Rod Brune

zdroj

Rod Bruneů sídlí na Prasklepetu v severních Korunních zemích. Jsou rod velice starý, stejně jako většina obyvatel Prasklepeta mají své kořeny mezi Prvními lidmi (ovšem mají také mizernou pověst a arcimistr Gyldayn považoval všechny Bruney za napůl divoké). A byť jsou to přímí vazalové Železného trůnu, protože Prasklepeto dobyla na začátku dobývání Západozemí Visenya Targaryen a přijala tamější šlechtu jako vazaly svého rodu, jsou velice chudý a nedůležitý rod. I tak tam žijí dvě větve – hlavní z Hnusodíry, což jsou lordové, a vedlejší usazení rytíři z Hnědodíry. 

Není zrovna známo, kdy se oddělila vedlejší rodová větev, a tak ani, ke které patří známí členové rodu ze starších dob. Jako třeba bratři Bruneové, legendární šampioni, kteří přinesli na Prasklepeto mír. Akorát na Praslepetu má každé údolíčko svého lorda, ti mezi sebou neustále válčili, a žádný mír obvykle nepřežil šampiona, který se o něj zasadil, a ani bratry Bruney.

Nebo Bernarr Brune, panoš lorda Alyna Stokewortha, pobočníka druhého targaryenského krále Aenyse I. Protože Aenys byl mnohem slabší král než jeho otec Aegon I., rebelovalo proti němu hned několik lordů či samozvaných králů, první mezi nimi Harren Rudý, údajný potomek vyvražděného královského rodu Hoareů, jemuž se podařilo obsadit Harrenov. Aenys nejprve přikázal říčním lordům, aby vyslali armádu, jenže Harren stihl z hradu utéct, než dorazila. Aenys tak nakonec po dlouhém váhání nařídil Alynovi ze strachu, že Harren zaútočí na hlavní město, aby zasáhl jménem krále. Alyn proti němu vyjel s několika stovkami mužů, Harren ho v boji zabil a Bernarr ho pomstil tím, že zabil Harrena, za což ho vděčný Aenys pasoval na rytíře.

I potom a po Aenysově smrti zůstal Bernarr blízko královského dvora. Účastnil se na Visenyině kopci prohlášení Maegora právoplatným králem, když uzmul tituly Aenysovým dětem. A když Maegorova matka Visenya vyzvala všechny, kdo s tím nesouhlasí, aby se mu postavili, církev, hlavní Maegorův odpůrce, vyžadovala soud Sedmi. Nejprve se sice nikdo jako Maegorův šampion nehlásil, i Bernarr zůstal zticha. Ale když se přihlásil obyčejný zbrojnoš Dick Fazol, Bernarr se cítil zahanben, nabídl se a rozkřikoval, že ostatní nejsou žádní praví rytíři, když je nenásledují – což zabralo. Nicméně po následném soudu zůstal jediný přeživší, Maegor.

Po smrti nástupce Maegorova nástupce se pak Bruneové znovu připletli do královských pletek. O Železný trůn se rozpoutala občanská válka mezi Rhaenyrou Targaryen a Aegonem II. zvaná tanec draků a Bruneové se připojili k lordu Mootonovi, aby osvobodili Havranův hřad, když ho na začátku války dobyla strana Aegona II. Navíc se mohli „chlubit“ tím, jak se Aegonův raněný drak Sluncežár od bitvy o Havranův hřad schovával na Prasklepetu a motal se i kolem jejich zemí. Válku pak přežili, zejména díky tomu, že hlavní nápor bojů se soustředil na jiné regiony, a na jejím konci po smrti obou soupeřících sourozenců se připojili k dalším lordům na cestě do hlavního města zajistit úplný konec bojů a stabilizaci říše. 

A po boku Targarynů zůstali až do konce, když patřili ke královské armádě loajalistů v Robertově rebelii a bojovali s princem Rhaegarem u Trojzubce, rozhodující bitvě války. Nicméně je za to, dost možná kvůli jejich nevýznamnosti, nestihl po porážce Targaryenů žádný výrazný trest a nyní je lordem Hnusodíry, malého hrádku se třemi křivými věžemi na větrem vytesaném útesu na konci pobřežní cesty u Krabího zálivu, lord Eustác Brune. už stařík se syny a vnuky, kteří odjeli do války pěti králů.

Členové rodu Bruneů z Hnusodíry na začátku ságy:

• lord Eustác Brune, lord Hnusodíry
• synové a vnuci Eustáce

Zato Bruneové z Hnědodíry jsou o trochu známější. Ve znaku by měli mít hnědou medvědí tlapu na bílém poli uvnitř dvojité hnědé obruby, současná hlava rodu ser Bennard Brune je bratranec lorda Eustáce, a jsou ještě chudší než ti z Hnusodíry. A mají ještě chudší vzdálené příbuzné. Konkrétně Lothora Brunea, malého, podsaditého muže s hranatou čelistí, rozpláclým nosem, záplavou kudrnatých šedivých vlasů, byť není starý, drsným hlasem, jímž málo mluví, který se musel živit jako svobodný jezdec, podle svých slov se o boji vše, co ví, musel naučit sám, a pokoušel se k příbuzným přihlásit po smrti svého otce. Jenže Bennard ho poslal pryč, že není z jejich krve, není nijak blízce příbuzný. 

zdroj

Lothor si to tak namířil k hlavnímu městu. Zúčastnil se tam pobočníkova turnaje po jmenování Neda Starka pobočníkem na začátku příběhu, zůstal u královského dvora a měl se účastnit i turnaje ke dni jména Joffreyho Baratheona krátce poté, co se Joffrey stal králem. Jenže jeho protivník měl být ser Dontos Hollard, který se opil, a jejich klání zrušili. 

I tak se mu povedlo zůstat v královské přízni. Při bitvě o Černovodu proti Stannisovi Baratheonovi nárokujícím si korunu bojoval za Joffreyho. Zajal tam sera Jona Fossowaye a zabil jeho příbuzné, což mu vysloužilo přezdívku Lothor Jablkožrout – Fossowayové mají ve znaku jablko. Také vysloužil rytířské ostruhy a pozemky a pevnůstku v Říčních krajinách, které měl dostat, až skončí válka pěti králů, což by z něj učinilo zakladatele další rodové větve Bruneů. Nicméně k tomu nedošlo. Začal alespoň nosit znak Bruneů, k němuž přidal zlatou hlavu štítu se třemi ohryzky – červeným, zeleným a červeným.

Hlavně se ale dal do služeb tehdejšího správce pokladny Petyra Baeliše. Pomáhal mu třeba zajistit útěk Sansy Stark z Králova přístaviště během svatby Joffreyho s Margaery Tyrell. S Petyrem čekal na lodi v Černovodném zálivu, kam Sansu uprostřed svatebního chaosu dopravil právě Dontos Hollard, a když z jeho loďky přestoupila na loď, dal pokyn, aby ho kušníci zastřelili, protože jinak nemohli zajistit, že nikdy neprozradí, jak Sansa zmizela. Potom je doprovázel i do Údolí a po svatbě Petyra s Lysou Tully, když s ní mohl Petyr bez zábran manipulovat a fakticky vládnout Údolí, nahradil kapitána domácí stráže Arrynů. 

Od příchodu do Údolí nicméně také chránil Sansu vystupující jako bastard Alayne Kámen a byl jí docela k ruce. Chránil ji třeba před dotěrným zpěvákem Marillionem, vyhověl jí, když ho žádala, aby zamykal malého lorda Roberta Arryna v jeho komnatách, aby jí nelezl do postele, jak byl zvyklý před její smrtí lézt své matce Lyse, staral se se Sansou, aby se nezranil, když měl záchvaty třasu a hrozilo, že odněkud spadne, a to i když ho třeba Robert při takovém záchvatu omylem kopl, nebo pomáhal se sestupem domácnosti do Měsíční brány před zimou.

Ostatně podle Sansina názoru není pohledný, ale ani zrovna ošklivý a silnější než vypadá, považuje ho za čestného a také si myslí, že se mu líbí Mya Kámen, nejstarší bastard Roberta Baratheona sloužící v Údolí. Prý se na ni vždy usmívá. Jenže i podle ostatních je pochybné, jestli má u Myi šanci.

Členové rodu Bruneů z Hnědodíry na začátku ságy:

• ser Bennard Brune, rytíř Hnědodíry

S neznámými příbuzenskými vztahy:

• ser Lothor Brune, přezdívaný Jablkožrout, později velitel domácí stráže Arrynů