyn oba chlapce vlastnoručně uškrtil a nabídl statečné Agnes, aby se stala jeho solnou ženou. Po jejím slavném výroku „Mám jiné syny. Havranostrom přetrvá dlouho poté, co ty a tví potomci budete sesazeni a zničeni. Tvá linie skončí v krvi a ohni,“ a statečném výroku „Radši bych v sobě měla tvůj meč než tvůj úd,“ ji ale nakonec probodl. Tak skončil všechen odpor říčního lidu proti Železným, kterým v postupu nezabránili ani muži poslaní z jihu Arrecem Durrandonem.

Blackwoodové tančící s draky

Stejně jako se při snaze zbavit se nepohodlných Teagů Blackwoodové ochotně spojili s cizím králem, spojili se při snaze zbavit se krutých Hoareů s Aegonem Dobyvatelem. Když proto Harren Černý Hoare během dobývání Západozemí odmítl Aegonovu výzvu, aby se mu vzdal, spolu s Tullyi a dalšími říčními rody povstali v rebelii a hromadně přešli na stranu draků. A když pak Aegon vypálil Harrenov a všechny Hoarey v něm, uvítali, že se nyní už jen Říční krajiny dostaly zpět do jejich vlastních rukou. Kvůli tomu, že byli Blackwoodové oslabeni sousedskou válkou s Brackeny, proběhlou asi dekádu předtím, ovšem věnoval Aegon titul lenního pána Trojzubce lordu Edmyu Tullymu.

Od té doby stáli Blackwoodové pevně za Targaryeny, a tak se účastnili i Velkého koncilu v Harrenově, kde se volil po sto letech vlády Targaryenů nástupce krále Jaehaeryse I. Tehdy zastávali nárok Laenora Velaryona, Jaehaerysova pravnuka, avšak neuspěli, neboť zvítězil Jaehaerysův vnuk Viserys I., bratranec Laenorovy matky. S čímž se tak docela nespokojili.

Když Viserysovo dlouho jediné žijící dítě Rhaenyra dorostla do věku na vdávání, jeden z Blackwoodů svedl duel s jedním z Brackenů o její ruku. Bohužel, bez ohledu na výsledek se Rhaenyra provdala za sera Laenora. I tak ale nakonec zůstali na její straně, a když zemřel Viserys a zanechal po sobě Rhaenyru na jedné a potomky od své druhé královny na druhé straně, pročež propukla válka o trůn známá jako Tanec draků, přidali se k ní.

Například do bitvy na břehu jezera přivedl bastard Blackwoodů, Robb Řeka zvaný Rudý Robb a Lukostřelec z Havranostromu, tři sta lučištníků. Dokázal tak zabránit nepřátelům ve vyslání jakékoli zprávy s žádostí o pomoc a významně tak přispěl k tomu, že se armáda ze západu podporující Aegona II., Rhaenyřina protivníka, nikdy nedostala do hlavního města. Lordem Blackwoodem se ale po krvavých potyčkách stal jedenáctiletý Benjicot a Blackwoodové mohli svá vítězství zase rychle ztratit. Třeba princ Aemond, pravá ruka Aegona II., vypaloval nezřízeně na dračici Vhagar Říční krajiny, a Benjicot nemohl vůbec nic udělat. Teprve o něco později, po druhé bitvě u Tumbletonu, našel půdu pod nohama.

zdroj
Tam totiž jeden z jeho lučištníků, Billy Burley, zabil oslabenou dračici Tessarion, a když se po decimujících bojích posbíraly zbytky říčních lidí, spolu s Mladým Kermitem Tullym vyrazil jako Ještě mladší Ben pod vedením své tety Alysanne Blackwood, Černé Aly, po Královské cestě na jih. Proti nim pochodoval lord Borros Baratheon, brutální, negramotný muž, jistý si vítězstvím, ovšem Benjicot, od té doby známý jako Krvavý Ben, snadno prolomil jeho linie, lučištníci Černé Aly zabili jeho rytíře a v cestě do Králova přístaviště proti Aegonovi II. už jim nic nestálo. Snad jen fakt, že Aegon skonal jedem dřív, než se k němu dostali.

Brzy po nich také dorazil obávaný lord Cregan Stark, který krátce sloužil jako pobočník nového krále Aegona III., a snažil se do města vrátit řád. Třeba tím, že popravoval všechny podezřelé z královy otravy. Mezi nimi přitom byl i slavný Corlys Velaryon, Mořský had, jeden z nejdůležitějších hráčů celého Tance, a jeho život zachránil až souhlas Černé Aly se svatbou s Creganem. Výměnou za něj totiž dostal Corlys milost a Aly se stala lady Zimohradu a matkou Sarry, Alys, Rayi a Mariah. Nebyla ostatně jediná. Lady Melantha Blackwood se stala manželkou lorda Willama Starka a matkou Jocelyn a Edwyla, dědečka Neda Starka, který převzal Zimohrad poté, co jeho otec padl v boji s Raymunem Rudovousem, králem za Zdí.

Ani tím ale Blackwoodové zdaleka nekončili. Když se na trůn dostal Nehodný král Aegon IV., proslavil se především množstvím svých společnic a několika dlouhodobými milenkami. Šestou z nich byla lady Melissa „Missy“ Blackwood, štíhlá, hezká, hodná, štědrá a skromná dívka, milovaná dvorem. Dokonce si měla spřátelit i Aegonovu sestru a manželku Naerys, jejich bratra prince Aemona Dračího rytíře a korunního prince Daerona. Jenže to bylo trnem v oku Brackenům, zvláště proto, že Missy nahradila coby milenka lady Barbu Bracken. Ta tedy nevynechala jedinou příležitosti svou rivalku pomluvit, a když třeba jednou utrousila, že je Missy plochá jako chlapec, Aegon, jenž původně přejmenoval kopce známé jako Matčiny cecky na sporném území mezi zeměmi Blackwoodů a Brackenů na Barbiny cecky, z nich udělal Missiny a věnoval je Blackwoodům.

Svou pozici si pak udržela celých pět let, kdy stihla porodit tři děti – Myu, Gwenys a Bryndena Řeku. A i když ji nakonec propustili ze dvora a nahradila ji Bethany Bracken vychovaná k tomu, aby svedla krále zpět pro Brackeny, ona a především Brynden si udrželi své kontakty a využívali jich až v nečekaném rozsahu. Proto také v božím háji Havranostromu dodnes stojí Melissina socha.

Bastard Blackwood v čele říše

O jejích bastardích dcerách pak už není nic dalšího známo, ale Brynden Řeka, poloviční Blackwood, do mystérií obklopujících rod jeho matky rozhodně mnoho přidal. Postupem času si vysloužil přezdívku Krvevran a Tříoká vrána, stal se rytířem, pobočníkem krále, lordem velitelem Noční hlídky a posledním zelenověštcem.

Na smrtelné posteli Aegona IV. se sice stejně jako jeho ostatní poloviční sourozenci dočkal legitimizace, jenže se nedá říct, že pro něj tento akt znamenal mnoho. Zůstal věrným služebníkem Targaryenů a život si dál zařídil podle sebe. Zvolil si erb s bílým drakem s rudýma očima chrlícím rudý plamen na černém poli, protože sám byl albín s mléčně bílou kůží, dlouhými bílými vlasy a rudýma očima, na pravé straně obličeje měl navíc vínové znaménko od hrdla až po tvář, které mělo připomínat havrana topícího se v krvi, a i když nebyl svalnatý jako jeho další slavní bratři, vysloužil si pověst velice obávaného muže.

Věří se, že byl čarodějem, působil jako mistr našeptávačů, dokázal vládnout království právě pomocí špehů a kouzel a oblíbenou hádankou se stalo „Kolik očí má lord Krvevran? Tisíc očí a jedno.“ Navíc i přes svůj zevnějšek byl schopným válečníkem, vládl valyrijskou Temnou sestrou a se svým dlouhým lukem z čarostromu exceloval v lukostřelbě. 

Miloval také svou poloviční sestru Shieru Hvězdu moře, stejně jako jejich bratr Aegor Řeka „Hořkoocel“, jenž ho proto nenáviděl. Tato nenávist je mimo jiné (dál i to, že Aegor byl napůl Bracken) postavila proti sobě v první Blackfyrově rebelii. Tehdy se jejich další urozený bastardí bratr Daemon Blackfyre pokusil usurpovat trůn, Hořkoocel se rozhodl mu pomoci a Krvevran zůstal neochvějně na straně krále Daerona II. Během bojů velel skupině lučištníků zvané Havraní zuby a významně přispěl k vítězství královských sil v rozhodující bitvě na Rudém poli, kde přišel o oko v legendárním duelu s Hořkoocelí, a hlavně zastřelil Daemona Blackfyra i jeho dva nejstarší syny. Za to mu lidé začali říkat bratrovrah, ale Krvevran věděl, že neexistovalo jiné řešení.

A zřejmě se neočernil ani v očích své rodiny, protože když na trůn po Daeronovi usedl Aerys I., stal se jeho obávaným pobočníkem. Jeho prvním největším problémem v úřadu přitom byla rovnou Velká jarní nemoc, která zabila předchozího krále, jeho syny a desetitisíce dalších. A nutno podotknout, že se s ní vypořádal docela efektivně. Když totiž viděl, jak se ulice plní mrtvolami šířícími další nákazu, nařídil je spalovat a epidemie se mohla pomalu zastavit.

Poté se vypořádával s velkým suchem, za něž ho někteří obviňovali, že prý je bohové trestají za jeho vraždu bratra, a také se serem Othou Brackenem, známým jako Surovec Bracken. Ten očekával, že se stane lordem. Jenomže takový soused u moci by byl velkým problémem pro Blackwoody, a říše se obávala války. Navíc se říkalo, že když je Krvevran napůl Blackwood, nebude chtít slyšet protesty Brackenů, a septon Sefton věřil, že neudělá buď nic, nebo pomůže Blackwoodům. Ostatně v té době se jejich spory opět prohloubily, protože ser Otho při turnaji v hlavním městě zabil lorda Quentyna Blackwooda.

Do toho měl navíc ještě palčivější starosti. Musel neustále sledovat i Tyroš, kde zůstával Hořkoocel s přeživšími syny Daemona Blackfyra. Jeho opatrnost se mu ale vyplatila, když mu špehové doručili zprávu o pokusu Daemona II. Blackfyra připravit puč během turnaje v Bělostěnách. Vyrazil tak proti Bělostěnám s 300 Havraními zuby, třemi rytíři Královské gardy, 500 dalšími rytíři a 5000 pěšáky, mezi nimi samozřejmě i muži Blackwoodů včetně lorda Blackwooda. Tváří v tvář takové síle se Daemon pokusil shromáždit turnajové hosty k bitvě, ale našel jen málo podpory, a tak vyzval Krvevrana k souboji. Což Krvevran odmítl, zatkl uchazeče o trůn a rozdrtil druhou Blackfyrovu rebelii. Poté Daemona držel v zajetí, místo aby ho popravil, protože tak se ujistil, že Hořkoocel nemohl korunovat jeho bratra Haegona dalším králem. Nedlouho poté se účastnil potlačení i třetí Blackfyrovy rebelie, po které prosazoval nutnost popravit zajatého Hořkoocele, ale slabý Aerys I. ho raději nechal odejít na Zeď, čehož Hořkoocel nepřekvapivě využil k útěku.

zdroj

Po smrti Aeryse I., kdy převzal korunu jeho nejmladší bratr Maekar, pak dál působil jako pobočník, a když Maekar zemřel, svolal Velký koncil v Králově přístavišti, aby se rozhodlo, kdo nastoupí po něm. Tehdy se Aenys Blackfyre rozhodl chopit trůnu mírově a předložit svůj nárok koncilu a Krvevran mu zaručil bezpečnou cestu z Tyroše. Jenže jakmile přistál, zatkly ho Zlaté pláště a přišel o hlavu. Koncil pak zvolil jako nového vládce Maekarova nejmladšího syna Aegona V., jehož prvním činem bylo zatčení Krvevrana za Aenysovu vraždu. Krvevran se hájil, že pošpinil svou čest pro dobro říše, ale Aegon ho odmítl omilostnit a nabídl mu pouze možnost přidat se k Noční hlídce. Krvevran přijal (k úlevě velké části říše, která už měla jeho špehů a příliš pevné ruky dost), a když na Zeď odplouval i  králův bratr mistr Aemon, přidal se k němu s eskortou čítající sera Duncana Vysokého z Královské gardy a „čestnou stráž“ rekrutů včetně Havraních zubů.

Na Zdi si pak vedl stejně příkladně jako u dvora. Stal se dokonce lordem velitelem, jenže zmizel při jedné výpravě na dalekém severu a je považován za mrtvého. Jen dětem lesa a několika málo lidem je známo, že dosud žije jako Tříoká vrána.

Blackwoodové a padlí králové

Ovšem už během Krvevranova odsouzení k černé za nitky dvora tahal zase jiný Blackwood. Když byl totiž Aegon V. ještě princem, neočekával, že by mohl usednout na trůn, a oženil se z lásky bez velkého ohledu na politiku. S tehdy devatenáctiletou Bethou Blackwood, jíž se pro tmavé oči, vlasy a i pro tvrdohlavost říkalo Černá Betha. Když se pak stala královnou a porodila Aegonovi pět dětí, aktivně se účastnila domlouvání jejich politických sňatků s Baratheony, Redwyney, Tullyi a Tyrelly. Teprve poté, co se téměř všechny vzepřely a nechaly se také unést svými srdci, uznala i s Aegonem, že není spravedlivé, aby jim v jejich volbě bránili. Nejspíš totiž nečekala, že zasejí bouři klíčící v Robertovu rebelii, když ze sňatku jejich dětí Jaehaeryse a Shaery, jenž byli nuceni uznat, vzešel bláznivý Aerys II.

Kromě ní se pak ještě významněji provdala lady Alyssa Blackwood, i když ne tak slavně. Stala se čtvrtou manželkou lorda Waldera Freye a matkou Lothara, Jammose, Whalena, Moryi a Tyty. Dalšími poměry nebo sňatky už vůbec žádné velké nebo komplikované spojenectví nevzniklo. Blackwoodové se znovu kromě neustálých roztržek s Brackeny zapsali až během války pěti králů. Během té se postavili za Starky a lord Tytos i přes nesnáze a obléhání svého domova neúnavně útočil na Lannistery. Dokonce byl Havranostrom po zradě na Rudé svatbě poslední pevností věrnou Starkům… a možná, skrytě, stále ještě je. Protože v seriálu, kde na rozdíl od knihy všechny tyto události došly konce, se Blackwoodové neobjevili.

Členové rodu Blackwoodů na začátku ságy:

  • lord Tytos Blackwood, lord Havranostromu
    • Brynden Blackwood, nejstarší syn a dědic Tytose
    • Lucas Blackwood, syn Tytose
    • Hoster Blackwood, zvaný Hos, syn Tytose
    • Edmund Blackwood, zvaný Ben, syn Tytose
    • Alyn Blackwood, syn Tytose
    • Bethany Blackwood, dcera Tytose
    • Robert Blackwood, syn Tytose
  • dva Blackwoodové, bratři Tytose
  • lady Blackwood, sestra Tytose
  • dvě ovdovělé tety Tytose
  • mnoho neteří, synovců a bratranců Tytose
  • Brynden Řeka, zvaný lord Krvevran, Tříoká vrána, bastard Melissy Blackwood a Aegona IV., mistr našeptávačů, pobočník krále, lord velitel Noční hlídky, poslední zelenověštec

Žádné komentáře:

Okomentovat